.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953

62 s.

|a "Tato má práce je první pokus u nás, využít Stalinových statí pro výklady o slohu, založit na nich nauku o slohu. - Chápu proto svou práci jako diskusní příspěvek a obírám se jen otázkami základními." Po těchto vymezujících slovech, řečených v úvodu, vykládá autor své pojetí českého národního jazyka ve vztahu k jeho dialektům a žargonům. Zatím co "lidové dialekty a spisovný jazyk jsou dva soustavové, strukturní útvary národního jazyka v širším smyslu," žargony jsou útvary třídní a tudíž nestrukturní. Hovorový jazyk je sice také ještě strukturní útvar, ale druhotný, nikoli základní. V dalších úvahách je pozoruhodný výčet druhů spisovných slohů, jenž se v podstatě kryje s dosavadním rozlišováním t. zv. "funkčních jazyků": "Nabízí se otázka, neměli-li bychom rozlišovat jen tři základní druhy: sloh neodborný, odborný (vědecky i praktický) a umělecký. Podle potřeby rozlišovali bychom v neodborném slohu jako slohy podružné sloh novinářský, řečnický, úřední a společenský." Důležité druhy uměleckého slohu jsou sloh básnický, dramatický (literární a jevišťní) a j. v závěru je shrnuto několik rad pro vyučování slohu na jednotné škole..

000070273

Úvod § 1—4 3—9 // I. Český národní jazyk a jeho strukturní útvary §5—9 10—14 // II. Slohové rozdíly § 10—12: 15—21 // mluvnice a nauka o slovní zásobě § 10; nauka o slohu § 11—12 // III. Sloh § 13—22: 22—37 // sloh jako jazykové dění § 13—15; sloh a jazyk § 16; činnost jako základní slohová činitelka § 17—18; mluvčí (pisatel) jako slohotvorný činitel § 19—21; obsah jazykových projevů § 22. // IV. Druhy slohů § 23—27: 38—44 // sloh jazyka a sloh individuální § 23—25; slohy se zřením k činnosti § 26; nářeční slohy § 27. // V. Spisovné slohy § 28—33: — 45—56 // úvod § 28; druhy spisovných slohů § 29; umělecký sloh § 30—32; sloh živý, knižní a klasický § 33. // VI. Sloh na jednotné škole § 34—36: 57—61 // Literatura 62 // Seznam osob a slov 63

cnb000418911