.

0 (hodnocen0 x )

(1.3) Půjčeno:5x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Euroslavica, 1996

277 s.

ISBN 80-85494-27-2 (brož.)

Slavistické monografie. Řada lingvistická ; 3

Obsahuje předmluvu, resumé anglicky, rusky, seznam zkratek

Bibliografie: s. 257-275

Jazyky slovanské - věty jednoduché - skladba - sémantika - studie

000095877

OBSAH // Předmluva 11 // 1. Věta a její struktura (H. Běličová) 13 // 1.1 Syntaktická struktura věty 14 // 1.1.1 Kongruence predikátu a subjektu 15 // 1.1.1.1 Kongruence se subjektem kvantifikovaným výrazy kvantitativní povahy 16 // 1.1.1.2 Kongruence s několikanásobným subjektem 19 // 1.1.1.3 Kongruence sponového slovesa 20 // 1.1.2 . Tzv. jmenný predikát 21 // 1.1.2.1 Nominativ a instrumentál v postavení predikačního determinantu 24 // 1.1.2.2 Sponová slovesa a tvar predikačního determinantu 24 // 1.1.2.3 Nekongruentní predikační determinant 30 // 1.1.3 Záporné konstrukce 34 // 1.1.3.1 Tzv. větný a členský zápor 36 // 1.1.3.2 Konstrukce s tzv. dvojím záporem 39 // 1.1.3.3 Negace a větná struktura (genitiv záporový) • 42 // 1.2 Sémantická struktura věty 45 // 1.2.1 Klasifikace predikátů 46 // 1.2.2 Sémantické funkce participantů 48 // 1.3 Jednočlenné věty 54 // 1.3.1 Predikáty nerozčleněné akce 54 // 1.3.2 Predikáty rozčleněné akce 61 // 1.3.2.1 Predikáty rozčleněné akce a kategorie osoby 61 // 1.3.2.2 Jednočlenné reflexivní konstrukce 66 // 1.3.2.3 Jednočlenné konstrukce s predikátem na -n-/-t- 68 // 1.3.2.4 Dvoučlenné konstrukce se sekundárně realizovanou pozicí subjektu 69 // 1.3.2.5 Jednočlenné a dvoučlenné konstrukce s reflexivem a kvalifikátorem 71 // 1.3.2.6 Infinitivní věty 72 // 1.4 Dvoučlenné věty 76 // 1.4.1 Struktury s jednovalenčním predikátem 76 // 1.4.2 Struktury s dvouvalenčním

predikátem 79 // I.4.2.I. Predikáty s významem vztahovým 80 // 1.1 Vztahy posesivní 80 // I.2 Vztahy stejnosti/odlišnosti a explicitní řazení do třídy 82 // I.3 Predikáty ukazující na vztah k původu/východisku 84 // 1.4.2.II. Predikáty s významem postojovým 85 // II.1 Kladný/záporný postoj subjektu k participantu y bez ohledu // na jeho aktuální přítomnost/nepřítomnost, existenci/neexistenci 85 // II.2 Kladný postoj subjektu k participantu y vyplývající z nedostatku // přítomnosti/existence y 86 // II.3 Kladný/záporný citový postoj subjektu k přítomnosti/existenci // participantu y 87 // II.4 Lhostejný/nikoli lhostejný postoj subjektu k přítomnosti/existenci // participantu y 89 // II.5 Hodnotící postoj mluvčího 89 5 // Slovanská věta // 1.4. 2.III. Predikáty s významem vnímání, myslení a řečové činnosti 89 // III.1 Predikáty s významem vnímání 90 // III.2 Predikáty s významem myšlenkové činnosti 91 // III.3 Predikáty s významem řečové činnosti, předávání/získávání informace 94 // 1 .4.2.IV. Predikáty vyjadřující potřebu v něčem a její naplňování 95 // 1 .4.2.V. Predikáty vyjadřující zaměření na objekt 98 // V .1 Predikáty s významem fyzického ubližování objektu 99 // V .2 Predikáty s významem směřování ke kontaktu spojenému s negativním // důsledkem pro participant y 99 // V .3 Predikáty vyjadřující vnitřní zásah objektu dějem 100 // V .4 Predikáty předpokládající

kvantitativní specifikaci účasti na ději 101 // V .5 Predikáty vyjadřující manipulaci/disponování participantem y 101 // 1.4.2. VI. Predikáty vyjadřující kontakt/směřování ke kontaktu nebo rušení // kontaktu s participantem y 103 // VI. 1 Predikáty s významem kontaktu/směřování ke kontaktu 103 // VI. 2 Predikáty vyjadřující rušení/bránění kontaktu 107 // 1 .4.2.VII. Predikáty vyjadřující činnost realizovanou za účasti // nástroje/prostředku/materiálu 109 // 1 .4.2.VIII. Predikáty s významem kompletujícím 112 // 1 .4.2.IX. Predikáty vyjadřující kontakt/směřování ke kontaktu či rušení // kontaktu s prostorem lokalizace subjektu 113 // I .4.2.X. Predikáty pojmenovávající děje, jejichž pravovalenční participant plní roli // opory/překážky 119 // X .1 Na realizaci děje se podílí opora 119 // X .2 Do realizace děje vstupuje překážka 121 // 1.4.2.XI. Predikáty vyjadřující děje, jejichž pravovalenční participant plní roli // spoluúčastníka děje/protějšku S 122 // XI .1 Predikáty s participantem y v roli adresáta děje 122 // XI.2 Predikáty s participantem y v roli "partnera"/’spoluúčastníka" 125 // XI .2.(a) Spoluúčast na ději nazírána jako rovná 125 // XI .2.(b) Spoluúčast na ději není nazírána jako rovná 126 // 1.4.2.XII. Predikát pojmenovává statický/dynamický příznak, jehož platnost má // kladný/záporný dosah pro participant y 129 // XII .1 Důsledek plyne z

predikátu nedynamického 129 // XII.2 Důsledek plyne z predikátu dynamického/procesuálního 131 // XII .2.A Predikáty s kladným důsledkem pro participant y 131 // XII .2.B Predikáty s negativním důsledkem pro participant y 134 // 1 .4.2.XIII. Predikáty pojmenovávající děje/jevy, jež předpokládají // participant y ukazující na jejich zdroj 137 // 1 .4.2.XIV. Predikáty pojmenovávající jevy s vymezenou sférou platnosti 139 // XIV .1 Predikáty s významem "vyznačovat se čím" 139 // XIV .2 Predikáty omezující sféru příznaku jeho nositelem/lokalizátorem 140 // 1.4.2.XV. Predikáty vyjadřující nástup/skončení platnosti y 141 // 1.4.3. Třívalenční struktury 143 // I.4.3.I. Predikáty s významem vztahovým 144 // 1.4.3.II. Predikáty s významem postojovým 145 // 1.4.3.III. Predikáty s významem řečové činnosti 146 // III .1 Predikáty implikující adresáta a sdělovaný obsah 146 // III .2 Predikáty otevírající pozice pro sdělovaný obsah a jeho téma 148 // 1 .4.3.IV. Predikáty s významem vnímání 149 // 1 .4.3.V. Predikáty zaměřené na objekt 149 // V.1 Predikáty orientované na objekt ve vztahu k posesorovi/adresátovi 150 // V.1.1 Dispoziční vztah je vztahem cílovým 150 // Obsah // V.1.2 Dispoziční vztah je vztahem východiskovým 151 // V.2 Predikáty orientované na objekt při účasti prostředku/prostředníka 153 // V.2.1 Objekt není pojat jako cíl děje 153 // V.2.2 Objekt je pojat jako cíl děje

157 // V.2.3 Objekt je pojat jako cíl implikované činnosti prostředníka 159 // V.3 Predikáty orientované na objekt ve vztahu k lokalizaci zásahu 159 // V.4 Predikáty orientované na objekt ve vztahu k jeho lokalizaci 160 // V.4.1 Predikáty orientované na lokalizaci objektu 160 // V.4.2 Predikáty orientované na zrušení kontaktu objektu s lokalizátorem 163 // V.5 Predikáty orientované na objekt jakožto výsledek děje 166 // V.6 Predikáty orientované na objekt ve vztahu k jeho cílové činnosti/stavu 166 // V.7 Predikáty orientované na objekt ve vztahu k cílovému působení na něj 169 // 1.4.3.VI. Predikáty orientované na adresáta děje/nositele efektu // plynoucího z děje 169 // VI .1 Predikáty orientované na adresáta při účasti prostředku 170 // VI.2 Predikáty orientované na nositele efektu ve vztahu k jevu z efekt // kauzujícímu 172 // VI .3 Predikáty orientované na nositele efektu ve vztahu // k cílovému stavu/činnosti 173 // 1.4.3.VII. Predikáty otevírající pozici protějšku subjektu/participantu y 174 // VII .1 Pozice protějšku odpovídá plurálové realizaci // subjektu/participantu y 174 // VII .2 Pozice protějšku neodpovídá plurálové realizaci // subjektu/participantu y 176 // 2. Aktuální členění. Slovosled (L. Uhlířová) 179 // 2.1 Východiska popisu. Aktuální členění a slovosled větného jádra 179 // 2.1.1 Téma a réma 179 // 2.1.2 Známost a novost informace 180 // 2.1.3 Dvojčlennost vs. graduálnost

tematicko-rematického členění. // Předmětné téma a kulisa. Složky centrální a průvodní 180 // 2.1.4 Příznakovost a bezpříznakovost aktuálního členění 182 // 2.1.5 Vztah aktuálního členění a slovosledu 182 // 2.2 Základní typy komunikativní perspektivy 184 // 2.2.1 Věty bez předmětného tématu 184 // 2.2.1.1 Charakteristika prezentačních vět 184 // 2.2.1.2 Varianta Ad/Spp - Vf - Snom 185 // 2.2.1.3 Věty s existencialním ’být’ 185 // 2.2.1.4 Varianta Vf - Ad/S - S 186 // 2.2.1.5 Varianta S - Vf - Ad/S nom PP 187 // 2.2.1.6 Hlavní izoglosy 187 // 2.2.2 Hranice mezi větami s předmětným tématem a bez předmětného tématu 188 // 2.2.3 Věty s předmětným tématem. Základní slovosled 189 // 2.2.3.1 Varianta S - Vf - O 4 nom 4 189 // 2.2.3.2 Jiné varianty 190 // 2.2.4 Věty s předmětným tématem. Příznakové slovosledné varianty 191 // 2.2.4.1 Středová poloha nerematického Vf 192 // 2.2.4.2 Poloha rematického Vf 194 // 2.2.4.3 Iniciální poloha Vf 195 // 2.2.5 Struktura rematické části věty 196 // Slovanská věta // 2.2.6 Subjektivní pořad 197 // 2.2.6.1 Subjektivní pořad ve vlastním slova smyslu 197 // 2.2.6.2 Neemotivní pořad réma — > téma 197 // 2.2.6.3 Hořad téma — > réma — > téma 197 // 2.3 Lexikální a konstrukční prostředky aktuálního členění 199 // 2.3.1 Aktualizační částice 199 // 2.3.2 Vytýkací konstrukce 200 // 2.3.3 Parcelace 200 // 2.3.4 ’Byl to on, který...’ 201

// 2.3.5 Reduplikace 201 // 2.4 Aktuální členění a větný modus 203 // 2.4.1. Specifičnost aktuálního členění v tázacích větách 203 // 2.4.2. Intonace otázky 205 // 2.4.3. Poloha tázacích výrazů 206 // 2.5 Aktuální členění a slovosled v nominální skupině 208 // 2.5.1 Slovosled základní a příznakový 208 // 2.5.2 Poloha adjektivního atributu holého. Poloha adjektiv v atributu postupně rozvíjejícím 209 // 2.5.2.1 Bezpříznaková poloha holého adjektivního atributiu 209 // 2.5.2.2 Aktualizovaná postpozice 209 // 2.5.2.3 Diferenciační postpozice 210 // 2.5.2.4 Emotivně motivovaná postpozice 211 // 2.5.2.5 Jiné případy postpozice adjektiva 211 // 2.5.2.6 Postpozice anaforik 211 // 2.5.2.7 Poloha nesklonných výrazů 212 // 2.5.2.8 Distantní poloha 212 // 2.5.2.9 Poloha nesouřadých adjektivních atributů 212 // 2.5.3 Poloha rozvitého adjektivního atributu 213 // 2.5.4 Poloha substantivního atributu 214 // 2.5.4.1 Základní poloha neshodného substantivního atributu 214 // 2.5.4.2 Distantní postpozice 214 // 2.5.4.3 Prepozice 215 // 2.5.4.4 Poloha kvantitativního atributu 215 // 2.5.4.5 Poloha shodného substantivního atributu 215 // 2.5.5 Přehled základních izoglos 216 // 2.6 Slovosled a větný rytmus (tzv. stálá klitika) 217 // 2.6.1 Přízvuková kvalita klitik 217 // 2.6.1.1 Vlastnost klitičnosti 217 // 2.6.1.2 Inventář klitik 218 // 2.6.1.3 Tendence k přízvučnosti 219 // 2.6.1.4 Klitika a stálý/pohyblivý

slovní přízvuk 219 // 2.6.2 Oblast platnosti Wackernagelova pravidla 219 // 2.6.2.1 "Druhé" místo ve větě 219 // 2.6.2.2 Poloha po spojkách 220 // 2.6.2.3 Klitika ve vedlejších větách v souvětí. Klitika po pauze 221 // 2.6.2.4 Varianty v oblasti klitik 222 // 8 2.6.2.5 Vzájemná poloha klitik 223 // Obsah // 2.6.3 Oblast platnosti principu gramatické sounáležitosti 223 // 2.6.4 Neohebná klitika 224 // 3. Určenost nominální skupiny (L. Uhlířová) 225 // 3.1 Inventář výrazových prostředků určenosti a neurčenosti 225 // 3.2 Určitý a neurčitý člen (D/I jako kategorie gramatická) 227 // 3.2.1 Formy členu určitého v bh. a m. 227 // 3.2.2 Bh. a m. ’jeden’ 227 // 3.2.3 Pravidla užívání členu určitého a determinátoru ’jeden’ v bh. a m. 228 // 3.3 Vyjadřování určenosti v slov, jazycích 230 // 3.3.1 Určenost 230 // 3.3.1.1 Vymezení určené NP 230 // 3.3.1.2 Výrazové prostředky určenosti 231 // 3.3.1.3 Determinátor v syntakticky závislé pozici (konkurence ’ten’ NP vs. NP) 232 // 3.3.1.3.1 Determinace anaforická 232 // 3.3.1.3.2 Determinace situační 234 // 3.3.1.3.3 Determinace asociační 235 // 3.3.1.4 Determinátor v syntakticky samostatné pozici (konkurence ’ten’/’on’/[0] 235 // 3.3.1.4.1 Konkurence zájmeno/[0] v pozici podmětu 235 // 3.3.1.4.2 Konkurence ’ten’/’on’ 238 // 3.3.1.4.2.1 Vztah k antecedentu 238 // 3.3.1.4.2.2 Role postcedentu v aktuálním členění 239 // 3.3.1.4.2.3 Syntaktická

pozice postcedentu a antecedentu 240 // 3.3.1.4.2.4 Sémantika antecedentu 240 // 3.3.1.4.2.5 Styl 241 // 3.3.1.4.3 Slovanské ’to’ 241 // 3.3.2 Neurčenost 243 // 3.3.2.1 Vymezení neurčené NP 243 // 3.3.2.2 Distribuce výrazových prostředků neurčenosti 244 // 3.3.2.2.1 Referenčnost :: nereferenčnost NP 244 // 3.3.2.2.2 Známost :: neznámost referentu 245 // 3.4 Souvislost mezi aktuálním členěním a určeností/neurčeností 247 // 3.5 Posesivní adjektiva a určenost 249 // Summary 251 // Резюме 254 // Literatura 257 // Seznam zkratek 276 // 9

cnb000184115