.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:4x 

BK

1. vyd.

Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2000

viii,203 s. : ; 30 cm il.

ISBN 80-7182-104-7 (brož.)

Na tit. s. a na obálce místo vydání Praha

Nad názvem: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biochemie a mikrobiologie, Koordinační pracoviště projektu TEMPUS PHARE S JEP-12325-97 (1997/2000) "Restructuring of biochemistry courses at Czech universities"

Obsahuje ilustrace, tabulky, úvod

Biochemie - cvičení praktická - učebnice vysokošk.

000055311

OBSAH // 1. Část obecná 1 // 1.1 Bezpečnost práce v biochemické laboratoři 1 // 1.2 Pomocné laboratorní činnosti // 1.2.1 Mytí laboratorního skla 3 // 1.2.2 Příprava Vody pro biochemické pokusy 3 // 1.2.3 Měření pH v biochemické laboratoři 3 // 1.2.4 Výběr pufrů a jejich příprava ? // 1.2.5 Fyziologická media 7 // 1.3 Základní operace // 1.3.1 Úprava biologického materiálu 9 // 1.3.1.1 Mletí 9 // 1.3.1.2 Homogenizace 9 // 1.3.1.3 Příprava acetonové sušiny 10 // Úprava biologického materiálu pro metabolická studia 10 // 1.3.2 Extrakce 11 // 1.3.3 Odstřeďování 12 // 1.3.4 Mrazová sublimace 13 // 1.3.5 Měření a interpretace absorpčních spekter 14 // 1.3.5.1 Odvození Lambertova-Beerova zákona 14 // 1.3.5.2 Určování koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie 16 // 1.4 Biochemické separační techniky // 1.4.1 Precipitační metody 18 // 1.4.2 Membránové separační metody 19 // 1.4.2.1 Membránová filtrace 19 // 1.4.2.2 Dialýza 20 // 1.4.3 Chromatografie // 1.4.3.1 Princip chromatografie a některé základní pojmy 20 // 1.4.3.2 Gelová chromatografie 24 // 1.4.3.3 lonexová chromatografie 29 // 1.4.3.4 Chromatofokusace 31 // 1.4.3.5 Afinitní chromatografie 32 // 1.4.3.6 Chromatografie s hydrofobní interakcí 33 // 1.4.3 Elektromigrační metody 33 // 1.5 Imunochemické metody // 1.5.1 Antigény a protilátky 3 9 // 1.5.2 Imunoprecipitační metody 40 // 1.5.3 Citlivé imunochemické neprecipitační metody 44

1.5.4 Další techniky založené na interakci antigen - protilátka 47 // v // 2. Část experimentální 48 // 2.1 Aminokyseliny a bílkoviny // 2.1.1 Dělení směsi aminokyselin chromatografickými metodami 48 // 2.1.2 Určení sekvence tripeptidu 51 // 2.1.3 Elektroforetická separace aminokyselin na papírovém nosiči 54 // 2.1.4 Izolace kaseinu z mléka 55 // 2.1.5 Izolace ovalbuminu z vaj ečného bílku 56 // 2.1.6 Izolace ovomukuidu z vaječného bílku 57 // 2.1.7 Izolace a vlastnosti cytochromu c 57 // 2.1.8 Frakcionace bílkovin ze semen hrachu a stanovení hemokoagulační aktivity 59 // 2.1.9 Chemické reakce peptidového řetězce a jednotlivých aminokyselin 61 // 2.1.10 Chemické modifikace proteinů 64 // 2.1.11 Stanovení relativní molekulové hmotnosti bílkovin pomocí SDS-PAGE 68 // 2.1.12 Stanovení relativní molekulové hmotnosti bílkovin pomocí elektroforézy // v polyakrylamidových gelech různé koncentrace 70 // 2.1.13 Elektroforetické dělení bílkovin krevního séra 72 // 2.1.14 Gelová chromatografie barevného derivátu albuminu 74 // 2.1.15 Dělení makromolekulámích látek gelovou chromatografíí 75 // 2.1.16 Izpelektrická fokusace bílkovin 77 // 2.1.17 Stanovení aminokyselin reakcí s ninhydrinem 79 // 2.1.18 Formolová titrace aminokyselin 80 // 2.1.19 Stanovení bílkovin Kjeldahlovou metodou 81 // 2.1.20 Stanovení koncentrace proteinů v roztoku (přehled metod) 82 // 2.2 Sacharidy // 2.2.1 Chemické vlastnosti sacharidů 90

// 2.2.2 Stanovení redukujících sacharidů podle Schoorla 93 // 2.2.3 Stanovení redukujících sacharidů podle Somogyiho a Nelsona 94 // 2.2.4 Stanovení neutrálních sacharidů podle Duboise 95 // 2.2.5 Mikrostanovení glukosy podle Hagedoma a Jensena 96 // 2.2.6 Spektrofotometrické stanovení glykogenu v tkáních antronovým činidlem 97 // 2.2.7 Papírová chromatografie sacharidů v kruhovém uspořádání 98 // 2.2.8 Chromatografie sacharidů na tenké vrstvě 99 // 2.3 Nukleové kyseliny a jejich součásti // 2.3.1 Izolace DNA ze sleziny a RNA z kvasnic, stanovení jejich komponent 100 // 2.3.2 Izolace deoxyribonukleové kyseliny z telecího brzlíku 103 // 2.3.3 Izolace a vlastnosti nukleových kyselin 104 // 2.3.4 Izolace plasmidové DNA z E.coli a její elektroforesa v agarosovém gelu 107 // 2.3.5 Stanovení DNA na základě reakce deoxyrybosy s cysteinem 109 // 2.3.6 Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s difenylaminem 109 // 2.3.7 Stanovení RNA na základě reakce ribosy s orcinem 110 // 2.3.8 Spektrofotometrické stanovení bílkovin a DNA vedle sebe 111 // 2.4 Další biologicky významné látky // 2.4.1 Preparace lipidových frakcí z vaječného žloutku 112 // 2.4.2 Vlastnosti lipidových složek vaječného žloutku 113 // 2.4.3 Enzymová hydrolysa lecithinu fosfolipasou D 115 // 2.4.4 Frakcionace chlorofylů a karotenoidů na LH-Sephadexu 116 // 2.4.5 Dělení rostlinných barviv adsorpční chromatografíí na koloně 119 // vi // 2.4.6 Stanovení

lipofílních listových barviv a jejich rozdělení adsorpční chromatografíí 117 // 2.4.7 Stanovení thiaminu thiochromovou metodou 119 // 2.4.8 Stanovení kyselina L-askorbové titrací s 2,6-dichlorfenolindofetiolem 120 // 2.4.9 Stanovení anorganického fosfátu modifikovanou metodou // Fiske-Subbarowa podle Clarka 121 // 2.5 Enzymy 122 // 2.5.1 Izolace enzymů a stanovení jejich katalytické aktivity // 2.5.1.1 Laktátdehydrogenasa ze srdečního svalu (izolace a aktivita) 122 // 2.5.1.2 Rostlinná alkoholdehydrogenasa (izolace a aktivita) 123 // 2.5.1.3 Aminoxidasa ze semenáčků hrachu (izolace a aktivita) 124 // 2.5.1.4 Katalasa (aktivita) 127 // 2.5.1.5 Peroxidasa (aktivita) 128 // 2.5.1.6 Glukosaoxidasa (katalytická aktivita pomocí kyslíkového čidla) 128 // 2.5.1.7 Aspartátaminotransferasa (aktivita v krevním séru) 130 // 2.5.1.8 Subtilisin a trypsin (aktivita Ansonovou metodou a s použitím // cytochromu c j ako substrátu) 131 // 2.5.1.9 Trypsin (aktivita na základě hydrolýzy kaseinu) 133 // 2.5.1.10 Chymosin (aktivita) 134 // 2.5.1.11 a- a ß-Amylasa ze sladu (izolace a aktivita) 135 // 2.5.1.12 Amylasa (aktivace a inhibice) 136 // 2.5.1.13 ß-D-Glukosidasa z mandlí (izolace a aktivita) 138 // 2.5.1.14 Celulasy (aktivita) 138 // 2.5.1.15 Esterasy z klíčících semen hrachu (pH optimum a specifická aktivita) 139 // 2.5.1.16 Kyselé fosfatasy z klíčících semen hrachu // (izolace, pH optimum a specifická aktivita) 140 // 2.5.1.17 Fosfolipasa

D (aktivita) 141 // 2.5.1.18 Aldolasa (aktivita) 143 // 2.5.1.19 Separace enzymů elektroforézou v polyakrylamidovém gelu // a detekce jejich aktivity v gelu 144 // 2.5.1.20 Separace trypsinu pomocí iontoměničové chromatografie 146 // 2.5.2 Enzymová kinetika // 2.5.2.1 Alkoholdehydrogenasa (Km pro ethanol, propanol a NAD+) 147 // 2.5.2.2 Laktátdehydrogenasa (Km pro laktát a NAD+); 148 // 2.5.2.3 Aminoxidasa z hrachu (Km, inhibiční konstanty) 149 // 2.5.2.4 Katalasa (Km) 152 // 2.5.2.5 Papain (vliv koncentrace enzymu na rychlost reakce) 153 // 2.5.2.6 Štěpení želatiny trypsinem (časový průběh) 154 // 2.5.2 J Štěpení kaseinu trypsinem (Km) 155 // 2.5.2.8 Trypsin (inhibice ovomukoidem) 156 // 2.5.2.9 Štěpení chromogenního substrátu trypsinem (Km, vliv pH a teploty) 156 // 2.5.2.10 Štěpení škrobu amylasou (časový průběh reakce) 159 // 2.5.2.11 a-Amylasa (vliv pH a teploty) 160 // 2.5.2.12 Substrátová specifita glykosidas 163 // 2.5.2.13 Štěpení sacharosy invertasou (Km, katalytická aktivita, // vliv pH, konc. enzymu) 164 // vii // 2.5.3 Využití enzymů pro analytické účely // 2.5.3.1 Stanovení močoviny pomocí ureasy, stanovení ureasové aktivity 167 // 2.5.3.2 Stanovení glukosy enzymovou elektrodou s glukosaoxidasou 169 // 2.5.3.3 Chemiluminiscenční stanovení enzymově generovaného H2O2 171 // 2.6 Imunochemické metody // 2.6.1 Dvojitá radiální imunodifuze podle Ouchterlonyho 173 // 2.6.2 Střetná (protisměrná) imunoelektroforéza 175

// 2.6.3 Raketová elektroforéza 176 // 2.6.4 Imunoprecipitační reakce v roztoku 178 // 2.6.5 Westernblotting (immunoblotting) 179 // 2.7 Studium metabolických dějů // 2.7.1 Světlem indukovaný transport protonů a fosforylace v chloroplastech 182 // 2.7.2 Kinetika Hillovy reakce 184 // 2.7.3 Respirační řetězec bakterií - studium pomocí kyslíkové elektrody 186 // 2.7.4 Izolace a metabolická charakterizace mitochondrii z brambor 188 // 3. Přílohy // 3.1 Příprava některých důležitých pufrů 190 // 3.2 Nomogram pro přepočet počtu otáček centrifugy na odstředivé zrychlení 193 // 3.3 Tabulka pro přípravu roztoků síranu amonného 194 // 3.4 Pufry doporučované pro ionexovou chromatografii 195 // 3.5 Směsi pro přípravu polyakrylamidových gelů 196 // 3.6 Kvantitativní problémy v biochemické laboratoři // 3.6.1 Slabé elektrolyty v roztoku, pufry 197 // 3.6.2 Spektrofotometrie 198 // 3.6.3 Využití spektrofotometrie při sledování enzymových reakcí 200 // 3.6.4 Chromatografické a elektroforetické metody 202 // viii

(OCoLC)84995570

cnb000885259