Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 22.02.2020. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
Biografie
Praha : Národní výbor pro oslavu svatováclavského tisíciletí, 1939
630 s.

objednat
Václav, svatý, ca 907-ca 935 - legendy - sborníky
000104010
INHALT // DES BUCHES IN TSCHECHISCHER SPRACHE // Einleitung S. 7—12. // I. Die Folterung der hl. Ludmilla (»Fuit in provincia Boemo-rum«). Eine Legende aus der ersten Hälfte des X. Jahrhunderts, vielleicht aus der Zeit des hl. Wenzel S. 13—64. // Allgemeiner Charakter der Legende und ihr Umfang und Inhalt S. 13— 23. — Die Legende »Fuit« und »Crescente fide« S. 23—27. Die böhmische und bayrische Rezension des »Crescente fide« S. 27—29. — Die Zeit der Entstehung der Ludmillalegende S. 29—30. — Das Verhältnis der slawischen Wenzels- und Ludmillalegende S. 30—33. — Die literarische Struktur der Ludmilla- und Wenzelslegende das Werk desselben Autors S. 40. — Die Translation Ludmillas ist der ursprüngliche Teil der Legende S. 40—50. — Die slawische Ludmillalegende aus der Zeit des hl. Wenzel S. 50—52. — Literarischer Widerhall der Ludmillalegende S. 52—55. — Historische Daten in der Ludmillalegende S. 55—64. // II. Das Privilegium der mährischen Kirche. Eine Apologie des slawischen Gottesdienstes aus dem Ende des X. Jahrhunderts S. 65 —116. // Quellen der Rekonstruktion des Privilegiums S. 67—78. — Die Rekonstruktion des Textes des Privilegiums S. 78—92. — Die heimische Legende von Cyrill und Method S. 92—94. — Die Hauptquelle des Privilegiums die Bulle »Industriae tuae« S. 94—98. — Wann und wo ist das Privilegium entstanden S. 98—99. — Historischer Wert des Privilegiums S. 99—108. — Das Privilegium und die
bulgarische Legende S. 108—114. — »Persekution der mährischen Kirche« S. 114—116. // III. Die Taufe Borivojs. (»Diffundente sole«.) Apologie des slawischen Christentums aus dem Ende des X. Jahrh. S. 117—236. // Epilogus Moraviae atque Bohmiae S. 117—118. — Der allgemeine Charakter der Legende »Diffundente sole« S. 118—119. — Die handschrift- // liehe Überlieferung des »Diffundente sole« S. 119—121. — Bisherige Ansichten über das »Diffundente sole« S. 121 —123. — »Diffundente sole« und »Factum est« S. 123—129. — »Diffundente sole« und Christian S. 129—137. — Die Verschiedenheiten der literarischen Motive im »Diffundente sole« und bei Christian S. 137—141. — Hervorstechende Übereinstimmungen des »Diffundente sole« mit Christian S. 141 —143. — Das Verhältnis des Textes im »Diffundente sole« zu Christian S. 144—148. — Die literarische Struktur des »Diffundente sole« und Christian S. 148— 152. — Textanachronismen und die Altertümlichkeiten der sprachlichen Formen S. 152—158. — Der Einfluß bayrischer Quellen S. 158—166. — Pilgrim von Passau S. 161—163. — Prag und Passau S. 163—166. — Datum der Entstehung des »Diffundente sole« S. 166—170. — Die Geschichte Mährens im »Diffundente sole« S. 170—175. — Die Geschichte Böhmens im »Diffundente sole« S. 175—177. — Die Taufe Borivojs S. 177—183. — Borivoj, Herr in Mähren S. 183—186. — Vom Umfange des böhmischen Staates
im X. Jahrhundert S. 187—190. — Die Slavnik-Herrschaft S. 190—194. — Mähren und die Slowakei S. 194—205. — Krakau S. 205—210. — Schlesien S. 210—215. — Lausitz S. 215—218. Der Umfang des böhmischen Staates und »Diffundente sole« S. 218—222. — Die Anfänge des Christentums in Böhmen und »Diffundente sole«. Die Taufe Ludmillas S. 222—232. — Die Geschichte vom Fürsten Strojmir S. 232—236. // IV. Quellen der Wenzelslegende Christians. (Die Legende »Crescente fide« und die Gumpoldsche Legende) S. 237—280. // Die Quellen der Wenzelslegende Christians S. 237—240. — »Crescente fide« und Christian S. 241—245. — Gumpold und Christian S. 246—247 Die böhmische Rezension Gumpolds S. 247—248. — »Crescente fide« und Gumpold S. 248—265. — Die zweite slawische Wenzelslegende und Christian S. 265—278. — Die erste slawische Wenzelslegende und Christian S. 278—280. // V. Verteidigung der Verehrung der hl. Ludmilla. (Legende »Factum est« aus dem Ende des XL Jahrhunderts.) S. 281—301. // Allgemeine Charakteristik der Legende »Factum est« S. 281—283. — Kompositionsgruppen der Schrift in der handschriftlichen Überlieferung S. 283—284. — Vorlagen der Legende »Factum est« S. 285—288. — Die Zeit der Entstehung S. 288—290. — Die Verehrung der hl. Ludmilla S. 290—296. — Die hl. Ludmilla und der slawische Gottesdienst in Böhmen S. 296—298. — Die böhmischen Heiligen und das Erwachen des tschechischen
Nationalismus am Ende des XL Jahrhunderts S. 298—302. // — »Factum est« und die Zeit der Entstehung von der Legende Christians S. 302. // VI. Die Bewertung Christians als historischer Quelle S. 303—366. // Allgemeiner Charakter des Werkes Christians S. 303—306. — Christian // — ein Slavnik, seine Persönlichkeit S. 306—312. — Der Wenzelskult und die Slavníks S. 312—317. — Christian und die Premysliden S. 317—323. — Christians historischer Beitrag S. 324. — Christian und die Christianisierung Mährens und Böhmens S. 324—327. — Christian und der slawische Gottesdienst S. 327—328. — Christian und die Geschichte der heiligen Ludmilla S. 328—330. — Der Aufstand gegen Wenzel und der sächsische Umsturz aus dem Jahre 922 S. 330—341. — Die mit dem mährischen Christentum verbundenen Premysliden S. 341—344. — Christians Sympathien zu einigen Premysliden S. 344—348. — Der hl. Wenzel und Heinrich I. S. 348—358. — Die Translation des hl. Wenzel und die Wunder. Podiven. Der Fürst von Kourim S. 358—366’. // VII. Die Zeit der Entstehung der Legende Christians S. 367 bis 400. // Allgemeine Umschau S. 367—370. — Die stilistische Einheitlichkeit Christians S. 370—375. — Das Alter der handschriftlichen Texte Christians S. 375—384. — Christian und Kosmas S. 384—393. — Das Datum des Todes Wenzels S. 393—397. — Ist Christian eine Fälschung ? S. 397 bis 400. // Vili. Der slawische Gottesdienst in Böhmen, seine politische,
kulturelle und historische Bedeutung S. 401—454. // Allgemeine Umschau S. 401—403. — Der Kampf um den slawischen Gottesdienst in der neueren Historiographie S. 403—411. — Der slawische Gottesdienst unter Borivoj S. 411—418. — Spitihnev und die Unterwerfung Böhmens Regensburg im Jahre 895 S. 418—423. — Der hl. Wenzel und der slawische Gottesdienst S. 423—427. — Das Prager Bistum und die Verteidigung des slawischen Gottesdienstes S. 427—430. — Der heilige Adalbert und der slawische Gottesdienst S. 430—433. — Der slawische Gottesdienst im XL Jahrhundert S. 433—438. — Vratislav und sein Ansuchen um Bewilligung des slawischen Gottesdienstes S. 439—440. — Die Verbreitung des slawischen Gottesdienstes S. 440—446. — Der Einfluß des slawischen Gottesdienstes m Westen S. 446—449. — Das Verbot und die Verfolgung des slawischen Gottesdienstes S. 449—453. — Die Renaissance des slawischen Gottesdienstes im X I. und im XIV. Jahrhundert S. 454—455. // Quellenbeilagen. S. 457—57°* • // I. Fuit in provincia Boemorum. Eine Ludmillalegende aus der ersten Hälfte des X. Jahrhunderts. S. 459—481. Die handschriftliche Überlieferung S. 459—469. Text der Ludmillalegende »Fuit« S. 467— 481. // II. Diffundente sole. Eine Apologie des slawischen Gottesdienstes aus der zweiten Hälfte des X. Jahrhunderts S. 481—492. Die handschriftliche Überlieferung S. 481—486. Text des »Diffundente sole« S. 486— 492. // HI. Die böhmische Rezension
des Crescente fide. Eine St. Wenzelslegende aus der Hälfte des X. Jahrhunderts S. 493—501. — Die handschriftliche Überlieferung S. 493—495. — Text der böhmischen Rezension des Crescente fide 495—501. // IV. Beatus Cyrillus. Eine Legende vom hl. Cyrill und Methodius aus dem Anfang des XII. Jahrhunderts S. 501—505. Die Handschriften der Legende S. 501 — 503. — Text der Legende »Beatus Cirillus« S. 303—505. // V. Tempore Miachelis imperatoris. (Die sog. Mährische Legende.) Eine Legende vom hl. Cyrill und Methodius aus dem Ende des XHI. oder aus dem Anfang des XIV. Jahrhunderts S. 505—521. Die handschriftliche Überlieferung der Legende S. 505—510. Text der Legende S. 511—521. // VI. Christiani monachi Passio sanctae Ludmillae nach der Handschrift des Kloster Bödecke S. 521 — 523. Beschreibung der Handschrift 521—523. Text der Ludmillalegenden von Christian 523—537. // VII. Factum est. Eine Homilie von der hl. Ludmilla aus dem Ende des XL Jahrhunderts S. 538—556. Die handschriftliche Überlieferung der Homilie S. 538—542. Text der Homilie »Factum est« 542=—556. // VIII. Versen und Antiphonen über die hl. Ludmilla aus dem XL Jahrhundert S. 556—562. Die handschriftliche Überlieferung S. 356 bis 558. Text von Versus »Lux vera lucis radium« S. 558—559. Text der Antiphonen »Ecce iubar matutinum« S. 559—562. // Register zu den Quellenbeilagen S. 563—570. // Ergänzungen und Berichtigungen S. 571—574. ; // Indices. : / // Verzeichnis
der benützten Handschriften. // Verzeichnis der benützten Quellen. // Literaturverzeichnis. // Thematischer und chronologischer Übersicht des historischen Materials. // OBSAH // Úvod str. 7—ii. // I. Umucení svaté Ludmily. (»Fuit in provincia Boemorum«) Legenda z prvé polovice X. století, snad z doby svätého Václava, str. 13—64. // Celkový ráz legendy a její rozsah i obsah str. 13—23. — Legenda »Fuit« a »Crescente fide« str. 23—27. — Ceská a bavorská recense »Crescente fide« str. 27—29. — Doba vzniku legendy ludmilské str. 29—30. — Pomer slovanské legendy václavské a ludmilské str. 30—33. — Literárni struktura legendy ludmilské a václavské str. 33—40. — Slovanská legenda ludmilská a václavská dílem téhož autora str. 40. — Translace Ludmily je puvodní cástí legendy str. 40—50. — Slovanská legenda ludmilská z doby sv. Václava str. 50—52. — Literární ohlasy legendy ludmilské str. 52—55. — Historická data v legende ludmilské 55—64. // II. Privilegium církve moravské. Apologie slovanské bohoslužby z konce X. století, str. 65 —116. // Prameny pro rekonstrukci Privilegia str. 67—78. — Rekonstrukce textu Privilegia str. 78—92. — Domácí legenda o Cyrilovi a Metodejovi str. 92—94. — Hlavní pramen Privilegia bulla »Industriae tuae« str. 94 až 98. — Kdy a kde vzniklo Privilegium str. 98—99. — Historická cena Privilegia str. 99—108. — Privilegium a legenda bulharská
str. 108 114. — Historie o protivenstvích církve moravské str. 114—116. // III. Krest Borivojuv. (»Diffundente sole«.) Apologie slovanského krestanství z konce X. století, str. 117—236. // Epilogus Moraviae atque Bohemiae str. 117—118. — Celkový ráz legendy »Diffundente sole« str. 118—119. — Rukopisné dochování »Diffundente sole« str. 119—121. — Dosavadní názory na »Diffundente sole« str. 121 —123. — »Diffundente sole« a »Factum est« str. 123— 129. — »Diffundente sole« a Kristián str. 129—137. — Ruznosti literárních motivu v »Diffundente sole« a v Kristiánovi str. 137—141. — Význacné shody »Diffundente sole« a Kristiána str. 141 —143. — Po- // mer textu »Diffundente sole« a Kristiána str. 144—148. — Literární struktura »Diffundente sole« a Kristiána str. 148—152. — Textové anachronismy a starobylost forem jazykových str. 152—158. — Vliv pramenu bavorských str. 158—160. — Pilgrim Pasovský str. 161—163. — Praha a Pasov str. 163—166. — Datum vzniku »Diffundente sole« str. 166—170. — Moravská hitorie v »Diffundente sole« str. 170—175. — Ceská historie v »Diffundente sole« str. 175—177. — Krest Borivojuv str. 177—183. — Borivoj pánem Moravy str. 183—186. — O rozsahu ceského státu v století X. str. 187—190. — Panství Slavní-kovcu str. 190—194. — Morava a Slovensko tr. 194—205. — Krakovsko str. 205—210. — Slezsko str. 210—215.
— Lužice str. 215—218. — Rozsah ceského státu a »Diffundente sole« str. 218—222. — Pocátky krestanství v Cechách a »Diffundente sole«. Krest Ludmilin str. 222— 232. — Historie o knížeti Strojmírovi str. 232—236. // IV. Prameny václavské legendy Kristiánovy. (Legenda »Crescente fide« a legenda Gumpoldova), str. 237 až 280. // Prameny václavské legendy Kristiánovy str. 237—240. — »Crescente fide« a Kristián str. 241—245. — Gumpold a Kristián str. 246—247. — Ceská recense Gumpolda str. 247—248. — »Crescente fide« a Gumpold str. 248—265. — Druhá slovanská legenda václavská a Kristián str. 265—278. — První slovanská legenda václavská a Kristián str. 278—280. // V. Obrana úcty svaté Ludmily. (Legenda »Factum est« z konce XI. století), str. 281—301. // Povšechná charakteristika legendy »Factum est« str. 281—283. — Komposicní skupiny v rukopisech str. 283—284. — Predlohy legendy »Factum est« str. 285—288. — Doba vzniku str. 288—290. — Úcta sv. Ludmily str. 290—296. — Sv. Ludmila a slovanská bohoslužba str. 296—298. — Ceští svetci a národní vedomí na konci století XI. a v století XII. str. 298—302. — »Factum est« a vznik Kristiána str. 302. // Ví. Hodnota Kristiána jako historického pramene, str. 303—366. // Celkový ráz skladby Kristiánovy str. 303—306. — Kristián — Slavní-kovec, ieho osobnost str. 306—312. — Kult svatováclavský a
Slavní- // kovci str. 312—317. — Kristián a Premyslovci str. 317—323. — Kristiánuv prínos historický str. 324. — Kristián a pokrestení Moravy a Cech str. 324—327. — Kristián a slovanská bohoslužba str. 327—328. — Kristián a historie sv. Ludmily str. 328—330. — Povstání proti Václavovi a saský prevrat z r. 922 str. 330—341. — Premyslovci spojeni s moravským krestanstvím str. 341—344. — Kristiánovy sympatie ? nekterým Premyslovcum str. 344—348. — Sv. Václav a Jindrich I. str. 348—358. — Translace sv. Václava a zázraky. Podiven. Kníže Kourimský str. 358—366. // VIL Doba vzniku legendy Kristiánovy, str. 367—400. // Povšechný rozhled 367—370. — Stylistická jednotnost Kristiána str. 370—375. — Rukopisné stárí textu Kristiána str. 375—384. — Kristián a Kosmas str. 384—393. — Datum smrti Václavovy str. 393—397. — — Je Kristián padelkem ? str. 397—400. // VIII. Slovanská bohoslužba v Cechách, její politický, kulturní i historický význam, str. 401—454. // Povšechný rozhled str. 401—403. — Zápas o slovanskou bohoslužbu v novejší historiografii str. 403—411. — Slovanská bohoslužba za Borivoje str. 411—418. — Spitihnev a podrízení Cech Reznu roku 895 str. 418—423. — Sv. Václav a slovanská bohoslužba str. 423—427. — Pražské biskupství a obrany slovanské bohoslužby str. 427—430. — Sv. Vojtech a slovanská bohoslužba str. 430—433. — Slovanská
bohoslužba v století XI. str. 433—438. — Vratislav a jeho žádost o povolení slovanské bohoslužby str. 439—440. — Rozšírení slovanské bohoslužby str. 440—446. — Vliv slovanské bohoslužby na západe 446—449. — Zákaz a persekuce slovanské bohoslužby 449—453. — Renaisance slovanské bohoslužby str. 454—455. // Prílohy str. 457—570. // I. Fuit in provincia Boemorum str. 459—481. — II. Diffundente sole str. 481—493. — III. Crescente fide ceské recense str. 493—501. — IV. Beatus Cyrillus str. 501—505. — V. Tempore Michaelis imperatoris (legenda moravská) str. 505—521. — VI. Christiani monachi passio s. Ludmilae podle rukopisu bodecenského str. 521—537. — VII. Factum est str. 538—5j6. — Vili. Verše i antifony o sv. Ludmile str. 556— 562. — Lux vera lucis radium str. 558—559. — Ecce iubar matutinum str. J59—562. — Rejstrík ? Prílohám str. 563—570. // Opravy a doplnky str. 571 — 574. // Doslov str. 575—578. // Rejstríky str. 579—599. // Seznam použitých rukopisu str. 579—580. — Seznam pramenu str. 581 až 586. — Seznam literatury str. 587—589. — Chronologický a thema-tický prehled látky str. 590—599. // Neue Quellen zur Geschichte Mährens und Böhmens im X. Jahrhundert (Resumé) str. 601—630.
(OCoLC)85642983
cnb000808453

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC