.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982

300 s.

000072459

Předmluva 5 // Důležitá označení a pojmy 11 // 1. Úvod do problematiky optimálního řízení 13 // 1.1. Variační počet a jeho aplikace 14 // 1.1.1. Základní pojmy a vztahy 14 // 1.1.2. Extrém s vedlejší podmínkou 15 // OBSAH 1.1.3. Aplikace na problémy regulační techniky 17 // 1.2. Optimalizace lineárních objektů podle kvadratického kritéria .. 19 // 1.2.1. Základní pojmy a vztahy 19 // 1.2.2. Regulátor stavu, výstupu a odchylky 21 // 1.2.3. Základní rovnice optimálního regulátoru stavu 23 // 1.2.4. Struktura optimálního regulátoru stavu 24 // 1.2.5. Optimální regulátor výstupu a optimální regulátor odchylky .. 29 // 1.2.6. Rozbor Riccatiho rovnice 31 // 1.3. Volba kriteriální funkce 33 // 1.4. Zhodnocení různých metod výpočtu optimálního řízení 38 // 2. Postup při návrhu regulátoru a při popisu řízeného // objektu 39 // 2.1. Postup při návrhu a realizaci optimálního systému automatického řízení 39 // 2.2. Identifikace řízených objektů fyzikálně matematickou analýzou 47 // 2.2.1. Fyzikálně matematická analýza 47 // 2.2.2. Vliv nelinearit a metody linearizace 60 // 2.3. Identifikace řízených soustav podle informací získaných experimentálním vyšetřením 68 // 2.3.1. Metody experimentálního vyšetření 68 // 2.3.2. Měření a určování jednotlivých koeficientů matematického modelu 69 // 2.3.3. Vyšetřování soustav na základě

přímého měření vstupního a výstupního signálu 74 // a) Měření přechodových charakteristik 74 // b) Měření frekvenčních charakteristik 77 // c) Experimentální vyšetření statistickými metodami 80 // 2.3.4. Zpracování výsledků získaných experimentálním vyšetřením .. 84 // a) Zpracování přechodové charakteristiky 84 // b) Zprácování frekvenčních charakteristik 88 // c) Zpracování statistických charakteristik výstupních a vstupních proměnných 88 // 3. Výpočet optimálního jednosložkového vektoru řízení // (řídicího signálu) 91 // 3.1. Výpočet optimálního vektoru řízení analytickými metodami .. 91 // 3.1.1. Metoda výpočtu parametrů regulátoru vycházející ze standardních // tvarů 91 // 3.1.2. Metoda výpočtu parametrů regulátoru vycházející z metody izometrických transformací 105 // 3.2. Výpočet parametrů optimálního regulátoru na hybrid ím počítači // při kvadratickém kritériu výstupní veličiny 115 // 4. Návrh s.tiboptimálního regulátoru 122 // 4.1. Parametry regulátoru typu и = — Dx podle rovnice (38) jako // funkce poměrného váhového koeficientu q 123 // 7 4.1.1. Formulace problému 123 // 4.1.2. Stanovení analytické funkce D = Цд) 123 // 4.1.3. Výpočet funkce D = ftq) na počítači 127 // 4.2. Vyšetřování samobuzených kmitů a stanovení intervalu pro volbu // váhového koeficientu q 128 // 4.2.1. Frekvenční

charakteristika lineární části FL(jo>) 129 // 4.2.2. Určení oblasti stability systému automatického řízeni 131 // 4.3. Návrh suboptimálního regulátoru dané struktury 135 // 4.3.1. Formulace problému 135 // 4.3.2. Regulátor s konstantními parametry 136 // 4.3.3. Regulátor s jedním proměnným parametrem 137 // a) Volba proměnného parametru regulátoru 138 // b) Stanovení funkční závislosti proměnného parametru regulátoru 140 // 4.4. Ustálené odchylky systému s regulátorem typu и = — Dx podle // rovnice (38) 142 // 4.4.1. Ustálená odchylka řízení 142 // a) Přenos otevřené smyčky systému automatického řízení 144 // b) Ustálená odchylka řízení 145 // c) Zmenšení ustálené odchylky řízení 147 // 4.4.2. Ustálená odchylka poruchy 149 // a) Přenos poruchy 150 // b) Ustálená odchylka poruchy 153 // c) Zmenšeni ustálené odchylky poruchy 153 // 5. Dosažení požadované přesnosti optimálních systémů // automatického řízení 156 // 5.1. Rozbor přesnosti a požadavků na volbu zpětných vazeb 156 // 5.2. Dosažení požadované přesnosti kombinovaným způsobem řízení 158 // 5.2.1. Možnosti využití teorie invariantnosti 158 // 5.2.2. Kompenzace vlivu poruch u systémů automatického řízeni optimálních podle kvadratického kritéria 162 // 5.2.3. Dosažení požadovaného stupně astatismu optimálních systémů // automatického řízení ; 165

// 5.3. Úprava struktury optimálního systému automatického řízení // pro dosažení astatismu prvního řádu 173 // 5.4. Způsob nepřímého měření poruchové veličiny 176 // 6. Filtrace a rekonstrukce stavových proměnných 178 // 6.1. Filtrace signálů stavových proměnných 178 // 6.2. Luenbergerův rekonstruktor stavu 182 // 6.3. Redukovaný Luenbergerův rekonstruktor stavu 184 // 7. Doporučení pro realizaci optimálních systémů automatického řízení 189 // 7.1. Výběr členů optimálního systému 189 // 7.1.1. Výběr akčních členů 189 // 7.1.2. Energetický výpočet akčních členů 191 // 7.1.3. Požadavky na zesilovače 193 // 7.1.4. Požadavky na čidla a měřicí členy 197 // 7.2. Realizace suboptimálního regulátoru systému -automatického // řízení 199 g. Příklady průmyslových systémů automatického řízení 201 // 8.1. Suboptimální regulátor pro pohon posuvu obráběcího stroje .. 201 // 8.1.1. Popis řízeného objektu 201 // 8.1.2. Specifikace pracovních režimů systému automatického řízení // a požadavky na kvalitu regulace 205 // a) Požadavky na regulátor stavu 206 // b) Požadavky na regulátor odchylky 206 // 8.1.3. Suboptimální regulátor stavu 207 // a) Základní tvar regulátoru stavu 207 // b) Požadavky na jednotlivé složky matice D z hlediska minimální ustálené odchylky | Ax , j 209 // c) Návrh regulátoru stavu 209 // d)

Algoritmus pro určení funkce Jj = f(| Дх4 j) 216 // e) Realizace suboptimálního regulátoru stavu 219 // 0 Kompenzace vlivu momentové poruchy 220 // g) Měření pohonu posuvu obráběcího stroje řízeného suboptimálním regulátorem stavu 225 // h) Porovnání automatického systému řízeného suboptimálním // regulátorem stavu s původním polohovým servomechanismem 225 // 8.1.4. Suboptimální regulátor odchylky 227 // a) Ustálená odchylka řízení 227 // b) Návrh korekčního členu F4 229 // c) Návrh korekčního členu F3 231 // d) Korekční člen F1 235 // e) Korekční člen F2 235 // 0 Měření automatického systému řízeného suboptimálním regulátorem odchylky 235 // g) Porovnání automatického systému řízeného suboptimálním // regulátorem odchylky s původním servomechanismem 240 // 8.2. Suboptimální regulátor pro elektrohydraulický Servomechanismus // stavění válců 240 // 8.2.1. Popis řízeného objektu 240 // a) Přenos elektrohydraulického převodníku 242 // b) Přenos hydraulického motoru 244 // c) Lineární model řízeného objektu 244 // 8.2.2. Specifikace pracovních režimů a požadavky na kvalitu regulace 247 // 8.2.3. Návrh suboptimálního regulátoru stavu 248 // a) Kompenzace vlivu necitlivosti řídicího šoupátka motoru 248 // b) Základní tvar regulátoru stavu 249 // c) Měření matematického modelu systému automatického řízení // hydraulického

stavění válců 251 // 8.2.4. Redukovaný Luenbergerův rekonstruktor stavu 253 // a) Návrh redukovaného Luenbergerova rekonstruktoru 253 // b) Ověření rekonstruktoru 258 // c) Poznámky к realizaci rekonstruktoru 259 // 8.2.5. Celkové blokové schéma suboptimálního systému automatického řízení 262 // 8.3. Suboptimální regulátor otáček motoru Schräge a motoru // Winter —Eichberg 262 // 8.3.1. Sestavení základních rovnic řízeného objektu 263 // 8.3.2. Návrh regulátoru stavu 266 // 9 8.3.3. Dosažení požadované přesnosti 270 // 8.3.4. Realizace regulátoru 273 // 8.3.5. Experimentální vyšetření na funkčním vzorku 277 // 8.4. Příklad výpočtu parametrů optimálního regulátoru otáček, vycházejícího z metody izometrických transformací 278 // Dodatek I. Pravidla maticového počtu 285 // Dodatek II. Riditeltlost a pozorovatelnost systému automatického řízení .. 290 // Dodatek III. Poznámky к použitým programům 291 // Literatura 295 // Rejstřík 298

(OCoLC)42141825

cnb000160554