Od problematiky přípravy a zavádění automatizovaného zpracování dat přechází kniha k výkladu zařízení, práce a vlastnosti počítačů a k nim připojených zařízení. Vysvětluje také fyzikálně technické prvky v konstrukci počítačů,jsou elektromagnetická relé, diody, triody, triggery, polovodičové diody, tranzistory a ferity, tunelové diody, mikromoduly a integrované obvody. Uvádí i základy algebry logických obvodů a věnujeUčebnici zakončuje kapitola o použití počítačů v hospodářském řízení.
1 Připrava a zaváděni automatizace zpracováni dat 11 // 1.1 Kybernetické aspekty řízení 11 // 1.1.1 Systémy 11 // 1.1.2 Informace obecné 12 // 1.1.3 Vlastnosti úloh v řízení 12 // 1.1.4 Ekonomické informace 12 // 1.1.5 Zpracováni ekonomických informaci 13 // 1.1.6 Kontrolní otázky 14 // 1.2 Sběr a přenos ekonomických informací 14 // 1.2.1 Prostředky a zařízeni pro snimáni, přenos a uchování ekonomických informtu:! 14 // 1.2.2 Sběr informaci v podniku 16 // 1.2.2.1 Informační stanoviště a koncová !»řízeni (terminály) 16 // 1.2.2.2 Přímé zpracováni dokladů 17 // 1.2.2.3 Převodníky 18 // 1.2.2.4 Dálkové zpracování dat 18 // 1.2.2.5 Řízení výrobních procesů 20 // 1.2.3 Přenos informaci 20 // 1.2.4 Paměti a jejich funkce při zpracování ekonomických informací 22 // 1.2.5 Technická organizace uchování dat 23 // 1.2.6 Informační základna 24 // 1.2.7 Kontrolní otázky 24 // 1.3 Etapy přípravy a zavádění automatizace zpracování ekonomických informací25 // 1.3.1 Formulace úlohy 25 // 1.3.2 Analýza systému 26 // 1.3.2.1 Program prací 27 // 1.3.2.2 Přípravná skupina (kádrové zabezpečení) 27 // 1.3.2.3 Metodiky analýzy 27 // 1.3.2.4 Stroje a zařízení na zpracováni ekonomických informací 28 // 1.3.2.5 Náklady na sběr a zpracování informací 29 // 1.3.2.6 Zpráva o výsledcích analýzy 29 1.3.2.7 Rozhodnutí podniku 29 // 1.3.3 Syntéza systému 30 // 1.3.3.1 Metodiky syntézy 30 // 1.3.3.2 Požadavky na nový systém 31 // 1.3.3.3 Stroje a zařízeni : 32 // 1.3.3.4 Personálni zajiSténí 33 // 1.3.3.5 Ekonomické otázky 34 // 1.3.3.6 Zpráva pro vedeni podniku 36 // 1.3.3.7 Některá hlediska pro výběr počitaěe 36 // 1.3.4 Zaváděni výpočetního systému 40 // 1.3.4.1 Organizační členěni a schéma výpočetního střediska 41 //
1.3.4.2 Výstavba výpočetního střediska 43 // 1.3.4.3 Organizace provozu velkých výpočetních středisek 46 // 1.3.4.4 Příprava pracovníků pro práci ve výpočetním středisku 49 // 1.3.5 Kontrolní otázky 49 // S Práce počítačů 61 // 2.1 Struktura a práce počítače 51 // 2.1.1 Složení počítače 52 // 2.1.1.1 Pracovní postup počítače při řeSeni úlohy 53 // 2.1.2 Vývoj v koncepci počítačů 57 // 2.1.2.1 Vstupní a výstupní jednotky 59 // 2.1.2.2 Vnější paměti . 61 // 2.1.2.3 Ústřední jednotka 64 // 2.1.2.4 Ovládáni vstupních a výstupních zařízeni 65 // 2.1.2.5 Hlavní paměť « 65 // 2.1.2.6 Operační jednotka 67 // 2.1.2.7 Hídící jednotka 68 // 2.1.2.8 Řídící stůl (ovládací panel) 69 // 2.1.2.9 ftízení počítače programem 69 // 2.1.3 Instrukce počítače 70 // 2.1.3.1 Funkce instrukcí 70 // 2.1.3.2 Složení instrukcí 71 // 2.1.4 Programování počítačů 76 // 2.1.5 Vnitřní spojení částí počítače — kanály 79 // 2.1.6 Sdílení času — multíplícita v prácí počítačů 80 // 2.1.7 Stavebnicový systém počítačů 84 // 2.1.8 Kontrolní otázky 86 // 2.2 Vybrané částí z matematiky 87 // 2.2.1 Čísla a číselné soustavy 87 // 2.2.2 Pevná a pohyblivá řádová čárka 90 // 2.2.3 Počítání s neúplnými čísly 93 // 2.2.4 Interpolace 95 // 2.2.5 Iterace 97 // 2.2.6 Logické funkce 99 // 2.2.7 Kontrolní otázky 99 // 2.3 Vybrané částí z fyziky 100 // 2.3.1 Fyzikálně technické prvky v konstrukci počítačů a jejích význam 100 // 2.3.2 Nově zaváděné konstrukční prvky 103 // 2.3.3 Vliv konstrukčních prvků na vlastností počítačů 104 2.3.4 Základy algebry logických obvodů v počítačích 106 // 2.3.5 Kontrolní otázky 108 // 2.4 Zobrazení a přesun informací v počítačích 108 // 2.4.1 Základy konstrukce kódů 108 //
2.4.2 Volba číselné soustavy 116 // 2.4.3 Pevná a pohyblivá řádová čárka při zobrazení čísel v počítači 118 // 2.4.4 Přesuny informací a jejich význam pro práci počítače 122 // 2.4.6 Pevná a proměnná délka slova 123 // 2.4.6 Kontrolní otázky 126 // 2.5 Kontroly v práci počitačů 126 // 2.5.1 Spolehlivost a správnost zpracování informací 126 // 2.6.2 Chyby a jejich zdroje 126 // 2.6.3 Programové kontroly v práci počítače 127 // 2.6.4 Zabudované kontroly v práci počítače 129 // 2.6.6 Provozní testy ’ 131 // 2.5.6 Porovnávací testy 132 // 2.6.7 Kontrolní otázky 133 // 2.6 Vývoj a perspektiva počítačů 133 // 2.6.1 Nejstarší historie počítačů — Turíngův stroj 134 // 2.6.2 Generace počítačů a jejich vlastnosti 136 // 2.6.3 Rozvoj přídavných zařízení 139 // 2.6.4 Rozvoj metod v programování 141 // 2.6.6 Standardizace počítačů 143 // 2.6.6 Současný stav vývoje zařízení a metod zpracování informací 144 // 2.6.6.1 Rozvoj softwaru 146 // 2.6.7 Trend vývoje počítačů 146 // 2.6.8 Kontrolní otázky 146 // 2.7 Charakteristiky vybraných počítačů 147 // 2.7.1 Počítače v CSSR - ZPA 600, Tesla 200, Aritma 1010 147 // 2.7.2 Počítače socialistických zemí — Minsk 23, ZAM, ROBOTRON, JSEP 148 // 2.7.3 Ostatní země 160 // 3 Programování počítačů 161 // 3.1 Elementární programování 161 // 3.1.1 Podstata a vývoj programování počítačů 161 // 3.1.2 Algoritmus a program pro počítač 162 // 3.1.3 Znázornění algoritmů pro programování , 163 // 3.1.3.1 Vývojové diagramy 163 // 3.1.3.2 Operátorová schémata 166 // 3.1.3.3 Rozhodovací tabulky 167 // 3.1.4 Struktura strojových instrukcí 160 // 3.1.4.1 Mikroinstrukce a mikroprogramování- 160 // 3.1.4.2 Struktura instrukcí 161 // 3.1.4.3 Podstata makroinstrukcí 162 //
3.1.4.4 Druhy instrukcí podle počtu adres a fimkoe 162 // 3.1.6 Adresy 163 // 3.1.6.1 Různé druhy adres 163 // 3.1.6.2 Modifikování adres 164 // 3.1.6 Podprogramy 166 // 3.1.7 Metody řazení a tříděni informací 167 3.1.8 Kontrolní otázky 170 // 3.2 Programování v assembleru Tesla APS 170 // 3.2.1 Assembler APS 170 // 3.2.2 Zobrazení ínformsicí 173 // 3.2.3 Způsoby adresování 175 // 3.2.4 Obecné vlastnosti programování v jazyce APS 178 // 3.2.6 Operace s logickými a numerickými registry 181 // 3.2.5.1 Použití numerických registrů 181 // 3.2.5.2 Operace s logickými registry 184 // 3.2.5.3 Skokové instrukce 184 // 3.2.5.4 Realizace smyček 186 // 3.2.5.5 Sestaveni programu , 187 // 3.2.6 Operace se znaky a operace dekadické 188 // 3.2.7 Podprogramy v APS 193 // 3.2.8 Supervízor a systém ovládáni souborů 194 // 3.2.9 Závěrečný přiklad 196 // 3.2.10 Kontrolní otázky 198 // 3.3 Moderní programovací jazyky automatického programování 199 // 3.3.1 Vznik, vývoj a přehled jazyků automatického programování 199 // 3.3.2 Nové rysy programovacích jazyků s přihlédnutím k jazyku PL/I 200 // 3.3.2.1 Společné rysy moderních programovacích jazyků 200 // 3.3.2.2 Příkazy 202 // 3.3.2.3 Popisy dat (deklarace) 208 // 3.3.2.4 Hlavni rozdíly jazyka Р1.Д a ostatních programovacích jazyků 211 // 3.3.2.5 Hlavni rysy programovacího jazyka ALGOL 213 // 3.3.2.6 Identifikace programu a specifikace zařízeni počítače 216 // 3.3.2.7 Příklady programů v jazycích PL/I, ALGOL 60, FORTRAN IV a COBOL 217 // 3.3.3 Kontrolní otázky 220 // 3.4 Operační systémy počítačů 220 // 3.4.1 Hardware operačního systému 220 // 3.4.2 Charakteristika operačního systému 223 // 3.4.2.1 Organizace práce počítače 223 // 3.4.2.2 Složení operačního systému 224 // 3.4.2.3 Vstupní média operačních systémů 226 //
3.4.3 Význam sdílení Č№u 227 // 3.4.4 Srovnání sdílení času a multíprogramování 228 // 3.4.5 Problematika přerušování programů 230 // 3.4.6 Doplňující podmínky sdílení času 232 // 3.4.7 Způsoby práce počítače 234 // 3.4.8 Velikostní degrese 238 // 3.4.9 Kontrolní otázky 240 // 4 Použiti počítačů v hospodářském řízení 241 // 4.1 Vliv počítačů na hospodářské řízení 241 // 4.2 Uplatnění operačního systému pří zpracování úloh 243 // 4.3 Zpracování materiálové evidence na počítači Tesla 200 245 // 4.3.1 Úvod 245 // 4.3.2 Postup řešení 246 // 4.3.2.1 Stanovení cílů úlohy 247 // 4.3.2.2 Návrh výsledných sestav 249 // 8 4.3.2.3 Zpracování materiálové agendy 266 // 4.3.2.4 Aktualizace matričního souboru 257 // 4.3.3 Závěr ; 258 // 4.4 Operativní řízení výroby 269 // 4.4.1 Náplň operativního řízení výroby 269 // 4.4.1.1 Operativní plánování výroby 269 // 4.4.1.2 Operativní evidence výroby 260 // 4.4.2 Použití počítače při řízení strojírenské malosériové výroby 261 // 4.4.2.1 Návazností operativního plánování výroby na teohnicko-hospodářské plánování 261 // 4.4.2.2 Operativní evidence a účetnictví o výrobě 266 // 4.6 Zpracování odbytu 269 // 4.6.1 Cíl odbytu průmyslového podniku 269 // 4.6.2 Všeobecné’podmínky Г* 269 // 4.6.3 Požadované výstupní sestavy 269 // 4.6.4 Struktura a rozsah hlavních vstupních informaci 270 // 4.6.6 Informační soubory 270 // 4.6.6 Některé charakteristiky předpokládaného počítače 271 // 4.6.7 Systémová schéma postupu zpracování informací 271 // 4.6 Automatizace mzdové agendy 274 // 4.6.1 Základní problematika . ; 274 // 4.6.2 Jednotná evidence pracujících 276 // 4.6.3 Hlediska sledování mezd 276 // 4.6.4 Vstupní informace a jejich nositelé 276 //
4.6.6 Přehled automatizovaného zpracování mzdové agendy 277 // 4.6.6 Výhody automatizovaného zpracování mezd 278 // 4.7 Přehled metod operačního výzkumu 279 // 4.7.1 Kontrolní otázky 280 // Literatura 288