.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1965

355 s. : il.

000055065

Předmluva 9 // I. Kybernetické modelování jako metodický přístup // 1. Úvod 11 // 2. Systém 16 // 2.1. Základní vlastnosti // 2.2. Příklady // 2.3. Rozlišovací úroveň // 2.4. Rozlišovací graf // 2.5. Definice systému // 2.6. Typy úloh // 2.7. Chování // 2.8. Prvek // 2.9. Základní vazby // 2.10. Struktura // 2.11. Počet struktur // 2.12 Druhy systémů // 2.13. Analýza // 2.14. Syntéza // 2.15. Problém „černé skřínky“ // 3. Kybernetika 44 // 3.1. Vznik a vývoj // 3.2. Informace // 3.3. Signál // 3.4 Kód // 3.5. Definice kybernetiky // 3.6. Přehled vědy a zařazení kybernetiky // 3.7. Dílčí obory v kybernetice // 4. Kybernetický systém 61 // 4.1. Změna systému // 4.2. Hledisko kybernetiky // 4.3. Varieta // 4.4. Varieta a organizace // 4.5. Varieta a systém // 4.6. Časové vztahy // 4.7. Stabilita // 4.8. Druhy systémů // 5. Modelování 72 // 5.1. Podobnost systémů // 5.2. Abstraktní model // 5.3. Model chování // 5.4. Příklady stejného chování // 5.5. Vstupní a výstupní zobrazení // 5.6. Definice stejného chování // 5.7. Definice modelu chování // 5.8. Struktura chování // 5.9. Model systému // 5.10. Izomorfní systémy // 5.11. Homomorfní systémy // 5.12. Definice modelu systému // 5.13. Model a rozlišovací úroveň // 5.14. Příklady modelů // 5.15. Kybernetické modelování // 5.16. Druhy // kybernetických modelů // 5.17. Stejná struktura chování // 6. Prostředky modelování 98 // 6.1. Přehled prostředků // 6.2. Abstraktní prostředky // 6.3. Fyzikální modely // 6.4. Analogové počítače // 6.5. Operační členy // 6.6. Příprava počítacích sítí // 6.7. Praktické možnosti // 5 7. Samočinné počítače 114 // 7.1. Základní vlastnosti // 7.2. Algoritmus // 7.3. Příklady algoritmů // 7.4. Algoritmický postup // 7.5. Prvky samočinného počítače // 7.6. Instrukce //

7.7. Program // 7.8. Činnost počítače // 7.9. Sdílení času // 7.10. Turingův počítač // 7.11. Pravděpodobnostní modely // 8. Logické sítě 131 // 8.1. Základní pojmy // 8.2. Dosah modelování // 8.3. Jednoduché logické funkce // 8.4. Booleova algebra // 8.5. Modely Booleových funkcí // 8.6. Kombinační sítě // 8.7. Příklad syntézy // 8.8. Sekvenční sítě // 8.9. Syntéza sekvenční sítě // 8.10. Logická síť jako „černá skřínka“ // 8.11. Model podmíněného reflexu // II. Biologické systémy jako předloha modelování 163 // 9. Kybernetické systémy v biologii 163 // 9.1. Biologie // 9.2. Biologické obory // 9.3. Makromolekulární látky // 9.4. Buňka // 9.5. Otázka vzniku života // 9.6. Přenos dědičné informace // 9.7. Vyšší funkční systémy // 9.8. Homeostáza // 9.9. Homeostat // 10. Nervový systém 181 // 10.1. Přehled // 10.2. Neuron // 10.3. Vzruch // 10.4. Synapse // 10.5. Centrální nervový systém // 11. Modelování nervového systému 193 // 11.1. Modely reflexů ll,2. Abstraktní modely neuronů // 11.3. Technické // modely neuronů // 11.4. Neuronové sítě // III. Některé studie z oblasti kybernetického modelování 205 // 12. Vyšší03chování systémů 205 // 12.1. Užívání psychologických pojmů pro živé a neživé systémy // 12.2. Rozhodování // 12.3. Rozhodování nahodilou volbou pokračování // 12.4. Rozhodování podle okamžité situace // 12.5. Kombinované rozhodování // 12.6. Zkušenost // 12.7. Zkušenost u živých systémů // 12.8. Obecný popis // zkušenosti jako pochodu // 12.9. Experimentování se současným pozorováním dalších jevů // 12.10. Stanovení souvislosti mezi výsledky pokusů a pozorovanými jevy // 12.11. Změna chování vycházející z nalezené souvislosti // 12.12. Oprávněnost a užití zkušenosti systémem // 12.13. Cílové chování // 12.14. Cíl // 12.15. Hypotéza jako pomocný cíl //

13. Vlastní model a informace 221 // 13.1. Informace jako kódované sdělení // 13.2. Vlastní model // 13.3. Signály budující vlastní model // 13.4. Definice vlastního modelu // 13.5. Vlastní model v živém a neživém systému // 13.6. Přenášení vlastního modelu ze systému // A do systému В // 13.7. Řeč jako nástroj k přenášení vlastních modelů // 6 14. Vnímání a jeho poruchy 234 // 14.1. Vjem // 14.2. Představa // 14.3. Proces vnímání // 14.4. Poruchy vnímání // a poruchy jeho subjektivního výkladu // 14.5. Zavedení společné terrúnologie // 14.6. Poruchy stavby a užívání vlastního modelu ve srovnání s poruchami vnímání // 14.7. Předpoklady vzniku poruch vnímání // 14.8. Ocstranění poruchy vnímání počítače // 14.9. Může mít neživý systém vědomí? // 14.10. Izomorfní vlastnosti systému // 14.11. К definicím vědomí // 14.12. Izomorfie vědomí u neživého systému // 14.13. Může si nežhý systém uvědomit sám sebe? // 15. Dorozumívání člověka a stroje řečí 253 // 15.1. Úvod // 15.2. Může stroj porozumět naší řeči? // 15.3. Co znamená // z hlediska stroje „porozumět“ něčemu? // 15.4. Text jako sjstém // 15.5. Souvislost G // 15.6. Gramatika a její poslání // 15.7. Omezení pii výlučném používání gramatiky // 15.8. Mimogramatické souvislosti // 15.9 Sdělování mimogramatických souvislostí // 15.10. Syntax, syntaktická dvojice, syntaktický graf // 15.11. Rozvíjený uzel a rozvíjející větev // 15.12. Sémantická struktura věty a graf sémantické struktury věty // 15.13. Vedlejší // věta v grafu // 15.14. Otázka, kterou se tážeme na některý větný člen // 15.15. Stejná sémantická struktura dvou vět jako analogie dvou vět // 15.16. Průnik dvou grafů // 15.17. Algoritmus pro vytvoření průniku dvou grafů sémantických struktur vět //

15.18. Vytvoření analogie mezi dvěma větami pomocí průniku jejich sémantických struktur // 15.19. Příklad použití analogie mezi dvěma větami k zodpovědění otázky strojem // 15.20. Mezivětné souvislosti // 15.21. Graf mezivětných souvislostí // 15.22. Použití grafu mezivětných souvislostí k sestavení obsahu textu // 15.23. Použití grafu mezivětných souvislostí ke stylistické úpravě textu // 15.24. Graf05textu jako graf kombinovaný z grafu syntaktických vazeb // a z grafu mezivětných souvislostí // 15.25. Sémantický charakter grafu textu // 15.26. Sémantický graf textu // 15.27. Věta doplňující daný text // 15.28. Gramatické transformace // 15.29. Vysvětlování pomocí analogie // 15.30. Text užitý jako analogie // 15.31. Užívání analogie strojem a její osvojení // 15.32. Čím je omezeno užívání naší řeči u strojů // 16. Čidla ve službách neživých systémů 303 // 16.1. Úvod // 16.2. Zrakové čidlo // 16.3. Zařízení pro vjem obrazu // 16.4. Analyzátor vnímaného obrazu // 16.5. Úprava zrakového vjemu // 16.6. Řadič // 16.7. Užívání zrakového čidla počítačem // 16.8. Rozlišení předmětu srovnáváním dvou a více obrazů // 16.9. Rozhraní na vnímaném obraze // 16.10. Srovnávání dvou obrazů // 16.11. Transformace R // 16.12. Srovnání // dvou množin rozhraní B1 а B2 // 16.13. Některé grafické symboly // 16.14. Blokové schéma analyzátoru a jeho realizační prostředky // 16.15- Příklad činnosti analyzátoru podle blokového schématu na obr. // 16.10 // 16.16. Diskuse o pozorovacích algoritmech // 16.17. Příklad pozorovacího 7 algoritmu // 16.18. Příklad chování pozorovacího algoritmu // 16.19. Otázka umístění obrazu doprostřed zorného pole // 16.20. Sledování předmětu, který mění svůj tvar // 16.21. Úloha čidla jako prostředníka ke styku s okolím // 17. Může neživý systém žít? //

17.1. Živý a neživý systém // 17.2. Srovnání principů činnosti // 17.3. Nové principy života // 17.4. Samoorganizace // 17.5. Samoreprodukce // 17.6. V čem je jednoduchost a složitost vysoce organizovaného systému? // Literatura

(OCoLC)42130859

cnb000484334