První večer. Tak povídejte, pane // Druhý večer. Lucie chce vědět, kdy to začalo... a navrhuje datum: srpen 1968. Takže na pořadu je Pražské jaro, jeho program a jeho vyhlídky ... i kdyby třeba Rusové nepřijeli // Třetí večer. Postupujeme zpět. k událostem, které předcházely Pražskému jaru, zejména u sousedů Československa po smrti Josefa Visarionoviče Stalina // Čtvrtý večer. Lucie obrací role a další pohled do historie vyvolá víc otázek než odpovědi. Padesátá léta, spíše vražedná než rehabilitační. // Pátý večer se nekoná, takže zbude čas na několik úvah o mladé generaci v Československu a jejich vyhlídkách. // Šestý večer. Nesnáze vypravěče. Rozhodnuto skočil rovnou do roku 1938 — doby Mnichova — a pak už pokračovat po proudu času. // Sedmý večer. Malá republika, mali Češi. malá domů. Údobi po pádu: říjen 1938 — březen 1939. // Osmý večer. Němci. Češi. Protektorát, druhá světová válka, počátky zahraničního odboje. Benešovo úsili »odčinit Mnichov«. // Devátý večer. Od porážky k vítězství. Pyrrhovu Domácí odboj, heydrichiáda. Benešova válečná diplomacie. // Desátý večer. Od porážky k vítězství. Pyrrhovu, Beneš podruhé v Moskvě, kde dohodnut »Košický« vládní program. Slavný návrat domů. neslavná retribuce, žalostné konce. // Jedenáctý večer. Třetí republika aneb hra s proměnnými pravidly. Údobí 1945—1948. „Vítězný únor" // Předposlední večer. Vznik a budování Československé republiky. Stát jako samozřejmost (pro Lucii, méně už však státnost) // Poslední večer