.

0 (hodnocen0 x )

(6) Půjčeno:6x 

BK

1. vyd.

Praha : Academia, 1972

587 s. ; 21 cm

Filosofická knihovna

němčina

Obsahuje rejstřík

Autor vykládá základní pojmy transcendentální fenomenologie, objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, která ztratila původní smysl svých pojmů v pozitivistickém scientismu. Klíčovým pojmem Husserlova systému, opěrným bodem a základním filosofickým problémem je tzv. předvědecký svět našeho života, jeho ontologie. Husserl věří v návrat víry v lidský rozum, ve filosofii, jejímž úkolem je odhalovat lidstvu, čím má být.

000107208

Úvod vydavatelův...13 // První část: Krize věd jako výraz radikální životní krize evropského lidství...25 // § 1. Existuje vskutku krize věd při jejich stálých úspěších? ...25 // § 2. Pozitivistická redukce ideje vědy na pouhou vědu o faktech. „Krize“ vědy jako ztráta jejího životního významu ... 27 // § 3. Zdůvodnění autonomie evropského lidství novou koncepcí ideje filosofie v renesanci...29 // § 4. Selhání nové, zprvu úspěšné vědy a jeho nevysvětlený motiv...32 // § 5. Ideál univerzální filosofie a proces jeho vnitřního rozkladu 33 // § 6. Dějiny novověké filosofie bojem za smysl člověka ... 36 // § 7. Záměr zkoumání obsažených v tomto spise...38 // Druhá část: Vysvětlení vzniku novověkého protikladu mezi fyzika-listickým objektivismem a transcendentálním subjektivismem ...41 // § 8. Původ nové ideje univerzality věd v přebudované matematice ...41 // § 9. Galileiho zmatematizování přírody...43 // a) „Čistá geometrie“...44 // b) Základní myšlenka Galileiho fyziky: příroda jako matematické universum...48 // c) Problém matematizovatelnosti „náplní“...54 // d) Motivace Galileiho pojetí přírody...58 // e) Ověřovací charakter základní přírodovědecké hypotézy ...62 // f) Problém smyslu přírodovědeckého „vzorce“ ... 64 // g) Vyprázdnění smyslu matematické přírodovědy v „technizaci“...67 // h) Před vědecký přirozený svět jako zapomenutý základ smyslu přírodovědy...70 // i) Osudná nedorozumění jako důsledky nejasnosti o smyslu matematizace...75 // j) Zásadní význam, který má problém původu matematické přírodovědy...78 // k) Metodická charakteristika našeho výkladu ... 79 // §10. Vznik dualismu z příkladnosti vládnoucí přírodovědy. Racionalita světa „more geometrico“...81 //

§11. Dualismus jako důvod nepostižitelnosti problémů rozumu, jako předpoklad specializace věd, jako základ naturalistické psychologie...83 // §12. Povšechná charakteristika novodobého fyzikalistického / racionalismu...86 // §13. První těžkosti fyzikalistického naturalismu v psychologii: nepostižitelnost výkonné subjektivity...89 // § 14. Předjímající charakteristika objektivismu a transcendenta-lismu. Zápolení obou těchto idejí jako smysl novověkých dějin ducha...90 // §15. Úvaha o metodě našeho historického způsobu zkoumání . 92 // § 16. Descartes zakladatelem jak novodobé ideje objektivistického racionalismu, tak i transcendentálního motivu, rozbíjejícího tento racionalismus...95 // §17. Descartův návrat k „ego cogito“. Vysvětlení smyslu karteziánské epoché...96 // § 18. Mylná Descartova sebeinterpretace: psychologistické zfalšování čistého ego, získaného při epoché...100 // § 19. Descartův přednostní zájem na objektivismu důvodem mylné sebeinterpretace...103 // § 20. „Intencionalita“ u Descarta ...105 // § 21. Descartes východiskem obou vývojových linií: racionalismu i empirismu ...105 // § 22. Lockova naturalisticko-gnoseologická psychologie ...106 // § 23. Berkeley. — Psychologie Davida Huma jako fikcionalistická teorie poznání: „krach“ filosofie a vědy...109 // § 24. Pravý filosofický motiv ukrytý v protismyslu Humovy skepse: otřesení objektivismu...111 // § 25. „Transcendentální“ motiv v racionalismu: Kantova koncepce transcendentální filosofie ...113 // § 26. Předběžná úvaha o našem vůdčím pojmu „transcendentálna“ 120 // § 27. Kantova filosofie a filosofie jeho následovníků v perspektivě našeho vůdčího pojmu „transcendentálna“. Úkol kritického vyrovnání...121 //

Třetí část: Ujasnění transcendentálního problému a funkce psychologie ve vztahu k tomuto problému...124 // A. Cesta ? fenomenologické transcendentálni filosofii tázáním počínajícím u bezprostředně daného předvědeckého světa našeho života // § 28. Nevyslovený Kantův „předpoklad“: samozřejmě platný svět našeho životního prostředí...124 // § 29. Předvědecký svět našeho života lze zpřístupnit jako říši subjektivních fenoménů ponechaných v „anonymitě“ ...133 // § 30. Nedostatek názorně vykazující metody důvodem Kantových mytických konstrukcí...135 // § 31. Kant a nedostatečnost tehdejší psychologie. Neujasněnost rozdílu mezi transcendentálni subjektivitou a duší ...138 // § 32. Skrytá pravda, která je v Kantově transcendentálni filosofii možná obsažena: problém „nové dimenze“. Antagonismus „povrchového“ a „hlubinného“ života...140 // § 33. Problém „předvědeckého světa našeho života“ jako dílčí problém obecného problému objektivní vědy...142 // § 34. Expozice problému vědy o předvědeckém světě našeho života ...145 // a) Rozdíl mezi objektivní vědou a vědou vůbec ...145 // Využití subjektivně relativních zkušeností objektivními vědami a věda o nich...147 // c) Je subjektivné ve své relativitě předmětem psychologie? 148 // d) Předvědecký svět našeho života universem principiální názornosti, „objektivně pravý“ svět principiálně nená-zornou „logickou“ substrukcí...149 // e) Objektivní vědy jako subjektivní výtvory zvláštní teoretickologické praxe a jako složka plné konkrétnosti předvědeckého světa našeho života...151 // f) Problém předvědeckého světa není dílčí, ale naopak univerzální filosofický problém...154 //

§ 35. Analytika transcendentálni epoché. Na prvním místě: epoché od objektivní vědy...157 // § 36. Jak se svět našeho života může stát po epoché od objektivních věd tématem vědy? Zásadní rozlišení objektivně logického apriori od apriori předvědeckého světa ...160 // § 37. Formálně nejobecnější struktury předvědeckého světa: věc a svět na jedné, vědomí o věci na druhé straně ...164 // § 38. Dva základní způsoby, jak možno předvědecký svět učinit tématem zkoumání: naivně přirozený postoj a idea důsledně reflexívního zaměření na modality subjektivního způsobu danosti přirozeného světa a jeho objektů...166 // § 39. Osobitost transcendentálni epoché jako totální změny přirozeného životního postoje...170 // § 40. Těžkosti spojené s pravým smyslem provedení totální epoché. Nebezpečí svodu chápat ji mylně jako postupné vyřazování všech jednotlivých platností...171 // § 41. Pravá transcendentálni epoché umožňuje „transcendentálni redukci“ — odkrytí a prozkoumání transcendentálni korelace mezi světem a vědomím o světě...174 // § 42. Konkrétní nárys cest skutečně provedené transcendentální redukce jakožto úloha...175 // § 43. Charakteristika nové cesty k redukci a její rozlišení od „karteziánské cesty“...176 // § 44. Svět našeho života jako téma teoretického zájmu určeného univerzální epoché, která suspenduje realitu věcí kolem nás...178 // § 45. Danosti smyslového nazírání čistě jako takového v počátečním stadiu konkrétního výkladu...179 // § 46. Univerzální korelační apriori...181 // § 47. Naznačení dalších směrů výzkumu: základní subjektivní fenomény kinesteze, proměny platnosti, vědomí horizontového a zespolečnění zkušenosti...183 //

§ 48. Každé jsoucno jakéhokoli smyslu a jakéhokoli regionálního okrsku jako index systému subjektivních korelátů ...187 // § 49. Předběžný pojem transcendentálni konstituce jako „originálního formování smyslu“. Exemplární omezenost provedených rozborů. Náznak dalších výkladových horizontů ...190 // § 50. Prvé uspořádání zpracovávaných problémů pod tituly: Ego-cogito-cogitatum...193 // § 51. Úkol „ontologie předvědeckého světa našeho života“ ...196 // § 52. Vynořují se paradoxní nesrozumitelnosti. Nutnost opětovného radikálního zamyšlení ...198 // § 53. Paradox lidské subjektivity: je subjektem pro svět a zároveň objektem ve světě...202 // § 54. Vyřešení paradoxu...205 // a) My jako lidé a my jako subjekty v poslední instanci odpovědné za výkony svých funkcí...205 // b) Já jako pra-já konstituuji horizont transcendentálních druhých „já“ jako spolusubjektů transcendentálni inter-subjektivity, která konstituuje svět...207 // § 55. Zásadní oprava naší první epoché její redukcí na absolutně jedinečné a v poslední instanci fungující ego ... 210 // B. Cesta k fenomenologické transcendentální filosofii z psychologie // § 56. Charakteristika filosofického vývoje po Kantovi z hlediska zápasu mezi fyzikalistickým objektivismem a neustále znovu se ohlašujícím „transcendentálním motivem“ ... 214 // § 57. Osudná roztržka transcendentálni filosofie a psychologie ...221 // § 58. Příbuznost a rozdílnost psychologie a transcendentálni filosofie. Psychologie jako sféra rozhodování...227 // § 59. Rozbor obratu z psychologického do transcendentálního postoje. Psychologie „před“ fenomenologickou redukcí a „po“ ní. (Problém „vproudění“)...232 //

§ 60. Důvod, proč psychologie selhala: dualistické a fyzikalistické předpoklady // §61. Psychologie v napětí mezi objektivisticky filosofickou ideou vědy a mezi empirickým postupem. Neslučitelnost obou směrů psychologického bádání (psychofyzického postupu a „psychologie na základě vnitřní zkušenosti“) // § 62. Předběžná úvaha o tom, jak je absurdní zásadně stavět duše a tělesa na roveň jako reality: zdůraznění principiálního rozdílu časovosti, kauzality a individuace u přírodní věci a u duše // § 63. Problematičnost pojmů „vnější“ a „vnitřní zkušenost“. Proč zakoušení tělesné věci v každodenním životě není jako zkušenost o „pouhém subjektivismu“ doposud tématem psychologie? // § 64. Karteziánský dualismus jako důvod paralelizace. Ve schématu „věda popisná a věda vysvětlující“ má oprávnění jen formálně nejobecnější rys // § 65. Zkouška oprávněnosti empiricky zdůvodněného dualismu tím, že se vžijeme do faktického postupu psychologů a fy-ziologů // § 66. Svět obecné zkušenosti, jeho regionální typika a možné univerzální abstrakce v něm: „příroda“ jako korelát univerzální abstrakce, problém „doplňující abstrakce“ // § 67. Dualismus zkušenostně zdůvodněných abstrakcí. Další historická působnost empiristické koncepce (od Hobbese po Wundta.) Kritika empirismu dat // § 68. Úkol čistého výkladu vědomí jako vědomí: univerzální problematika intencionality. (Brentanův pokus o reformu psychologie) // § 69. Základní psychologická metoda „fenomenologicko-psychologické redukce“. (První charakteristika: 1. Intencionálni vztahování a epoché; 2. Stupně deskriptívni psychologie; 3. Zavedení „nezaujatého diváka“) //

§70. Těžkosti psychologické abstrakce. (Paradox „intencionálního předmětu“, intencionálni prafenomén „smyslu“) // §71. Nebezpečí mylného chápání,, univerzality“ fenomenologicko-psychologické epoché. Rozhodující význam jejího správného pochopení // § 72. Poměr transcendentálni psychologie k transcendentálni fenomenologii jako vlastní přístup k čistému sebepoznání. Definitivní odstranění objektivistického ideálu ve vědě o duši 280 // § 73. „Závěr“: Filosofie jako radikální sebeujasnění lidstva, jako // sebeuskutečnění rozumu...289 // Doplňující texty A. Pojednání // Věda o realitách a idealizace. Matematizace přírody // Přírodovědný a duchovědný postoj. Naturalismus, dualismus a psychofyzická psychologie // Krize evropského lidství a filosofie // B. Příloha // Rejstřík...559

(OCoLC)42099821

cnb000462973