Úvodem: O knize, jejích čtenářích a autorovi 13 // ČÁST I // Psychologie náboženství a její kontexty 17 // 1 Zde a nyní: Západ a jeho náboženství 19 // 1.1 Neodbytné otázky 19 // 1.2 Moderní člověk bez náboženství? 22 // 2 Psychologie jako věda a jako náboženství 25 // 2.1 Předmět a metoda psychologie 26 // 2.1.1 Duševní jevy 26 // 2.1.2 Souvislosti duševních jevů 28 // 2.2 Psychologie jako duchovní hnutí 32 // 3 Náboženství v psychologické perspektivě 35 // 3.1 Obecné definice náboženství 35 // 3.2 Náboženství a spiritualita jako předmět psychologie 42 // 4 Historická perspektiva psychologie náboženství 45 // 5 Psychologie náboženství v interdisciplinárním kontextu 51 // 5.1 Psychologie náboženství jako součást religionistiky 51 // 5.2 Psychologie náboženství jako součást psychologie 53 // 5.3 Psychologie náboženství a teologie 55 // 5 // OBSAH // ČÁST II // Základní pojmy psychologické deskripce 57 // 6 Poznávací procesy 59 // 6.1 Vnímání (percepce) 59 // 6.2 Představivost (imaginace) 63 // 6.3 Myšlení 66 // 6.4 Paměť 68 // 7 Cítění 71 // 8 Vůle a pozornost 77 // 8.1 Rozhodovací stadium volního procesu 77 // 8.2 Realizační stadium volního procesu 79 // 8.3 Pozornost 80 // 9 Jáství 83 // ČÁST III // Základní přístupy psychologického výkladu 89 // 10 Biologické teorie 93 // 10.1 Závislost psychických jevů na biologických 94 // 10.2 Závislost biologických jevů na psychických 96 // 11 Teorie učení 99 // 11.1 K definici učení 99 // 11.2 Klasické podmiňování 100 // 11.3 Operantní podmiňování 103 // 11.4 Učení na modelu: napodobování a identifikace 106 // 12 Teorie motivace 109 // 12.1 Základní pojmy 109 // 12.2 Primární motivy 112 // 12.3 Sekundární motivy a funkční autonomie 114 // 12.4 Hierarchie motivů podle Maslowa 116 //
12.5 Motivační teorie náboženství 117 // 13 Kognitivní teorie 121 // 13.1 Objektivní poznávání 121 // 13.2 Spjatost kognitivních a nonkognitivních faktorů 122 // 6 // OBSAH // 14 Sociálněpsychologický přístup 129 // 14.1 Úvodem 129 // 14.2 Sociální skupiny a jejich charakteristiky 131 // 14.2.1 Funkce skupiny 132 // 14.2.2 Formální a neformální skupiny 133 // 14.2.3 Zákonitý vývoj skupiny 133 // 14.2.4 Diferenciace rolí ve skupině 135 // 14.2.5 Ve skupinách dochází k tvorbě podskupin 137 // 14.2.6 Kvantitativní vlastnosti skupin 137 // 14.3 Skupina a její vedoucí 139 // 14.3.1 Styl vedení a osobnost vedoucího 139 // 14.3.2 Moc a idealizace ve vztahu vedoucí—vedený 140 // 14.4 Jedinec ve skupině 141 // 14.4.1 Motivace pro členství v náboženské skupině 141 // 14.4.2 Vliv skupiny na jedince 142 // 14.4.3 Kariéra člena skupiny 144 // 15 Teorie dimenzí osobnosti 149 // 15.1 Pojem vlastnosti 150 // 15.2 Operacionalizace vlastností 151 // 15.3 Klasifikace vlastností 152 // 15.4 Faktorová analýza individuálních rozdílů 154 // 16 Vývojový přístup 159 // 16.1 Psychický vývoj 159 // 16.2 Hybné síly psychického vývoje 161 // 16.2.1 Biologické faktory 161 // 16.2.2 Sociální faktory 162 // 16.2.3 Vzájemná interakce faktorů psychického vývoje 162 // 16.3 Průběhové formy psychického vývoje 163 // 16.4 Obsahové linie biodromálního vývoje 166 // 16.4.1 Vyrovnávání se světem věcí a symbolů: poznávání, // hra,tvorba, práce 166 // 16.4.2 Nejbližší sociální vztahy 167 // 16.4.3 Širší sociální vztahy 168 // 16.4.4 Vztah k minulosti, přítomnosti a budoucnosti 169 // 16.4.5 Vztah k vlastní osobě 170 // Dodatek: Evoluční přístup v psychologii 170 // ČÁST IV // Vybrané směry psychologického myšlení 175 // 17 Freudovská psychoanalýza 177 //
17.1 Náboženství v životě a díle Sigmunda Freuda (1856-1939) 177 // 17.2 Jádro klasické psychoanalýzy 181 // 17.2.1 Nevědomí a obranné mechanismy 181 // 17.2.2 Struktura „psychického aparátu“: Id - Ego - Superego 183 // 17.2.3 Psychosexuální vývoj a oidipovský komplex 185 // 17.3 Freudovy analýzy náboženství 189 // 17.4 Psychoanalýza po Freudovi 191 // 18 Jungova analytická psychologie 201 // 18.1 Náboženství v životě a díle C. G. Junga (1875-1961) 201 // 18.2 Jádro Jungovy psychologie 206 // 18.2.1 Vědomí 207 // 18.2.2 Pojem Já 208 // 18.2.3 Nevědomí 210 // 18.2.4 Archetypy 213 // 18.2.5 Antinomie a enantiodromie 215 // 18.2.6 Životní parabola a individuace 215 // 18.3 Jungova psychologie náboženství 223 // 18.3.1 Hlavní motivy Jungova zájmu o náboženství 223 // 18.3.2 Vymezení psychologické roviny pro přístup // k náboženství 225 // 18.3.3 Funkce a životní důležitost náboženství 227 // 18.3.4 Dějiny křesťanské religiozity a její současná krize 229 // 18.3.5 Bůh v člověku, člověk bohem 231 // 18.4 Jungovo dědictví v transpersonální psychologii. Stanislav Grof 234 // ČÁST V // Speciální témata psychologie náboženství 243 // 19 Formy náboženského prožívání 245 // 19.1 Běžné formy náboženského prožívání 245 // 19.2 Mimořádné náboženské prožitky 252 // 19.2.1 Obecná charakteristika 252 // 19.2.2 Zjevení a posedlost 253 // 19.2.3 Entuziastické prožitky. Glosolalie 254 // 19.2.4 Meditační mystika 256 // 19.3 Techniky navozování náboženských prožitků 259 // 20 Náboženská morálka. Hřích a vina, odpuštění, svědomí 265 // 20.1 Dobro - zlo - mravnost 265 // 20.2 Náboženský prožitek vede člověka k dobru (nebo ke zlu) 266 // 20.3 Náboženský život jako participace na zápasu mezi dobrem a zlem 268 //
20.4 Svědomí - popis a výklad fenoménu 269 // 20.5 Nesnáze se svědomím 272 // 20.6 Frommovo humanistické svědomí 275 // 20.7 Náboženství, sexualita a vina 277 // 21 Náboženství v biodromální perspektivě 279 // 21.1 Eriksonova teorie osmi stadií 279 // 21.2 Stadium základní důvěry 282 // 21.3 Stadium první autonomie 285 // 21.4 Stadium iniciativy 287 // 21.5 Stadium snaživosti 288 // 21.6 Stadium identity 290 // 21.7 Stadium intimity 294 // 21.8 Stadium generativity 296 // 21.9 Stadium integrity 297 // 22 Psychopatologie, psychoterapie a náboženství 301 // 22.1 Vliv náboženství na psychopatologii: globální pohled 301 // 22.2 Průnik náboženské a psychopatologické fenomenologie 303 // 22.3 Náboženské projevy pod vlivem psychopatologie 304 // 22.4 Náboženská etiologie duševních poruch 307 // 22.5 Náboženství jako psychoterapie 308 // Literatura 311 // Rejstříky 317