POSLEDNÍ LETOPISEC RUSKA (Vladimír Svatoň) 7 // OBRAZY Z DĚJIN ŘÍŠE RUSKÉ // VELIKÝ KNÍŽE JAROPOLK // Knížecí rozbroje. — První skutky Vladimírovy. — Ženění. — Bratrovražda. — Ruské jDoselstvo v Nemecku. 51 // VELIKÝ KNÍŽE VLADIMÍR, POJMENOVANÝ PŘI KŘTU VASILIJEM // V’ladimírova obmyslnost. — Horlivé modloslužebnictví. — Růjnost. — Dobytí Haliče. — První křesťanští mučedníci v Kyjevě. — Povstání Radimičů. — Kamské Bulharsko. — Torci. — Zoufalství Gorislavino. — Vladimírovo manželství a pokřestění Rusi. — Rozdělení státu. — Stavba měst. — Válka s Charváty a Pečeněhy. — Desátkový chrám. — Vpád Pečeněhů. — Vladimírovy hodokvasy. — Slitovnost. — Obléhání Bělgorodu. —Jaroslavova vzpoura. — Vladimírův skon. — Jeho vlastnosti. — Lidové pohádky. — Bohatýři. 54 // O POMĚRECH NA STARÉ RUSI // Hranice. — Správa země. — Občanské zákony. — Vojenské uměni. — Loďstvo. — Hierarchie a vnitřní ustrojení vojska. — Obchod. — Blahobyt a přepych. — Stav měst. — Peníze. — Vymoženosti rozumu. — Řemesla a umění. — Mravy. 70 // VELIKÝ KNÍŽE SVJATOPOLK // Svjatopolk uchvatitelem velkoknížecího stolce. — Borisova šlechetnost. — Bratrovraždy. — Zaslepené ukrutenství Jaroslavovo. — Velkodušnost Novgoroďanů. — Bitva u Ljubeče. — Jaroslavův spolek s německým císařem. — Válka s Boleslavem Chrabrým. — Bitva na Bugu. — Dobyti Kyjeva. — Opětovná velkodušnost Novgoroďanů. — Věrolomné vyvražděni Poláků. — Boleslav opouští Rus. — Černá řeka. — Bitva na Altě. — Útěk a konec Svjatopюlkův. 81 // VELIKÝ KNÍŽE JAROSLAV, JINAK GEORGIJ // Válka s polockým knížetem. — Mstislavova vítězství. — Pád chazarské říše. — Hlad v Suzdalu. —
Bitva u Listvenu. — Mír. — Založení Jurjeva neboli Derptu. — Výboje v Polsku. — Smrt Mstislavova. — Jedinovláda. — Sudislav uvězněn. — Nové úděly. — 425 Vítězství nad Pečeněhy. — Kamenné hradby a velechrám sv. Sofie v Kyjevě. — Metropolita. — Stavby klášterů. — Jaroslavova láska ke knihám. — Válka s Jatvěhy, Litevci, Mazovšany a Jamy. — Tažení proti Rekům. — Dávné proroctví. — Dynastické sňatky. — Rus metropolitou. — Jaroslavovo naučeni a skon. — Hrobka velikého knížete. — Jeho vlastnosti. — Křest ostatků. — První novgorodská škola. — Kyjev, druhý Carihrad. —Jaroslavova mince. — Chorálový zpěv. — Rus útočištěm vyhnanců. — Ruské državy na severu. — Zákony. 88 // RUSKÁ PRAVDA NEBOLI ZÁKONY JAROSLAVOVY // Trestní zákony. — Peněžní pokuty za vraždu. — Víra. — Stavovské rozrůzněni. — Vydáni do knižeci vůle. — Divoká vira. — Pokuta za // ublíženi na těle. — Knižeci dvůr místem soudu. — Ochrana vlastnictví. — Krádež. — Ceny věci. — Brtni značky a mezníky. — Čižba. — Žhářství. — Svod. — Zcizování lidi. — Zběhlí poddaní. — Kabala čili dlužni otroctví. — Dluhy. — Obchodní podnikání otroků. — Opatrování cizího majetku. — Úroky. — Důkazy, zproštěni viny. — Zkouška železem a vodou. — Dědické právo. — Soudcové přísežní čili porotci. — Celková povaha zákonů. — Výnos o dlažbě. 101 // STAV RUSI OD XI. DO XIII. STOLETÍ // Práva velikých knížat. — Úděly. — Knížecí sjezdy. — Dědické právo. — Vnější nepřátelé. — Správa země. — Dvorské obřady a hodnosti. — Vojsko. — Obchod. — Hanza. — Smlouva s Němci. — Peníze. — Umění. — Vědy. — Poezie. — Mravy. — První cizí cestovatel na Rusi. 112 //
VELIKÝ KNÍŽE GEORGIJ VSEVOLODOVIČ // Původ Tatarů. — Cingischán. — Jeho výboje. — Polovci prchají na Rus. — Míněni o Tatarech. — Rada knížat. — Usmrcení tatarského poselstva. — Bitva na Kalce. — Tatarské pravidlo. — Vítězové zmizeli. — Rus žasne. — Zlověstná znamení. — Nové údělné sváry. — Litevskě nájezdy. — Tažení do Finska. — Křesťanství v zemi Karelské. — Novgoroďané upalují čarodějníky. — Jaroslavova neoblíbenost. — Papežův dopis. — Strasti Novgoroďanů. — Události na jižní Rusi. — Majestáty Jaroslava Velikého. — Zemětřesení. — Zatmění slunce. — Pozdvižení v Novgorodě. — Hlad a mor. — Pomoc ze zámoří. — Michailovo licoměrnictví. — Svatá Jevpraksija. — Válka s Němci a s Litvou. — Útrapy Smolenska. — Daniilova činorodost. — Válka s Mordvou. — Mír s Bulhary. — Mučedník Avramij. — Cingischánova smrt a jeho poslední vůle. — Nový útok Tatarů potažmo Mongolů. — Odpověď knížat. — Zaraz. — Pád Rjazaně. —Jevpatijova chrabrost. — Kolomenská bitva. — Moskva v plamenech. — Pád Vladimíru. — Zdrancování mnoha měst. — Bitva na Siti. — Hrdina Vasilko. — Vyváznutí Novgorodu. — Obléhání Kozelska. — Bátú odchází. 130 // VELIKÝ KNÍŽE IOANN DANIILOVIČ ZVANÝ KALITA // Severní Rus v mezidobí oddechu. — Moskva hlavou Rusi. — Metropolitova předfK)vě(J. — loann na výsluní chánovy přízně. — Velkomyslnost Pskovanů. — Pskov si žádá biskupství. — Události novgorodské. — Stříbro ze Zákamí. — Novgorodská politika. — Chán omilostňuje Alexandra. — Knížata pod loannovým vrchnostenstvím. — Alexandrova záhuba. — Mír s Norskem. — Nepřátelství Švédů. — Litevské vpády. — loannova roztržka s Novgorodem. —
Tažení na Smolensk. — Ioanna Daniiloviře skon a zásluhy. — Příjmí Kalita. — Kremnik. — Tržní osada u Mology. — Kšaft velikého knížete. — Jaroslavské privilegium. — Osud Haliče. 161 // VELIKÝ KNÍŽE DIMITRIJ IOANNOVIČ ZVANÝ DONSKÝ // Chánův hněv. — Ztenčování moci údělných knížat. — Smlouva. — Nižněgorodský kníže volán k pořádku. — Mor. — Velký požár. — Kamenný Kreml. — Dílčí vítězství nad Mongoly. — Loupežné výpravy novgorodských rot. — Půtky mezi tverskými knížaty. — Upadání Chersonésu. — Litevský nájezd. — Válka s Řádem. — Mamajova moc. — Algirdas útočí podruhé. — Rozmyslnost Michaila Tverského. — Dimitrijova obliba mezi lidem. — Věštná znamení. — Návrat velikého knížete z Hordy. — Válka s Olegem. — Další vpád litevský. — Rozbroje mezi knížaty. — Algirdasův třetí vpád. — Pobití tatarských vyslanců v Nižním. — Poslední moskevský tisícník. — Válka s tverským knížetem. — První poprava v Moskvě. — Tažení na Kazanské Bulharsko. — Původ Kazaně. — Mongolský vpád. — Pořekadlo. — Vítězství nad Mongoly. — Úspěchy ve válce s Litvou. — Poměry v církvi. — Vpád Mamajův. — Olegova zrada. — Slavná bitva na Kulikově poli. — Tamerlán. — Tochtamyšův vpád. — Udatný kníže Ostěj. — Útok na sídelní město. — Proradné jednání Tochtamyšovo. — Dobytí Moskvy a její poboření. — Dimitrijova žalost. — Olegův útěk. — Znovuvyzdvižení Moskvy. — Vyhnání metropolity. — Řevnivost tverského knížete na Dimitrije. — Dimitrijův syn v Hordě. — Tíživá daň. — Mír s Olegem.
— Rozepře a narovnání s Novgorodem. — Pokřtění Litvy. — Krutost srnolenského knížete. — Útěk Dimitrijova syna z Hordy. — Smrt knižete Nižněgorodského. — Nevůle mezi velikým knížetem a Vladimírem. — Jejich usmíření. — Nový následnický řád. — Skon velikého knížete. — Souhrn Dimitrijových vlastností. — Budování měst a monastýrů. — Církevní záležitosti. — Bludařství strigolniků. — Pokřesténí Permi. — Styky s Řeckem. — Pimenovo putování do Cařihradu. — Vlaši v ruských službách. — Peníze místo kun. — Palné zbraně na Rusi. — Blýskavice. — Zima až do dvacátého dubna. 179 // STAV RUSI OD TATARSKÉHO VPÁDU PO ČASY IOANNA III. // Porovnání Rusi s jinými říšemi. — Následky poroby. — Zavedení trestů hrdelních a tělesných. — Šťastný vliv pravoslaví. — Proměna // 427 v zemských pořádcích. — Pr\\ opočátek samoděržavi. — Pomalé uspíváni jedinovlády. — Vzrůstající význam Moskvy. — Všechno zlé je k něčemu dobré. — Výsadní postavení a povaha ruského duchovenstva. — Rus nepřevzala obyčeje Tatarů. — Soudnictví. — Vojenská zdatnost. — Původ kozáků. — Kupectvo. — Vynálezy. — Umění. — Slovesnost. — Přísloví. — Písně. — Jazyk. 238 // GOSUDAR A VFXIKÝ KNÍŽE VASILIJ IOANNOVIČ // Povšechný ráz Vasilijova panování. — Povaha Vasilije III. — Tvrdost i milosrdenství. — Případ Maxima Greka. — Stesky na velikého knížete. — Jeho způsob života. — Lovy. — Dvůr. — Stolování. — Titul. — Jinozemci v Moskvě. — Zákony. — Stavby. — Církevní dění. — Veliká kněžna vyhoštěna do kláštera. — Vasilijovo druhé manželství. — Narození Ioanna Vasiljevúče. 265 // VELIKÝ KNÍŽE A C. R IOANN IV. VASILJEVIČ ŘEČENÝ HROZNÝ // 1533—1538 //
Obavy Rusů stran útlého véku loannova. — Ustavení státní dumy. — Glinskij a Tělepněv první mezi velmoži. — loannovi složena přísaha věrnosti. — Kníže Jurij loannovič uvržen do vězení. — Obecný strach. — Zrada knížete Simeona Bělského a Ivana Ljatckěho. — Žalářování a konec Michaila Glinského. — Smrt knížete Jurije. — Útěk, zámysl a uvěznění knížete Andreje loannoviče. — Exekuce bojarů a jejich družiníků. — Smrt knížete Andreje. — Stavba Kitajgorodu a nových pevností. — Náprava ruské mince. — Všeobecná neláska k Jeleně. — Vladařčin skon. 279 // 1538-1539 // Knížete Tělepněva pád a smrt. — Vláda knížete Vasilije Šujského. — Osvobození knížat Ivana Bělského a Andreje Šujského. — Rozkol mezi bojary. — Kníže Ivan Bělskij poznovu ve vězení. — Smrt knížete Vasilije Šujského. — Vláda jeho bratra Ivana. — Metropolita Daniil sesazen a zvolen loasaf. — Povaha knížete Ivana Šujského a plundrování země. — Cesty velikého knížete a nespokojenost mezi lidem. 287 // 1546—1550 // loannova korunovace — Svatba. — Anastáziiny přednosti. — Chybování loannovo a špatná vláda. — Požáry v Moskvě. — Povstání městského lidu. — Zázračné loannovo obrácení. — Silvestr a Adašev. — Panovníkův veřejný proslov. — Nové pořádky u dvora i v zemské správě. — Mírnost nové vlády. — Mestničestvu přitažena uzda. 291 // 1560-1561 // Zvrat v loannově povaze. — Pomlouvačně tažení proti Adaševovi 428 a Silvestrovi. — Soud. — Silvestr ve vyhnanství. — Adaíevova smrt. — Počátky zla. — Noví milcové. — První popravy. 302 // 1563-1565 // Rusové zbíhají na Litvu. — Zrada knížete Andreje Kurbského. — Jeho korespondence s carem. —
Napadení Rusi Litvou a krymským chanátem. — Vyslanectvo německého velmistra. — Carův tajuplný odjezd. — Poselství metropolitovi a národu. — Panika v Moskvě. — Zřízení opričniny. — Druhá vlna poprav. — Alexandrova Sloboda. — loannovo klášternictví. 313 // 1569—1570 // Carevnina smrt. — Čtvrtá, nejstrašnější vlna teroru. — Vyhlazovací tažení proti Novgorodu. — Šťastné vyváznutí Pskova. — Popravy v Moskvě. — Carovo špásování. — Hlad a mor. 330 // 1571-1572 // Poselství do Konstantinopolu. — Chánův vpád. — Vypálení Moskvy. — Nové loannovo manželství. — Pátá vlna krvavých represálií. — Carevnina smrt. — loannova cesta do Novgorodu. — Další chánův vpád. — Skvělé vítězství knížete Vorotynského. — Dopis švédskému králi. — Zrušení opričniny. — Godunov. 346 // 1573-1577 // Polské záležitosti. — Spojenectví s Rakouskem. — Báthory zvolen polským králem. — Livonská válka. — Magnusova zrada. — Dopis Kurbskému. — Šestá vlna poprav. — Mestničestvo. — Příklad věrnosti. — Páté a šesté manželství loannovo. 357 // 158Ü —1581 // Strastný stav Rusi. — loannův sedmý sňatek. — Neslýchané poníženectví. — Dopis Báthorymu. — Báthoryho odpověd. 383 // 1582-1584 // Vyjednáváni o mír. — Polsko-litevsko-ruské příměří uzavřeno. — Synovražda. — loann pomýšlí na odchod do kláštera. — Lékař Stroganov. — loannova nemoc a smrt. — Příchylnost ruského národa k samoděržaví. — loann IV. u srovnání s jinými despoty. — Historie učitelkou života. — Směsice dobra a zla v loannovi. — Budování měst. — Stav Moskvy. — Obchod. — Přepych a okázalost. — loannova sláva. 387 // DOBÝVÁNÍ SIBIŘE // Prvotní vědomosti o Sibiři. —
Zprávy o sibiřské říši Tatarů. — Putování prvních Rusů do Cíny. — Slovutní kupci Stroganovové. — Věrolomnost chána Kučuma. — Kozácká zbůj. — Jermak. — l’ažení na Sibiř. — loannův hněv. —Jermakova epopej. — Bitvy. — 429 Noční rada kozáků. — Rozhodující utkání. — Dobytí Iskeru neboli města Sibiře. — Přísnost Jermakova. — Princ Mametkul jat. — Další pronikání vpřed. — Jermakovo poselství. — Moskva se raduje. — Na Sibiř odveleny vojenské posily. — Nové výboje. — Carská odměna. — Hlad a nemoci. — Neopatrnost kozáků. — Město Sibiř v obklíčení. — Jermakovy poslední dobyvatelské itspěchy. —Jeho smrt. — Zjev sibiřského hrdiny. — Kozáci opouštějí Sibiř.