.

0 (hodnocen0 x )

(0.5) Půjčeno:1x 

BK

Pardubice : Vysoká škola chemicko-technologická, 1988

193 s.

000080095

1. ÚVOD DO PŘEDMĚTU. POKROKY V TEORII A INSTRUMENT AGI MODERNÍCH ANALYTICKÝCH METOD 3 // 1.1. Některé nové směry vývoje .. 3 // Robotizace v analytické praxi 3 // Obecná problematika analytické chemometrie 6 // 1.2. Použitá a doporučená literatura 8 // 2. SOUČASNĚ VÝVOJOVĚ SMĚRY V ANALYTICKÉ CHEMII 9 // 2.1. Vymezení oboru 9 // 2.2. Charakterizace vývoje a náplně oboru 9 // 2.3. Charakterizace těžisek analytického výzkumu podle metodického kriteria 11 // 2.3.1. Analytická spektrometrie 11 // 2.3.2. Analytická separace látek 12 // 2.3.3. Elektroanalytická chemie 13 // 2.3.4. Nukleární analytická chemie 13 // 2.3.5. Roztoková analýza 13 // 2.3.6. Analytická instrumentace a chemometrie 13 // 2.4. Charakteriatika cílů a optimální metodologie problémových směrů analytického výzkumu 14 // 2.4.1. Stopová až ultrastopová analýza 14 // 2.4.2. Analýza vysokých obsahů 14 // 2.4.3. Selektivní analýza vícesložkových soustav 15 // 2.4.4. Lokální analýza 15 // 2.4.5. Strukturní analýza 15 // 2.5. Hlavní oblasti československého analytického výzkumu 16 // 2.6. Doporučená literatura 16 // 2.7. Kontrolní otázky 16 // 3. OPERAČNÍ ZESILOVAČE V CHEMICKÉ INSTRUMENTACI 17 // 3.1. Úvod 17 // 3.2. Obecné úvahy o blokovém schématu měřícího přístroje 17 // 3.2.1. Detekční člen 17 // 3.2.2. Člen pro zpracování signálu ze spinace ( čidla ) 19 // 3.2.3. Člen pro vyhodnocování elektrické veličiny 20 // 3.3. Základní zapojení operačního zesilovače 21 // 3.3.1 . Proudový sledovač 23 // 3.3.2. Zesilovač napětí - invertující zapojení 23 // 3.3.3. Zesilovač napětí - ne invertující zapojení 23 // 3.3.4. Diferenciální zesilovač 24 // 3.3.5. Sčítací a komparační obvody 24 // 3.3.6. Integrační obvod 25 // 3.3.7. Derivační obvod 26 //

3.4. Příklady použití OZ v chemické instrumentaci 26 // 3.4.1. Automatické potenciometrické titrace 26 // 3.4.2. Elektrolýza při kontrolovaném potenciálu 28 // 3.4.3. Polarografické měření 28 // 3.4.3.1. Jednoduchý model dvojelektrodového polarografu 30 // 3.5. Závěr 30 // 3.6. Doporučená studijní literatura 30 // 3.7. Kontrolní otázky 31 // 4. MODERNÍ POLAROGRAFICKÉ METODY V CHEMICKÉ ANALÝZE 32 // 4.1. Úvod 32 // 4.2. Kapacitní proud 32 // 4.2.1. Eliminace kapacitního proudu 33 // 4.3. Puisne polarograf ické metody 33 // str. // 4.3.1. Diferenční půlení polarografie - DPP // 4.3.1.1. Základní vztahy platné v DPP // 4.3.2. Modifikace půleních metod // 4.3.2.1. Rychlá modifikace DPP // 4.3.3. Využití katalytických proudů v DPP // 4.3.4. Adsorpční dět1e v DPP // 4.4. Elektrochemická rozpouětěcí analýza (ERA) // 4.4.1. Elektrody // 4.5. Polarografická instrumentace // 4.6. Obecné zásady platné při DPP analýze // 4.6.1. Stanovení anorganických látek // 4.6.2. Stanovení organických látek // 4.7. Doporučená studijní literatura // 4.8. Kontrolní otázky // 5. ANALYTIČKA ELEKTROFORÉZA // 5.1. Úvod // 5.2. Pohyb nabité Částice v elektrickém poli // 5.2.1. Silné elektrolyty // 5.2.2. Slabé elektrolyty // 5.3. Elektrický proud a přenos hmoty // 5.3.1. Souvislost přenosu hmoty s elektrickým proudem // 5.3.2. Rovnice pohyblivého rozhraní // 5.3.3. Kohlrauschova regulační funkce // 5.3.4. Stabilita elektroforetických rozhraní - samozaostřující efekt // 5.4. Elektroforéza jako analytická separační metoda // 5.5. Další efekty, které se uplatňují při elektroforéze // 5.5.1. Jouleovo teplo // 5.5.2. Elektroosmoza // 5.5.3. Difúze // 5.5.4. Gravitace // 5.6. Stabilizace zon v elektroforéze // 5.6.1. Hydrofilní gely // 5.6.2. Kapilární kolony //

5.6.3. Stabilizace elektrickým polem // 5.7. Elektroforetické techniky // 5.8. Zonová elektroforéza - ZEP // 5.8.1. Základní popis // 5.8.2. Praktické aspekty // 5.9. Izoelektrická fokuzace - IEF // 5.9. 1 . Základní popis // 5.9.2. Praktické aspekty // 5.9.3. Praktické analytické využití // 5.10. Izotachoforéza // 5.10.1. Základní popis // 5.10.2. Praktické aspekty // 5.10.3. Volba elektrolytových systémů pro analytickou izotachoforézu // 5.10.4. Aplikační možnosti analytické izotachoforézy // 5.11. Doporučená studijní literatura // 5.12. Kontrolní otázky // 6. SEPARACE LÁTEK VE FYZIKÁLNÍCH POLÍCH - Field-flow frakcionace // 6.1. Úvod // 6.2. Princip FFF // 6.3. Techniky, přístroje a aplikace // 6.3.1. Termální FFF // 6.3.2. Sedimentační FFF // 6.3.3. Elektrická FFF // 6.3.4. Toková FFF // 6.3.5. Magnetická FFF // 6.3.6. Koncentrační FFF // 6.3.7. Sterická FFF // 6.3.8. Sedimentačně flotační FFF // 6.4. Perspektivy budoucího rozvoje FFF // 6.5. Doporučená literatura k dalšímu studiu // 6.6. Kontrolní otázky // 7. SOUČASNÉ SMĚRY VYUŽITÍ IONTOVĚ SELEKTIVNÍCH ELEKTROD V ANALÝZE ORGANICKÝCH LÁTEK // 7.1. Iontově selektivní elektrody // 7.1.1. Vymezení pojmu // 7.1.2. Klasifikace elektrod // 7.1.3. Měření s iontově selektivními elektrodami // 7.2. Stanovení prvků v organických látkách // 7.3. Stanovení organických látek na základě reakcí jejích funkčních skupin // 7.3.1. Metody založená na tvorbě chelátů // 7.3.2. Stanovení iontových organických sloučenin // 7.3.3. Metody založená na specifických reakcích funkčních // skupin // 7.4. Potenciometrická biosenzory // 7.5. Literatura // 7.6. Kontrolní otázky // 8. POKROKY V KAPILÁRNÍ PLYNOVÉ CHROMATOGRAFII // 8.1. Rozdělení kapilárních kolon s nezaplněným volným prostorem uprostřed //

8.2. Rozdělení kapilárních kolon zaplněných v celém průřezu // 8.3. Materiál pro výrobu kapilárních kolon // 8.4. Křemenná kapilární kolony // 8.4.1. Postup přípravy křemenné kapilární kolony // 8.5. Kapilární kolony s vázanou fází // 8.6. Doporučená a použitá literatura // 8.7. Kontrolní otázky // 9. POKROKY V INSTRUMENTACI KAPALINOVÉ CHROMATOGRAFIE // 9.1. části přístrojů pro kapalinovou chromatografii // 9.1.1. Čerpadla pro vyaokoúěirmou kapalinovou chromatografii // 9.1.2. Systémy pro tvorbu gradientu mobilní fáze // 9.1.3. Nástřiková zařízení // 9.1.4. Chromatografické kolony // 9.1.5. Detektory // 9.1.6. Zařízení pro zpracování dat // 9.2. Trendy v instrumentaci pro kapalinovou Chromatografii // 9.2.1. Automatizace kapalinová Chromatografieř optimalizace // separacních podmínek // 9.2.2. Miniaturizace zařízení pro kapalinovou chromatografii // 9.2.3. Kombinace technik a kolon, multidimensionální Chromatograf ie // 9.2.4. Konstrukce kapalinových Chromatografů se speciálním určením // 9.3. Použitá a doporučená literatura 113 // 9. 4. Kontrolní otázky 114 // 10. HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE S CHEMICKOU IONIZACÍ A JEJÍ VYUŽITÍ PRO ANALÝZU ORGANICKÝCH LÍTEK 115 // 10.1. Úvod 115 // 10.2. Teoretická základy chemická ionizace 115 // 10.2.1. Iontová molekulová reakoe 115 // 10.2.2. Thermodynamická vlastnosti iontů 117 // 10.2.3. Systámy reakčních plynů 118 // 10.2.4. Citlivost v chemická ionizaci 122 // 10.3. Instrumentace v hmotnostní spektrometrii s chemickou ionizací 122 // 10.3.1. Iontový zdroj 122 // 10.3.2. Spojení plynová ohroraatografie a hmotnostní spektrometrie 123 // 10.3.3. Spojení kapalinová chromátografie a hmotnostní spektrometrie 124 // 10.4. Hmotnostní spektra pomocí chemická ionizace některých nejdůležitějších skupin organických látek 126 //

10.5. Vybraná příklady využití chemické ionizace pro analýzu organických látek 131 // 10.5.1. Stopová organická analýza 131 // 10.5.2. Strukturní organická analýza 132 // 10.5.3. Analýza polymerů V 134 // 10.6. Literatura 134 // 10.7. Kontrolní otázky 133 // 11. KAPALINOVÁ CHROMATOGRAPIE S KOLONAMI ... 136 // 11.1. Role miniaturizace v kapalinové chromatografii 136 // 11.2. Třídění kolon malých průměrů 137 // 11.3 Vliv průměru kolony na základní Chromatograf ická parametry 137 // 11.4. Rychlost mobilní fáze 139 // 11.5. Retenční objem 139 // 11.6.1. Mikrokolony 140 // 11.6.2. Kapilární kolony 141 // 11.7. Mimokolonové prostory 143 // 11.8. Objem dávkovaného vzorku 144 // 11.9. Detektory 149 // 11.10. Stopová analýza mlkrokolonovou kapalinovou chromatografii 151 // 11.11. Závěr J 155 // 11.12. Literatura 155 // 11.13. Kontrolní otázky 156 // 12. APLIKACE MODERNÍCH INSTRUMENTÁLNÍCH METOD V BIOCHEMICKÉ ANALÝZE 157 // 12.1. Övod 157 // 12.2. Analýza bio polymerů 157 // 12.2.1. Chromatografické techniky 157 // 12.2.2. Elektromigrační techniky 158 // 12.3., Analýza nízkomolekulárníoh látek 159 // 12.3.1. Obecné chromatografické postupy 159 // 12.3.2. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie 159 // 12.3.3. Jednoúčelová chromatografie 162 // 12.3.4. Identifikace nízkomolekulárníoh látek; kombinace // s jinými fyzikálně-chemickými metodami 164 // 12.4. Dělení opticky aktivních látek 167 // 12.5. Profilování 168 // 12.6. Doporučená studijní literatura 170 // 12.7. Kontrolní otázky 170 // 13. ODBĚRY VZORKŮ A JEJICH PŘÍPRAVA K ANALÝZE - KONCENTRAČNÍ TECHNIKY // 13.1. Úvod // 13.2. Obecná kriteria pro odebírání vzorků // 13.3. Některé zásady odbéru vzorků emisí a imisí // 11.3.1. Aerosoly // 11.3.2. Plyny a péry // 13.4. Obohacovací postupy a úprava vzorků //

13.4.1. Adsorpční techniky // 13.4.2. Metody využívající chemické reakce // 11.4.3. Vymrazovací (kryogenní) techniky // 11.4.4. Odlučovací (trapping) techniky // 13.4.5. Extrakční techniky // 13.5. Použitá a doporučená literatura // 13.6. Kontrolní otázky // 14. NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ ASPEKTY STRATEGIE VOLBY ANALYTICKÉ METODIKY A OPTIMALIZACE ANALYTICKÝCH POSTUPŮ // 14.1. Úvod // 14.2. Strategie volby analytické metodiky // 14.2.1. Kriteria optimalizace // 14.3. Optimalizace analytické metodiky - příklad // 14.4. Použitá a doporučená literatura // 14.5. Kontrolní otázky

(OCoLC)85626587

cnb000041304