.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1971

407 s. : il.

000055874

Předmluva 9 // Úvod 11 // 1. KAPITOLA. Elementy matematické logiky 13 // 1.1. Úvodní poznámky 13 // 1.2. Základní pojmy 14 // 1.3. Výrokový kalkul 18 // 1.4. O kalkulu predikátu (dvouhodnotových) 33 // 2. KAPITOLA. Technické použití výrokového kalkulu 37 // 2.1. Jednotaktní reléová kontaktní schémata 37 // 2.2. Analýza jednotaktních reléových kontaktních schémat 42 // 2.3. Syntéza jednotaktních reléových kontaktních schémat 47 // 2.4. Jiné metody technické realizace logických funkcí 50 // 2.5. Problém minimalizace zařízení realizujících logické funkce 61 // 3. KAPITOLA. Obecné pojmy z teorie konečných automatů a sledových strojů 67 // 3.1. Diskrétní čas a takty 67 // 3.2. O dynamických systémech 69 // 3.3. Konečné automaty 70 // 3.4. Sledové stroje 74 // 3.5. Způsoby zadání konečného automatu a sledového stroje 77 // 3.6. Metody zápisu práce automatu 83 // 3.7. Poznámka o omezení vstupních posloupností 90 // 4. KAPITOLA. Abstraktní struktura a síť 92 // 4.1. Obecné pojmy o náhradě sledových strojů 92 // 4.2. Abstraktní struktura automatu 98 // 4.3. Síť 104 // 4.4. Abstraktní stavebnicovost automatů a sledových strojů 113 // 4.5. Abstraktní neuron a abstraktní modely neuronových sítí 114 // 5. KAPITOLA. Technická realizace konečných automatů a sledových strojů 121 // 5.1. Dvě metody technické realizace konečných automatů a sledových strojů 121 // 5.2. Stavebnicová konstrukce konečných automatů a sledových strojů 122 //

5.3. Konstruování konečných automatů a sledových strojů s využitím přirozených zpoždění a zpětných vazeb 130 // 5.4. Huffmanova metoda a její realizace 136 // 6. KAPITOLA. Autonomní konečný automat a autonomní sledový stroj 148 // 6.1. Co může „dělat“ autonomní konečný automat a autonomní sledový stroj 148 // 6.2. Syntéza binární struktury autonomního sledového stroje 154 // 7. KAPITOLA. Reprezentace událostí v konečném automatu a ve sledovém stroji 163 // 7.1. Formulace úlohy 163 // 7.2. Událost. Reprezentace událostí 164 // 7.3. Operace nad množinami vstupních posloupností. Regulární události 168 // 7.4. Reprezentovatelnost regulárních událostí 176 // 7.5. Regulárnost reprezentovatelných událostí 182 // 7.6. Existují neregulární (nereprezentovatelné) událostí? 187 // 7.7. Co může „dělat“ konečný automat 191 // 8. KAPITOLA. Rozeznávání realizovatelnosti zadání a abstraktní syntéza // konečných automatů a sledových strojů 192 // 8.1. Formulace úlohy 192 // 8.2. Případ, kdy zadání obsahuje výčet požadovaných přiřazení mezi vstupními a výstupními posloupnostmi 194 // 8.3. Algoritmická nerozhodnutelnost úlohy rozeznávání reprezentovatelnosti rekurzivních událostí 209 // 8.4. Syntéza konečných automatů a sledových strojů pro zadání formulované v jazyce // regulárních formulí 213 // 9. KAPITOLA. Ekvivalence a minimalizace sledových strojů 224 //

9.1. Formulace úlohy rozeznávání ekvivalentních stavů 224 // 9.2. Algoritmická neřešitelnost problému rozeznávání ekvivalentních stavů v obecném // případě 226 // 9.3. Rozeznávání ekvivalence stavů v případě, kdy množina vstupních posloupností není // omezena 229 // 9.4. Rozeznávání ekvivalence stavů v případě, když jsou kladena omezení na délku // vstupních posloupností 237 // 9.5. Pojem ekvivalence, zobrazení a minimalizace sledových strojů 242 // 9.6. Minimalizace sledového stroje v případě, kdy množina vstupních posloupností není // omezena 243 // 9.7. Minimalizace sledového stroje v případě, kdy pracuje jako konečný automat 247 // 9.8. Minimalizace sledových strojů v případě omezení Aufencampova typu 252 // 9.9. O jiné definici ekvivalence sledových strojů 262 // 10. KAPITOLA. Transformace taktnosti sledových strojů 268 // 10.1. Obecné úvahy o transformaci taktnosti. Definice pojmů zobrazení a reprodukce 268 // 10.2. Příklady zobrazení a reprodukce 273 // 10.3. Reprodukce pomalého sledového stroje rychlým sledovým strojem v případě, kdy se taktnost pomalého stroje určuje ze změny stavů na vstupu 278 // 10.4. Minimalizace reprodukujícího sledového stroje sestrojeného v předcházející podkapitole 283 // 11. KAPITOLA. Určení vlastností sledových stroju podle jejich reakce na vstupní posloupnosti konečné délky 292 // 11.1. Základní definice a formulace úlohy 292 //

11.2. Určení ekvivalence stavů sledových strojů podle jejich reakce na vstupní posloupnosti konečné délky 294 // 11.3. Zkoumání sledových strojů pomocí násobných experimentů 299 // 11.4. Zkoumání sledových strojů pomocí prostých experimentů 302 // 12. KAPITOLA. Algoritmy 311 // 12.1. Příklady algoritmů 311 // 12.2. Obecné vlastnosti algoritmů 316 // 12.3. Problém slov v asociativním kalkulu 318 // 12.4. Algoritmus v nějaké abecedě A. Normální algoritmus Markovův 322 // 12.5. Redukce libovolného algoritmu na číselný algoritmus. Gödelizace 328 // 12.6. Elementární a primitivně rekurzívní funkce 332 // 12.7. Predikáty. Omezený operátor nejmenšího čísla 340 // 12.8. Příklad konstrukce vyčíslitelné, avšak nikoli primitivně rekurzívní funkce 345 // 12.9. Obecně rekurzívní funkce. Herbrandova a Gödelova definice 347 // 12.10. Explicitní forma obecně rekurzívních funkcí 351 // 12.11. Churchova teze 356 // 12.12. Rekurzívní reálná čísla 357 // 12.13. Rekurzívně přečíslitelné a rekurzívní množiny 359 // 13. KAPITOLA. Turingovy stroje 362 // 13.1. Popis a příklady Turingových strojů 362 // 13.2. Stavba Turingových strojů 370 // 13.3. Vyčíslení na Turingových strojích 374 // ZÁVĚR 384 // 1. Co může „dělat“ konečný automat a sledový stroj 384 // 2. Postup při syntéze technického zařízení realizujícího konečný automat nebo sledový stroj 386 // Literatura 391 // Autorský rejstřík 402 // Věcný rejstřík 403

(OCoLC)42165963

cnb000431126