Meditace vydané v originále r. 1937 vycházejí jako první do češtiny přeložená Wustova práce. Vlivný filosof (1884-1940), naposledy profesor na universitě v Münsteru, v nich tematizuje svár životní nejistoty a lidské potřeby jistotného zakotvení. Ve svých rozborech této situace zastává názor, "že vyvýšení lidského Já nelze dosáhnout jinak než stupňováním jeho ohrožení" a poukazuje na většinou skrytý rozměr "bezpečí člověka v nezajištěnosti", který mu spočívá v zapuzení neklidu sobectví a ve zklidněném "odhodlání k moudrosti".
Kapitola první Člověk usiluje o jistotu 7 // Kapitola druhá Lidská nejistota a její metafyzické pozadí 16 // Kapitola třetí Lidská nejistota jako místo pro odhodlání a rozhodnutí 28 // Kapitola čtvrtá Hierarchický řád v lidské nejistotě 39 // Kapitola pátá člověk a osud na nejspodnější rovině prostoru nejistoty 48 // Kapitola šestá Nezajištěnost lidského intelektu na střední rovině prostoru nejistoty 61 // Kapitola sedmá Nezajištěnost lidského rozumu v otázce filosofické prvotní jistoty 72 // Kapitola osmá Nezajištěnost lidského rozumu vzhledem k filosofickému problému Boha 83 // Kapitola devátá Náboženský člověk a nezajištěnost na nejvyšší rovině prostoru nejistoty 93 // Kapitola desátá Homo religiosus v šerosvitu náboženské jistoty Boha 102 // Kapitola jedenáctá Náboženský člověk v šerosvitu jistoty Zjevení 111 // Kapitola dvanáctá Náboženský člověk v šerosvitu jistoty spásy 121 // Kapitola třináctá Náboženský člověk v šerosvitu mystické cesty 130 // Kapitola čtrnáctá Lidská nejistota a odhodlání k racionálnímu rozhodnutí 138 // Kapitola patnáctá Lidská nejistota a odhodlání k moudrosti 147 // Kapitola šestnáctá Bezpečí člověka v nezajištěnosti 155 // Jmenný rejstřík 159