.

0 (hodnocen0 x )

(1.7) Půjčeno:136x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1986

566 s., [4] s. obr. příl. : il. ; 24 cm

Obsahuje bibliografii na s. [529]-534 a rejstříky

000062403

Předmluva // I. FONETIKA // A. Fonetika // 1.0 Vymezení předmětu fonetiky // 1.1 Fonetika v širším smyslu // 1.2 Rozdělení fonetiky // 1.3 Spolupráce fonetiky s ostatními vědními obory // 1.4 Fonetická transkripce // B. Anatomická, fyziologická a fyzikální podstata sdělování // 2.0 Základní roviny procesu sdělování // 2.1 Akustický signál řeči // 2.2 Přenos akustického signálu // 2.3 Produkce a percepce řeči // 2.3.1 Produkce řeči // 2.3.2 Percepce řeči // 2.4 Fyziologické podmínky řečového signálu // C. Hlásky // 3.0 Základní třídění hlásek // 3.1 Samohlásky // 3.1.1 Třídění artikulační // 3.1.2 Akustická struktura samohlásek // 3.1.3 Artikulační a akustický popis samohlásek // 3.2 Popis českých samohlásek // 3.2.1 [a, á] // 3.2.2 [e, é] // 3.2.3 [i.í] // 3.2.4 [o.ó] // 3.2.5 [u,ú] // 3.2.6 Neutrální samohláska 34 // 3.2.7 Dvojhlásky 34 // 3.3 Souhlásky 35 // 3.3.0 Podstata souhlásek 35 // 3.3.1 Třídění podle způsobu tvoření 36 // 3.3.2 Třídění podle místa tvoření 38 // 3.3.3 Třídění podle znělosti 39 // 3.3.4 Třídění podle nosovosti 39 // 3.3.5 Třídění podle artikulujícího orgánu 40 // 3.3.6 Akustické složení souhlásek 40 // 3.3.6.1 Trvání 41 // 3.3.6.2 Kmitočtové složení 41 // 3.3.6.3 Intenzita 42 // 3.4 Souhlásky závěrové 42 // 3.4.1 Okluzívy retné [p, b, m] 42 // 3.4.2 Okluzívy zubodásňové [t, d, n] 43 // 3.4.3 Okluzívy předopatrové [ť, ď, ň] 44 // 3.4.4 Okluzívy velární [k, g] 45 // 3.4.5 Okluzíva laryngální (tzv. ráz) 46 // 3.5 Souhlásky úžinové 47 // 3.5.1 Frikativy retozubné [f, v] 47 // 3.5.2 Frikativy zubodásňové 48 // 3.5.2.1 Přední alveolárni frikativy [s, z] 48 // 3.5.2.2 Zadní alveolárni frikativy [š,ž] 48 // 3.5.3 Frikativa předopatrová [j] 49 // 3.5.4 Frikativa zadopatrová [x] 50 //

3.5.5 Frikativa hrtanová [h] 51 // 3.5.6 Frikativa boková [1] 51 // 3.5.7 Frikativy kmitavé [r, ř] 52 // 3.5.7.1 Souhláska [r] 52 // 3.5.7.2 Souhláska [ř] 53 // 3.5.8 Souhlásky polozávěrové [c, č] 53 // D. Hlásková spojení 55 // 4.0 Charakteristika hláskových spojení 55 // 4.1 Spojení souhlásky se samohláskou 56 // 4.2 Spojení samohlásky se souhláskou 57 // 4.3 Spojení samohlásky se samohláskou 57 // 4.4 Souhlásková spojení 58 // 4.4.1 Spodoba artikulační 58 // 4.4.2 Spodoba znělostní 59 // 4.4.3 Funkce samohlásky v souhláskových spojeních 60 // 4.4.4 Modifikace charakteristických oblastí souhlásek v souhláskových spojeních 61 // 4.4.5 Případy zvláštní 63 // 4.4.5.1 Homorgánní spojení [ts], [tš] 63 // 4.4.5.2 Homorgánní spojení [dz], [dž] 64 // 4.4.5.3 Spojení souhlásek stejných (geminace) 64 // 4.4.5.4 Spojení souhlásek artikulačně blízkých 65 // 4.4.5.S Modifikace nazální okluzívy [n] 65 // 4.5 Časové členění hláskových spojení 66 // 4.5.1 Trvání hlásek ve spojení souhlásky se samohláskou 67 // 4.5.2 Trvání hlásek v souhláskových spojeních 67 // E. Zvuková stránka souvislé řeči 69 // 5.0 Zvukové prostředky souvislé řeči 69 // 5.0.1 Vydělení zvukových jednotek 70 // 5.1 Slabika 71 // 5.1.1 Slabika v češtině 71 // 5.2 Přízvukový takt a slovní přízvuk 72 // 5.2.1 Slovní přízvuk 72 // 5.2.2 Přízvukový takt 73 // 5.2.2.1 Délka přízvukových taktů 73 // 5.2.2.2 Takt a slovo 74 // 5.3 Větný úsek a věta, větný přízvuk 75 // 5.3.1 Větný úsek 75 // 5.3.1.1 Členění na úseky 76 // 5.3.1.2 Členění na úseky a syntaktická stavba 76 // 5.3.1.3 Členění na úseky a kontext 77 // 5.3.2 Věta jako vyšší jednotka souvislé řeči 77 // 5.3.3 Větný přízvuk 78 // 5.3.3.1 Umístění přízvukových vrcholů 78 //

5.3.3.2 Tendence umístění větného přízvuku 79 // 5.4 Věta a větná intonace 80 // 5.4.1 Prostředky dynamické 81 // 5.4.2 Prostředky melodické 81 // 5.4.2.1 Melodie neutrálních vět ukončených 83 // 5.4.2.1.1 Melodie vět oznamovacích, rozkazovacích a otázek doplňovacích 83 // 5.4.2.1.2 Melodie otázek zjišťovacích 86 // 5.4.2.2 Melodie před nekoncovou pauzou 88 // 5.4.2.3 Melodie citově zabarvené věty 89 // 5.4.3 Prostředky kvantitativní: Pauzy a frázování. Tempo 91 // 5.4.4 Zvukové prostředky souvislé řeči vcelku 91 // F. Spisovná výslovnost 92 // 6.0 Ortoepie 92 // 6.0.1 Výslovnostní styly 92 // 6.1 Ortofonie 93 // 6.1.1 Samohlásky 93 // 6.1.2 Souhlásky 93 // 6.1.2.1 Odchylky oblastní 95 // 6.1.2.2 Vady výslovnosti 95 // 6.1.2.3 Odchylky v nedbalé výslovnosti 96 // 6.2 Vlastní ortoepie 96 // 6.2.1 Spojování samohlásek 96 // 6.2.2 Spojování souhlásek 97 // 562 // 6.2.2.1 Spodoba artikulační g7 // 6.2.2.2 Spodoba znělosti 98 // 6.2.2.3 Souhlásky stejné 99 // 6.2.2.4 Jiné změny souhláskových spojení 99 // 6.2.3 Slovní přízvuk // 6.3 Spisovná výslovnost slov přejatých 101 // 6.3.1 Zásady české výslovnosti slov přejatých 101 // 6.3.2 Samohlásky v slovech přejatých ]02 // 6.3.2.1 Kvalita samohlásek I02 // 6.3.2.2 Spojení samohlásek 102 // 6.3.2.3 Kvantita samohlásek // 6.3.3 Souhlásky v slovech přejatých 104 // 6.4 Spisovná výslovnostní norma a její kodifikace 106 // II.a FONOLOGIE 107 // A. Fonologie 109 // 1.0 Znakový charakter jazyka // 1.1 Foném jako nositel významu // 1.2 Fonetika a fonologie // 1.3 Fonologie a morfonologie // 1.3.1 Zařazování morfonologických jevů // 1.3.2 Silné a slabé pozice fonému // 1.4 Inventář fonémů // 1.4.1 Binární protiklady //

// 1.4.2 Distinktivní rysy 112 // 1.5 Určování fonémů 11? // 1.5.1 Neutralizace a asimilace 114 // 1.5.2 Tzv. komutační testy // 1.5.3 Periferní postavení segmentálních jednotek 115 // 1.6 Postavení suprasegmentálních jednotek 115 // 1.6.1 Tónová modulace U5 // 1.6.2 Segmentace promluvy 116 // 1.7 Fenologická paradigmatika a syntagmatika 116 // 1.7.1 Princip posloupnostní uspořádanosti jednotek 117 // 1.7.1.! Slabika jako jednotka posloupnostní uspořádanosti 117 // 1.7.1.2 Složení slabiky 117 // 1.8 Dynamika fenologických systémů Hg // 1.8.1 Stylisticky diferencované dublety Hg // 1.8.2 Postavení znělostního páru /f/—/v/ // 1.8.3 Postavení fonému/r/ ?9 // 1.9 Teorie grafických systémů H9 // 1.9.1 Autonomie grafického systému 120 // 1.9.2 Grafémy projevů psaných a projevů tištěných 120 // 1.9.3 Velká písmena a jiné grafické znaky 12? // 1.9.4 Fenologická transkripce 121 // ?. Fonologie spisovné češtiny // 2.0 Formování spisovné češtiny // 2.0.1 Príznaky fonologické cizosti // 2.1 Stylistické konfigurace fonémů // 2.1.1 Proměny fenologického systému - centrum a periférie // 2.1.2 Postavení fonémů /f/, /g/ a /j/, /j/ // 2.1.3 Statistická zjištění a funkční zatížení fonémů // 2.2 Systémové uspořádání segmentálních jednotek // 2.2.1 Podsystém souhláskový // 2.2.2 Kvantitativní korelace samohlásek // 2.2.3 Vztah mezi samohláskovým a souhláskovým podsystémem // 2.2.4 Postavení neslabičných samohlásek // 2.3 Systémové uspořádání samohláskových fonémů // 2.3.1 Kvantita samohlásek // 2.3.1.1 Postavení fonému.. // 2.3.1.2 Postavení fonému.. // 2.3.1.3 Postavení fonémů /?/, /? :/ // 23.2 Matrice distinktivních rysů samohlásek // 2.4 Sonorní souhlásky // 2.4.1 Nazály /n/./m/ // 2.4.2 Sonory /I/. /r/ a /j/ // 2.4.2.1 Foném /j/ //

2.4.3 Systémové uspořádání sonor // 2.4.3.1 Matrice distinktivních rysů sonorních fonémů // 2.5 Nesonorní souhlásky // 2.5.1 Systémové uspořádání nesonorních fonémů // 2.5.1.1 Protiklad akutovost-gravisovost // 2.5.1.2 Protiklady závěrovost-kontinuálnost. znělost-neznělost // 2.5.1.3 Postavení párů/c/—/j/./č/-/š/ // 2.5.1.4 Korelativní vztah kontinuálnost-nekontinuálnost // 2.6 Suprasegmentální prostředky // 2.6.1 Tónová linie českých vět // 2.6.1.1 Tzv. polokadence // 2.6.2 Dynamická linie českých vět // 2.6.3 Tzv. frázování // 2.6.4 Tempo řeči // C. Fenologická kombinatorika (fonotaktika) // 3.0 Předmět fonotaktiky // 3.1 Kombinovatelnost fonémů uvnitř slova // 3.1.1 Kombinovatelnost fonémů na začátku slova // 3.1.2 Kombinovatelnost konsonantických a vokalických fonémů // 3.1.2.1 Kombinovatelnost konsonantických fonémů v slovech třífonémových // 3.1.2.2 Kombinovatelnost fonémů v slovech čtyřfonémových // 3.1.2.3 Kombinovatelnost fonémů v slovech pětifonémových // 3.1.3 Fenologická kombinatorika v slovech přejatých // 3.2 Samohláskové a souhláskové skupiny // 3.2.1 Samohláskové skupiny 146 // 3.2.1.1 Samohláskové skupiny v slovech přejatých 147 // 3.2.1.2 Samohláskové skupiny v slovech domácích 147 // 3.2.2 Souhláskové skupiny 148 // 3.3 Stavba slabiky 149 // 3.3.1 Souhláskové skupiny na začátku slov 150 // 3.3.2 Slabičná délka slov 150 // 3.4 Neutralizace, asimilace, disimilace 151 // 3.4.1 Pojem neutralizace 151 // 3.4.1.1 Tzv. asimilace na dálku 152 // 3.4.1.2 Neutralizační omezení ve spojení konsonantů stejných 152 // 3.4.2 Znělostní korelace souhlásková 153 // 3.4.2.1 Případy zvláštní: vibranta /ř/ a asimilace před samohláskovými začátky slov 154 // 3.5 Distribuce neprízvučných slov 154 // 3.5.1 Příklonky 155 //

3.5.2 Předklonky 156 // D. Fonologická stylistika 157 // 4.0 Stylové rozvrstvení zvukových prostředků I57 // 4.1 Neobvyklé konfigurace fonémů 158 // 4.1.1 Postavení slabik re, lé 159 // 4.1.2 Postavenídvojic/sp/—/šp/,/st/—/št/,/sk/—/šk/ 160 // 4.1.3 Jiná stylově příznaková spojení 160 // 4.2 Stylová diferenciace jazykových projevů 161 // 4.3 Větné fonologické prostředky 161 // 4.3.1 Uplatnění rytmizačního principu 162 // 4.3.2 Synonymické dvojice slov 162 // 4.3.3 Stylová platnost některých jiných dvojic 163 // E. Grafický systém spisovné češtiny (grafémika) 164 // 5.1 Charakteristika české grafické soustavy 164 // 5.1.1 Grafémy pro obměny fonémů palatálních a retných 164 // 5.1.2 Grafémy pro dlouhé a krátké samohlásky 165 // 5.1.3 Grafém pro foném/x/ 165 // 5.1.4 Variantní grafémy t, ? 165 // 5.1.5 Grafémy ú,ů 166 // 5.1.6 Funkční využití variantních grafémů ú, ů;i. l;y, ý 166 // 5.2 Psaní předložek a předpon s, z 166 // 5.2.1 Předložky s. z s genitivem 167 // 5.2.2 Předpony s-, se-, z-, ze 167 // 5.3 Grafika slov přejatých 168 // 5.3.1 Grafické cizosti 168 // 5.3.2 Označování délky samohlásek 168 // 5.3.3 Grafika slov přejatých z francouzštiny a angličtiny 169 // 5.3.4 Grafika cizích vlastních jmen 169 // 5.4 Interpunkce (rozdělovači znaménka) 170 // 5.4.1 Vykřičník, středník, dvojtečka, trojtečka 170 // 5.4.2 Čárka, pomlčka, závorka // 5.4.3 Vyznačování hranic slov a jiných útvarů mezerami // 5.4.4 Velká písmena a zkratky 171 // II.b ZÁKLADNÍ POJMY MORFONOLOGIE A MORFÉMIKY // K vztahu grafické a zvukové podoby jazyka // Pojem morfu a morfému // Typy morfů // Sjednocování morfů // Alomorfy // Varianty // Morfonologické alternace // III. TVOŘENÍ SLOV // A. Obecné pojetí tvoření slov //

1. Předmět nauky o tvoření slov a její místo v celkovém popisu jazyka // 2 Zdroje a typy jazykových pojmenování // 3. Základní pojmy slovotvorby — fundace a motivace // 4. Pojem onomaziologické kategorie a klasifikace onomaziologických kategorií // 5. Slovotvorná stavba slova // 6. Slovotvorný typ a podtyp, slovotvorná kategorie // 7. Vlastnosti slovotvorných způsobů, typů a prostředků // 8. Úloha slovotvorného významu slova, idiomatizace a lexikalizace // 9. Slovotvorný systém a jeho popis // B. Odvozování // 1. Odvozování podstatných jmen // 1.0 Obecná charakteristika // 1.1 Odvozování podstatných jmen příponami // 1.2 Odvozování podstatných jmen předponami a typy smíšené // 2. Odvozování přídavných jmen // 2.0 Obecná charakteristika // 2.1 Přídavná jména odvozená ze sloves (příponami a smíšeným způsobem) // 2.2 Přídavná jména odvozená ze jmen podstatných (příponami) // 2.3 Přídavná jména odvozená ze jmen přídavných (příponami, předponami a smíšeným způsobem) // 2.4 Přídavná jména odvozená z příslovcí, z příslovečných a jiných určení (příponami a smíšeným způsobem) // 2.5 Adaptace cizích přídavných jmen // 3. Odvozování sloves // 3.0 Obecná charakteristika // 3.1 Odvozování sloves předponami // 3.2 Odvozování sloves příponami a typy smíšené // 3.3 Tvoření sloves reflexivizací 424 // 4. Odvozování příslovcí 431 // 4.0 Obecná charakteristika 431 // 4.1 Odvozování příslovcí příponami 433 // 4.2 Odvozování příslovcí předponami a smíšeným způsobem 447 // C. Tvoření slov skládáním 451 // 0. Obecná charakteristika 451 // 1. Složená podstatná jména 454 // 2. Složená přídavná jména 472 // 3. Složená příslovce 485 // 4. Složená slovesa 485 //

D. Přechod slov do jiného druhu 487 // 0. Obecná charakteristika 487 // 1. Zpodstatňování jmen přídavných (substantivizace adjektiv) 488 // 2. Adverbializace (lexikální a frazeologická) 498 // E. Utvářenost ostatních slovních druhů 508 // 0 Obecná charakteristika 508 // 1. Utvářenost číslovek 509 // 2. Utvářenost zájmen 513 // 3. Utvářenost předložek 5,4 // 4. Utvářenost spojek 515 // 5. Utvářenost částic 5,5 // 6. Utvářenost citoslovcí 5,6 // F. Tvoření zkratek a zkratkových slov 517 // 0. Obecná charakteristika 517 // 1. Zkratky čistě grafické 518 // 2. Zkratky graficko-fonické 520 // 3. Zkratky fonické 522 // Seznam zkratek a znaků 527 // Literatura 529 // Rejstříky 535

(OCoLC)39435398

cnb000019674