Obsahuje bibliografii na s. 198-205 a bibliografické odkazy
Vývoj a struktura religionistiky jako vědního oboru, vztah religionistiky a teologie a přehled náboženských systémů. Přehledná studijní příručka je souborem religionisticko-teologických studií. Autor se zabývá se vývojem, sebepochopením a strukturou religionistiky jako vědního oboru, vztahem religionistiky a teologie a přináší přehled náboženských systémů včetně důkladné charakteristiky náboženské scény s přihlédnutím k náboženské situaci v České republice. Těžištěm knihy jsou kapitoly, které jsou autorovi tematicky zvláště blízké. Týkají se nové religiozity, problematiky sektářství a mezináboženského dialogu..
Předmluva 11 // 1 ÚVOD 13 // 1.1 Situace oboru 13 // 1.1.1 Stav religionistiky v rámci teologického studia 13 // 1.2 Místo práce na rozmezí oborů 14 // 1.3 Vztah k dosavadní české literatuře 14 // 1.4 Struktura textu 14 // 1.5 Jaké cíle si klade tato práce? 15 // 1.6 Poznámkový aparát a práce s prameny 15 // 2 RELIGIONISTIKA JAKO OBOR 17 // 2.1 Nástin dosavadních pojetí 17 // 2.1.1 Studium náboženství v rámci katolického // teologického studia 17 // 2.1.2 Religionistika a evangelická teologie 17 // 2.1.3 Pozitivistická religionistika a filozofie náboženství 18 // 2.1.4 Religionistika za komunistického režimu 19 // 2.2 Společné rysy současného interdisciplinárního // studia náboženství 19 // 2.3 Teologický komentář ke vztahům popisné religionistiky, // filozofie náboženství a teologie 20 // 2.4 Doplňující poznámky o některých mezioborových // vazbách religionistiky 22 // 2.4.1 Popisná religionistika jako jádro věd o náboženství 22 // 2.4.2 Kontextuální religionistika 22 // 3 DEFINICE NÁBOŽENSTVÍ 27 // 3.1 Poznámka o stavbě a funkci definice 27 // 3.2 Doplňující poznámka k historii definic náboženství 28 // 3.3 Definice náboženství jako východisko této práce 30 // 3.3.1 Komentář východiskové definice 30 // 3.4 Teologický komentář k předmětu náboženského vztahu 32 // 4 TYPOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ 35 // 4.1 Obecné uvedení do typologie 35 // 4.1.1 Důvody typologie 35 // 4.1.2 Zásady typologie 35 // 4.2 Doplňující poznámka - kritika užívaných typologií 36 // 4.3 Nástin typologie 38 // 4.3.1 Typologie podle objektu 38 // 4.3.2 Typologie podle subjektu 42 // 4.4 Teologický komentář k třídění náboženství 47 // 4.5 Meze typologie 48 // 5 RELIGIOZITA 50 // 5.1 Co je religiozita? 50 // 5.2 Metody zkoumání religiozity 50 //
5.2.1 Použitelnost sociologických metod a její meze 50 // 5.2.2 Problematika otázek v religionistických šetřeních 53 // 5.3 Stav a vývoj religiozity 55 // 5.3.1 Hypotézy o religiozitě před jejím empirickým // zjišťováním 55 // 5.3.2 Shrnutí a výklad významných údajů z empirických // šetření 56 // 6 VZNIK NÁBOŽENSTVÍ A JEHO RANÁ STADIA 63 // 6.1 Místo úvah o vzniku náboženství v religionistice 63 // 6.2 V jakém smyslu lze mluvit o vzniku náboženství? 63 // 6.3 Metodologie studia počátků náboženství 64 // 6.4 Nejstarší stadia náboženství 64 // 6.5 Dvě pojetí počátků náboženství 65 // 6.5.1 Evoluční koncepce 65 // 6.5.2 Deteriorační pojetí 67 // 6.6 Responzivní hypotéza o původu náboženství 69 // 6.7 Různé výpovědi o původu náboženství - mezioborová // souvislost 70 // 7 NÁSTIN SPECIÁLNÍ RELIGIONISTIKY 72 // 7.1 Co je speciální religionistika? 72 // 7.2 Zaniklá starověká náboženství vybraných evropských etnik 72 // 7.2.1 Keltské náboženství 72 // 7.2.2 Náboženství starých Germánů 73 // 7.2.3 Náboženství starých Slovanů 74 // 7.3 Antická náboženství 74 // 7.3.1 Náboženství starých Egypťanů 74 // 7.3.2 Antické řecké náboženství 75 // 7.3.3 Antické římské náboženství 77 // 7.3.4 íránské náboženství 78 // 7.4 Současná neliterární náboženství 79 // 7.4.1 Africká neliterární náboženství 79 // 7.4.2 Náboženství Oceánie 80 // 7.4.3 Indiánská náboženství 81 // 7.4.4 Náboženství arktických etnik 82 // 7.5 Čínské národní náboženství 82 // 7.5.1 Konfuciánství 83 // 7.5.2 Náboženský taoismus 84 // 7.6 Indické národní náboženství 85 // 7.6.1 Prehistorie 85 // 7.6.2 Védské období, bráhmanismus 86 // 7.6.3 Hinduismus 86 // 7.7 Buddhismus 89 // 7.7.1 Původ buddhismu 89 //
7.7.2 Buddhistické posvátné spisy 89 // 7.7.3 Théraváda 90 // 7.7.4 Mahájána 90 // 7.7.5 Neobuddhismus 91 // 7.7.6 Doktrína a praxe buddhismu 91 // 7.8 Judaismus 93 // 7.8.1 Původ judaismu 93 // 7.8.2 Základní náboženská literatura judaismu 94 // 7.8.3 Nástin dějin židovského společenství v diaspoře 94 // 7.8.4 Židovské mystické směry 95 // 7.8.5 Současné uspořádání židovského náboženského // společenství 96 // 7.8.6 Víra a náboženská praxe judaismu 96 // 7.9 Islám 98 // 7.9.1 Význam islámu 98 // 7.9.2 Vznik islámu 99 // 7.9.3 Prameny Božího zjevení 99 // 7.9.4 Dva hlavní směry islámu, sunnité a šíâ?ité 100 // 7 // 7.9.5 Islám v náboženském a kulturním kontextu 100 // 7.9.6 Další diferenciace v islámu 101 // 7.9.7 Islámská mystika 101 // 7.9.8 Výklad koránu a islámská věrouka 102 // 7.9.9 Morálka islámu 102 // 7.9.10 Islámské duchovní společenství 103 // 8 ZMĚNA NÁBOŽENSKÉHO PARADIGMATU 107 // 8.1 Důvod zájmu 107 // 8.2 Důvod volby názvu 107 // 8.3 Změna paradigmatu není univerzální // a pevně vázaná na dobu 108 // 8.4 Situace před změnou náboženského paradigmatu 109 // 8.5 Změna náboženského paradigmatu v různých kulturách 110 // 8.5.1 Oblast řecké kultury - od mýtu k logu 110 // 8.5.2 Hinduistické filozofické a náboženské školy 111 // 8.5.3 Buddhismus jako plod změny paradigmatu 112 // 8.5.4 Čínské klasické náboženství 113 // 8.5.5 Změna paradigmatu v náboženství Izraelitů 114 // 8.6 Společné rysy nového náboženského paradigmatu 115 // 8.7 Souvislosti s jinými tématy 116 // 9 KRITIKA NÁBOŽENSTVÍ A ATEISMUS 118 // 9.1 Ateismus jako předmět religionistiky 118 // 9.2 Co je ateismus? 118 // 9.3 Otázka důslednosti ateismu 119 // 9.4 Rozlišení ateismu podle intenzity 120 // 9.4.1 Praktický ateismus 120 //
9.4.2 Teoretický ateismus 120 // 9.4.3 Náboženská indiference 120 // 9.4.4 Militantní ateismus 121 // 9.5 Kořeny ateismu 121 // 9.5.1 Je třeba hledat kořeny ateismu? 121 // 9.5.2 Teologický komentář ke kořenům ateismu 121 // 9.5.3 Individuální kořeny ateismu 122 // 9.5.4 Sociokulturní kořeny ateismu 124 // 9.6 Nástin historie ateismu 126 // 9.7 Typy ateismu 127 // 9.7.1 Humanistický ateismus 127 // 9.7.2 Sociálně koncipovaný ateismus 129 // 9.7.3 Scientistní ateismus 131 // 9.8 Rozhovor mezi náboženstvím a ateismem 133 // 10 NOVÁ RELIGIOZITA 138 // 10.1 Nová situace 138 // 10.1.1 Přechod od moderny k postmoderně 138 // 10.2 Nová religiozita v křesťanství 139 // 10.2.1 Katolická církev 139 // 10.2.2 Nová religiozita v protestantských církvích 140 // 10.3 Nová religiozita mimo tradiční křesťanství 141 // 10.3.1 Důvody uvolňování z křesťanského rámce 141 // 10.3.2 Kulturní kontext nové mimokřestanské religiozity 141 // 10.3.3 Nová religiozita a nová spiritualita 142 // 10.4 Konkrétní podoby nové religiozity 142 // 10.4.1 Atypické směry navazující na křesťanství 142 // 10.4.2 Západní ezoterismus 149 // 10.4.3 Orientální systémy v nové religiozitě 153 // 10.4.4 Nové synkretické tendence a kulty 157 // 10.4.5 Kvazireligiózní aspekty v hnutích lidského potenciálu 159 // 11 FENOMÉN NÁBOŽENSKÉHO SEKTÁňSTVÍ 163 // 11.1 Dosavadní reflexe náboženského sektářství 163 // 11.2 Co je sekta? 163 // 11.2.1 Posuny významu slova "sekta" 163 // 11.2.2 Vymezení sekty pro potřeby této práce 164 // 11.3 Sekty na současné náboženské scéně 168 // 11.3.1 Rostou dnes sekty skutečně tak významně? 168 // 11.3.2 Příčiny prosperity sekt 168 // 11.3.3 Rozlišení sekt podle původu 170 // 11.3.4 Reakce na sekty 173 // 11.4 Teologický komentář o sektách a ekumenismu 175 //
11.5 Studium problematiky sekt v českém prostředí 176 // 12 MEZINÁBOŽENSKÉ VZTAHY 178 // 12.1 Důvody a východiska úvah o mezináboženských vztazích 178 // 12.2 Uspořádání dílčích témat v této kapitole 178 // 12.3 Objasnění pojmů 179 // 12.3.1 Disputace a dialog 179 // 12.3.2 Širší ekumenismus, Synkretismus, proselytismus, intrareligiózní dialog 180 // 12.4 Modely mezináboženských vztahů 180 // 12.4.1 Náboženský exkluzivismus 181 // 12.4.2 Náboženský pluralismus 181 // 12.4.3 Dialogický model 182 // 12.5 Teologický komentář k mezináboženským vztahům 183 // 12.5.1 Poměr různých náboženství k mezináboženskému // dialogu 183 // 12.5.2 Pokusy o určení místa křesťanství mezi náboženstvími 184 // 12.5.3 Nástin dějin vztahu křesťanství k jiným náboženstvím 186 // 12.5.4 Teologická hypotéza o jedinečnosti // a univerzalitě křesťanství 193 // LITERATURA 198