.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:1x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Grada, 2003

299 s. : il. ; 24 cm

ISBN 80-7169-993-4 (váz.)

V knize též logo Avicenum

Obsahuje bibliografie a rejstřík

000109200

Předmluva 13 // Úvod 14 // 1 Zánětlivá reakce akutní fáze a trombofilie 19 // 1.1 Úvod 19 // 1.2 Proteiny akutní fáze 20 // 1.3 Zánětlivá aktivace endotelu 22 // 1.4 Zánět a trombofilie 23 // 1.5 Význam laboratorního vyšetření reakce akutní fáze pro klinickou praxi 24 // 1.5.1 C-reaktivni protein a ischemická choroba srdeční 26 // 1.5.2 „Zánětlivá“ reakce a metabolický syndrom 27 // 1.6 Závěr 29 // 2 Patofyziologie žilní trombózy 33 // 2.1 Úvod 33 // 2.2 Příčiny vzniku žilní trombózy 34 // 2.2.1 Stáza 35 // 2.2.2 Neregulovaná aktivace koagulačního systému - hyperkoagulace 36 // 2.3 Hemokoagulace 37 // 2.4 Inhibitory koagulace 40 // 2.5 Fibrinolytický a proteolytický systém plazminogenu 41 // 2.6 Rozdělení žilních trombofilií podle jejich příčiny 45 // 2.6.1 Žilní trombofilie při zvýšené koncentraci koagulačních // faktorů a inhibitorů fibrinolýzy v periferní krvi 46 // 2.6.2 Žilní trombofilie při porušené regulaci hemokoagulace 51 // 2.6.3 Žilní trombofilie při dysfunkci nebo nedostatku některých koagulačních faktorů 55 // 2.6.4 Žilní trombofilie při selhání aktivace fibrinolýzy 57 // 2.6.5 Žilni trombofilie při metabolických poruchách 57 // 2.6.6 Autoimunitní trombofilie v žilním systému (antifosfolipidový syndrom) 58 // 2.7 Závěr 59 // 3 Diagnostika, prevence a léčba žilního tromboembolismu 67 // 3.1 Diagnostika žilního tromboembolismu 67 // 3.1.1 Diagnostika žilní trombózy 67 // 3.1.2 Diagnostika plicní embolizace 71 // 3.2 Prevence žilního tromboembolismu 74 // 3.2.1 Obecná rizika 74 // 3.2.2 Preventivní opatření 75 // 3.2.2.1 Prevence žilního tromboembolismu v chirurgii 76 3.2.2.2 Prevence žilního tromboembolismu v interním lékařství 77 // 3.3 Léčba žilního tromboembolismu 78 // 3.3.1 Antikoagulační léčba 78 //

3.3.1.1 Nízkomolekulámí heparin (LMWH) 78 // 3.3.1.2 Nefrakcionovaný standardní heparin 79 // 3.3.1.3 Perorální antikoagulancia 80 // 3.3.1.4 Přímé inhibitory trombinu 84 // 3.3.2 Léčba trombolytiky 86 // 3.3.3 Léčba zavedením žilního filtru 92 // 3.3.4 Chirurgická léčba 92 // 3.4 Závěr 93 // 4 Arteriální trombóza 97 // 4.1 Úvod 97 // 4.2 Aktivace a adheze destiček v počátcích tvorby arteriálního trombu 99 // 4.2.1 „Klasická“ aktivace trombocytů destičkovými agonisty 99 // 4.2.2 Aktivace destiček a jejich adheze k endotelu při mechanické zátěži (shear stress) 100 // 4.2.3 Aktivace a adheze destiček kolagenem a lamininem 103 // 4.2.4 Aktivace destiček z imunologických příčin 103 // 4.2.5 Nespecifická aktivace destiček některými serinovými proteázami 106 // 4.2.6 Aktivace destiček po styku s bioinkompatibilnim materiálem 107 // 4.2.7 Fyziologická trombogeneze při porodu 107 // 4.3 Morfologické změny destiček při jejich aktivaci 107 // 4.4 Agregace destiček 108 // 4.4.1 Metabolické pochody při agregaci destiček 108 // 4.4.2 Glykoprotein IIb IIIa 108 // 4.4.3 Receptory krevních destiček pro ADP 109 // 4.4.4 Kolagen a agregace destiček 109 // 4.5 Úloha leukocytů při arteriální trombóze 111 // 4.5.1 Vazba leukocytii k endotelu (adhezivní molekuly) 111 // 4.5.2 Vazba leukocytů s trombocyty 112 // 4.5.3 Chemokiny 113 // 4.6 Přirozené inhibiční faktory arteriální trombogeneze 113 // 4.7 Dědičný sklon k arteriální trombóze 114 // 4.8 Závěr 117 // 5 Akutní koronární syndrom 125 // 5.1 Úvod 125 // 5.2 Diagnóza a cíl léčby akutního koronárniho syndromu 125 // 5.2.1 Diagnóza AKS 125 // 5.2.2 Strategie a cíl léčby AKS 126 // 5.3 Aterotrombogeneze v koronárním řečišti jako příčina akutního koronárního syndromu 127 // 5.3.1 Ruptura plátu 128 //

5.3.2 Trombotizace 129 // 5.4 Antitrombotická léčba akutního koronárního syndromu 131 // 5.4.1 Acetylsalicylová kyselina (a monitorace efektu) 132 // 5.4.2 Thienopyridiny (a monitorace jejich efektu) 136 // 5.4.3 Intravenózni inhibitory destičkových GP IIbIIIa 137 // 5.4.4 Hepariny 138 // 5.5 Doporučený postup při léčbě akutních koronárních syndromů v akutním stadiu 140 // 5.5.1 Nestabilní angina pectoris 140 // 5.5.2 Akutní infarkt myokardu 144 // 5.6 Léčba po odeznění akutní koronární příhody - sekundární prevence // antitrombotiky 144 // 5.6.1 Monoterapie kyselinou acetylsalicylovou 145 // 5.6.2 Kombinovaná léčba antitrombotiky 145 // 5.6.3 Antikoagulační léčba warfarinem 145 // 5.6.4 Nová antitrombotika 146 // 5.6.5 Zábrana restenózy po implantaci stentu 146 // 5.7 Statiny a akutní koronární syndrom 146 // 5.8 Závěr 148 // 6 Trombotické cévní mozkové příhody 155 // 6.1 Úvod 155 // 6.2 Ischemický iktus 157 // 6.2.1 Rozdělení ischemických iktů 157 // 6.2.2 Patofyziologie ischemického poškození mozkové tkáně 158 // 6.2.2.1 Metabolické změny při ischemickém iktu 160 // 6.2.2.2 Zánětlivá reakce a reaktivní trombofílie při ischemii mozku 160 // 6.2.2.3 Dědičné trombofílie a ischemický iktus 162 // 6.2.3 Diagnostika a léčba ischemického iktu 162 // 6.2.3.1 Vyšetření nemocného s iktem 164 // 6.2.3.2 Trombolytická léčba ischemického iktu 166 // 6.2.3.3 Endarterektomie 169 // 6.2.3.4 Defibrinační léčba ischemického iktu ankrodem 169 // 6.2.3.5 Protidestičkové léky v léčbě a prevenci ischemického iktu 170 // 6.2.3.6 Antikoagulační léčba ischemického iktu 172 // 6.23.1 Další léčba a preventivní opatření u nemocných s ischemickým iktem 173 // 6.3 Přechodná ischemická ataka 174 // 6.4 Mozková žilní trombóza 174 // 6.5 Závěr 175 //

7 Syndrom diseminované intravaskulární koagulace 179 // 7.1 Úvod a definice 179 // 7.2 Patofyziologie DIC syndromu 179 // 7.2.1 Příčiny vzniku DIC syndromu 179 // 7.2.1.1 Zánětlivá reakce 179 // 7.2.1.2 Tkáňové trauma 181 // 7.2.2 Rozvrat hemostázy - tromboticko-hemoragický syndrom 182 // 7.2.3 Klinická klasifikace DIC syndromu 182 // 7.3 Průkaz DIC syndromu 183 // 7.3.1 Klinická diagnóza 183 // 7.3.2 Laboratorní nález 185 // 7.4 Léčba DIC syndromu 187 // 7.4.1 Substituční léčba DIC syndromu při krvácení 187 // 7.4.2 Léčba hyperkoagulačního stadia DIC syndromu antitrombotiky 188 // 7.4.3 Antitrombin v léčbě hyperkoagulačního stadia DIC syndromu 188 // 7.4.4 Rekombinantní lidský aktivovaný protein C v léčbě hyperkoagulačního stadia DIC syndromu 189 // 7.4.5 Léčba hyperkoagulačního stadia DIC koncentráty neaktivovaného proteinu C 190 // 7.4.6 Léčba kompenzovaného DIC syndromu profylaktickými dávkami heparinů 192 // 7.5 Závěr 192 // 8 Trombofilie a syndrom diseminované intravaskulární koagulace // v těhotenství 197 // 8.1 Úvod 197 // 8.2 Trombofilie v arteriálním systému těhotných žen při preeklampsii 197 // 8.2.1 HELLP syndrom 197 // 8.2.2 Koagulační nálezy při preeklampsii 198 // 8.2.3 Dědičná trombofilie a preeklampsie 198 // 8.2.4 Profylaxe a léčba trombofilie při preeklampsii 198 // 8.3 Trombofilie v žilním systému těhotných žen 199 // 8.3.1 Fyziologická „hyperkoagulace“ v graviditě 199 // 8.3.2 Dědičné trombofilie a žilní trombózy v těhotenství a šestinedělí 199 // 8.3.3 Kompenzační mechanismy bránící trombotizaci během fyziologického těhotenství 200 // 8.3.4 Porucha hemokoagulační rovnováhy při patologickém těhotenství 200 // 8.3.5 Detekce trombofilie v těhotenství a její profylaxe 202 //

8.4 Kombinovaná arteriální a žilní trombofilie při antifosfolipidovém syndromu 202 // 8.5 Léčba tromboembolické nemoci v těhotenství 204 // 8.6 Léčba antifosfolipidového syndromu v těhotenství 205 // 8.7 Patologický zvrat těhotenské „hyperkoagulace“ v syndrom diseminované intravaskulární koagulace 206 // 8.7.1 Diagnóza DIC syndromu při porodu 206 // 8.7.2 Příčiny rozvoje DIC syndromu a porodního krvácení 208 // 8.7.3 Léčba akutního DIC syndromu a prevence posthemoragického šoku při porodu v úvodní fázi 208 // 8.7.4 Léčba akutního DIC syndromu po zvládnutí posthemoragického šoku (postup dle laboratorních vyšetření) 210 // 8.7.5 Hysterektomie při atonii dělohy způsobující poporodní krvácení 210 // 8.7.6 Prevence DIC syndromu v porodnictví 211 // 8.8 Závěr 212 // 9 Vliv estrogenò na kardiovaskulární systém a trombofilie při jejich substituci (Jan Kvasnička jr.) 217 // 9.1 Úvod 217 // 9.2 Vliv estrogenů na kardiovaskulární systém 218 // 9.2.1 Receptory pro estrogen 218 // 9.2.2 Přímý účinek estrogenů na cévy 219 // 9.2.3 Nepřímý účinek estrogenů na cévy 220 // 9.3 HRT a primární prevence ICHS 225 // 9.3.1 Observační studie s HRT při prevenci ICHS 226 // 9.3.2 Randomizovaná kontrolovaná multicentrická studie s HRT // při primární prevenci ICHS (studie WHI) 226 // 9.4 HRT a sekundární prevence ICHS a ischemické choroby dolních // končetin 227 // 9.4.1 Perorální HRT při sekundární prevenci ICHS (studie HERS) 227 // 9.4.2 Transdermální HRT a sekundární prevence ICHS 228 // 9.5 Možné příčiny neúspěchu HRT při prevenci ICHS 229 // 9.5.1 Volba přípravku a způsob podání (perorální kontra transdermální HRT) 229 // 9.5.2 HRT a trombofilie 229 // 9.5.3 Progestiny používané k HRT a iktus 230 // 9.5.4 Progestiny a koagulace 230 // 9.6 Závěr 231 //

10 Farmakoterapie trombofilie a trombotických stavů 243 // 10.1 Úvod 243 // 10.2 Antikoagulační léčba 243 // 10.2.1 Standardní (nefrakcionovaný) heparin 244 // 10.2.1.1 Farmakologie heparinu 244 // 10.2.1.2 Léčebné přípravky heparinu 245 // 10.2.1.3 Heparin při prevenci a léčbě trombofílních stavů 245 // 10.2.1.4 Preventivní a léčebné dávky heparinu 245 // 10.2.1.5 Kontrola léčby heparinem 246 // 10.2.1.6 Nežádoucí účinky léčby heparinem 247 // 10.2.2 Nízkomolekulámí hepariny (LMWH) 249 // 10.2.2.1 Farmakologie LMWH 249 10.2.2.2 Léčebné prípravky LMWH 250 // 10.2.2.3 LMWH při prevenci a léčbě trombofilních stavů 250 // 10.2.2.4 Preventivní a léčebné dávky LMWH 251 // 10.2.2.5 Kontrola léčby LMWH 253 // 10.2.2.6 Nežádoucí účinky léčby LMWH 255 // 10.2.3 Pentasacharidy 255 // 10.2.4 Kumarinová antikoagulancia 255 // 10.2.4.1 Farmakologie kumarinových antikoagulancií 256 // 10.2.4.2 Léčebné přípravky kumarinových antikoagulancií 256 // 10.2.4.3 Prevence a léčba trombofilních stavů kumarinovými // antikoagulancií 257 // 10.2.4.4 Léčebné dávky kumarinových antikoagulancií 257 // 10.2.4.5 Kontrola léčby kumarinovými antikoagulancií 258 // 10.2.4.6 Nežádoucí účinky léčby kumarinovými // antikoagulancií 259 // 10.2.5 Přímé inhibitory trombimi a receptoru pro trombin 260 // 10.2.5.1 Hirudin a jeho deriváty 260 // 10.2.5.2 Nizkomolekulámi přímé inhibitory trombimi 261 // 10.2.6 Obecné zásady antikoagulačni léčby v těhotenství 262 // 10.2.7 Nová antikoagulancia 262 // 10.3 Protidestičkové léky 262 // 10.3.1 Inhibitory fosfodiesterázy 263 // 10.3.2 Inhibitor cyklooxygenázy COX-1 - acetylsalicylová kyselina 263 // 10.3.2.1 Farmakologie AS A 263 // 10.3.2.2 Léčebné přípravky ASA 264 // 10.3.2.3 ASA při prevenci a léčbě trombofilnich stavů 264 //

10.3.2.4 Preventivní a léčebné dávky ASA 265 // 10.3.2.5 Kontrola léčby ASA - aspirinová rezistence 266 // 10.3.2.6 Nežádoucí účinky léčby ASA - alergie na ASA 266 // 10.3.3 Jiné inhibitory cyklooxygenáz 266 // 10.3.4 Inhibitory receptom pro ADP - thienopyridiny 268 // 10.3.5 Inhibitory GP IIb HIa 268 // 10.3.5.1 Intravenózni inhibitory GP IIb HIa 269 // 10.3.5.2 Perorální inhibitory GP IIb IIIa - fibany 270 // 10.3.6 Jiné protidestičkové léky 271 // 10.4 Přirozené inhibitory koagulace 271 // 10.4.1 Koncentráty antitrombinu 271 // 10.4.2 Koncentráty proteinu C 272 // 10.5 Defibrinační léčba 272 // 10.6 Trombolytická léčba 272 // 10.6.1 Přímé aktivátory plazminogenu 272 // 10.6.1.1 Urokináza (u-PA) 272 // 10.6.1.2 Tkáňový aktivátor plazminogenu (t-PA) 273 10.6.2 Nepřímý aktivátor plazminogenu - streptokináza 274 // 10.6.3 Jiná trombolytika 275 // 10.7 Protektiva endoteli! 276 // 10.8 Závěr 276 // Přehled použitých zkratek 281 // Rejstřík 289

(OCoLC)53859053

cnb001247121