.

0 (hodnocen0 x )

(6) Půjčeno:6x 

BK

2. vyd. (reprint)

Brno : L. Marek, 2000

xxi,330 s.

ISBN 80-86263-05-3 (brož.)

Pontes Pragenses ; 11

Obsahuje úvod, předmluvu, jmenný a věcný rejstřík

Bibliografie: s. xv-xxi

Matěj z Janova (teolog český, asi 1350-1393) - život - dílo - studie

000056358

OBSAH. // Úvod...•... // M. Matéj z Janova v literatuře husitské, bratrské, protestantské a osvícenské, 1—3. — Historická literatura 19. st. o Matěji z Janova: Palacký a Neander. Gieseler, Böhringer, Krümmel, üllmanu. Lechler, Loserth, Tomek, Klicman, 3-4. — Úkol a rozděleni tohoto spisu, 4 - ?». // Hlava I. // Život M. Matéje z Janova... // i. Rodiště a doba narození Matéje z Janova, 0-8. — 2. Matéj z Janova v Praze. Styk s Milíčem, 8. - 3. Studia Matéjova na universitě Pařížské, 9-10. - 4. Mistr Matéj v Praze: soudy o beneficia, úřad arcibiskupského poenitentiáre a kazatele, studia na uni-versité Pražské, farářství ve Veliké Vsi čili Michelsdorfu, kázaní u sv. Mikuláše na Starém Mésté Pražském, revokace r. 1389, další soudy a smrt r. 1391, 17-21. - 5. Duševní vývoj Matéje z Janova: studium bible, vliv Milíčův, vlivy Pařížské, životni zkušenosti, mravní a náboženská konverse, navázání na Mince, zpovédnická prakse, idea častého přijímání laikův, 22—30. -6. Osobní povaha Matěje z Janova, 30—32. // Hlava II. // Spisy M. Matěje z Janova... // Úvod // Motivy spisovatelské činnosti Matějovy ; všeobecná karakteristika jeho díla, 33-34. // § 1. Traktát „Super passione Chňsli*. // 1. Titul. 2. Obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit — Explicit. ?». Rukopisy. G. Doba sepsání. 7. Cena a význam, 34—36. // § 2. Traktát „De decem praeceptis*. // 1. Titul. 2. Obsah. 3. Rozdělení.

4. Incipit - Explicit. 5. Rukopisy. G. Doba sepsání. 7. Cena a význam, 36—38. // § 3. Kázaní M. Matěje z Janova. // 1. Fragmenty osmi latinských kázaní. 2. Doba sepsání. 3. Forma. // 4. Obsah, 38—40. // XII // Obsah. // Poznámka: 1. Dicta M. Matbiae Parisiensis. - ’?. Sermo M. Muthiae de vana gloria respuenda, 40—41. // § 4. Rrgulac Veltri* et Novi Testamenti. a. Cast všeobecná. // 1. Titul. 2. Vznik. 3. Doba sepsáni. 4. Motto, pohnútky a účel. ň. Obsah a zevnčjší rozdělení. 0. Literární forma a sloh. 7. Rukopisy, 41—52. // b. Oást špeciálni. // Kniha L traktát /. // 1. litui. 2. Obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit - Explicit, ú. Doba sepsání. G. Rukopisy, 53. // Kniha 1. traktát 2. // 1. Titul. *2. Motiv a obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit — Explicit. 5. Dobu sepsání. G. Rukopisy, 61—55. // Kniha II. traktát /. // 1. Titul. 2. Motiv a účel. 3. Obsah a rozdělení. 4. Incipit - Explicit. // 5. Doba sepsání. G. Rukopisy, 55—57. // Kniha ?. traktát 2. // Je ztracený, ale byl napsán, 57. // Kniha JII. traktát t. // I. Titul. 2. Obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit - Explicit. 5. Doba sepsání G. Rukopisy, 58. // Kniha III. traktát 2. // I. Titul. 2. Obsah. 3. Rozděleni. 4. Incipit — Explicit, ú. Doba napsání. G. Rukopisy. 7. Staročeský preklad, 58-60. // Kniha III. traktát 3. // 1. Titul. 2. Obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit — Explicit. 5. Doba sepsání. G. Rukopisy, 60—61. // Kniha III. traktát 4. // 1. Titul.

2. Obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit — Explicit. 5. Doba sepsání. // 6. Rukopisy. 7. Staročeský preklad. 8. Vydání, Gl-63. // Kniha III. traktát ô. // 1. Titul. 2. Motiv a obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit — Explicit. 5. Doba sepsání. G. Rukopisy. 7. Staročeský a staroněmecky preklad. 8. Tisky, 63—68. ’ // Kniha III. traktát G. // 1. Titul. 2. Motiv, účel a obsah. 3. Rozdělení. 4. Incipit - Explicit. 5. Doba sepsání. G. Rukopisy. 7. Preklad. 8. Vydání, G8 71. // Obsah. // XIII // Kniha IV. // ’• Titu.1-  Motiv, účel a obsah. 3. Rozdčlení 4 lncipit _ Exp]icit 6. Doba sepsáni. 6. Ruk°P>Sy, 71—73 1 p 1 // Kniha V. // I. Titul. 2- Motiv. Mel a. obsah. 3. Rozdělení I. lncipit - Explicit. 5. Doba sepsáni. 6. Rukopis, 73—75. ť // § 5. Nezachované nebo neznámé spisy Matěje z Janova. l. Dva spisy censuiované r. 1392. 2. Recense celé české bible, 75-77. // Str. // Dodatek. // Vydání spisů M. Matéje z Janova od Otty Brunfelsa r. 1524 a v Opera Hussi, ed. Norimb., 1558 a 1715 (srovnávací tabulky), 77-81. // Hlava III. // Učení M. Matéje z Janova // 82-319 // A. Učeni o církvi Čiti o pravém a lichém kiestanstvi. // a. Část s ynthetická. // § 1. Filosoficko-theologický podklad názorů Matějových o církvi. // I. Veritas prima, 82—83. — 2. Veritas prima a tvorové, 83-84. — 3. Tri zákony: vzákon přirozený, zákon psaný a zákon milosti, /7 oA “ 4‘ ?"?? víry kresťanské a Desatero božích přikázáni,

86-87. — 5. Svědkové pravdy, 87. — 6. Dostatečnost zákona evangelického. Tradice. Statuty církevní. Otcové lidu. Obyčeje církevní, 88—89. J // § 2. Pojem církve. // I. Náboženství křesťanské a jeho dokonalost. Pojem křesťana. Praví křesťané tvoři jedinou církev Kristovu. Definice církve svátých. Communio ipsorum sanctorum, communio corporis et sanguinis Jesu Ghnsti a communio credentium, 89-93. — 2. Podstatný znak církve svátých : duchovní jednota údů církve s Kristem a navzájem. Princip, vzor, causa efficiens a tři mody jednoty církevní, 94-95. - 3. Jednota církve a svátost oltárni, 96—97. - 4. Církev Svatých jako unum corpus Christi mysticum, 98. — 5. Ecclesia malignantium, 98—99. — 6. Dnešní církev zlých a dnešní církev // § 3. Ústava církve. // 1. Definice církve hierarchické, 101—102. - 2. Rozdělení církve podle stava. Tn prvotní podstatné stavy čili rodiny církevní : papež, biskupove a farářové, a čtyři stavy méně podstatné : patriarchové, arcibiskupové, arcijáhnové a děkanové. Pomocníci: kardinálové, kanovníci a vikáři, 102-103. - 3. Rozdělení církve na rameno světské a duchovní, 103. — 4. Rozděleni církve na stavy: stav manželsky, stav zdrželivých a stav panen, 103. — 5. Rozdělení církve na 12 článků, 103-104. - 6. Adhese téchto článků s Kristem, 104-105. // XIV // Obsah. // § 4. Cirkev a *(áf. // l. ľkol státu v cirkvi, ??»—106. —

2. Povýšenost církve nad státem s ohledem na původ a úkol státu, 106. // § 5. Uf řevní slav církve současné. // I. Čtyři hlavní příčiny rozvratu církve: tělesnost knězi, tyranie světských knížat, tyranie prelátův církevních a přílišná právomoc a autorita mnichů, 106 — 103. - 2. Zkáza stolice papežské: papežovo kontrahování koilace všech beneficii církevních, 108 — 110. — .5. Zkaženost biskupův. 110-111. — 4. Farářové, jejich zlořády a jejich důležitost v církvi, 111 —113. — i>. Zkaženost mnichův a zhoubný vliv jeji na ústavu církve i na laiky. 113 —H9. — // 6. Zkáza „korunovaných“ : mistrů, doktorův a kanovníků, 120. - // 7. Zkáza lidu. Kněží v opovržení u lidu, 121 — 122. — 8. Exten-sité zkázy církevní společnosti odpovídá její intensita ; typické zlořády: pokrytství a jeho formy: a) pýcha knězi. Nálezky lidské a jejich zhoubný vliv na život v církvi. Zneváženi Písma a zbožného života laického, beztrestnost hříšníkův a pronásledováni svátých kazatelův a laiků, 122—131. — 9. Nezřízený kult obrazův a soch svátých. Zázraky, odpustky, posty, pouti, atd., 131 — 136. // — O) 10. Lakota kněží a její druhy : simonie a mnohoobročnictví; c) nešlechetnost a d) tělesná smyslnost kněží, 137 — 140. — H. Neshoda v učení a v životě knězi čili směšování Boha a světa, 140—141.— 12. Úhrnný úsudek o knězích soudobých,

141-142. // § 6. Reforma Hrkne. // I. I»donna ústavy církve, 142—144.— 2 Reforma orgánů církve, 144. // — 3 Reforma lidu, 145. — 4. Ideál pravého křestana, 145—Í48. — 5 Ideál svátého kazatele, 149-150. - •». Vznik a vývoj reformy v minulosti a v přítomnosti, a naděje její v budoucnosti, 150 — 54. 5 // 5) Část analytická. // $ 7. Rozhoř Matějova pojmů církve. // 1 Program rozboru: vysvětlili logický (a) a historický (6) původ myšlenek Matéje z Janova o církvi, spojití je s ideami a naukami jejich doby a tím ocenili jejich význam (c), 154—155. — 2. Všeobecný výklad o logické souvislosti pojmu církve s ethickými a filosofickými zásadami Matějovými, 155—157. — 3. Speciální výklad ideových předpokladů pojmu církve Matéje z Janova : idea zákona první pravdy a idea svátosti oltárni jako summy zákona Kristova vedly ? pojmu církve svátých, 157—159. — 4. Idea vnitřní a zevnější jednoty církve vlastním logickým základem Matějova pojmu církve svátých. Historický význam unionismu Matéje z Janova: sv. Augustin, Hugo ze Sv. Viktora a Milíč o jednotě církve, 159-163. — 5. Vliv schismatu na unionism Matějův. Matéj z Janova a konciliaristé, 163 — 166. — 6. Původnost unionismu Matéje z Janova, jeho logický postup a závěr: myšlenka jednoty církve logickým podkladem ideje církve svátých a zároveň ideje církve hierarchické, 166 — 167. - 7. Historický výklad pojmu

církve svátých Matěje z Janova. Matéj z Janova a sv. Augustin : communio sanctorum a communio omnium credentium, ecclesia corpus Christi mysticum, eucharistia sacramentum incorporationis et unitatis, všeobecné kněžství. Tyto myšlenky v theologii středověké, zvláště české: Malogranatum, Štítný, Milíč. Neshoda Matéje z Janova se sv. Augustinem v pojmu electi, lľ.7—174. — 8. Matéj z Janova a Milíč: rozdíly a podobnosti, i7i —179. — 9. Místo // Obsah. // XV // Str. // Matejova pojmu církve ve středověké theologii vůbec u v myšlení jeho doby zvláště. Relormni tendence Matějovy ideje cirkvc svátých, jež postavena jednak proti juristickému pojmu papalistň, jednak proti sesvétštélé církvi jeho doby, 179 — 181. // $ .v. Rozhoř cirkecni listaoy Matějovy. // 1. Logické předpoklady ústavy církve Matěje z Janova: pojem církve empiricko-hierarchické a pojem zevnější jednoty církve jako organicky učlánkovaného těla Kristova. Původnost Matějovy ústavy cíikve vysvítá ze srovnáni jeji sústavou PseudoDionysi-ovou, Hugonovou a Amourovou. Význam Matějovy ústavy v jeji tendenci obrácené proti papalistickým názorům a proti mnichům. Federalistická povaha církevní ústavy Matěje z Janova. Matéj z Janova a Milíč, Matěj z Janova a Vilém de St. Amour. Matéj // 7. Janova a konciliaristé, 182-188. — 2. Ideový základ názoru Matěje z Janova na církev a stát: princip jednoty. Matěj z Janova, Hugo

ze Sv. Viktora a papež Bonifác Vili. Shody a rozdíly. Základní motiv a tendence Matějova názoru na povýšenost moci kněžské nad mocí světskou jest ethická, ne politická, 188-191. // § 9. Rozhor Matějovy kritiky a reformy církve. // 1. Kritika církevních zlořádu, ethické ideály a reformní snahy vlastním obsahem a cílem Matéjova díla, 191-192. — 2. Religiosita Matéje z Janova psychologickým a idea křesťanského zákona logickým východištém kritiky i ethiky Matéje z Janova. Povaha asketičko-třanscendentní ethiky Matějovy. Pessimistický rys jeho ethiky: shoda s předchůdci, se Štítným a s Milíčem. Idea kříže a popření vůle a spojení s Bohem mystickými elementy ethiky Matějovy (i Milíčovy), 192—195. — 3. Historický výklad kritiky Matěje z Janova: viiv schismatu, 195. - 4. Analysa základních mvšlenek z kritiky Matějovy: myšlenka o papežské kollaci všech benefícií církevních dotýká se základu papalismu, shoduje se s Milíčem. s M. Vojtěchem Raňkovým i s pařížskými mistry Myšlenka ‘ o mniších, z čeho vyplynula. Myšlenka o lidských -nálezcích. Její význam pro poznáni a posouzeni zbožnosti Matějovy, // 195 203. — 5. Idea Antikrista podkladem Matějova teleologického a cthického nazírání na svět a dějiny. Apokalyptické elementy v ní. Srovnání s Milíčem: shody a rozdíly v myšlence Antikrista a v pojímání reformy církve, 203—200. // B. Učení o soátooti ollářni

a jejím přijímáni, a) 0 á s t s y n t h e t i ? ? á. // § I. Ohsa/i 2. traktátu I. knihy „ De venerabili sacramento*... 207 - 223 // § 2. Obsah IV. knihy „Quaestio de rara et crebra communione* . . . 223 -208 // § :{. Obsah ?. knihy „De corpore Christi1*...268—291 // k) Část analytická. // Souvislost ideje častého přijímání sostatními ideami základními v učení Matéje z Janova. Její lidová povaha. Jest vyvrcholením reformního snaženi Matějova. Dosavadní literatura historická: Kalousek. Palacký, Neander Úkol následujícího rozboru, 292 — 294. // XVI // Obsah // § 1. Přijímáni svátosti ollářni v cirkvi katolické až do 14. st. // Prakse v cirkvi prvotní. Minéni sv. Augustina, Jeronýma a Jana Zlatoústého. Synoda v Agdé r. 50f>, v Toursu r. 813, v Lateránu r. 1215. Tridentinum, 295. — Názory církevních učitelů stredovekých (v celku), 296. — Mystikové středověcí o přijímáni svátosti oltárni. M. Eckehart, Tauler. Sviso, Imitatio Christi, 296 až 298. — Reformátorové odporoučející časté přijímání laiků: Šimon Fidatus Kassijský, Savonarola, Vincenc Ferrerius, Gerard Groot, Milíč a Matěj z Janova. Vzájemný poměr, 298. // *} 2. Vznik a vývoj otázky častého přijímáni v Cechách ve 2. jtol. 14. st. až do vystoupeni M. Matéje z Janova. // 1. Otcem myšlenky jest Milíč. Proč ne Waldhauser. Jak tato myšlenka vznikla u Milíče. Poměr její ? relormnímu dílu Milíčovu. Kdy Milíč

vystoupil s požadavkem častého přijímání. Jak o tom soudí ve svých postillách? 299—301. - 2. Rozšíření častého přijímání mezi žáky Milíčovými. Výslechy soudní a zákaz papežův i konsistoře. Přilnutí žen ? ideji častého přijímání. Význam žen v náboženském hnutí předhusitském. Matéj z Janova a ženy. Synoda Pražská z 19. října 1388 a následky její. Revokace Matéjova r. 1389, 301—305. — 3, Traktátová literatura česká o častém přijímání laiků; jeji vznik a výběr. M. Vojtěch Raňkův, Tomáš ze Štítného a M. Matouš z Krakova, 305—309. // § 3. Vznik, cena a význam učení M. Matéje z Janovu o Častém přijímání // svátosti ollářni. // 1. Vznik myšlenky častého přijímání u Matéje z Janova. Cizí vlivy. // Matějovo vlastní studium otázky, 310. — 2. Požadavek častého přijímáni vyplýval Matějovi z Janova z uvažování o duchovních potřebách laiků vůbec a o účinnosti a podstatě svátosti oltárni zvláště. // Podmínky hodného přijímání, 311. — 3. Matěj z Janova o účincích přijímání svátosti oltářní. Přijímáni svátosti a spojování se s Kristem. Mystická povaha této myšlenky. O mystiosmu Maléje z Janova vůbec, 312—314.— 4. Nekatolické názory Matěje z Janova: o poměru přijímání duchovního a svátostného, o duchovním přijímání kněží za lid a o nehodnosti zřídka přijímajících, 314 až 315. — 5. O „utrakvismu“

Matéje z Janova. Význam otázky. // Proč Janov nedospěl ? ideji kalicha. Organická souvislost ideje častého přijímání 14. st. s ideou kalicha 15. st., 315—318. — // Závěr, 318-319. // Opravy...•... 320-322 // Rejstřík jmenný... 323—325 // Rejstřík věcný... 326-330