ÚVODNÍ SLOVO 7 // 1 VÝVOJ MODERNÍHO GEOGRAFICKÉHO MYŠLENÍ 9 // 1.1 Úvod 9 // 1.2 Počátky humánní geografie a přírodní determinismus . 11 // 1.3 Poválečný vývoj a kvantitativní revoluce 15 // 1.4 Kritika prostorové vědy a postpozitivistické směry . 19 // 1.5 Radikální/marxistická geografie 21 // 1.6 Humanistická geografie . 23 // 1.7 Feministická kritika a geografie diference 27 // 1.8 Struktura, lidská aktivita a teorie strukturace . 30 // 1.9 Realismus mezi pozitivismem a idealismem 32 // 1.10 Kulturní obrat, postmodernismus a poststrukturalismus . 33 // 1.11 Závěr . 36 // 2 GEOGRAFIE OBYVATELSTVA 41 // 2.1 Vznik a vývoj vědní disciplíny 41 // 2.1 Česká geografie obyvatelstva 44 // 2.2 Historický vývoj obyvatel světa 47 // 2.3 Rozmístění obyvatelstva . 48 // 2.3.1 Hustota zalidnění 50 // 2.3.2 Faktory rozmístění obyvatelstva . 52 // 2.4 Struktura obyvatelstva 53 // 2.4.1 Struktura obyvatelstva podle biologických a kulturních znaků 54 // 2.4.2 Struktura obyvatelstva podle ekonomických a sociálních znaků 65 // 2.5 Dynamika obyvatelstva 68 // 2.5.1 Přirozený pohyb obyvatelstva . 69 // 2.5.2 Mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva . 86 // 2.6 Populační odhady, projekce a prognózy 90 // 2.7 Aktuální tendence a trendy, výhled do budoucna 94 // 3 GEOGRAFIE SÍDEL 97 // 3.1 Geografie sídel jako vědní disciplína 97 // 3.1.1 Vznik a vývoj vědní disciplíny 97 // 3.1.2 Přehled významných konceptů ve výzkumu sídelních systémů .100 // 3.2 Vývoj sídelních systémů .105 // 3.2.1 Urbanizace .106 // 3.3 Evropský sídelní systém . 114 // 3.4 Systém globálních měst 116 // 3.5 Geografie města 118 // 3.5.1 Preindustriální město 119 // 3.5.2 Průmyslové město .120 // 3.5.3 Postindustriální město 126 // 3.6 Budoucí vývoj měst a sídelních systémů .128 // 4 GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ 131 // 4.1 Úvod 131 // 4.1.1 Stručná historie a vývoj 131 //
4.1.2 Zásadní vývojové myšlenkové směry a teorie 131 // 4.1.3 Geografie zemědělství v České republice 134 // 4.2 Specifikum zemědělství a jeho postavenív národním hospodářství .135 // 4.3 Lokalizační faktory zemědělství 140 // 4.3.1 Fyzicko-geografické faktory 141 // 4.3.2 Socioekonomické faktory 144 // 4.4 Zemědělství světa 153 // 4.4.1 Rostlinná výroba světa 153 // 4.4.2 Živočišná výroba 168 // 4.5 Odhad budoucího vývoje 172 // 5 GEOGRAFIE PRŮMYSLU 177 // 5.1 Vznik a vývoj vědní disciplíny 178 // 5.2 Klasifikace průmyslu 186 // 5.3 Geografické metody hodnocení průmyslu 189 // 5.3.1 Velikost průmyslu 189 // 5.3.2 Struktura průmyslu 189 // 5.3.3 Specializace a diverzifikace průmyslu 189 // 5.3.4 Koncentrace průmyslu 190 // 5.4 Historický vývoj průmyslové výroby 193 // 5.5 Lokalizační faktory 198 // 5.5.1 Přírodní lokalizační faktory 199 // 5.5.2 Socioekonomické lokalizační faktory 201 // 5.6 Charakteristika vybraných průmyslových odvětví 203 // 5.6.1 Těžba nerostných surovin 203 // 5.6.2 Textilní průmysl .216 // 5.6.3 Chemický průmysl .218 // 5.6.4 Výroba motorových vozidel - automobilový průmysl 220 // 5.6.5 Výroba elektrické energie .222 // 5.7 Aktuální tendence a trendy, výhled do budoucna 224 // 6 GEOGRAFIE DOPRAVY 231 // 6.1 Geografie dopravy jako dílčí disciplína ekonomické geografie // - vývoj a současnost .232 // 6.2 Doprava a ekonomická geografie 236 // 6.2.1 Geografický význam/smysl dopravy 236 // 6.2.2 Koncept dopravních nákladů 238 // 6.2.3 Aktuální geografické změny // v jednotlivých hlavních druzích dopravy .250 // 6.2.4 Intermodální doprava, regulace a deregulace v dopravě 263 // 6.3 Možné scénáře budoucího vývoje dopravy .267 // 7 GEOGRAFIE SLUŽEB 271 // 7.1 Úvod .271 // 7.2 Služby a jejich ekonomický význam 271 // 7.2.1 Teorie tří sektorů 273 //
7.3 Definice a klasifikace služeb 275 // 7.3.1 Produkční služby 277 // 7.4 Základní principy uspořádání služeb v prostoru .280 // 7.4.1 Obslužná střediska a metody jejich výběru .285 // 7.5 Výhled do budoucnosti 291 // 8 GEOGRAFIE CESTOVNÍHO RUCHU 295 // 8.1 Stručná historie a vývoj geografie cestovního ruchu 295 // 8.2 Hlavní teoretické koncepty a směry výzkumu 296 // 8.3 Hlavní představitelé v geografii cestovního ruchu v ČR 301 // 8.4 Základní terminologie a pojmy 303 // 8.5 Stručný přehled problémového zaměření geografie cestovního ruchu .306 // 8.6 Členění cestovního ruchu 307 // 8.6.1 Formy cestovního ruchu 307 // 8.6.2 Druhy cestovního ruchu 307 // 8.7 Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu 309 // 8.7.1 Přírodní zdroje a předpoklady cestovního ruchu a rekreace 309 // 8.7.2 Kulturně-historické předpoklady a potenciál pro cestovní ruch 311 // 8.8 Selektivní faktory a předpoklady cestovního ruchu 313 // 8.9 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu .315 // 8.10 Geografické přístupy a metody analýzy // a hodnocení poptávky cestovního ruchu .317 // 8.11 Geografická analýza hlavních forem cestovního ruchu .317 // 8.12 Prostorová analýza a organizace cestovního ruchu 317 // 8.12.1 Klasifikace, typologizace a regionalizace // oblastí a středisek cestovního ruchu 317 // 8.12.2 Problémy a prostorová analýza krátkodobé rekreace // městského obyvatelstva 319 // 8.12.3 Problémy a prostorová analýza druhého bydlení 320 // 8.13 Mezinárodní cestovní ruch .321 // 8.14 Koncepce a prognózy rozvoje cestovního ruchu a rekreace .327 // 8.15 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu // a jeho vlivy na geografické prostředí .327 // 8.16 Aktuální trendy v teorii a výzkumu geografie cestovního ruchu 329 // 9 ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY SVĚTA 333 // 9.1 Globální problémy životního prostředí .333 // 9.1.1 Úvod 333 //
9.1.2 Globální environmentální problémy atmosféra a klima 334 // 9.1.3 Globální environmentální problémy - vodstvo 340 // 9.1.4 Globální environmentální problémy - půda 342 // 9.1.5 Globální environmentální problémy - odlesňování 344 // 9.1.6 Globální environmentální problémy - vymírání druhů 345 // 9.1.7 Globální environmentální problémy - využívání jaderné energie 347 // 9.2 Environmentálně významné oblasti světa 348 // 9.2.1 Environmentálně nejvíce ohrožené oblasti světa 349 // 9.2.2 Relativně zachovale světově významné ekoregiony 357 // 9.3 Vybrané strategické nástroje řešení environmentálních problémů 362 // 9.3.1 Posuzování vlivů na životní prostředí 363 // 9.3.2 Územní systémy ekologické stability krajiny 365 // 10 REGIONY A REGIONALIZACE 371 // 10.1 Koncept regionu 371 // 10.1.1 Historie 371 // 10.1.2 Současnost 372 // 10.2 Klasifikace regionů 374 // 10.2.1 Odvětvové hledisko 374 // 10.2.2 Metodologické hledisko 375 // 10.2.3 Taxonomické hledisko 375 // 10.2.4 Hledisko formy 377 // 10.3 Regionální hierarchie 380 // 10.3.1 Hierarchie fyzickogeografických regionů 381 // 10.3.2 Hierarchie humánněgeografických regionů 382 // 10.4 Vnitřní struktura regionů 383 // 10.4.1 Homogenní regiony 383 // 10.4.2 Nodální regiony 384 // 10.5 Regionální taxonomie 386 // 10.5.1 Klasifikace jako obecná organizační metoda 386 // 10.5.2 Regionální taxonomie jako speciální organizační metoda 387 // 10.5.3 Členění regionálních taxonomií 388 // 10.5.4 Zásady regionální taxonomie 390 // 10.5.5 Metody regionální taxonomie 391 // 10.6 Regiony a regionalizace v humánní geografii 394 // O AUTORECH 39« // JMENNÝ REJSTŘÍK 400 // VĚCNÝ REJSTŘÍK 405