.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

Biografie

Hradec Králové : Bohdan Melichar, 1908

379 s.

000063766

Kapitola I.: ITALIE PO MÍRU V CÁCHÁCH. Str. 1 // Království Sardinie. — Lombardsko. — Republika benátská. — Republika janovská. — Parma a Piacenza. Modena a Reggio. — Velkovévodství toskánské. — Církevní Stát. — Neapol a Sicilie. — Občanská myšlenka: Giuseppe Parini. — Italská idea: Vittorio Alfieri. // Kapitola II.: ITALIE ZA REVOLUCE FRANCOUZSKÉ. Str. 27 // Účinky francouzské revoluce v Italii. — První tažení Napoleona Bonaparta (1796-97). — Původ trojbarevné vlajky italské. — Pád republiky benátské. — Nové demokratické republiky. — Dobytí Italie od Francouzů. — Rakousko-ruská vítězství a triumf reakce. — Vyhnanci z r. 1799 a italský národní cit. // Kapitola III.: VLÁDA NAPOLEONOVA. Str. 38 // Napoleonův přechod přes Sv. Bernhard a bitva u Marenga. — Shromáždění v Lyoně a italská republika: Francesco Melzi — Království italské: Eugen Beauharnais. — Připojení italských provincií k císařství francouzskému. — Dobytí Neapole. — Zrušení světské moci papežské. — Velké probuzení italského života za vlády Napoleonovy. — Království neapolské za Josefa Bonaparta a Joachima Murata. — ...bonský dvůr na Sicílii: Konstituce r. 1812. — Pád Napoleonův. Obnovení starých vlád. — Sto dní. — Válka pro neodvislost. vyhlášená Muratem: Ztráta trůnu. — Jeho poslední pokus a smrt. // Kapitola IV.: OBNOVENI STARÉHO ŘÁDU: STARÉ VLÁDY A NOVÉ NÁRODY. Str. 51 // Vídeňský kongres a úprava Itálie: Nadvláda Rakouska. — Návrat k minulosti. — Viktor Emanuel I., král sardinský. — Lombardsko-benátské království pod Rakouskem. — Stav vévodství. — Mírnost toskánské vlády. — Církevní stát. — Ferdinand I., král obojí Sicílie. — Svatá aliance. //

Kapitola V.: PRVNÍ NEPOKOJE. Str. 60 // Carboneria. — Vzbouření v Neapoli (1820). — Výprava svaté aliance proti ústavákům a obnovení absolutismu. — Vzbouření v Piemontu (1821): chování Karla Alberta. — Obnovení absolutní moci pod Karlem Felixem. — Politické procesy v Lombardii a Benátsku. — Ukrutnost Františka V. modenského a jeho záměry na savojský trůn. — Kongres ve Veroně. — Karel Albert ve Španělsku. // Kapitola VI.: DESET LET REAKCE. Str. 75 // Itálie r. 1821—1830. — Ciro Menotti a František IV., modenský. — Revoluce r. 1831.: spojené provincie italské. — Zakročení Rakušanů a obnovení starých vlád. — Memorandum, podané papeži od mocností. — Řež v Ceseně a Forli. — Rakušané a Francouzi v církevním státě // Kapitola VII.: GIUSEPPE MAZZINI A „MLADÁ ITALIE". Str. 86 // Dopis Mazziniho Karlovi Albertovi. — Rodina Ruffini. — Spiknutí v r. 1833. — Savojská výprava. — Ukrutné potlačování. — Císař Ferdinand II., neapolský a nepokoje na Sicilii. — Umění a věda ve službě národní věci. // Kapitola VIII.: MOC VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ. Str. 98 // Smrt bratří Bandiera. — Gioberti a jeho „Primato". — Původ novo-velfské strany. — Balbovy „Speranze d’Italia". — Pontifikát Řehoře XVI. — „Ultimi casi di Romagna" od D’Azeglia. // Kapitola IX.: OD REFORM K REVOLUCI. Str. 105 // ’Karel Albert a piemontský lid. — Zvolení Pia IX.: amnestie a reformy. — Bouřlivé probuzení národního uvědomění. — Rozjitření obyvatelstva a chování knížat: reformy v Toskánsku a Piemontu. — Ferdinand II. a hnutí Sicilsko-Calabrijské. — Poměry v Lombardsko-Benátsku a vévodství modenské a parmské. — Italie na počátku r. 1848. — Vzbouření v Palermě. — Ústava v Neapolskú, Piemontě, Toskánsku a Římě. //

Kapitola X.: VÁLKA V ROCE 1848. Str. 128 // Lombardie a Benátsko v prvních měsících r. 1848. — Šíření revoluce po Evropě. — Osvobození Benátek. — Pět dní v Miláně. — Válka za neodvislost. — První úspěch zbraní italských. — Proslov Pia IX. 29. dubna. — Patnáctý květen v Neapoli a odvolání vojska neapolského z války. — Toskánci v Curtatoné a Montanaře. — Poslední vítězství Piemonťanů. — Porážka u Custozzy. — Ustup. — Příměří. — Události v jednotlivých státech italských na konci roku 1848.: nad propastí. // Kapitola XI.: VÁLKA V ROCE 1849. Str. 157 // Vypovězení války Rakousku Piemontem. — Porážka u Novary a odstoupení Karla Alberta. — Deset dní v Brescii. — Obnovení absolutismu v království neapolském; podrobení Sicilie. — Obnovení panství velkovévodského v Toskánsku. — Republika římská; zakročení Francouzů; Garibaldi. — Hrdinný odpor Benátek: Daniele Manin. // Kapitola XII.: POČÁTEK VLADY VIKTORA EMANUELE II. Str. 173 // Rozmluva Viktora Emanuele s Radeckým ve Vignale. — Reakce vítězí v celé Evropě. — Vážné nesnáze nového království. — Massimo D’Azeglio a provolání Moncalierské. — Počátky hraběte Cavoura. — Smutný stav ostatní Italie. — Dopisy Gladstonovy o bourbonské vládě. — Procesy v Mantově ; 6. únor 1853 v Miláně. — Zavraždění vévody parmského. // Kapitola XIII.: HVĚZDA PIEMONTU. Str. 186 // Cavour ministerským předsedou. — Rozvoj národnostních citů. — Účastenství Piemontu v krimské válce. — Cavour na kongresu v Paříži. — Soustředěni života italského v království sardinském. — Nedočkavost činné strany; výprava do Sapri. — Změna politiky rakouské v Lombardsko-Benátsku. — Smělé chování Piemontu; Cavourova řeč. — Spolek s Francií. //

Kapitola XIV.: VÁLKA V ROCE 1859. Str. 197 // Přípravy k nové válce. — Řeč Cavourova. — Rakouské „Ultimatum". — Provolání Viktora Emanuele. — Stav obou vojsk. — Montebello, Palestro, Magenta a Malegnana. — Garibaldi a „alpští myslivci“. Solferino a San Martino. — Preliminaria ve Villafrance a mír curyšský. — Připojení Emilie, Romagne a Toskánska ku království Viktora Emanuele. — Odstoupení Savojska a Nizzy Francii. // Kapitola XV.: VÝPRAVA „TISÍCE“. Str. 213 // František II., král neapolský. — Garibaldi a „tisíc“ z Quarta do Mersaly, Calatafimi, Palerma, Milazza a Volturna. — Vojsko krále Viktora Emanuele v Markách a Umbrii. — Anglické sympatie pro věc italskou. — Kapitulace Gaěty. — Prohlášení království italského. // Kapitola XVI.: OTÁZKA RIMSKA. Str. 226 // Řeči Cavourovy o otázce římské. — Smrt znamenitého ministra. — Neblahé poměry v novém království: lupičství. — Nepokoje činné strany : Aspromonte. — Cesta Garibaldiho do Anglie. — Smlouva zářijová roku 1864. a přeneseni hlavního města z Turina do Florencie. // Kapitola XVII.: VALKA V ROKU 1866. Str. 239 // Spolek Itálie s Pruskem. — Způsobilost vojsk. — Bitva u Custozzy. — Garibaldi v Tridentsku. — Námořní bitva u Visu. — Mir. — Připojení Benátska ku království italskému. // Kapitola XVIII.: ŘÍM HLAVNÍM MĚSTEM. Str. 244 // Garibaldi a dobrovolníci v papežském státu. — Zakročení Francouzů a bitva u Mentany. — Neutralita Italie za války francouzsko-německé. — Dobytí Říma italským vojskem (20. září 1870). — Garanční zákon. //

Kapitola XIX.: PO ROCE 1870. Str. 252 // Rozvoj vnitřní. — Smrt Mazziniho. — Pravice a Levice. — Levice u vládního vesla. — Smrt Viktora Emanuele II. — Smrt Pia IX. a zvolení Lva XIII. — Počátek trojspolku. — Smrt Garibaldiho. — Reformy vnitřní: velky rozvoj veřejných prací. — Obsazení Assabu a Massauy: osudy Italů v Africe. — Bankovní soudy a otázka mravní. — Květnové hnutí v r. 1898. — Výstava v Turině. — Volby v r. 1900. — Zavražděni krále Humberta. — Počátky vlády Viktora Emanuele III. // Kapitola XX.: ITALIE V ROCE 1901. Str. 274 // Obyvatelstvo. — Hlavní město: papež ve Vatikáně a král v Quirinale — Zřízení politické. — Finance státní. — Vojsko a námořnictvo. — Veřejné práce. — Hospodářské probuzení země. — Dovoz a vývoz. — Vyučováni. — Důležitější města. // Kapitola XXI.: VĚDY A UMĚNÍ. Str. 285 // Probuzení věd a umění. — Klasicismus. — Parini, Alfieri, Monti. Foscolo, Botta, Canova, Appiani. — Cimarosa, Paisiello. — Romanticismus. — Manzoni a jeho následovníci. — Leopardi. — Guerazzi, Niccolini, Giusti. — Vlastenečtí básnici: Prati. — Tommaseo, Rosmini, Gioberti a Mamiani. — Dějepisci. — Hudební skladatelé: Bellini, Rossini, Donizetti. — Bartolini, Hayez a Marocchetti. — Nový směr. — Carducci, Bonghi, Villari, Massarani, Bersezio. — Dějepisci a kritikové. — Novinářství. — Básníci. — De Amicis, Fogazzaro, Verga, Capuana, Serao, Farina, Barrili, Castelnuovo, Rovetta, D’Annuncio. — Divadlo: Giacometti, Ferrari, Cossa, Cavallotti. Gallina, Giacosa, Martini atd. — Induno, Palizzi, Duprè, Vela, Morelli, Monteverde. — Umělci, žijící v ruzných provinciích Italie. — Hudba: Verdi, Ponchielli, Boito, Puccini, Mascagni atd. — Italie při práci. //

Dodatek ku kapit. IX.: STATUT KARLA ALBERTA. Str. 315 // Bibliografické poznámky. ...Str. 320 // Rodokmen rodiny savojské.

(OCoLC)85645411

cnb001086776