XENOFONTŮV ŽIVOT A DÍLO (7) // KNIHA PRVNÍ // 1. // Kdo chce vládnout lidem, musí vycházet z poznání jejich povahy a potřeb. Příkladem člověka, který to dokázal, je perský král Kýros, (23) // 2. Kýrův původ. Jeho tělesné přednosti i duševní vlohy jsou rozvíjeny výchovou podle perských zásad. (25) // 3. Ve dvanácti letech Kýros odchází s matkou na návštěvu k svému dědovi, králi médskému. Jeho dětská otevřenost mu získává náklonnost všech. (30) // 4. S přibývajícími lety roste Kýrova vážnost a ostýchavost. Rád jezdí na koni a loví a brzy v tom předstihne všechny druhy. Šestnáctiletý se vyznamená ve srážce s Asyřany. Vrací se do Persie a vyprovází jej mnoho Médů. Rozloučení s Artabazem, který Kýra zbožňuje. (37) // 5. Ještě rok stráví Kýros v oddíle chlapců a je ze všech nejlepší, stejně i další léta v oddíle jinochů. Když už patří mezi muže, je ustanoven velitelem vojska, které jde na pomoc Médům proti Asyřanům. Promlouvá k důstojníkům. (48) // 6. S otcem Kambýsem, který ho vyprovází na hranice, rozmlouvá Kýros o tom, jaký má být dokonalý velitel. (52) // KNIHA DRUHÁ // 1. Médský král Kyaxarés poučuje Kýra o vojenské sile své i asyrské. Peršané dostanou novou výzbroj. (68) // 2. Důstojníci i prostí vojáci jsou za odměnu zváni ke Kýrovu stolu. Při jídle se vždy rozproudí živý hovor, střídavě veselý i vážný. (76) // 3. Na shromáždění vojáků je dohodnuto, že odměny budou odstupňovány podle zásluh. To ještě zvýší úsilí vojáků při výcviku. (83) // 4. Přichází poselstvo indického krále. Kýros se chystá přimět krále arménského, aby dodržoval své závazky. (89) //
KNIHA TŘETÍ // 1. Kýros zajme arménského krále i s celou rodinou. Králův starší syn Tigranés hájí otce. Kýros vezme krále na milost. (97) // 2. Kýros ukončí nepřátelství mezi Armény a Chaldaji a na chaldajském území postaví pevnosti. Pak pošle vyslance do Indie požádat o půjčku. (108) // 3. Slavný návrat do Médie. Médové i Peršané vytáhnou s celým vojskem do Asýrie. Bitva před asyrským táborem skončí Kýrovým vítězstvím. (115) // kniha Čtvrtá // 1. Kýros děkuje bohům za vítězství a povyšuje Chrýsantu. Aby mohl pronásledovat prchající nepřátele, vyžádá si od Kyaxara, že s ním mohou jít ti Médové, kteří se dobrovolně přihlásí. (129) // 2. Ke Kýrovi se přidají Hyrkaniové a vedou ho po stopách ustupujících nepřátel. Persane se zmocní nepřátelského tábora. Kýros pamatuje víc na spojence než na sebe a perské vojáky. (134) // 3. Médští jezdci se vracejí s bohatou kořistí. Kýros, podporován Chrýsantou, přesvědčuje své krajany, jak výhodné by pro ně bylo mít vlastní jízdu. (143) // 4. Zajatci jsou propuštěni na svobodu, aby měl kdo obdělávat pole v podmaněné Asýrii. (147) // 5. Pro vítězné vojsko je uspořádána hostina. Od Kyaxara přichází rozkaz, aby se všichni Médové vrátili. Kýros žádá vojenskou posilu z Persie. Při dělení kořisti si Peršané nechávají všechny koně. (149) // 6. Kýrovi nabízí spojenectví asyrský velmož Góbryás, jemuž nový asyrský král, který nastoupil po svém otci padlém v bitvě, před časem zabil syna. Médové rozdělují kořist. (158) // KNIHA PÁTÁ // 1. Kýros rozdává svůj podíl z kořisti. Araspás se zamiluje do krásné Súsanky Pantheie. Kýros chce pokračovat ve válce a zjišťuje, zda chtějí Médové a spojenci zůstat s ním. (162) //
2. Pochod do Góbryovy země. Góbryás obdivuje perskou střídmost. Kýros se ohlíží po dalších spojencích a rozhodne se táhnout těsně kolem Babylóna za Gadátou, jemuž asyrský král také ublížil. (169) // 3. Marně vyzývá Kýros asyrského krále k boji. Gadátás se spoji s Kýrem a získá pro něho lstí asýrskou pevnost. Další spojenci Kadúsiové a Sakové. Rychlá pomoc ohroženému Gadátovi. (176) // 4. Neopatrnost stojí Kadúsie mnoho životů. Dohoda s asyrským králem o nepoškozování úrody. Kýros posílen Gadátou táhne kolem Babylona. Obsadí tři nepřátelské pohraniční pevnosti. (186) // 5. Posila, kterou si Kýros vyžádal z Persie, je na místě. Kyaxarés na pozvání přijde za Kýrem, cítí se Kýrovými úspěchy ponížen, ale dá se usmířit. Kýros se svěřuje přátelům s dalšími válečnými plány. (195) // KNIHA ŠESTÁ // 1. Za všeobecného souhlasu je rozhodnuto pokračovat ve válce a postavit nové pevnosti. Je rozšířena perská jízda, stavějí se válečné vozy. Araspás předstírá zradu. Abradatás, manžel krásné Pantheie, se přidává ke Kýrovi. (204) // 2. Usilovná příprava válečného tažení. Zpráva indických vyslanců o síle nepřátel vojáky znepokojí, Kýros je uklidní. Kýros určuje do podrobnosti, co si mají vojáci připravit na cestu. (214) // 3. Uspořádání Kýrovy armády za pochodu. Araspás se vrací s přesnými zprávami o stavu nepřátelských sil. Kýros seznamuje velitele se svým plánem na rozestavení vojska k bitvě. (222) // 4. Vojáci nastupují, Pantheia se loučí s Abradatou. Kýros mluví před bitvou. (229) //
KNIHA SEDMÁ // 1. Po příznivých obětech Kýrovo vojsko vyrazí do hoje. Když už je nepřítel v dohledu, Kýros objíždí vojsko a určuje postup boje. Kroisův útok ztroskotá, jen Egypťané se drží. Abradatás padne, Kýros se octne v nebezpečí. Egypťané se za čestných podmínek vzdají. (233) // 2. Jsou dobyty Sardy, Kýros slíbí, že město ušetří. Zajatý Kroisos vypráví o svých zkušenostech s věštbami. (234) // 3. Kýros chystá padlému Abradatovi slavný pohřeb. Pantheia spáchá u manželovy mrtvoly sebevraždu a je pochována společně s ním. (248) // 4. Adúsios usmíří vnitřní spory v Kárii. Hystaspás si podrobí Malou Frygii. Kýros, posílen o lýdské vojáky, táhne k Babylónu. (251) // 5. Kýros se zmocní „nedobytného“ Babylóne. Zavede dvorský ceremoniál, zřídí osobní stráž z eunuchů a dá do Babylónu silnou posádku. Chtějí-li si Peršané udržet, co vydobyli, musí si zachovat své dobré vlastnosti. (254) // KNIHA OSMA // 1. Kýros rozhodne, aby šlechtici pravidelně chodili ke dvoru. Ustanoví různé dvorské úřady a zavede působivá opatř< ní proti liknavcům. Rozdíly mezi vládnoucí vrstvou a poddanými se prohlubují. Získání náklonnosti předáků jednotlivých národů považuje Kýros za nejjistější záruku své vlády. (269) // 2. Kýros užívá různých způsobů, jak vyznamenat za oddanost a horlivost ve službě: posílá jídla ze svého stolu, je velmi štědrý, zajišťuje dokonalou lékařskou péči. Závody s bohatými cenami mají udržovat určitou soupeřivost, která by bránila vzniku důvěrného přátelství mezi předáky. (278) //
3. Kýros uspořádá slavnostní průvod Babylónem. Po vykonání obětí jsou dostihy. Feraulás rozmlouvá s prostým mužem z národa Saků o ceně bohatství a nechá ho rozhodovat o svém majetku. (285) // 4. Při hostině u Kýra panuje veselá nálada. Góbryás slíbí svou dceru Hystaspovi. Spojenci, kteří zůstávají s Kýrem, dostávají pozemky a domy, ostatní jiné dary. Kýros ukazuje přátelům své poklady. (294) // 5. Kýros odchází do Persie. Při táboření i pochodu se zachovává přesný pořádek. S perským národem uzavře dohodu o vzájemném vztahu. Ožení se s Kyaxarovou dcerou a vrátí se do Babylóna. (301) // 6. Kýros ustanoví místodržitele jednotlivých zemí, zvané satrapy, dá jim podrobné pokyny, zajistí jejich kontrolu a zřídí poštu. Podnikne nové výboje vedoucí k rozšíření říše na jih a na západ. Ustanoví tři sídelní města. (306) // 7. Zestárlý Kýros cítí přicházet smrt, děkuje bohům za svůj život, doporučuje svým dvěma synům svornost a zemře. (310) // 8. V doslovu autor srovnává Peršany doby Kýrovy s Peršany své doby. (316) // POZNÁMKY (321) // SEZNAM VLASTNÍCH JMEN (329) // EDIČNÍ POZNÁMKA (335)