.

0 (hodnocen0 x )

(5.5) Půjčeno:11x 

BK

Biografie

Vyd. 1.

Praha : Vyšehrad, 2007

259 s.

ISBN 978-80-7021-834-1 (váz.)

Reflexe

Obsahuje bibliografické odkazy, rejstřík

Mystika křesťanská - Německo - stol.14-.16. - texty - studie

Reformace - Německo - stol. 14.-16. - studie

000064791

„THEOLOGIA DEUTSCH“ VE SVÉM PŮVODNÍM KONTEXTU I DĚJINNÉM PŮSOBENÍ (Martin Wernisch) // [I] // Původní kontext // Předpoklady // 1. Mystika (Základníproblem pojetí) // 2. „Německá mystika“ (Výzva německého jazyka - Eckhart - Zápas „Božích přátel“ se „svobodnými duchy“ - Rezignace „devotio moderna“ - Sense a Tanier) // Tajemství vzniku // 3. Otázka autorství (Poloviční anonymita - „Franckforter“ - Němečtí rytíři mezi Mohanem, Pruskem a českým pomezím) // 4. Záhada času sepsání (Zmatek bezradných - Raně a pozdní datování - Nápověd’ obsahu - Řeč citovaných autorit - Scotismus? - Jazykově příznaky) // Dějinné působení // Martin Luther a mystika // 5. Zveřejnění tiskem (Úsvit reformace - Částečně a úplně vydání - Jejich místo v počátcích Lutherovy tvorby - Předmluvy: titul // knihy a zařazení mezi přední autority) // 6. Luther a mystika? (Metodologická obtíže - Vyloučení krajností - Ani dělení na dvě fáze nedostačí - Diferencovanější ptaní) // 7. Luther a mystikové (Kontemplativní labyrint - Staupitz -Pseudo-Dionxsius - Bonaventura - Bernard z Clairvaux - Gerson - Tauler) // 8. Mystika v Lutherové teologii (Christocentrismus - Mystika Slova - Unio mystica skrze ospravedlňující víru - Monergismus - Vytržení do třetího nebe - Rovnováznost syntézy) // 9. Roztržka mezi Lutherem a „blouznivci“ (Obrana reformačního kursu před jednostranností radikálů - Co říká Lutherovo odmlčení) // Od reformace k dnešku // 10). Spiritualisté reformačního času (Spiritualismy - Karlstadt -Müntzer - Denckův okruh a hutovští novokřtěnci - Joris - Schwenckfeld - Franck - Castellio) // 11. Konfesijní církve reformační doby (Reformovaný směr - Calvin -Farei - Weyer - Protireformace - Luterství v čase „Formule svornosti) //

12. Kompromitace mystiky v ortodoxním luterství (Weigel Dedicové - Reakce mezi ortodoxy) // 13. Rehabilitace mystiky v ortodoxním luterství (Arndt - Gerhard - Locus de unione mystica - Carpzov a Buddeus - Scriver) // 14. „Mystický věk protestantismu“ (Přes hranice - Komenský Böhme - Franckenberg - Czepko - Schef fler - Hoburg - Marburský případ - Nizozemí - Anglie - Poiret) // 15. Od pietismu k „liberální“ teologii (Spener - Separatismus - Metodismus - Racionalisté a „probuzená“ - Ritschlův „liberalismus“ - Schleiermacherovo „prostředkování“ - Bunsen a spol.) // 16. Mezi novou ortodoxií a sekularismem („Theologie Slova“ Otto a Tillich - Schopenhauer a „leví hegeliáni“ - Nacionalisté a nacisté) // 17. Snahy o stanovení autentického textu (Novodobí editoři - Nálezy rukopisů - Otevřená cesta) // Z další literatury k prohlubujícímu studiu 170 // THEOLOGIA DEUTSCH [THEOLOGIA GERMANICA] // Lutherova předmluva k vydání z roku 1516 173 // Lulherova předmluva k vydání z roku 1518 175 // Prolog // 1. Co je dokonalé a co částečné a kterak se odkládá částečné, přichází-li dokonalé // 2. Co je hřích a že si člověk nemá přivlastňovat žádné dobro, neboť to náleží jedině pravému Dobru // 3. Kterak pád člověka a jeho odvrácení musí být napraveny jako pád Adamův // 4. Kterak člověk dochází pádu vinou svého přivlastňování, když si přivlastňuje něco dobrého a zasahuje Bohu do jeho slávy // 5. Jak třeba chápat to, že máme být bez jakéhokoli způsobu, bez vůle, bez lásky, bez touhy, bez vědění a tak dále // 6. Kterak je třeba milovat ze všeho nejvíc to nejlepší a nejvznešenější, a jen proto, že je nej lepší // 7. O dvou duchovních očích, jimiž člověk hledí do věčnosti a do času, a kterak jedno překáží druhému //

8. Kterak duše člověka může předem okusit něco z věčné blaženosti po čas svého pobytu v těle // 9. Kterak je pro člověka užitečnější a lepší, aby si všímal toho, co s ním chce Bůh učinit nebo k čemu jej chce použít, než aby věděl, co kdv Bůh učinil nebo učiní se všemi tvory; a kterak blaženost záleží jedině na Bohu a jeho dílech, a nikoli na stvoření // 10. Kterak dokonalí netouží po ničem jiném, než aby mohli být věčnému Dobru tím, čím je člověku jeho ruka, a kterak jsou zbaveni strachu z pekla i touhy po království nebeském // 11. Kterak je spravedlivý v čase postaven doprostřed pekel a nenalézá útěchy; a kterak je z tohoto pekla vzat a postaven do království nebeského, v němž nezná zármutku // 12. Co je pravý, skutečný, vnitřní klid, jejž Kristus zanechal // svým učedníkům. Kterak člověk dává příliš brzy výhost obrazům. O třetích milostech, jež člověka vedou ? dokonalosti // 13. Kterak všichni lidé v Adamovi zemřeli a v Kristu znovu ožili, jakož i o pravé poslušnosti a o neposlušnosti // 14. Co je člověk starý a co člověk nový // 15. Kterak si člověk nemá přivlastňovat dobro, leč má se vinit ze zla, jež učinil // 16. Kterak Kristův život je tím nejlepším a nejvznešenějším životem, jaký kdy byl a být může, kdežto bezstarostné, falešné, volné žití je ze všeho nejhorší // 17. Kterak pravého světla a Kristova života nelze dosáhnout spoustou otázek a čtením ani vysokým přirozeným uměním a rozumem, leč tím, že se člověk odřekne sebe sama i všech věcí // 18. Protože Kristův život je veškeré přirozenosti a svojnosti ze všeho nejtrpčí, nechce jej přirozenost na sebe vzít a chápe se raději žití bezstarostného, falešného, což je jí nejvíc příjemné a milé //

19. Kterak Boží přítel ve vnějším životě činí svolně vše, co být má a musí, a o ostatní věci se nestará // 20. Kterak Duch Boží tu a tam posedne člověka a uchvátí jej, a totéž činívá zlý duch // 21. Kdo chce strpět Boha a být ho poslušen, musí strpět všechno, to jest Boha, sebe sama i všechna stvoření, a ve všem musí být poslušen způsobem trpným a někdy i činným // 22. Čtyř věcí je potřebí ? tomu, aby člověk dokázal přijímat božskou pravdu a byl uchvácen Božím Duchem // 23. O dvou nedobrých plodech rostoucích ze semene zlého ducha, to jest o dvou sestrách, jež bývají rády pospolu. Jedna sluje duchovní bohatství a pýcha, druhá pak nespořádaná // falešná svoboda // 24. O chudobě ducha a pravé pokoře, a jak poznat ty, kdo jsou spravedliví, řádní a vpravdě svobodní, osvobození pravdou samou // 25. Kterak rozumět tomu, praví-li Kristus, že je třeba všechno opustit a ztratit, a v čem záleží pravé sjednocení s božskou vůlí // 26. Kterak po sjednocení s božskou vůlí vnitřní člověk stane 200 // nepohnutý, zatímco člověk vnější se hýbe sem a tam.. 201 // 27. Kterak člověk do své smrti nemůže dosáhnout toho, aby byl navenek prost všeho trpění a nepohnutý 202 // 28. Kterak může člověk překročit všechny způsoby, řád, zákony, přikázání a tak podobně 203 // 29. Kterak nemáme život Kristův odkládat, nýbrž posilovat a naplňovat až do smrti 204 // 30. Kterak je Bůh pravé, jednoduché, dokonalé Dobro, kterak je světlem, rozumem a všemi ctnostmi a jak je třeba toto nejvyšší a nejlepší Dobro ze všeho nejvíc milovat 205 // 31. Kterak ve zbožštělém člověku je láska ryzí a nesmíšená, a tato láska chce všem tvorům činit blaho a jen to nejlepší 206 //

32. Má-li člověk dospět k tomu nejlepšímu, musí opustit svou vlastní vůli, a pomáhá-li mu kdo k jeho vlastní vůli, pomáhá mu k tomu nejhoršímu 207 // 33. Kterak ve zbožštělém člověku je pravá, do samého základu sahající, bytostná pokora a duchovní chudoba 208 // 34. Kterak nic není proti Bohu, leda hřích, a co je to hřích 209 // 35. Kterak do Boha, nakolik je Bohem, nemůže proniknout zármutek, trápení, nelibost ani nic podobného, do zbožště-lého člověka však ano 210 // 36. Kterak má člověk brát na sebe život Kristův z lásky, nikoli pro nějakou odměnu, a nikdy se ho nemá zříkat a odkládat jej 211 // 37. Kterak Bůh chce, aby v tvorstvu byl řád, způsoby, míra a tak dále, neboť bez stvoření je mít nemůže; a kterak jsou čtyři druhy lidí, kteří jednají podle řádu, zákona a určitých způsobů a řídí se jimi 212 // 38. Dobré naučení o falešném světle a co je mu vlastní 213 // 39. Kterak je a nazývá se zbožštělý člověk ten, kdo je prozářen božským světlem a roznícen věčnou božskou láskou, a kterak světlo a poznání nic nezmohou bez lásky 217 // 40. Zdali je možné, aby někdo Boha poznal, a přitom ho nemiloval, a kterak je dvojí světlo a láska, pravá a falešná. 218 // 41. Podle čeho lze poznat pravého zbožštělého člověka a co mu náleží; a též, co náleží falešnému světití či falešnému svobodnému duchu // 42. Kterak nic není proti Bohu, krom vlastní vůle; a kdo hledá své nejlepší jako něco svého, ten je nenalézá; a též, kterak člověk sám od sebe neví a nedokáže nic dobrého 223 // 43. Kde je Kristův život, tam je i Kristus, a kterak Kristův život je životem nejlepším a nejvznešenějším, jaký kdy byl a být může 224 //

44. Kterak jedině v Bobuje plná spokojenost a klid, a v žádném stvoření; a kdo chce být Boha poslušen, musí být trpně poslušen všech, a kdo chce milovat Boha, musí milovat všechny věci v Jednom 225 // 45. Zda máme milovat i hřích, máme-li milovat vše 226 // 46. Kterak je něčemu o božské pravdě nejprve třeba věřit, dříve než člověk dojde pravého vědění a zkušenosti 227 // 47. O vlastní vůli a kterak Lucifer a Adam odpadli od Boha vinou své vlastní vůle. Kterak je tento čas rájem a předměstím království nebeského a člověku v něm není zapovězeno nic než jediný strom, to jest vlastní vůle 227 // 48. Proč Bůh stvořil vlastní vůli, je-li mu tak protivná 228 // 49. Kterak třeba chápat ona dvě slova, jež pravil Kristus, totiž: „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“, a dále: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec.“ 229 // Tato naučení pokračují v dalších sedmi kapitolách až do konce // Poznámky 237 // Ediční poznámka 255 // Jmenný rejstřík 257