.

0 (hodnocen0 x )

BK

2. vyd.

Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1956

395 s. : [4] mapy, 8 obr. příl. ; 8°

Knižnice Práce Československé akademie věd ; sv. 2

Práce Čs. akademie věd. Sekce filosofie a historie

Seznamy vesnic, měst a táborských občanů r. 1432-1540

Přehledný pramen táborského chiliasmu

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstříky

Historická monografie líčí v 1. dílu, z jakých sociálně ekonomických kořenů rostlo u nás revoluční husitské hnutí, vrcholící r. 1420 založením Tábora. Ukazuje, že jde o hnutí protifeudální, zaměřené přededším proti největšímu feudálovi, církvi, a proti šlechtě. Rozebírá postavení jednotlivých tříd, a zvláštní pozornost věnuje postavení nejvíce vykořisťovaných složek tehdejší společnosti, městské chudiny a venkovského lidu. Hodnotí životní dílo M.J. Husa, jeho předchůdců i následovatelů, jako zdroj revoluční ideologie, zabývá se pak třídními boji na začátku 15. stol., husitskými bouřemi a založením Tábora, které je výsledkem revolučního boje nejširších lidových mas. Závěrem je podán nástin vývoje Tábora, jehož propracování je vyhrazeno dalším dílům monografie. Úvodem je předesláno kritické zhodnocení buržoasních historiografických prací o Táboře..

000107596

PŘEDMLUVA // I. TABOR MĚŘÍTKEM POKROKOVOSTI HISTORIKŮ // Dílo Františka Palackého výrazem postoje mladé české buržoasie — V. V. Tomek a positivisté obrážejí třídní názory hospodářsky vládnoucí buržoasie — Dílo J. Pekaře, V. Chaloupeckého, T. G. Masaryka i J. Slavíka výrazem zahnívající buržoasie v období imperialismu — Zdeněk Nejedlý, uchovatel a dovršitel národních tradic — Zásadní význam prací K. Marxe a B. Engelse pro vědecký výklad dějin husitského Tábora — Proti pekařovskému a masarykovskému překrucování dějin Tábora obhájila skutečný revoluční význam Tábora jedině Komunistická strana Československa v díle Zd. Nejedlého, K. Kreibicha, K. Konrada a především Klementa Gottwalda. // II. KRISE FEUDALISMU VE 14. A 15. STOLETÍ // Počátky krise feudalismu způsobeny rozvojem městského hospodářství — Průběh třídních bojů ve Florencii, Flandrech, Francii, Anglii, v německých městech výrazem krise feudálního řádu — Vedoucí a hnací síla v těchto proti-feudálních hnutích — Úloha kacířství a ideologie chudiny — Krise české společnosti na přelomu 14. a 15. století součástí krise feudalismu. // III. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ SITUACE V PŘEDHUSITSKÝCH ČECHÁCH NA POČÁTKU 15. STOLETÍ // Učeni o trojím lidu výrazem třídních zájmů feudálů — Lidový názor na uspořádání společnosti obsažen v myšlenkách Petra Chelčického

a Jana Želivského — I vČechách peníze rušitelem feudálních vztahů — Církev—Církev nej větším feudálem — Počátky soustřeďování církevního pozemkového majetku —- Bohatství církve vyvolává nenávist proti církvi na všech stranách — Papežský fiskalismus a svatokupectví posilují proticírkevní hnutí — Mravní rozklad církve a rozpory mezi vyšším a nižším duchovenstvem — Šlechta — Šlechta vyšší a první pokusy o soustřeďování panské půdy — Krise nižší šlechty — Feudální rozbroje oslabují moc vládnoucí třídy — Města — Města cizím prvkem v lůně feudalismu — Obchodní kapitál a německý patriciát — Boj českého měšťanstva o moc — Městská chudina zápasí o holé živobytí — Venkovský lid a městská chudina, nejvíce vykořisťované složky společnosti — Venkovský lid — Kritika buržoasni historiografie o situaci venkovského lidu — Rozdíl mezi postavením sedláků a vesnické chudiny — Ekonomické a právní formy útisku venkovského lidu — Král bezmocen proti rostoucímu třídnímu napětí a vleklým feudálním rozbrojům — V. I. Lenin o podmínkách úspěšné revoluce. // IV. IDEOLOGIE ODRAZEM TŘÍDNÍCH ROZPORŮ // Kritika idealistické metodologie buržoasni historiografie — B. Engels o kacířství — Oloha církve jakožto nejvčtšího feudála —- Katolické verše a písně obrážejí úzkost a strach vládnoucí třídy

před narůstající revoluční vlnou. — Dílo Tomáše ze štítného obráží třídní útisk, avšak nenalézá východisko — Rovněž předhusitští kazatelé K. Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Matěj z Janova nenalezli revoluční řešení — Životni dílo a boj M. J. Husa zdrojem revoluční ideologie — Husovo sepětí s lidem zárukou neúchylné cesty k revoluční ideologii — Drobní kazatelé, přátelé Husovi a dědici jeho myšlenek — Lidová proroctví zachycují růst revoluční vlny — Lidová kacířství sjednocují první hloučky revolučního lidu — Kritika buržoasni historiografie o lidovém kacířství — Jihočeské středisko lidového kacířství — Mikuláš z Drážďan a Jan Zelivský ochraňují revoluční odkaz M. J. Husa a rozvádějí jej v přímé výzvy k boji. // V. FEUDÁLNÍ ROZBROJE A TRÍDNl BOJE OD POČÁTKU 15. STOL. DO ZALOŽENÍ TÁBORA // Revoluční ohlas smrti tví. J. Husa a M. Jeronýma Pražského — Protest české šlechty — Dvůr Václava IV. bezmocný proti rostoucí revoluční vlně — Feudální rozbroje vyhroceny především proti vysoké církevní hierarchii — Městský lid bojuje proti německému patriciátu a prelátům — Plzeň a kazatel Václav Koranda — Jihočeské středisko husitů v Sezimově Ústí — Vleklé nepokoje v Praze — Revoluční vystoupení pražského lidu 30. července 1419 počátkem revolučních bojů — Obtíže soustředování venkovského

lidu — Usilovná námaha potulných kazatelů — Poutě na hory sjednotily a vyzbrojily široké masy českého lidu — Poutě na horu Tábor — Boj proti pasivitě vykořisťovaného lidu — Mikuláš z Husi — Kromě poutí na hory i pět měst soustředilo a sjednotilo revoluční lid k boji — Pout na horu Křížky u Prahy — Vývoj v Praze po 30. červenci 1419 — Vznik panské jednoty — První pokus o soustředění všeho českého lidu na jednom místě, v Praze, znemožněn — Odchod revolučních houfů do Plzně — Dobyt! Sezimova Ustl jihočeskými tábory — Založení Tábora výsledkem revolučního boje širokých lidových mas — Chiliasmus revoluční ideologií táborů — Kritika buržoasni historiografie. // VI. SPOLEČENSKÉ ROZVRSTVENÍ TÁBORA V LETECH 1420—1452 263 // Prameny úřední povahy základem pro zkoumáni otázky společenského rozvrstveni Tábora — Kritika metodologie buržoasni historiografie — Rozbor pramenů úřední povahy: Popravčí kniha pánů z Rožmberka — Vyznáni hrnčíře Slivky 1420 — Rejstřík zlatokorunského kláštera — Zlomky urba-riálních rejstříků třeboňského kláštera — Zaniklé osady v souvislosti se vznikem Tábora — Rozbor táborského rychtářského rejstříku z let 1432—1450 — Seznam zakázaných řemesel a živností — Společenské rozvrstveni Tábora v l. 1432—1450 podle dat táborského rychtářského rejstříku -— Doplnění a srovnání rozborů pramenů povahy úřední s prameny povahy soukromé —

Kronika Vavřince z Březové o sociální struktuře Tábora — Prokop písař — Papoušek ze Soběslavi — Jan z Příbramě — Ondřej Rezenský z Brodu — Ondřej z Escobaru — Eneáš Sylvius Piccolomini — Korespondence Oldřicha z Rožmberka — Satirické skládáni „Václav, Havel a Tábor" — Korespondence Českých Budějovic a zprávy Popravčí knihy o Červené Rečici a táborském vojsku — Mikuláš Biskupec z Pelhřimova — Staré letopisy české — Anonymní in-vectiva contra Hussitas — Prokop z Plzně — Jan Palomar o polních vojscích — Šlechtici a měšťané nespolehlivými bojovníky — Zikmundovo privilegium // pro Tábor — Korespondence Tábora s Oldřichem z Rožmberka — Neznámý kněz a Simon Kovář — Eneáš Sylvius Piccolomini na Táboře v r. 1451 — Závěry. // PŘÍLOHA C. I: Seznam vesnic a měst, z nichž odešli obyvatelé na Tábor nebo tábory podporovali (podle Popravčí knihy pánů z Rožmberka) 343 // PŘÍLOHA C. II: Seznam vesnic a měst, vyskytujících se ve jménech táborských měšťanů v letech 1432—1450 a označujících jejich původ 350 // PŘÍLOHA C. III: Seznam táborských měšťanů se zjištěným zaměstnáním (z táborského rychtářského rejstříku 1432—1450) 356 // PŘÍLOHA C. IV: Přehled hlavních pramenů táborského chiliasmu 379 // SEZNAM MAP 387 // POZNÁMKY К MAPÁM 387 SEZNAM OBRÁZKOVÝCH PŘÍLOH 388 // SEZNAM ZKRATEK 388 // JMENNÝ REJSTŘÍK 390 // DOSLOV К II. VYDÁNÍ 397

(OCoLC)85451156

cnb000721273