ÚVODEM /str.5/ // ČÁST I. NĚMÝ FILM (1896-1930) // 1/ PAN PONREPO VÁS VÍTÁ // Klamný inzerát — Vědeckotechnická revoluce začala v 18. a 19. století — Jubilejní výstava — Zrození kinematografu — Edison versus Lumiérové — První čeští kinematografisté — Sladký hlas starého Ponrepa // /str. 10-21/ // 2/ JAN KŘÍŽENECKÝ A JEHO FILMY // Hořický pašijový film — Výstava architektury a inženýrství — Polední výstřel a jiné aktuality — Josef Šváb Malostranský — Český kinematograf — Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory — Zaostání za světovým vývojem — První slovenský film /str. 23—34/ // 3/ ČESKÁSARAH ANEB DIVADLO A FILM // Kinofa — První mezinárodní úspěch — Sen starého mládence — Longenův Rudi — Illusion — Asum — Konec milování — První filmová Prodaná nevěsta — Noční děs — Jaroslav Kvapil filmuje — Zuřivý divadelník — Pragafilm — Excelsiorfilm — Šílený lékař (str. 36—56/ // 4/ OD ŘEMESLA К TVORBĚ - OD ZÁBAVY К UMĚNÍ // Převrat 1918 — Film jako zboží — Poválečná konjunktura — Svět, jenž pádí — Neúspěšná socializace kin — Deprese — Stavitel chrámu — Dáma splašená filmem — První filmová role Františka Smolíka — A-B — Jak pomoci českému filmu — Malý ve všem všudy — Tři vrstvy — Literatura a film /str. 58—71/ // 5/ KOSMOPOLITISMUS NEBO NÁRODNOST // Dilema českého filmového průmyslu — Kosmopolitní nátěr: Leo Marten, Josef Medeotti-Boháč, Robert Zdráhal, V. Ch. Vladimirov a Josef Kokeisl — Weteb a jeho tvůrci — Děvče z Podskalí — „Ryze národní“ filmy — Prodaná nevěsta — Lešetínský kovář — M. J. Krňanský: nejčeštější z režisérů — Václav Kubásek a Jedenácté přikázání — Slovenské extempore /str. 73-89/ //
6/ ZA VYŠŠÍMI CÍLI // Přemysl Pražský a Batalión — Vladimíra Slavínského sláva a pád — Konec Pojafilmu — Svatopluk Innemann — Životopisný film // /str. 91-101/ // 7/ ROSTEME DO ŠÍŘE - LAMAČ KOŠÍŘE // J. S. Kolár a Karel Lamač — Anny Ondráková — Otrávené světlo a Kříž // u potoka — Svatý Václav — Oryngle paní lékárníkové — Karel Havlíček Borovský — Velbloud uchem jehly — Osudy dobrého vojáka Švejka — Silnáčtyřka /str. 103—116/ // 8/ SNAHY O SOCIALISTICKÝ FILM A DOTEKY S AVANTGARDOU // Proletkult — Rudolf Myzet a Šachta pohřbených idejí — Francouzská filmová avantgarda — U. S. Devětsil — Vítězslav Nezval a Zet Molas — Mlynář a jeho dítě — Miloš Hajský — Werther a Loupežníci na Chlumu /str. 118-131/ // 9/ EROTIKON A VARHANÍK // Začátky Gustava Machatého — Sekretář Eddy Pola — Kreutzerova sonáta — Životní role J. W. Speergra — Průvan, který zasáhl formu českého filmu — Martin nebo Mac? — Páter Vojtěch — Varhaník Fričův či Nezvalův? /str. 133—147/ // 10/ TAKOVÝ BYL ŽIVOT // Sociální naturalismus — Z Berlína do Prahy — Cari Junghans a Theodor Pištěk — Takový je život — Karel Anton — U pramenů poetického filmu — Filmové extempore Jarmily Horákové — Tonka Šibenice — Od němého filmu k zvukovému /str. 149—164/ // ČÁST II. ZVUKOVÝ FILM (1930-1945) // 11/ FILM PROMLUVIL ČESKY // Snahy o ozvučení filmu — První úspěchy a první projevy odporu — Od Phonofilmu k Lodi komediantů — Úspěch Tonky Šibenice — Americký pozdrav — Dvě revue — Když struny lkají — Vítězný Maršálek — Kde domov můj — Čestné místo v mezinárodní soutěži /str. 168—179/ //
12/ Z VINOHRAD NA BARRANDOV // Vinohradská restaurace dosloužila — Proč Barrandov? — Nejmodernější ateliér ve střední Evropě — Pokusy o konkurenci: Kolář v Modřanech, Fencl v Aréně, Poja v Radlicích, Favorit v Holešovicích, Host v Hostivaři — Baťa a film — Kinofikace — Film a stát /str. 181 —189/ // 13/ CO TO BYLA SLAVÍNŠTINA // Změny v tvůrčích kádrech — Dědictví malosti — Od Pepiny Rejholcové k Městečku na dlani — Dvě tváře Svatopluka Innemanna — Význam Karla Lamače — Pořád ještě nejčeštější z režisérů — Kubáskův sociální film — Tři nová jména — Kondelíkovština nebo kráčmerkovština? — Historické zhodnocení /str. 191—215/ // 14/ VÍTĚZOVÉ Z BENÁTEK // Československá účast na benátském Biennale 1934 — Tomáš Trnka a Karel Plicka — Ze soboty na neděli — Extáze — Machatý v zahraničí — Herec sugestivní tváře — Řeka — Maryša — Hlídač č. 47 — Od Bataliónu po Sirénu /str. 217—234/ // 15/ PESTRÁ PALETA FRIČOVY TVORBY // Nejplodnější režisér — Vlasta Burian — Revizor — U snědeného krámu — Hugo Haas — Oldřich Nový — Kristián — Fricova dramatická tvorba — Jánošík a Hordubalové — Od Hálka k Čapku-Chodovi // 16/ NOVÍ LIDÉ Kodíčkův Loupežník — Zvraty Ladislava Broma — Ve službách českého // dramatu — Jiří Slavíček — Modravých dálek volání — Mezi Babičkou Nočním motýlem — Filmové extempore E. F. Buriana /str. 259—280/ // 17/ TŘI STRÁŽNÍCI // Zrod Osvobozeného divadla — Filmové začátky V + W — Pudr a benzín — Jindřich Honzl jako filmový režisér — Peníze nebo život — Spolupráce s Martinem Fričem: Hej rupl a Svět patří nám — Boj tří strážníků proti fašismu /str. 282—295/ //
18/ DESÁTÁ MÚZA VLADISLAVA VANČURY // Umělecké prostředky literární a filmové — Před maturitou — Na sluneční straně — Marijka nevěrnice — Láska a lidé — Naši furianti — Československá filmová společnost — V prvních řadách odboje /str. 297—310/ // 19/ OD ARCHITEKTURY К FILMU // „Případ“ Otakara Vávry — Avantgardistické začátky — Od scenáristiky k režii — Historie a současnost — Nové literární zdroje — Předchůdce // neorealismu? — Umělecké pojetí jako norma českého film /str. 312-335/ // 20/ BOJ PROTI OKUPANTŮM A PŘÍPRAVA ZNÁRODNĚNÍ // Protifašistické tendence v českém filmu — Hugo Haas a jeho Bílá nemoc — Mnichovský diktát a nacistická okupace — Arizace a germanizace filmového podnikání — Bojkot nacistických filmů — Českomoravské filmové ústředí — Projevy odporu — Na Slovensku — Příprava znárodnění /str. 337—351/ // DOSLOV (A. M. Brousil) /str. 352/ // TABULKY /str. 356/ // LITERATURA /str. 360/ // POZNÁMKY /str. 363/ // /str. 236-257/ // OSOBNÍ REJSTŘÍK // REJSTŘÍK FILMŮ