Milostný příběh o bloudění mladého člověka, který šestkráte potkává svou dívku a teprve po sedmé ji, s její pomocí, poznává a zůstává s ní. Oslava chudoby jako boží stopy na zemi je prostoupena společenskou skutečností doby po první světové válce a v její transformaci poetické je ostře zvýrazněn Durychův základní odpor k měštáckému světu, soustředěnému cele na zisk a bohatství, zdrojem básnické síly příběhu je rovnováha realistických a fantasijních složek.(Podle doslovu, v němž F. Götz zdůvodňuje, proč - přes svůj křesťansko-mystický filosofický základ - novela dnes jako součást našeho kulturního dědictví znovu vychází..