.

0 (hodnocen0 x )

(6.3) Půjčeno:62x 

BK

Příručka

25. vyd., 1. vyd. ve Fortuně

Praha : Fortuna, 1996

246 s.

ISBN 80-7168-306-X (brož.)

Rejstř.

Údaj z obálky: Upravené vydání podle nových Pravidel českého pravopisu z r. 1993

Čeština - mluvnice a pravopis - příručky

000105485

ÚVOD // Obecné poučení o jazyce ...5 // §1. Řeč a jazyk; jazyk národní. 2. Spisovná čeština, obecná čeština. 3. Prvky jazykového vyjadřování: věta, slovo a tvary slov, hlásky, slabiky. 4. Mluvnice a její části; správná spisovná výslovnost, pravopis; slovník a nauka o slovní zásobe a o významu slov. 5. Jazykový styl; styl hovorový, odborný (odborné názvosloví) a umělecký; slang, argot. 6. Místní nářečí a jejich skupiny. — Vývoj českého jazyka, jeho slovní zásoby, stránky hláskové i mluvnické stavby. 7. Slovanské jazyky (západní, východní a jižní). — Jazyk slovenský. // I. HLÁSKOSLOVÍ — SPISOVNÁ VÝSLOVNOST // Hlásky a slabiky ...11 // 8. Hláska; slabika. 9. Samohlásky, souhlásky; hlásky slabikotvorné. 10. Artikulace // (článkování) hlásek. // Samohlásky ...12 // II. Samohlásky podle artikulace; samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 12. Psaní samohlásek (ň, ů; i[y], í[ý]; písmeno ě). 13. Dlouhé samohlásky; střídání dlouhých a krátkých samohlásek. // Souhlásky ...14 // 14. Rozdělení souhlásek podle účasti hlasivek, podle způsobu artikulace a podle místa artikulace. 15. Psaní souhlásek. // Přízvuk ...15 // 16. Slovní přízvuk hlavní, vedlejší. 17. Přizvukováni předložek; slova neprízvučná— příklonná; příklonky. // Spisovná výslovnost ...16 // 18. Spisovná výslovnost. 19. Spisovná výslovnost jednotlivých hlásek; délka samohlásek. 20. Spisovná výslovnost skupení samohlásek, předložek zakončených na souhlásku před samohláskou, znělých souhlásek před pauzou. 21. Výslovnost souhláskových skupin. 22. Výslovnost přejatých slov. // II. PRAVOPIS // 23. 1. Písmo; pravopis 2. Pravidla českého pravopisu z r. 1993 (vydání školní a tzv. akademické) ...24 // Označování hlásek písmeny ...26 //

24. Písmo hláskové. 25. Odchylky v psaní slov domácích: psaní i, íay, ý; psaní ú, ů; písmeno e po retných souhláskách; psaní souhlásek párových; psaní předpon a předložek s, z. 26. Psaní přejatých slov obecných a jmen vlastních. 27. Psaní velkých písmen. 28. Psaní zkratek a značek. 29. Hranice slov v písmu: příslovečné spřežky; spojovací čárka; dělení slov. 30. Členící znaménka. 31. Zásady a úkoly českého pravopisu; pravopis jako prostředek tvarosloví a skladby. // III. TVAROSLOVÍ (NAUKA O STAVBĚ SLOV) // Slovo a jeho význam ...42 // 32. Pojem slova. 33. Význam slova: věcný a mluvnický (gramatický); slova plnovýznamová a gramatická. Způsoby tvoření slov ...43 // 34. Tvoření slov odvozováním. 35. Tvoření slov skládáním. 36. Zkracování slovních spojení; zkratky a zkratková slova. // Tvoření tvarů ...46 // 37. Tvoření tvarů; kmen, koncovka (pádová, osobní); tvary jednoduché a složené. // Druhy slov ...47 // 38. Slova ohebná a neohebná. 39. Jména (podstatná, přídavná, zájmena a číslovky) a jejich věcné a mluvnické významy. 40. Slovesa: slovesné tvary určité a neurčité. 4Ì. Neohebné druhy slov: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. 42. Přehled slovních druhů. // PODSTATNÁ JMÉNA // Význam a tvoření ...50 // 43. Podstatná jména neodvozená, odvozená. 44. Odvozování příponami: názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů; slova zdrobnělá. 45. Odvozování předponami. // Rod a číslo ...52 // 46. Rod jmen; mužská jména životná a neživotná; tvoření jmen rodu ženského. 47. Číslo jednotné a množné; jména hromadná, látková a pomnožná. 48. Tvary dvojné. // Pády a jejich význam ...55 // 49. Pády. 50. Vokativ; ostatní pády; jejich větná platnost. Pády (vazby) předložkové.

51. Významy prostých pádů. // Skloňování podstatných jmen ...58 // 52. Obecná charakteristika. 53. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů. // Skloňování mužské ...60 // 54. Obecná charakteristika. 55. Skloňování podstatných jmen bez koncovky v 1. pádě jedn. čísla. 56. Dvojí koncovky těchto vzorů ujmen neživotných a životných. 57. Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním u jmen zakončených na obojetnou souhlásku. 58. Skloňování podstatných jmen r. muž. s koncovkou v 1. pádě jedn. čísla (předseda, soudce). Jména na -ě (-e) (hrabě, kníže). 59. Jména na -í (krejčí). // Skloňování ženské ...67 // 60. Obecná charakteristika. 61. Přehled skloňování a vzory. 62. Poznámky к tvarům. 63. Kolísání mezi vzory píseň a kost, jako Olomouc, Boleslav. 64. Jména neteř, máti; jména na (paní, průvodčí). // Skloňování střední ...70 // 65. Obecná charakteristika. 66. Přehled skloňování a vzory. 67. Poznámky к tvarům. 68. Jména semeno, rameno apod.; lýtko, bedro, dvířka, vrátka. // Obměny hlásek v kmeni při skloňování podstatných jmen ...73 // 69. Obměny koncových souhlásek v kmeni; střídání krátkých a dlouhých samohlásek; pohybné e. // Zvláštní skupiny skloňování podstatných jmen ...74 // 70. Skloňování pomnožných jmen míst a svátků. 71. Skloňování osobních jmen. 72. Skloňování podstatných jmen cizího původu (obecných i vlastních jmen místních a osobních). // PŘÍDAVNÁ JMÉNA // Význam a tvoření ...78 // 73. Obecná charakteristika. 74. Význam přídavných jmen podle tvoření. 75. Nejrozšířenější přípony přídavných jmen odvozených od jmen podstatných; od sloves a od jmen přídavných; z pádů předložkových; přídavná jména složená. Stupňování ...82 //

76. Tvoření druhého a třetího stupně. // Tvary a jejich významy ...83 // 77. Mluvnické významy a větná platnost přídavných jmen; zpodstatnělá přídavná jména. // Skloňování přídavných jmen ...84 // 78. Obecná charakteristika. 79. Tvary základní (vzor mladý a jarní). 80. Tvary jmenné (vzor šťasten). 81. Přivlastňovací přídavná jména (na -ův a -in). // ZÁJMENA // Význam a druhy; tvary a jejich významy ...87 // 82. Obecná charakteristika. 83. Druhy zájmen podle významu. 84. Mluvnické významy zájmen; zájmena rodová, bezrodá. // Skloňování zájmen ...90 // 85. Obecná charakteristika. 86. Zájmena bezrodá (já, ty, se). 87. Zájmena rodová: a) Skloňování zájmenné (ten, náš). 88. Zájmeno třetí osoby a zájmeno vztažné jenž. 89. Neurčité zájmeno všechen. 90. b) Skloňování podle přídavných jmen; zájmeno týž, tentýž. 91. Zájmena přivlastňovací (můj, tvůj, svůj). // ČÍSLOVKY // Význam a druhy ...96 // 92. Význam a druhy číslovek. // Tvary a jejich užívání ...97 // 93. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem. // Skloňování číslovek ...98 // 94. Skloňování číslovek řadových, druhových a násobných. 95. Skloňování číslovek základních. 96. Tvary číslovek neurčitých. // SLOVESA // Význam a tvoření ...100 // 97. Význam sloves a jejich druhy: slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná; slovesa plnovýznamová a pomocná; sloveso sponové (spona). 98. Tvoření sloves příponami a předponami. // Mluvnické významy; vid a rod ...102 // 99. Mluvnické významy sloves. // A. Vid ...102 // 100. Slovesa dokonavá, nedokonavá, obouvidová; slovesa násobená a nenásobená. // B. Rod slovesný ...104 //

101. 1. Rod činný a trpný. 2. Vyjadřování trpného rodu: a) opisným tvarem trpným, b) zvratnou podobou slovesa. // Tvary slovesné: jednoduché a složené; určité a neurčité ...105 // 102. Tvary jednoduché: kmen (přítomný, minulý), koncovky; tvary složené. 103. Tvary určité a neurčité. // Tvary určité ...107 // A. Osoba a číslo ...107 // 104. Tvary vyjadřující osoby a číslo. 105. Osobní koncovky. 106. Označování jmenného rodu a životnosti. // B. Čas ...109 // 107. Čas přítomný, budoucí a minulý. 108. Význam přítomných tvarů. // C. Způsob ...110 // 109. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (přítomný a minulý). // Tvary neurčité ...111 // 110. Infinitiv. 111. Přechodníky podle tvaru a významu. 112. Tvoření přechodníku přítomného a minulého. 113. Příčestí činné a trpné. 114. Přídavná jména slovesná. 115. Podstatná jména slovesná. // Tvoření tvarů slovesných (časování) ...116 // A. Tvary jednoduché ...116 // 116. Tvoření tvarů z kmene přítomného a minulého. 117. Třídění sloves podle tvaru 3. os. jedn. čís. přít. času. 118. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves. // Třída první ...119 // 119. Zařádění sloves. 120. Vzory tvrdé nese, bere. 121. Vzor měkký maže. 122. Vzory smíšené peče, umře. // Třída druhá ...123 // 123. Zařádění sloves. 124. Vzory tiskne, mine. 125. Vzor nepravidelný začne, zajme. // Třída třetí ...126 // 126. Zařádění sloves. 127. Vzory kryje, kupuje. // Třída čtvrtá ...128 // 128. Zařádění sloves. 129. Vzory prosí, trpí, sází // Třída pátá ...131 // 130. Vzor dělá. // Slovesa nepravidelná ...132 // 131. Být, jist, vědět, chtít. // B. Tvary složené ...134 // 132. Čas budoucí, čas minulý, podmiňovací způsob (přítomný a minulý), opisné tvary trpné. //

PŘÍSLOVCE ...136 // 133. Význam příslovcí. 134. Jejich tvoření; příslovečné spřežky, jejich psaní. // 135. Stupňování příslovcí. // PŘEDLOŽKY ...138 // 136. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 137. Neslabičné předložky. // 138. Vazby předložek. 139. Užívání předložek; opakování předložek. // SPOJKY A ČÁSTICE ...141 // 140. Spojky souřadicí a podřadicí. 141. Částice, význam částic. // CITOSLOVCE ...142 // 142. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větě. // IV. SKLADBA // Věta a souvětí ...143 // 143. Obecný výklad. // Druhy vět podle postoje mluvčího ...143 // 144. Věty oznamovací, tázací, žádací a věty zvolací. 145. Věty kladné a záporné (zápor větný); členský — slovní. // 243 Mluvnická stavba věty ...146 // A. Větné vztahy a větné členy ...146 // 146. Skladební dvojice; člen řídící a závislý; shoda, řízenost, tzv. přimykání. 147. // Základní členy větné (podmět, přísudek). 148. Rozvíjející členy větné. 149. Několikanásobný člen větný; významový poměr členů v několikanásobném členu větném. // B. Věty podle členitosti ...149 // 150. Věty dvojčlenné, věty jednočlenné (slovesné a neslovesné: citoslovečné // a jmenné; infmitivní, příslovečné a částicové). // C. Zvláštnosti větného členění ...150 // 151. Oslovení, citoslovce; samostatný větný člen; vsuvka. 152. Věta neúplná. // D. Pořádek slov; zvukové prostředky věty ...152 // 153. Pořádek slov. 154. Větný přízvuk, důraz, intonace (melodie). // Věta jednoduchá ...154 // 155. Věta holá, rozvitá, věta s několikanásobným podmětem nebo s několikanásobným přísudkem. // Základní členy větné (ve větě dvojčlenné) // Podmět a přísudek ...154 // 156. Podmět a přísudek.

157. Podmět vyjádřený a nevyjádřený; podmět všeobecný. // 158. Přísudek slovesný a jmenný (se sponou a beze spony). 159. Shoda přísudku s podmětem. 160. Pravidla o shodě přísudku s několikanásobným podmětem. // Rozvíjející členy větné ...160 // 161. Obecný výklad. // Předmět ...160 // 162. Předmět; vazby předmětových sloves a přídavných jmen; předmět několikanásobný, rozvitý. // Přívlastek a přístavek; doplněk ...163 // 163. Přívlastek. Shodný, neshodný, několikanásobný, rozvitý; těsný a volný. 164. Přístavek. 165. Doplněk (příd. jméno v doplňku; několikanásobný, rozvitý). // Příslovečné určení ...166 // 166. Příslovečné určení a jeho druhy. Vazby (konstrukce) přechodníkové; vazby (konstrukce) s infinitivem ...168 // 167. Vazba přechodníková. 168. Vazba infmitivní. // Souvětí ...169 // 169. Souvětí souřadné a podřadné; věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá; spojovací výrazy. // Souvětí podřadné ...169 // 170. Věty spojkové a vztažné. 171. Druhy vět vedlejších: věty podmětné, předmětné, přívlastkové, doplňkové, přísudkové. 172. Vedlejší věty příslovečné: místní, časové, způsobové, příčinné (důvodové), účelové, podmínkové, přípustkové. // Souvětí souřadné ...173 // 173. Poměr vět v souvětí souřadném. 174. Druhy souvětí souřadného: slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkové, příčinné (důvodové). // Složité souvětí ...175 // 175. Typy složitých souvětí. // Volné spojení vět. Reč a otázka přímá ...176 // 176. Volné spojení vět. 177. Reč (otázka) přímá a nepřímá. // DODATEK PRVNÍ: O VÝZNAMU SLOV A O SLOVNÍ ZÁSOBĚ // Význam slova ...178 // 178. 1. Slovo a slovní zásoba. 2. Slovníky spisovné češtiny.

179. Obecný a určitý význam slova. // Významové vztahy mezi slovy ...179 // 180. Slova jednoznačná a mnohoznačná (význam základní a přenesený). 181. Homonyma, synonyma, antonyma. 182. Citové zabarvení slov (lichotivé, hanlivé). 183. Rozlišení slov (a jejich významů) podle jiných příznaků. // Slovní zásoba a skupiny slov v ní ...182 // 184. Skupiny slov příbuzných podobou a významem nebo spojovaných podle významu. // Změny slovní zásoby a její obohacování ...183 // 185. Přejímání slov z cizích jazyků. 186. Univerbizace a multiverbizace. // Jména vlastní ...184 // 187. Vlastní jména osobní a místní a jejich vznik. // DODATEK DRUHÝ: O SLOHU A SLOHOVÉM ROZLIŠENÍ JAZYKOVÝCH PROJEVŮ ...186 // 188. Pojem a podstata slohu. Dorozumívání (komunikace). Jazykový projev; autor (mluvčí a pisatel) a příjemce (adresát jazykového projevu). // 189. 1. Objektivní a individuální činitele jazykového projevu. 2. Zaměření, prostředí a cíl jazykového projevu. 190. Sloh projevů mluvených a psaných. 191. Stylové oblasti (sféry); funkce jazykových projevů. 192. Slohové rozvrstvení jazykových prostředků. 193. Slohové postupy a útvary; jejich určující znaky a vlastnosti. 194. Rysy a vlastnosti slohových projevů. // DODATEK TŘETÍ: O ČESKÉM JAZYCE SPISOVNÉM A JEHO VÝVOJI POČÍNAJE OBDOBÍM HUMANISMU // Vývojová období (počínaje 15. stoletím) ...193 // 195. Úvod. Přehled jednotlivých období. 196. 1. Období českého humanismu a českobratrství: Adam z Veleslavína, J. A. Komenský. — Bible Kralická. — Jan Blahoslav: Gramatika česká. // 2. Období českého baroka a jeho hodnocení v současnosti. //

3. České národní obrození : a) Josef Dobrovský a jeho dílo mluvnické a práce slovotvorné, b) Josef Jungmann a jeho velké dílo slovníkové, překlady uměleckých děl, vytváření českého odborného názvosloví a práce stylistické. // 4. Druhá polovina 19. století a počátek 20. sto letí : a) Jan Gebauer: Historická mluvnice jazyka českého a Slovník staročeský. — Mluvnice školské a Pravidla českého pravopisu (1902). — Gebauerovi žáci. b) Josef Zubatý, jeho práce mluvnické (syntaktické) a výklady etymologické. — Žáci J. Zubatého. Období od let dvacátých a třicátých do současnosti ...196 // a) Vilém Mathesius a Pražský lingvistický kroužek (pražská škola funkční a strukturální); programové teze z r. 1929. b) B. Havránek a česká teorie spisovného jazyka a jazykové kultury. JanMukařovský a jeho žáci (F. Vodička a další) v oblasti literárněvědní, f) Cvičebnice českého jazyka (I — IV, 1933 — 1936) za vedení B. Havránka. VI. Smilauer, Nauka o českém jazyku (1971). // g) Zřízení Ústavu pro jazyk český (v r. 1946) a jeho činnost na různých úsecích bádání o jazyce, zvláště českém. — Jazykovědná činnost pracovníků vysokých škol. // Stručný přehled základních prací z jednotlivých úseků bádání o českém jazyce ...200 // 1. Práce mluvnické: a) syntaktické, b) tvaroslovné, c) tvoření slov; 2. práce lexikologické, lexikografické; onomastické; 3. práce stylistické. // Poznámka ...204 // REJSTŘÍK VĚCNÝ ...207 // REJSTŘÍK SLOV, SLOVNÍCH PRVKŮ A TVARŮ 226 // OBSAH ...240