.

0 (hodnocen0 x )

BK

Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1984

130 s.

000075730

Předmluva autorů 13 // 1. Čas v logických systémech 17 // 1. Systémy pracující asynchronně nebo synchronně 17 // 2. Hodinové signály 18 // 3. Několikafázové taktování, cyklus hodinových signálů 18 // 4. Logické rovnice řídicích signálů 19 // 5. Tabulky budicích funkcí 20 // 6. Základ řízení sekvenčních obvodů 21 // 6.1. Hazardy v sekvenčních obvodech 21 // 6.2. Synchronizace asynchronních vstupů 21 // 6.3. Působení sekvenčního obvodu na sebe 23 // 6.4. Hazardy vlivem posunutí hodinového signálu 24 // II. Jednoduché sekvenční obvody 26 // 7. Vnitřní stavy sekvenčního obvodu 26 // 8. Obecná struktura jednoduchého sekvenčního obvodu 26 // 9. Zpětné vazby v sekvenčních obvodech 27 // 10. Popis funkce jednoduchého sekvenčního obvodu 27 // 10.1. Popis časovým diagramem 27 // 10.2. Popis grafem 28 // 10.3. Popis tabulkou 28 // 10.4. Popis logickými rovnicemi 29 // 11. Syntéza obvodu popsaného grafem 29 // 11.1. Zavedení grafu 29 // 11.2. Kódování vnitřních stavů 29 // 11.3. Pravdivostní tabulka . 29 // 11.4. Výběr paměťových členů 29 // 11.5. Stanovení budicích a výstupních funkcí 30 // 5 11.6. Časový rytmus 30 // 11.7. Schémata 30 // III. Složité sekvenční obvody 31 // 12. Meze popisu vnitřními stavy 31 // 13. Popis vývojovým diagramem 32 // 14.. Obecná struktura složitého sekvenčního obvodu 33 // 15. Obvodový řadič 33 // 15.1. Princip 33 // 15.2. Přechody v řadiči 34 // 16. Mikroprogramovaný řadič 35 // 16.1. Princip 35 // 16.2. Časový rytmus 36 // IV. Obvodový řadič 37 // 17. Zopakování struktury 37 // 18. Vyjádření akcí v systému ovládaném obvodovým řadičem 37 // 19. Využití hodinového signálu v obvodovém řadiči 38 // 19.1. Synchronizace asynchronních vstupů 38 // 19.2. Hazardy způsobené nevhodnou volbou cyklu hodinového signálu 39 //

19.3. Hazard posunutím hodinového signálu v příkazu pro řízené prostředky 39 // 19.4. Hazardy posuvem hodinového signálu mezi řadičem a řízenými prostředky 40 // 19.5. Podmínky funkce řadiče 40 // 19.6. Hazardy vlivem posuvu hodinových signálů mezi několika řadiči 41 // 20. Uspořádání pro uvádění do chodu a pro údržbu 42 // 20.1. Krokování hodinového signálu 42 // 20.2. Systém pro zastavování a pozorování 42 // 21. Zdroje synchronizace v praxi 43 // V. Syntéza systému řízeného obvodovým řadičem 44 // 22. Vytyčení cíle 44 // 23. Rozbor dějů v aplikaci 45 // 24. Volba zdroje synchronizace 45 // 24.1. Generátor hodinových impulsů 45 // 24.2. Řadiče 45 // 6 25. Zapsání logických rovnic 45 // 26. Výběr součástek 46 // 27. Tabulka budicích vstupů 46 // 28. Schémata 46 // 29. Závěr 47 // VI. Mikroprogramovaný řadič 48 // 30. Meze použití obvodového řadiče 48 // 31. Znázornění akcí v instrukci 49 // 32. Formát instrukcí 49 // 33. Adresování instrukcí 49 // 34. Operační kód mikroprogramovaného systému 50 // 35. Příklady typů instrukcí 50 // 35.1. Vymezení operačního kódu 50 // 35.2. Instrukce pro zápis 50 // 35.3. Instrukce pro podmíněný skok 52 // 36. Zápis programu činnosti 53 // 37. Výhody mikroprogramované struktury 53 // 38. Generování řídicích signálů 54 // 39. Generování skoků 55 // VII. Syntéza systému řízeného mikroprogramovaným řadičem 57 // 40. Úvod 57 // 41. Rozbor dějů v aplikaci 57 // 42. Výběr operačního kódu. Formát instrukcí 57 // 43. Zápis programu aplikace neboli programové vybavení 58 // 44. Přezkoušení programového vybavení 58 // 45. Syntéza řadiče 58 // 45.1. Vývojové diagramy instrukcí 58 // 45.2. Řazení instrukcí 58 // 45.3. Zápis logických rovnic instrukcí 58 //

45.4. Výběr součástí řadiče, budicí tabulky, schémata 58 // 7 46. Posouzení obvodů řadiče 59 // 47. Realizace prostředků pro aplikaci 59 // 47.1. Spojení mezi řadičem a prostředky pro aplikaci 59 // 47.2. Výběr součástí obvodů pro aplikaci, tabulky buzení 59 // 48. Schémata systémů 59 // 49. Závěr 59 // VIII. Nejčastější úchylky v logických schématech 61 // 50. Úvod 61 // 51. Příliš malý podíl integrace 61 // 52. Spoje mezi částmi systému 62 // 53. Rozmanité triky pro tvarování impulsu 62 // 53.1. Využití zpoždění logických členů 62 // 53.2. Využití integračních obvodů RC 63 // 53.3. Využití derivačních obvodů RC 63 // 54. Způsoby nabuzení paměťových členů 64 // 55. Nesprávné použití klopných obvodů 66 // 55.1. Současné buzení signálů 7? i S 66 // 55.2. Nulující impuls jako činitel výstupu 67 // 55.3. Součin podmínek nastaveni klopného obvodu s jeho stavem 67 // 55.3.1. Klopný obvod RS 67 // 55.3.2. Klopný obvod JK 68 // 55.4. Klopný obvod překlápějící sám sebe do stavu 0 68 // 55.5. Useknutí hodinového impulsu 68 // 55.6. Špatné využití možností klopných obvodů JK nebo D 69 // 56. Použití stavů čítače 69 // 56.1. Špatné vzorkování 69 // 56.2. Čítače s neúplným cyklem 70 // 56.3. Použití stavů čítače 70 // 57. Asynchronní zpětné vazby 70 // 58. Použití pomocných prvků 71 // 59. Kondenzátory, Schmittovy obvody a monostabilní obvody 72 // 59.1. Kondenzátory 72 // 59.2. Schmittovy klopné obvody 74 // 59.3. Monostabilní klopné obvody 75 // 8 60. Některé úchylky // 75 // 60.1. Speciální dekódování stavu obvodového řadiče 75 // 60.2. Nadbytečné paměťové členy 75 // 60.3. Nevyužité vstupy 76 // 60.4. Montážní člen NEBO 76 // 60.5. Logické bloky pro vlastní potřebu 76 // 60.6. Zcitlivění obvodů 76 //

60.7. Zapomenuté zbytky obvodů 76 // 61. Závěr 76 // IX. Obecné charakteristiky mikroprocesorů 77 // 62. Od mikroprogramovaných řadičů к mikroprocesorům 77 // 63. Obecná struktura systému s mikroprocesorem 78 // 64. Struktura mikroprocesoru 79 // 64.1. Obecná struktura a způsob činnosti 79 // 64.2. Informace od výrobce 80 // 65. Popis vstupů a výstupů 81 // 66. Soubor podpůrných obvodů 81 // 67. Formát instrukce a rychlost 82 // 68. Šířka toku dat 82 // 69. Operační kód 82 // 69.1. Operační kód mikroprogramovaný nebo mikroprogramovatelný 82 // 69.2. Působení instrukcí 83 // 69.3. Různé typy instrukcí t 83 // 70. Adresy a způsoby adresování 84 // 70.1. Adresování prvního řádu 84 // 70.2. Adresování nultého řádu 85 // 70.3. Adresování druhého řádu (nepřímé) 85 // 70.4. Indexované adresování 85 // 70.5. Adresování relativní vzhledem к čítači adres 86 // 70.6. Příklady použití způsobů adresování 86 // 70.6.1. Využití operačního kódu 86 // 70.6.2. Přesun tabulky . 86 // 71. Podprogram 88 // 72. Přerušení 89 // 72.1. Princip 89 // 72.2. Maskování přerušení 89 // 72.3. Priority mezi přerušeními 90 . // 72.4. Simultánní ošetření 91 // 9 73. Prostředky pro přenos informace v mikroprocesoru 91 // 73.1. Jednoduchý programovaný přístup 91 // 73.2. Prioritní programovaný přistup 91 // 73.3. Přímý přístup do paměti 91 // 74. Výkon mikroprocesoru 92 // X. Vývojové systémy pro mikroprocesory 93 // 75. Uvádění zařízení do chodu 93 // 76. Pomůcka pro sestavování programů — asembler 94 // 76.1. Účel asembleru 94 // 76.2. Zápis instrukcí 94 // 76.3. Makroinstrukce 94 // 76.4. Příkazy pro asembler 95 // 76.5. Chybová hlášení 96 // 77. Opravy programu ; textový editor 96 // 78. Oživováni simulované na počítači 97 // 78.1. Princip 97 //

78.2. Některé příkazy 97 // 78.3. Makroinstrukce 97 // 79. Oživování na mikropočítači 98 // 80. Ostatní pomůcky 98 // 80.1. Jazyk vyšší úrovně 98 // 80.2. Monitory reálného času 98 // XI. Syntéza s mikroprocesorem h100 // 81. Posunutí hranice složitosti h100 // 82. Syntéza jednoduchého systému s mikroprocesorem 100 // 82.1. Rozbor činnosti úlohy 100 // 82.2. Seznámení s technickým vybavením h100 // 82.3. Návrh řadiče 101 // 82.4. Seznámení s programovým vybavením 101 // 82.5. Rozdělení úloh mezi technické a programové vybavení 101 // 82.6. Syntéza prostředků pro aplikaci 101 // 82.7. Zápis programového vybavení 101 // 82.8. Uvádění do chodu 102 // 83. Popis struktury mikropočítače 102 // 83.1. Obecná struktura 102 // 83.2. Metody zabezpečení morální životnosti 103 // 10 84. Syntéza mikropočítače 104 // 85. Syntéza s mikropočítačem 104 // 86. Výhody návrhu s mikropočítačem 104 // 86.1. Návrh 104 // 86.2. Složitější zařizci! 105 // 86.3. Schvalování návrhu 105 // 86.4. Technické vybavení 105 // 86.5. Náhradní díly 105 // 86.6. Údržba 105 // 86.7. Automatické hledání poruch 105 // 86.8. Výhody využívání 106 // 86.9. Nové rozdělení funkcí ve velkých systémech 106 // 87. Těžkosti s použitím mikroprocesorů a mikropočítačů 106 // 87.1. Důležitost prostředků pro uvádění do chodu 106 // 87.2. Nedostatek kvalifikovaných návrhářů 106 // 87.3. Zaškolování uživatelů mikropočítačů 107 // 87.4. Rozšířená představa - vyměnitelnost programů . 107 // 88. Příklady syntézy s mikroprocesorem 107 // XII. Některá hlediska realizace zařízení 108 // 89. Úvod 108 // 90. Seznamy povolených součástek 108 // 91. Rozdělení z hlediska funkcí 109 // 91.1. Na úrovni desky 109 // 91.2. Na úrovni podsouborů 109 //

91.3. Na úrovni systému 109 // 92. Testovatelnost 110 // 93. Spoje mezi deskami 110 // 93.1. Kontrola zátěží 110 // 93.2. Kontrola spojů 111 // 93.3. Kapacitní zátěže spojů 112 // 93.4. Způsob spojování 112 // 94. Technologické požadavky 112 // 94.1. Stavebnice logických obvodů 112 // 94.2. Požadavky kladené na spoje 112 // 95. Požadavky na údržbu 113 // 95.1. Kontrola času 113 // 11 95.2. Kontrola stálou pravděpodobností 113 // 95.3. Výskyt úchylek., 113 // 95.4. Vnější simulátor 113 // 95.5. Testy 114 // 96. Dokumentace 114 // 97. Požadavky na rychlost 114 // 97.1. Obměna vývojových diagramů 114 // 97.2. Zlepšení operačního kódu 116 // 97.3. Rozdělení úloh 116 // 97.4. Změny cyklu hodinových impulsů 116 // 97.5. Použití přizpůsobených logických stavebnic 116 // 97.6. Meze metod návrhu synchronních obvodů 116 // XIII. Porovnání metod návrhu 118 // 98. Úvod 118 // 99. Kvalitativní srovnání 118 // 100. Kvantitativní srovnání 118 // 101. Oblasti uplatnění metod syntézy 122 // 102. Závěr 123 // Literatura 124 // Rejstřík 125

(OCoLC)85553185

cnb000020440