Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 02.10.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
Třetí vyd., druhé české vydání
Praha : Čin, 1936
469 s. ; 8°

objednat
Spisy T. G. Masaryka ; Kniha VII
000074274
OBSAH DRUHÉHO SVAZKU : Část třetí PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANISACE SPOLEČNOSTI (POKRAČOVÁNI) // Kapitola šestá: VZNIK A VÝVOJ CIVILISACE: KOMUNISM . 9 // Oddíl A. Komunism budoucnosti 9 // 90. Marxism je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci 9 // 91. Komunism a materialism 15 // 92. Marxovský komunism společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec 19 // 93. Rozlišení pojmů: socialism, kolektivism, komunism. Stanovisko autorovo 20 // 94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapitalismu. Pokud se komunism připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali 24 // Oddíl B: Komunism prvotní. Vývoj rodiny a civilisace 29 // 95. Marx a Platon: význam rodiny pro marxovský kоmunism. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan) 29 // 96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organisována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem 32 // 97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury 34 // 98. Znova moralism proti amoralismu. Engelsův fetišism pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo 41 // 99. Podstata původního rodu (gens).
Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komunism negativní, ne positivní. Tak zvaný agrární komunism doby nejstarší 48 // 100. Engelsovo líčení rodového zřidni u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mír a zadruga. Engels a slavjanofilové 58 // 101. Barbarství a civilisace: civilisace degenerací a dekadencí 67 // 102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho theorie úpadku 76 // 103. Co je vlastně Engelsův původní komunism: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunism pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského 80 // Oddíl C: Otázka ženská: Volná láska 82 // 104. Budoucí komunism má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoasní a proletářská. Socialism a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti 82 // 105. Engelsova dekadentní theorie lásky a její důvody: materialism. Dvojí typ dekadence — katolický a protestantský. Láska, ne láska volná! 88 // Část čtvrtá SOUSTAVY IDEOLOGICKÉ // Kapitola sedmá: STÁT A PRÁVO 101 // 106. Vývoj politického myšlení v Německu. Heglovská levice 101 // 107. Marxovo učení o státě a jeho vývoj. Stát a burzoasie. Stát politický 105 // 108. Engelsova státověda. Stát jako protiklad organisace rodové. Vývoj státu. Stát odumře 110 // 109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organisace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem »společnosti«. Anarchism a státní socialism. Bernstein contra Marx-Engels 118 // 110. Vývoj moderního státu: organisace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofism a astatism (anarchism). Centralisace a autonomisace; autonomie funkční, nejen lokální 128 //
111. Marxova a Engelsova filosofie právní 129 // 112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny? 131 // 113. Engelsův výklad lidských práv a zvláště proletářského požadavku rovnosti 136 // 114. Positivistický historism neuznává positivních pojmů práva. Lidská práva se vyvíjejí v oblasti církevně náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý 141 // Kapitola osmá: NÁRODNOST A MEZINÁRODNOST 148 // 115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní 148 // 116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost 151 // 117. Vývoj principu národnostního 155 // 118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitism, nacionalism, socialism 159 // 119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxism a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu 165 // 120. Marx a otázka židovská 173 // Kapitola devátá: OTÁZKA NÁBOŽENSKÁ 183 // 121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský anthropomorfism ekonomiekým fetišismem 183 // 122. Engelsova filosofie náboženství 184 // 123. Anthropomorfism nevyěerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deism. Náboženství a jeho prvek ethický a sociální. Moderní boj o Boha 187 // 124. Marxův revoluční atheism: křesťanství náboženstvím otroků 191 // 125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicism a protestantism. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialism a problém náboženský 194 //
126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství 206 // 127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialism hnutím náboženským 210 // Kapitola desátá: OTÁZKA ETHICKÁ 217 // 128. Marx a Engels pro positivistický amoralism, ale zároveň pro humanitní moralism. Marx a Engels přijímají humanism Feuerbachův: humanism »reální« bez, sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto »skutečně lidská« 217 // 129. Noetické odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: »Morálka budoucnosti skutečně lidská.« Základní otázka noetická o ethické sankci. Mravnost a náboženství 221 // 130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualism. Egoism a altruism. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický 224 // 131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: Vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialism nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hedonism 228 // 132. Moderní láska: láska demokratická 231 // 133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické 234 // 134. Socialistická diskuse o otázkách praktické ethiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova theorie trestu 237 // Kapitola jedenáctá: SOCIALISM A UMĚNÍ 241 // 135. Socialisace moderního umění. Historický materialism a umění ; 241 // 136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění 246 // 137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické esthetiky (Ruskin, Morris, Bax, Grane, Tolstoj). Marxův materialism práce a positivistický intelektualism vede k přezírání krásy 248 //
Kapitola dvanáctá: MARXISM: ABSOLUTNÍ OBJEKTIVISM 252 // 138. Marxism jako soustava filosofická: absolutní objektivism v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější these marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu 252 // 139. Marxism a problémy nové filosofie a ethiky 258 // 140. Sociální a ethická hodnota marxismu 260 // 141. Marx a Engels 262 // Část pátá MARXISTICKÁ KRITIKA V PRAXI // Kapitola třináctá: HLAVNÍ PROBLÉMY MARXISTICKÉ POLITIKY 269 // Oddíl A. Revoluce či reformace? 269 // 142. Marxova revolučnost: Materialism jako činnost »prakticko-kritická«, jako revoluce: Marx se nakonec mírní 269 // 143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou 272 // 144. Marxovi a Engelsóvi nástupci. Jejich spor o radikalism a oportunism. Otázka přípustnosti kompromisu 279 // 145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova 286 // 146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická 296 // 147. Nematerialistická theorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci ethický. Demokratická ethika proti aristokratické revoluci 299 // 148. Marxův »kategorický imperativ« »praktické kritiky«, to jest revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky 308 // 149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské 310 // 150. Kritika u Marxe a u Schopenhaura. Marx a pesimism. Pesimism objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titani a jejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce atheismu 311 //
151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-ethického od reformace. Faust Marxův se stává — voličem 318 // 152. Marxism a anarchism 319 // 153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionism je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialism katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Theorie hodnotní v rozporu s revolucionismem 325 // Oddíl B: Marxism a parlamentarism 327 // 154. Marxism se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické. Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalism negativní a positivní 327 // 155. Marxism a formy ústavní: republikanism. Vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialism a monarchism. Anarchism shora. »Sociální království«. Marxism a militarism. Vnější politika: politika světová 329 // 156. Demokratism státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomisace proti centralisaci: socialism komunální.) 336 // 157. Demokratism a politika vědecká: anthropomorfický pojem masy. Pověra demokratická 340 // 158. Politický primitivism následkem demokratismu anthropomorfického 3 42 // 159. Vady politického primitivismu. Marxism a hospodářská družstva 342 // 160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncerntrická práce sociální. Demokratism jako názor na život a na svět a jeho politika sub specie aeternitatis 348 // Část šestá VÝSLEDEK // Kapitola čtrnáctá: KRISE MARXISMU VĚDECKÁ A FILOSOFICKÁ 353 // 161. Chronická krise vědeckého, filosofického i politického marxismu 353 // 162. Diskuse o této krisi 356 // Rejstřík osob 361 // Rejstřík věcný 377 // Errata 461
(OCoLC)85610386
cnb000750576

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC