.

0 (hodnocen0 x )

(0.5) Půjčeno:1x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 2004

555 s., [40] s. barev. obr. příl. : il., mapy, plány ; 25 cm

ISBN 80-200-1216-8 (váz.)

Obsahuej bibliografii na s. 491-524 a rejstřík

Část. anglický text

Archeologie nedestruktivní - pojednání

000067415

PŘEDMLUVA 11 // 1. NEDESTRUKTIVNÍ TERÉNNÍ POSTUPY V ARCHEOLOGII (M. KUNA) 15 // 1.1. Co je nedestruktivní archeologie? 15 // 1.2. Druhy nedestruktivního výzkumu 16 // 1.5. Struktura archeologických pramenů 18 // 1.3.1. Předměty, objekty, komponenty 18 // 1.3.2. Pojem naleziště 19 // 1.3.3. Nálezy „mimo naleziště“ 21 // 1.4. Formační procesy a nedestruktivní archeologie 22 // 1.5. Metoda nedestruktivního výzkumu 25 // 1.5.1. Projekt terénního výzkumu 23 // 1.5.2. Pravděpodobnostní výběr 24 // 1.5.3. Analytický terénní postup 24 // 1.5.4. Prostorové jednotky výzkumu 25 // 1.6. Význam nedestruktivní archeologie 26 // 2. DYNAMIKA POVRCHU KRAJINY V IIOLOCÉNU (D. DRESLEROVÁ) 31 // 2.1. Krajinné prvky a procesy 31 // 2.2. Větrná eroze 32 // 2.3. Eroze a akumulace říčních údolí 34 // 2.4. Nárůst a úbytek půdního pokryvu 39 // 2.4.1. Vznik půdy 39 // 2.4.2. Svahová eroze 40 // 2.4.3. Eroze půdy v pravěku a době dějinné 42 // 2.4.4. Archeologické doklady erozních a akumulačních procesů 45 // 2.5. Pedoturbace 46 // 2.6. Rekultivace 47 // 2.7. Závěr 48 // 3. LETECKÁ ARCHEOLOGIE A DÁLKOVÝ PRŮZKUM (M. GOJDA) 49 // 3.1. Úvod 49 // 3.2. Vymezení metody 49 // 3.2.1. Základní pojmy a dtfinice 49 // 3.2.2. Cíle letecké archeologie 50 // 3.2.3. Využití dat letecké archeologie 51 // 3.2.4. Základní literatura a další informace 51 // 3.3. Historie letecké archeologie 54 // 3.3.1. Periodizace, historické mezníky a osobnosti 54 // 3.3.2. Počátky letectví a fotografie, první snímky (1858-1896) 54 // NEDESTRUKTIVNÍ archeologie // 3.3.3. Nejslarší letecké fotografie památek (1896-1922) 55 // 3.3.4. Vznik a rozvoj metod leteckého průzkumu (1922-1945) 57 // 3.3.5. Intenzivní průzkum, budováni fotoarchivů (1945-1965) 62 //

3.3.6. Integrace do projektů krajinné archeologie, nástup zemi bývalého sovětského bloku (60.-90. léta 20. století) 65 // 3.4. Současné postavení letecké archeologie v Evropě a ČR 71 // 3.4.1. Hlavni evropská centra a jejich projekty 71 // 3.4.2. Mezinárodní projekty 73 // 3.4.3. Letecká archeologie v ČR: výsledky a perspektivy 74 // 3.5. Vizuální průzkum z nízko letícího letadla a dokumentace památek 75 // 3.5.1. Principy zviditelněni objektů, přímé a nepřímé indikátory 75 // 3.5.2. Technické vybaveni 87 // 3.5.3. Výběr zájmového území, předlelová příprava 92 // 3.5.4. Základy šikmého snímkováni krajiny 93 // 3.5.5. Činnost při průzkumném letu 94 // 3.5.6. Zpracováni a uložení dat 95 // 3.6. Aplikace dat dálkového průzkumu Země 102 // 3.6.1. Interpretace kolmých snímků z velkých výšek 102 // 3.6.2. Využiti družicových snímků a dalších metod DPZ 107 // 3.7. Příklady 110 // 3.7.1. Labská kotlina: rozsáhlé koncentrace sídelních komponent 110 // 3.7.2. Pravěká sídla na terasách Ohře: efektivita a výsledky regionálního leteckého průzkumu 111 // 3.7.3. Danebury a Yorkshire IVolds: mapováni historické krajiny z leteckých fotografií 112 // 4. GEOFYZIKÁLNÍ METODY (R. KŘlVÁNEK) 117 // 4.1. Vymezení geofyziky 117 // 4.2. Historie geofyzikálních metod 117 // 4.3. Druhy geofyzikálních metod 120 // 4.4. Předpoklady a podmínky aplikace geofyziky 126 // 4.5. Metodika geofyzikálního výzkumu 129 // 4.5.1. Formulace cíle průzkumu 129 // 4.5.2. Metodika terénni práce 131 // 4.5.3. Zpracováni dat 134 // 4.5.4. Prezentace a využiti výsledků 135 4 .6. Průzkum zahloubených objektů 137 // 4.6.1. Sídlištní objekty 138 // 4.6.2. Lineární ohrazeni 142 // 4.6.3. Fortifikace a další objekty v rámci hradišť 148 //

4.6.4. Ploché kostrové hroby a pohřební areály 152 // 4.6.5. Zahloubené objekty středověkých tvrzi, hradů a hrádků 154 // 4.6.6. Vojenské tábory a ležení 156 // 4.6.7. Zahloubené objekty v intravilánech obcí a měst 158 // 4.7. Průzkum objektů s kamennou konstrukcí 159 // 4.7.1. Opevněni s kamennou konstrukcí 160 // 4.7.2. Mohyly 160 // 4.7.3. Zaniklé zděné objekty 163 // 4.7.4. Sakrálni a další uzavřené objekty 167 // 4.7.5. Kamenná architektura hradů, zámků a měst 169 // K // 4.8. Průzkum objektů s vypálenými materiály 169 // 4.8.1. Areály na výrobu železa 171 // 4.8.2. Zaniklé sklárny 172 // 4.8.3. Jiné výrobni objekty 177 // 4.8.4. Objekty s cihlovou konstrukcí 177 // 4.8.5. Žárová pohřebiště 177 // 4.9. Průzkum nezaplněných a vytěžených prostor 179 // 4.9.1. Dutiny, hrobky, krypty, sklepy 180 // 4.9.2. Těžební objekty 181 // 4.10. Průzkumy stavu prostředí a podloží archeologických lokalit 183 // 5. PRŮZKUM DETEKTORY KOVŮ (R. KŘIVÁNEK, M. KUNA) 185 // 5.1. Princip detektorů kovů 185 // 5.2. Využití detektorů v archeologii 187 // 5.3. Detektory kovů, právo a etika výzkumu 189 // 5.4. Ochrana archeologického dědictví před nelegálními uživateli detektorů // 6. GEOCHEMIE V ARCHEOLOGII (A. MAJER) 195 // 6.1. Vymezení metod 195 // 6.2. Chemický základ života 196 // 6.3. Zemina jako nositel archeologické informace 200 // 6.4. Fyzikální rozbor zemin 200 // 6.4.1. Stanovení zrnitosti zemin 201 // 6.4.2. Zdánlivá měrná hmotnost pády 205 // 6.4.3. Objemová hmotnost půdy 206 // 6.4.4. Barva zemin 206 // 6.5. Chemická analýza zemin 206 // 6.5.1. Půdní reakce a základy měření pH 207 // 6.5.2. Aktivní půdní reakce 210 // 6.5.3. Výměnná půdní reakce 210 // 6.5.4. Vápenatost zemin 211 // 6.5.5. Vápenatost malt 212 //

6.5.6. Kvalitativní zkouška na vápník 214 // 6.5.7. Železo v půdě 214 // 6.5.8. Spektrofotokolorimetrické stanovení železa 214 // 6.5.9. Fosfor 215 // 6.5.10. Lipidy 221 // 6.6. Půdní mikroorganismy a půdní vzduch 221 // 6.6.1. Metoda přímého počítání mikroorganismů 223 // 6.6.2. Stanovení mikroorganismů pěstováním na deskách 223 // 6.7. Příklady 224 // 6.7.1. Fosfátová analýza při vyhledávání komponent 225 // 6.7.2. Fosfáty a struktura obytných areálů (M. Kuna) 228 // 6.7.3. Fosfátová analýza a hroby 233 // 6.7.4. Kanály a interpretace jejich účelu 235 // 7. POVRCHOVÝ VÝZKUM RELIÉFNÍCH TVARÚ (M. KUNA, M. TOMÁŠEK) 237 // 7.1. Úvod 237 // 7.2. Vznik a vývoj metody 237 // 7.3. Základní principy a pojmy 240 // NEDESTRUKTIVNÍ archeologie // 7.4. Pravěká a raně středověká ohrazení 242 // 7.5. Mohylníky 249 // 7.6. Středověká sídla 254 // 7.7. Středověké plužiny 264 // 7.8. Těžba a zpracování surovin 266 // 7.9. Vojenské tábory 271 // 7.10. Komunikace 274 // 7.11. Příklady 275 // 7.11.1. Dartmoor: krajina doby bronzové 275 // 7.11.2. Hradiště Věnec K Lčovic (J. Beneš) 277 // 7.11.3. Zaniklá středověká vesnice Svldna 280 // 7.11.4. Zaniklá plužina u Vlachova Březí (J. Beneš) 280 // 7.11.5. Zaniklé komunikace a sídelní komplex u Ronova 282 // 7.11.6. Těžební okrsek vilémovského kláštera 283 // 7.11.7. Soustava vodních děl v Hostkovicích, Hlohově a Třebetíně 286 // 7.11.8. Těžba zlata K Římovic 287 // 7.11.9. Volarské šance (J. Beneš) 287 // 7.11.10. Bojiště u Třebele (V. Matoušek) 290 // 7.11.11. Zlatá stezka (J. Beneš) 294 // 8. GEOBOTANICKÁ INDIKACE V ARCHEOLOGII (J. BENEŠ, K. PRACH) 297 // 8.1. Přímé geobotanické indikace 298 // 8.1.1. Indikace staveb a obytných komponent 298 // 8.1.2. Indikace plošných situací 299 //

8.1.3. Indikace liniových prvků. 301 // 8.2. Nepřímé geobotanické indikace 301 // 8.3. Geobotanická rekonstrukce krajinného rámce 303 // 9. POVRCHOVÝ SBĚR (M. KUNA) 505 // 9.1. Úvod 305 // 9.2. Povrchový sběr v poválečné archeologii 305 // 9.3. Povrchové prameny a povrchová data 308 // 9.3.1. Předmět povrchového sběru 308 // 9.3.2. Původ povrchových souborů 309 // 9.3.3. Archeologické transformace a jejich příčiny 310 // 9.3.4. Důsledky archeologických transformací 318 // 9.4. Metody povrchového sběru 324 // 9.4.1. Základní pojmy 324 // 9.4.2. „Vyhledávání nalezišť“ 324 // 9.4.3. Analytické metody vyhledávání komponent 326 // 9.4.4. Analytické metody výzkumu komponent 330 // 9.4.5. Popis polygonů a okolností průzkumu 333 // 9.5. Praktické otázky terénní práce 334 // 9.5.1. Přístupnost terénu a podmínky sběru 334 // 9.5.2. Výbava terénního pracovníka 336 // 9.5.3. Náklady na průzkum a organizace práce 336 // 9.6. Analýza a syntéza terénních dat 337 // 9.6.1. Chronologická a funkční klasifikace nálezů 338 // 9.6.2. Prostorové vymezeni komponent 339 // 9.7. Interpretace dat a příklady 342 // OBSAH // 9.7.1. Archeologická topografie Polska 342 // 9.7.2. Rekonstrukce staré kulturní krajiny Čech 344 // 9.7.3. Industriálni zóny doby železné na Rakovnicku 346 // 9.7.4. M addle Farm. Ekonomika velkostatku doby římské 347 // 9.7.5. Dlouhodobý povrchový průzkum povodí Rusavy (z podkladů D. Kolbingera) 350 // 10. VYHLEDÁVANÍ K VZORKOVÁNÍ VRSTEV (J. BENEŠ, P. HRUBÝ, M. KUNA) 353 // 10.1. Průhledy pod povrch terénu 353 // 10.2. Vyhledávání vrstev 355 // 10.3. Vzorkování vrstev 357 // 10.3.1. Mikrosondáž (vrypy) 358 // 10.3.2. Vzorkovací sondáž v zalesněných terénech 362 // 10.3.3. Vzorkovací sondáž na zemědělských plochách 364 //

10.4. Vyhledávání objektů sondáží 367 // 10.5. Příklady 368 // 10.5.1. Mikrosondáž v areálech výšinných lokalit jižních Čech 368 // 10.5.2. Průzkum výšinných poloh v Křemežské kotlině 369 // 10.5.3. Vzorkovací sondáž v polykulturnlm areálu v Kozlech 371 // 10.5.4. Rýhováni na halštatském opevněném sídlišti v Dřevčiclch-Popovicích 375 // 11. PRÁCE S PROSTOROVÝMI DATY (M. KUNA) 379 // 11.1. Zdroje geografických informací 379 // 11.1.1. Druhy map 379 // 11.1.2. Souřadnicové sítě 380 // 11.1.3. Topografické mapy 383 // 11.1.4. Katastrální mapy a SMO-5 387 // 11.1.5. Speciální mapy 388 // 11.1.6. Staré mapy 389 // 11.1.7. Rekonstrukční mapy 390 // 11.1.8. Digitalizace map 392 // 11.2. Zaměřování a vytyčování polygonů výzkumu 394 // 11.2.1. Druhy prostorových měření 394 // 11.2.2. Použití jednoduchých pomůcek 395 // 11.2.3. Geodetické přístroje (J. Laušman, P. Květina) 396 // 11.2.4. Satelitní navigační systémy 400 // 11.2.5. Zobrazení dal v plánech 406 // 11.3. Vzorkování 407 // 11.3.1. Nedestruktivní metody jako pravděpodobnostní výběr 407 // 11.3.2. Základní pojmy 407 // 11.3.3. Vzorkování komponent 411 // 11.3.4. Vzorkování krajiny 416 // 11.3.5. Vícefázové vzorkováni 418 // 11.4. Databáze 419 // 11.4.1. Databáze v archeologii 419 // 11.4.2. Databáze památek, výzkumů a nálezů (s příspěvkem M. Dobeše) 420 // 11.4.3. Databáze terénních dat 424 // 11.4.4. Zpráva o terénním výzkumu 425 // 11.5. Geografické informační systémy 426 // 11.5.1. Co jsou geografické informační systémy? 426 // 9 // NEDESTRUKTIVNÍ archeologie // /1.5.2. Základní pojmy a principy GIS 427 // 11.5.3. GIS v nedestruktivní archeologii 450 // 11.6. Matematické metody syntézy prostorových dat 432 // 11.6.1. Uspořádání jevil v prostoru 433 //

11.6.2. Korelace mezi kvantitativními jevy 436 // 11.6.3. Vztah mezi kvalitativními jevy 438 // 11.6.4. Hledání komplexní struktury jevů 440 // 12. PROSTOROVÁ ARCHEOLOGIE (M. KUNA) 445 // 12.1. Prostor přírodních podmínek 447 // 12.2. Prostor etnik a kulturních vlivů 450 // 12.3. Sídelní prostor 453 // 12.3.1. Dějiny osídleni 453 // 12.3.2. Sídelní struktura a systém 456 // 12.3.3. Procesuálni obral 462 // 12.3.4. Výzkum regionů 464 // 12.3.5. Teorie sídelních areálů 465 // 12.4. Ekonomický prostor 466 // 12.4.1. „Prostorová archeologie" 467 // 12.4.2. Ekonomie vzdálenosti: analýza dostupnosti 468 // 12.4.3. Hierarchie areálů 471 // 12.4.4. Centrum a periferie 474 // 12.5. Prostor jako artefakt 475 // 12.6. Symbolický prostor 479 // 12.6.1. Poslprocesuálni archeologie 480 // 12.6.2. Fenomenologie krajiny 482 // 12.7. Aktuální otázky prostorové archeologie 486 // 12.7.1. Archeologická predikce 486 // 12.7.2. Sociální význam sídelní struktury 487 // 12.7.3. Struktura nesidelnich aktivit 488 // 12.7.4. Pamětkrajiny 488 // 12.7.5. Teorie a metoda nedestruktivního terénního výzkumu 489 LITERATURA 491 // NON-DESTRUCTIVE ARCHAEOLOGY 525 // Theory, methods and goals (English summary) // REJSTŘÍK 547