.

0 (hodnocen0 x )

(2.3) Půjčeno:7x 

BK

Praha : Avicenum, 1974

371 s.

000063738

Předmluva 9 // 1. ÚVOD 13 // 1.1. Skupinový přístup ke studiu zdrávi 13 // 1.2. Epidemiologie a sociální lékařství 17 // 1.3. Příklady epidemiologického myšlení v historii lékařství 24 // 2. PŘÍ ČINNOST V PŘÍRODĚ ČLOVĚKA 33 // 2.1. Singularistická koncepce 34 // 2.2. Pluralistická koncepce 35 // 2.3. Podstata nemoci 39 // 2.4. Nutnost a náhoda 43 // 2.5. Asociace a kauzalita 47 // 2.5.1. Asociace kauzální 47 // 2.5.2. Asociace nekauzální (sekundární) 49 // 2.5.3. Asociace v čase 51 // 2.5.4. Predikce, prevence a praxe 53 // 3. PŘIROZENÁ HISTORIE NEMOCI 58 // 3.1. Přehled názorů na vznik a průběh nemoci 58 // 3.2. Prepatogeneze 62 // 3.2.1. Původce nemoci 62 // 3.2.2. Lidský organismus 66 // 3.2.3. Zevní prostředí 69 // 3.3. Údobí patogeneze 72 // 3.4. Nozologie 75 // 3.5. Mezinárodní názvosloví a statistická klasifikace nemocí 80 // 4. KVANTIFIKACE A MĚŘENÍ 84 // 4.1. Měrné stupnice 86 // 4.1.1. Nominální stupnice 87 // 4.1.2. Pořadová stupnice , . 87 // 4.1.3. Intervalová stupnice 88 // 4.2. Gradování v medicíně 89 // 4.3. Zdraví z hlediska kvantity 93 // 4.3.1. Spektrum „zdraví—nemoc“ 93 // 5 4.3.2. Epidemiologický výklad normality 98 // 4.3.3. Měření zdraví populace 103 // 5. FREKVENCE NEMOCI V POPULACI 109 // 5.1. Tvoření studovaného souboru 109 // 5.1.1. Výběr pravděpodobnostní 111 // 5.1.1.1. Prostý náhodný výběr 111 // 5.1.1.2. Systematický výběr 111 // 5.1.1.3. Oblastní výběr 112 // 5.1.1.4. Skupinový výběr 113 // 5.1.1.5. Dvojstupňový (vícestupňový) výběr . 114 // 5.1.2. Výběr záměrný 115 // 5.1.2.1. Záměrný výběr typických jednotek . 115 // 5.1.2.2. Záměrný kvólní výběr 116 // 5.1.3. Rozsah souboru 117 // 5.2. Základní ukazatelé nemocnosti 119 // 5.3. Vztahy mezi ukazateli nemocnosti 126 // 5.4. Populace exponovaných 135 //

6. STANDARDIZACE UKAZATELŮ 139 // 6.1. Přímá standardizace 139 // 6.2. Ekvivalentní průměrná úmrtnost 142 // 6.3. Nepřímá standardizace 143 // 6.4. Standardizovaný úmrtnostní index SMR 145 // 6.5. Inverzní standardizovaný úmrtnostní index 150 // 6.6. Přehled standardizačních metod 152 // 7. OSTATNÍ UKAZATELÉ NEMOCNOSTI 153 // 7.1. Strukturální ukazatelé 153 // 7.1.1. Proporcionální úmrtnost 153 // 7.1.2. Proporcionální úmrtnostní index 155 // 7.2. Ukazatelé jako pravděpodobnost 158 // 7.2.1. Jevy se navzájem vylučují 158 // 7.2.2. Jevy se vzájemně nevylučují 159 // 7.2.3. Jevy jsou na sobě nezávislé 159 // 7.2.4. Jevy jsou podmíněné 160 // 7.2.5. Z řady nezávislých jevů nastane alespoň jeden 161 // 7.2.6. Úplná pravděpodobnost 162 // 7.2.7. Bayesův vzorec 163 // 7.2.8. К obsahu pojmu „vztah“ 165 // 7.2.9. Modelování v populační genetice 166 // 7.3. Časové vymezení ukazatelů 169 // 7.3.1. Ukazatel životního rizika 169 // G 7.3.2. Generační (kohortová) úmrtnost 171 // 7.3.3. Sekundární incidence 175 // 7.4. Použití úmrtnostnich tabulek 178 // 8. STRATEGIE EPIDEMIOLOGICKÉ METODY 192 // 8.1. Popisná fáze 193 // 8.2. Formulace hypotézy 194 // 8.2.1. Metoda diferenční 195 // 8.2.2. Metoda shody 197 // 8.2.3. Metoda analogie 197 // 8.3. Testování hypotézy 198 // 8.4. Populační experiment 203 // 8.5. Opory hypotézy a její uvedení do praxe 208 // 9. DIAGNÓZA V EPIDEMIOLOGII 215 // 9.1. Validita 217 // 9.2. Opakovatelnost a přesnost 223 // 9.3. Testy na vyhledávání nemocí v populaci 230 // 10. ZVLÁŠTNÍ POPULAČNÍ ŠETŘENÍ O STAVU ZDRAVÍ 242 // 10.1. Šetření o obecné nemocnosti obyvatelstva 246 // 10.2. Prevalenční šetření 251 // 11. ÚLOHA MÍSTA V POPISNÝCH ŠETŘENÍCH 255 // 11.1. Mezinárodní srovnávání 257 // 11.2. Stěhování 259 //

11.3. Metody rozboru 263 // 12. ÚLOHA ČASU V POPISNÝCH ŠETŘENÍCH 268 // 12.1. Dvojice časových řad 268 // 12.2. Sekulární vývoj 270 // 12.3. Periodické změny 274 // 12.4. Průřezový a longitudinální přistup 275 // 13. PROSPEKTIVNÍ STUDIE 279 // 13.1. Tvoření souborů 280 // 13.1.1. Studovaný soubor 280 // 13.1.2. Kontrolní soubor 282 // 13.2. Průběžné sledování kohort 284 // 13.3. Analýza a interpretace dat 287 // 13.3.1. Míry relativního a diferenčního rizika 290 // 13.3.2. Ukazatelé čistého rizika 293 // 13.4. Výhody a nevýhody prospektivní metody 296 // 7 14. RETROSPEKTIVNÍ STUDIE // 298 // 14.1. Výběr nemocných osob 298 // 14.2. Tvořeni kontrolní skupiny 299 // 14.2.1. Opory výběru ze zdravotnické dokumentace 300 // 14.2.2. Jiné opory výběru 302 // 14.2.3. Vybírání jednotlivců do kontrolního souboru 302 // 14.2.3.1. Pravděpodobnostní výběr 303 // 14.2.3.2. Metoda vyvažování souborů 304 // 14.3. Opatřování informací 306 // 14.4. Rozbor a interpretace dat 309 // 14.4.1. Zkoumání vztahu v podskupinách třetího znaku 311 // 14.4.2. Metoda sumární 314 // 14.4.3. Míry rizika 315 // 14.4.3.1. Ukazatel relativní těsnosti symptomu 316 // 14.4.3.2. Míra relativního rizika 317 // 14.4.3.3. Podíl čistého rizika 320 // 14.4.3.4. Míry diagnostické predikce znaku 321 // 14.5. Přednosti a nedostatky retrospektivního šetření 324 // 15. VYUŽITÍ RUTINNÍCH STATISTIK KE STUDIU ZDRAVÍ 325 // 15.1. Statistika úmrtnosti a příčin smrti 326 // 15.2. Statistika nemocnosti hospitalizovaných 330 // 15.3. Ostatní rutinní statistiky nemocnosti 335 // 15.3.1. Dokumentace obvodních lékařů 336 // 15.3.2. Dokumentace odborných lékařů 337 // 15.3.3. Statistika nemocnosti spojené s pracovní neschopností 338 // 15.4. Perspektiva rutinních statistik 340 //

15.4.1. Registry nemocí, vad a osob ohrožených na zdraví 341 // 15.4.2. Sdružování individuálních výkazů (record linkage) 343 // 15.4.3. Zdravotní informační systém 347 // PÍSEMNICTVÍ, odkazy v textu 352 // OSTATNÍ LITERATURA 358 // REJSTŘÍK JMENNÝ 364 // REJSTŘÍK VĚCNÝ 366

cnb000464323