.

0 (hodnocen0 x )

BK

1. vyd.

Praha : Academia, 1989

265 s. : grafy, schémata ; 23 cm

ISBN 80-200-0100-X (váz.)

Obsahuje bibliografii a rejstřík

000064360

1 Úvod 11 // Část A: OBECNÉ ASPEKTY MIKRODOZIMETRIE 17 // 2 Absorpce energie záření molekulami látky 19 // 3 Lineární přenos energie 26 // 3.1 Definice 26 // 3.2 Teorie rychlosti střední ztráty energie 28 // 3.3 Distribuce délek drah a velikosti dávek podle LPE 33 // 3.4 Výpočet spekter LPE 37 // 4 Sdělená energie 40 // 5 Lineální energie 43 // 5.1 Definice 43 // 5.2 Střední délka chordy 43 // 5.3 Distribuce lineální energie 45 // 5.4 Přímkové přiblížení 48 // 5.5 Příklady distribucí lineální energie 49 // 6 Měrná energie 53 // 6.1 Definice 53 // 6.2 Distribuce měrné energie při jednom aktu 54 // 6.3 Distribuce měrné energie při dávce D 57 // 6.4 Vztah mezi distribucemi/jiz) a/(z; £>) 60 // 6.5 Střední hodnota distribuce/(z; D) 63 // 6.6 Momenty distribucí měrné energie 64 // 6.7 Přehled nejdůležitějších výsledků 68 // 7 Experimentální metody získávání mikrodozimetrických spekter 69 // 7.1 Úvod 69 // 7.2 Technické aspekty měření spekter proporcionálními počítači 69 // 7.3 Zdroje nepřesností výkledků 74 // 7.4 Konstrukce mikrodozimetrických spekter 74 // 7.5 Experimentální zjištění distribucí/(z; D) 76 // 7.6 Zjištění veličin ýF, žF а Ф(0) 76 // 7.7 Zjištění veličin yD a žD. Varianční metoda 77 // 7.8 Variančně-kovarianční metoda 78 8 // 8 Teorie straggling 81 //

8.1 Úvod 81 // 8.2 Distribuce užívané v teoriích straggling 81 // 8.3 Bobrova teorie 82 // 8.4 Williamsova teorie 82 // 8.5 Landauova teorie 83 // 8.6 Teorie Vavilova 84 // 8.7 Obecné řešení problému straggling 85 // 8.8 Srážkové spektrum při nízkých energiích 87 // 9 Geometrické aspekty mikrodozimetrie 89 // 9.1 Úvod 89 // 9.2 Distribuce délek chord 89 // 9.3 Proximitní funkce 96 // 10 Výpočet spekter lineální a měrné energie 100 // 10.1 Úvod 100 // 10.2 Distribuce očekávané hodnoty energie sdělené při jednom aktu 100 // 10.2 Straggling 102 // 10.4 Náhodné faktory z experimentu 105 // 10.5 Vztah pro distribuci/j(z) 106 // 10.6 Relativní rozptyl distribuce/j(z) 107 // 10.7 Rozbor spekter/(у) а Д (z) 110 // 10.8 Vztah mezi dávkovým průměrem у a TRE 112 // 10.9 Výpočet spekter jiodnot у pro neutrony 113 // 10.10 Výpočet spekteryj(z) pomocí transformovaných distribucí 120 // 10.11 Numerické výpočty distribucí/(z; D) &f(Q\\ E) 121 // 10.11.1 Úvod 121 // 10.11.2 Metoda Monte Carlo 121 // 10.11.3 Metoda postupných konvolucí 122 // 10.11.4 Rychlá Fourierova transformace 124 // 10.12 Výpočet z-distribucí v případě inkorporovaných radionuklidů 125 // 10.12.1 Úvod 125 // 10.12.2 Nerovnoměrné distribuce radionuklidů 126 // 10.12.3 Náhodné distribuce radionuklidů 128 // 10.12.4 Výpočet distribucí /(z; D) a jejích momentů 128 //

10.12.5 Distribuce délek chord od částic z bodového zdroje 129 // 10.12.6 Distribuce/t(z, r) pro částice alfa 131 // 10.12.7 Vlastnosti distribucí/(z; E) 132 // 10.12.8 Pohyblivé zdroje ionizujících částic 134 // 11 Teorie struktury dráhy částice 136 // 11.1 Meze použitelnosti koncepcí LPE, у a z 136 // 11.2 Kvantitativní popis struktury dráhy částice 138 // 11.3 Mikrodozimetrické distribuce ve vztahu ke struktuře dráhy částice 141 // 11.3.1 Úvod 141 // 11.3.2 Dvojí interpretace mikrodozimetrických veličin 142 // 11.3.3 Vytváření distribucí měrné energie 143 // 11.4 Distribuce centrovaných mikrodozimetrických veličin 144 // 11.5 Fyzikální proximitní funkce 147 9 // 11.6 Vztah mezi dávkovým průměrem lineální energie a proximitní funkcí 150 // 11.7 Závěr 151 // Část B: APLIKACE MIKRODOZIMETRIE 153 // 12 Radiobiologie 155 // 12.1 Úvod 155 // 12.2 Obecná charakteristika vztahu dávka-účinek 156 // 12.3 Problematika matematického modelování vztahu dávka-účinek 160 // 12.4 Grafické znázornění závislosti dávka-účinek 164 // 12.5 Zásahová teorie 165 // 12.6 Formální popis křivek přežití 167 // 12.7 Terčová teorie 173 // 12.8 Relativní biologická účinnost a její závislost na LEE 175 // 12.9 Význam terčové teorie při analýze mechanismů účinku záření 176 // 12.10 Mikrodozimetrické modely radiačního poškození 178

12.11 Vztah dávka-účinek v případě průchodu jedné hustě ionizující částice terčem . 181 // 12.12 Vztah dávka-účinek za předpokladu prahové měrné energie v terči 183 // 12.13 Diskuse k modelu prahové měrné energie 186 // 12.14 Relativní rozptyl křivky dávka-účinek 188 // 12.15 Teorie duální akce 191 // 12.16 Závislost relativní biologické účinnosti na dávce 195 // 12.17 Diskuse k modelu duální akce 198 // 12.18 Model lézí DNA 201 // 12.19 Zobecněná teorie duální akce 204 // 12.19.1 Základní aspekty 204 // 12.19.2 Hloučkový model 207 // 12.19.3 Radiobiologické aplikace 210 // 12.19.4 Diskuse 213 // 12.20 Závěr 213 // 13 Radioterapie 215 // 13.1 Úvod 215 // 13.2 Analýza jakosti záření 215 // 13.3 Variace v relativní biologické účinnosti 216 // 13.4 Časový faktor a kyslíkový efekt 217 // 13.5 Závěr 220 // 14 Ochrana před zářením 221 // 14.1 Úvod 221 // 14.2 Dávkový ekvivalent 223 // 14.2.1 Definice 223 // 14.2.2 Výpočet distribucí LPE z mikrodozimetrických spekter 225 // 14.2.3 Určení středního jakostního faktoru 226 // 14.3 Situace při vnitřní kontaminaci 229 // 14.4 Pozdní účinky záření 231 // 14.5 Závěr 235 // 15 Radiační chemie 236 // 15.1 Úvod 236 10 // 15.2 Deterministické modely 237 // 15.3 Stochastické modely 239 // 15.4 Diskuse 243 // 15.5 Závěr 245 // 16 Termoluminiscence 246 // 17 Mikroelektronika 249 // 18 Závěr 253 // Literatura 254 // Rejstřík 263

(OCoLC)24066547

cnb000054970