.

0 (hodnocen0 x )

(31) Půjčeno:31x 

BK

2. uprav. a dopl. vyd.

Ostrava : Amosium servis, 1997

315 s.

ISBN 80-85498-23-5 (brož.)

Bibliografie: s. 306-315.

Pedagogika systémová - pojednání

000109253

Úvodem // 13 // 1. POJETÍ VÝCHOVY // 1.1 Podstata výchovy // Potřeba nové hodnotové orientace a univerzálnějšího i racionálnějšího pojetí výchovy /15/. Pojem výchovy /23/. Vztahy světa, života a výchovy lidí /24/. Jednota /24/ a rozpory /26/ života a výchovy lidí. Podmíněnost a úloha výchovy v životě společnosti /27/ a člověka /28/. Pojetí vývoje osobnosti /29/ // Vztahy vnitřních a vnějších, záměrných a nahodilých, výchovných a mimovýchovných faktorů vývoje člověka /31/ // Přehled /32/, třídění /33/, funkce /33/ a vzájemné vztahy faktorů utváření člověka /36/. Kultivace a vedení lidí /37/. Programová a integrační role výchovy v procesu utváření lidí /40/ // 1.3 Systémové pojetí světa a výchovy... 43 // Pojem soustava /44/. Principy obecné teorie systémů /46/ // Typologie /50/ a optimalizace systémů /51/. Vztah komplexního a systémového pojetí výchovy /44/. Vývoj systémového pojetí výchovy /52/. Vnější začlenění a vnitřní skladba procesuálni stránky výchovně vzdělávací soustavy /60/. Optimalizace výchovy jako cíl tvůrčí teorie a praxe // Podstata pedagogického umění /64/. Celistvý a otevřený model výchovně vzdělávacího procesu /66/. Systémotvomé prvky /62/, vztahy a vývojové zákonitosti výchovy /64/ // Celkový obraz /70/ a jednostranné koncepce výchovy /72/ // Dimenze /73/ a specifičnost pedagogického myšlení a jednání /75/. Soustava věd o výchově /77/ // 1.2 Utváření a výchova lidí // 2. PROCES VÝCHOVY // 2.1 Kultivující dialog // Subjektově objektové vztahy výchovy // 2.1.1 Jednota a specifičnost filozofického a pedagogického pojetí subjektu a objektu // Pojem subjektu a objektu výchovy /81/. Zvláštnosti intera intrapersonálních vztahů ve výchově /82/.

Dialog výchovy jako prostředek rozvíjení všech lidských vztahů ke skutečnosti /85/. Překonávání jednostranných koncepcí, j Filozoficko-pedagogický Objektivismus a Subjektivismus /87/. Svoboda a meze lidské aktivity v dějinném sebeutváření člověka /89/ // 2.1.2 Kultivující dialog jako hlavní systémotvorný proces výchovy // Podstata pedagogické komunikace /89/. Tvůrčí role subjektu výchovy a pedeutologie /93/. Soustava výchovně vzdělávacích činností /94/. Vnější a vnitřní dialektika subjektu a objektu výchovy. ( Hybná síla rozvoje a seberozvoje osobnosti /94/1 Vývoj a výchova člověka /97/. Souvztažné subjektově objektové změny v procesu výchovy /98/ // 2.1.3 Výchova jako humanizace člověka a lidského světa // Historická a etická dimenze humanismu /100/. Rozhodující úloha lidských aktivit, hodnot a vztahů ve výchově /104/. Růst odpovědnosti lidí za kultivaci vnějšího a vnitřního světa člověka a potřeba celistvějšího pojetí kvalit života i výchovy. Utváření hodnotného a smysluplného stylu života /101/. Pedagogika přizpůsobování a překonávání /103/. Škola jako dílna lidskosti /105/ // 2.2 Cílevědomá tvůrčí činnost // Vztahy cílů, prostředků a podmínek výchovy // 2.2.1 Podmínky výchovy // Dialektická determinace a transcendence výchovy. Celková charakteristika a taxonomie podmínek výchovy /107/. K příčinám pedagogické neúspěšnosti a úspěšnosti /108/. Vnější podmínky výchovy /109/. Životní prostředí člověka a jeho struktura /109/. Výchovné prostředí a pedagogické využívání veškerého prostředí člověka /111/ // Soudobé úsilí o soulad hodnot přírodních i kulturních o racionální, demokratickou a humánní společnost /111/. Lokální podmínky výchovy /111/.

Formativní funkce a pedagogický potenciál životního prostředí člověka /112/. Vnitřní podmínky výchovy /IJJU/Souvztažnost objektivní a subjektivní pozice člověka /113/. Eufúnkční, neutrální a disfunkční podmínky výchovy /114/. Kultivace podmínek výchovy a ekologická výchova /116/. Diagnostika výsledků i podmínek výchovy /117/ // 2.2.2 Cile výchovy // Axiologie, hodnoty a výchova /117/. Cíle výchovy, jejich teorie /118/, funkce /121/, systematizace a členění /122/. Vnější a vnitřní cíle výchovy /122/. Subjektální /124/, objektální /125/ a dialektické taxonomie cílů výchovy /126/. Kultivace člověka a jeho světa, lidské vztahy ke skutečnosti jako základní kritérium členění cílů a obsahu výchovy /127/. Problém základního učiva a konkretizace programu výchovy /132/ Vymezování a optimalizace soustavy výchovně vzdělávacích cílů v pedagogické praxi /135/. Cíle výchovy vymezené nedostatečně /137/ a správně /138/ // 2.2.3 Prostředky výchovy // Obecná analýza lidské činnosti, její mentální modely /141/, prostředky a cykličnost /142/. Systémové pojetí prostředků výchovy /144/. Orientace na základní výchovně vzdělávací hodnoíy. Řešení vzrůstajícího protikladu mezi společenskou a individuální zkušeností /149/. Výchova přímá a nepřímá /151/. Jednostranná orientace na výchovné prostředky /153/. Struktury cílů a prostředků výchovy /154/. Nerespektování podmínek výchovy /155/. Relativita cílově-prostřcdkově-podmínkových vztahů výchovy neznamená relativismus /155/. Optimalizace výchovy /156/. Čím začít /157/ // 2.3 Průběh výchovy ...158 // Jednota a specifičnost vzdělávání a výchovy. Zvláštnosti charakterotvorného procesu /159/. Teorie vývoje /160/ a účinné výchovy mravních vlastností /163/.

Hypotézy žádoucíhp průběhu procesu mravního a sociálního vývoje osobnosti a skupiny /169/. Etapy socializace /171/ a geneze osobních i funkčních vztahů v uměle vytvořených skupinách. Momenty mravního a sociálního vývoje osobnosti /174/. Model sociálné psychických "vrstev" osobnosti /176/. Cesta člověka od mravní heteronomie k autonomii, k mnohostranné lidské emancipaci /177/. Překonávání rozporů jako zdroj harmonického rozvíjení i seberozvíjení osobnosti /178/ // 3. OPTIMALIZACE PREDPOKLADU, PROCESŮ A VÝSLEDKŮ VÝCHOVY // 3.1 Role řízení, demokratické samosprávy a sebeřízení v soudobé společnosti...179 // Podmíněnost a úloha řízení v lidském životě /179/. Podstata /188/, systémotvomé faktory /189/, procesuálni cyklus a funkční složky lidské řídící činnosti /190/. Druhy řízení /191/. Typologie prostředků vedení lidí /192/. Regulativy vnější a vnitřní /193/, pozitivní a negativní /194/ a specifičnost vedení výchovy /194/. Obecné teorie řízení /195/. Hierarchie regulačních soustav /196/. Filozofické /197/ a kybernetické základy řídící činnosti /198/ // 3.2 Vedení výchovné a vzdělávací soustavy ...200 // 3.2.1 Základy // Řízení jako optimalizace a řešení rozporů výchovy /200/. Demokratičnost, odbornost a vertikální i horizontální dimenze řízení vzdělávací soustavy /201/. Mikro-a makrořízení, obvody /203/, subsystémy /205/, cílové a předpokladové funkce řízení výchovy a vzdělávání /206/. Odvětvová a územní(průřezová) správa /209/ // Model centra pro komplexní a speciální vedení vzdělávací soustavy /210/. Oborová struktura /212/ // Správa, samospráva a sebeřízení /217/. Vedoucí orgány školy /222/ a reforma makrořízení /223/ // 3.2.2 Podstata a zvláštnosti pedagogického vedení ...229 //

Pojem /229/, hranice /230/, začlenění a hierarchická skladba pedagogického vedení /231/. Jednota řídících a výkonných činností /233/. Podstata /234/, dosavadní teorie /235/ a zvláštnosti pedagogického vedení /235/ // Srovnání řízení výroby a výchovy /236/. Vztahy vnějšího // 10 // a vnitřního mikro- a makrořízení /241/. Funkční složky a procesuálni cyklus pedagogického vedení /243/ // 3.2.3 Pedagogická diagnostika // Pojem /244/ a zvláštnosti pedagogické diagnostiky /245/. Kontrola a sebekontrola obecná a odborná, vnější a vnitřní /246/. Prostředky pedagogické diagnostiky /246/. Záznamy o žácích /247/. Problém ukazatelů a kritérií pedagogické úspěšnosti /248/, posuzovací stupnice /249 /. Rozbor výchovně vzdělávací situace ve třídě/250/ // 3.2.4 Pedagogické projektování // Prognózy /253/, cílové programy, dlouho-, středně- a krátkodobé projekty výchovy a vzdělávání. Roční plán školy /254/. Pojetí /255/, předpoklady /256/ a metodika operativního projektování výchovy v užších sociálních skupinách /257/. Příprava, obsah, forma /262/ a obtíže projektování výchovy ve třídě /263/ // 3.2.5 Vlastní vedení výchovně vzdělávacího procesu ... Rozhodující role tvůrčího realizačního úsilí celé pedagogické obce /264/. Překonávání jednostranností, formalismu a byrokratismu. Vztahy přímého a nepřímého /265/, celkového a částečného /266/, obecného a konkrétního /267/, integrace a diferenciace v pedagogickém vedení /268/ // 3.3 Tvůrčí vychovatelské osobnosti, samosprávy a sbory, hlavní záruka pedagogické úspěšnosti // Demokratičnost, kompetence a racionalizace pedagogického vedení /272/iPedagogická kvalifikace /275/ a tvořivost /279/.

Umění vést lidi, pedagogické sbory /281/ a organizovat práci ve sféře určité vzdělávací soustavy /273/. Význam, výběr, vzdělávání a analýza profesionálních činností ředitelů škol /283/. Typologie pedagogických pracovníků /274/ a rámcová nomehklatura vedoucích pedagogických pracovníků pro komplexní a speciální mikro- a makrořízení vzdělávací soustavy /286/. Osobnostní potenciál pro vedení /288/, sociabilita a kreativita vedoucích vychovatelských osobností. Gradace profesionality vedoucích pedagogických pracovníků a tvořivé vedení tvořivosti /289/ // Závěrem... 289 // Shrnutí a problémové úlohy Celistvé a otevřené pojetí výchovy // Sylabus k základům pedagogiky...290 // Summary ...304 // Zusammenfassung ...305 // Literatura ...306