První část příručky je věnována obecným metodologickým otázkám sociologie, zatímco druhá se zabývá jednotlivými výzkumnými nástroji sociologie. Autor rozebírá jak charakteristické druhy zdrojů informace, tak i celkově pojaté metody šetření, jako jsou monografické, panelové nebo experimentální výzkumy, dotazníkové sondáže aj. Značný důraz přitom klade na používání různých metod statistické analýzy dat..
Předmluva k českému vydání 9 // Úvod 11 // Kapitola první Formulace výzkumného problému a obecné předpoklady výběru správných metod 17 // 1. Obtíže při stanovení předmětu a rozsahu sociologie 17 // 2. Společenská a vědecká geneze výzkumných problémů v sociologii 21 // 3. Předmět výzkumu a výzkumný problém 25 // 4. Druhy otázek. Problém a hypotéza 26 // 5. Zkoumané jevy jako předmět zájmu a jako vzorek širší třídy jevů 29 // 6. Druhy výzkumu s „historickou“ intencí 32 // 7. Zpřesnění výzkumného problému a výzkumná sonda 34 // 8. Výběr výzkumných metod a konečná operacionalizace problému 38 // 9. Výzkumné předpoklady 42 // Kapitola druhá Sociální jevy a procesy 50 // 1. Dva způsoby nazírání na lidi a na lidská seskupení 50 // 2. Chápání sociálních jevů a problém metodologické specifičnosti humanitních věd 53 // 3. Předměty mimolidského světa v očích sociologa 58 // 4. Proměnné charakterizující jedince v sociologických // výzkumech 59 // 5. Lidská seskupení jako předmět zájmu sociologů. Významové rozdíly pojmu „skupina“ 64 // 6. Vlastnosti lidských seskupení a vlastnosti jedinců 67 // 7. Strukturální vlastnosti seskupení a normativní regulátory lidského chování 77 // 8. Dva přístupy ke kulturním jevům 82 // 9. Průřezové vlastnosti lidských skupin a dynamické pojetí událostí a procesů v nich probíhajících 88 // Kapitola třetí Pojmy a ukazatele 90 // 1. Termíny a pojmy sociologického jazyka 90 // 2. Názvy individuální a obecné, univerzální a historické 93 // 3. Definice pojmů 95 // 4. Definice částečné a probabilistické 100 // 5. Syndromatické pojmy a teoretické modely jevů 103 // 6. Kvalitativní a kvantitativní proměnné 106 // 7. Klasifikace a typologie 110 //
8. Pozorovatelné vlastnosti, dispoziční rysy a odvozené „skryté proměnné“ v obsahu sociologických pojmů 117 // 9. Druhy ukazatelů v sociologických výzkumech 120 // 10. Chování, výpovědi a materiální předměty jako ukazatele sociologických proměnných 129 // 11. Mimoformální kritéria užitečnosti sociologických pojmů 136 // 12. Emocionálně zbarvené termíny v sociologické pojmové aparatuře 139 // Kapitola čtvrtá Druhy tvrzení 142 // 1. Stupeň obecnosti tvrzení 142 // 2. Početní charakteristiky populace. Relativní četnosti jevů a statistické závislosti mezi proměnnými 146 // 3. Probabilistická tvrzení 153 // 4. Časově prostorové a jiné strukturální vztahy mezi prvky souborů 155 // 5. Příčinné teze a teze o koexistenci nebo následnosti událostí 158 // 6. Druhy příčinných vazeb mezi dichotomickými proměnnými 162 // 7. Vazby mezi kvantitativními a kvalitativními proměnnými 168 // 8. Funkční vazby dvou kvantitativních proměnných 171 // 9. Vícerozměrné závislosti kvantitativních proměnných 182 // 10. Typ proměnné a charakter teze o závislostech měřitelných vlastností 188 // 11. Druhy tvrzení o dynamice sociálních procesů 190 // 12. Eliptické výroky ve společenských vědách 199 // 13. Tautologická tvrzení 202 // 14. Empirické teze a hodnotící soudy o společenské skutečnosti 206 // Kapitola pátá Zdůvodňování tvrzení. Empirická kontrola hypotéz 212 // 1. Role pozorovacích soudů při zdůvodňování tvrzení empirických věd 212 // 2. Individuální výroky a induktivní zdůvodňování obecných výroků 217 // 3. Pravidla eliminační indukce 224 // 4. Experimentální kontrola nezávislých proměnných a verifikace příčinných hypotéz 228 // 5. Statistické nebo historické důsledky podmíněných závislostí 232 //
6. Obtíže s verifikací obecných společenských zákonů a náhradní funkce časově prostorových souřadnic 239 // 7. Genetická determinace sociologických zákonitostí 242 // 8. Experimentální výzkumy a neexperimentálni metody verifikace příčinných hypotéz 246 // 9. Zobecnění závěrů a problém reprezentativnosti výběrového souboru 256 // 10. Zásady statistické indukce 261 // 11. Vliv předchozích poznatků na interpretaci výsledků výzkumu 270 // Kapitola šestá Výklad událostí 273 // 1. Obecné výkladové schéma 273 // 2. Výklad událostí a jejich souborů pomocí statistických tvrzení 278 // 3. Neúplné výklady 280 // 4. Hypotetické výklady 283 // 5. Konkurenční a komplementární výklady 285 // 6. Výklad lidského chování pomocí jeho motivů 288 // 7. „Matricové“ zákony ve výkladu lidského chování 292 // 8. Genetické výklady // 9. Teleologické výklady 299 // Kapitola sedmá Výstavba teorie 303 // 1. Různé významy termínu „teórie“ 303 // 2. Předmětová systematizace. Typologická systematizace a inventáře teoretických tvrzení 307 // 3. Faktorová systematizace souhrnu příčin téhož účinku 310 // 4. Hypotetické „skryté proměnné“ v systematizaci příčinných řetězů 318 // 5. Funkcionální přístup 322 // 6. Axiomatizované teorie 334 // 7. Jednoduchá reduktivní systematizace 340 // 8. Redukce zákonů o sociálních „celcích“ na zákony jejich různých složek 347 // 9. Teoretické modely sociálních jevů a procesů 365 // Kapitola osmá Předvídání událostí a praktické využití výsledků výzkumu 370 // 1. Jednoduché a složité schéma předvídání 370 // 2. Předvídání probabilistická a podmíněná 372 // 3. Poznatky o struktuře a kultuře seskupení v procesu předvídání událostí 375 //
4. Předvídání chování na základě záměrů, plánů a postojů k budoucnosti 377 // 5. Sebeuskutečňující se prognózy 380 // 6. Extrapolace trendů 383 // 7. Dlouhodobé prognózy 385 // 8. Role sociologických výzkumů při odhalování a diagnóze sociálních problémů 391 // 9. Teoretické a diagnostické poznatky v sociotechnice 393 // 10. Manipulace sociologickými proměnnými v sociálním inženýrství 396 // 11. Empirické zhodnocení účinků praktické činnosti 399 // 12. Některé problémy spojené s praktickým využitím sociologických výzkumů 400 // 13. Aplikované výzkumy a sociologie jednotlivých oblastí společenského života 404 // 14. Společenské funkce sociologie a problém odpovědnosti vědce 408