Výbor básní Václava Lucembruského. První překlad básní od Václava Českého přináší 11 balad, 16 virelů a 52 rondelů, psaných francouzsky a zachovaných ve veršovaném rytířském románě francouzského básníka a kronikáře Jeana Froissarta, autorova současníka. Je to zpěvná dvorná milostná lyrika, jejímiž věčnými tématy jsou láska a úcta ke zbožňované paní, pokora milujícího rytíře a bezmezná oddanost, s níž nabízí své služby v naději na dosažení vytouženého cíle.
Pochválit chtěl bych zraky své 9 // Věru mi nikdo neuvěří 10 // Nade vše toužím milovati 11 // Z ničeho se tak neraduji 12 // Pamětliv povinnosti své 13 // Velkou radost mám v duši 14 // Tolikrát dal jsem vše, co mám ij // Má paní, ponechám vám 18 // Je-li má touha nesmírná 20 // Má vládkyně, má sladká paní 22 // Prcháte přede mnou a rozhněvána 23 // Miluji sladkost vzpomínek 25 // Bez šalby, změn a nestálosti 27 // Vzpomínku, paní má 28 // Častokrát v sladké vzpomínce 30 // Ať v kterémkoli koutě světa 31 // Bůh chraň ji před nudou a zlem 32 // Bolest v radostné opojení . 33 // Dobrý cit ve mně probouzíte 34 // Ať se mnou je, kdo v radosti chce žít 33 // Když vzpomenete někdy na mne 37 // Po celý život, bez ustání 38 // Kdo majetkem a statky oplývá 40 // Na celém širém světě není 42 Z celé své duše sloučit chci // Vzpomínky prchnou jako dým // Já nevím, zdali strasti milostné // Aí kdekoli jsem, příteli // Mé srdce samá radost je // Vaše krása tak hluboce // Chci jistotu mít v ujištění // Ví Bůh, jen tehdy radost mám // Věru, le neznám radost větší // Má sladká paní, pokud vím // Má paní, byl bych spokojen // zjal mizí rychleji nel stín // Milenci přináší prý utrpení // Kdybych nej lepší způsob znala // Kdyl štěstěna, jel často falešná je // Odjíždím, a přec s vámi jsem // Přátelství vaší společnosti // Bez výhrad váš chci být // Potěšení chci vyhledat // Vám si chci, paní, stělovati // Já po ničem víc netoulím // Vzpomínka radost vyvolá // Potěšení radostné // Příteli, střežte poctivě // Myšlenky na vás utěší mne // V první den roku chtěla bych // Proč máte v srdci pochybnosti // Po ničem tak netoulím // Kdyl za věrné milování // Bohu, jen Bohu poroučím // Vám, paní má, chci patřit jen 85 //
Všechna má radost, všechno štěstí 86 // Příteli milý, nelkejte 87 // Byla bych velmi potěšena 88 // Kéž každý zví dnešního dne 90 // Stále jsem a vždy budu váš 91 // Nikdy, to zcela jistě vím 92 // Tak často o něze já čtu 93 // Má radost, moje štěstí, klid 93 // Nedávejte se napospas 96 // Aby zlí pomlouvači v bolestech gy // A( pomlouvač se jak chce snaží 99 // Já volám chválu na vše strany 101 // Má krásná paní, vím, že jsem 103 // Což závistiví pomlouvači 105 // Ničemu nevěřte, má paní 106 // Kéž Bůh mu dobrý osud chystá 108 // At se to lidem líbí nebo ne 109 // Nad nejrůznější krásy světa 110 // Myslím-li na vás, radost mám ni // Všechno ode mne smíte chtít 112 // Velkou radost mi působí 114 // Usmívejte se, lásko milá 113 // Protože, lásko má, stále víc se mi zdá 116 // Můj miláčku, můj poklade // Václav, vévoda lucemburský a brabantský (Alois Bejblík) 119 // Kurtoazní lyrika vévody Václava (Jozef Felix) 131