.

0 (hodnocen0 x )

(9) Půjčeno:8x 

BK

1. vyd.

V Olomouci : Univerzita Palackého, 2005

295 s.

ISBN 80-244-1075-3 (brož.)

Obsahuje bibliografické odkazy

Děti postižené - psychoterapie - příručky

Pedagogika speciální - psychoterapie - příručky

Terapie pedagogická - příručky

000110986

Předmluva // 1. Teoretický úvod - Oldřich Müller // 1.1 Terapie - základní vymezení 14 // 1.2 Terapie ve speciální pedagogice 14 // 1.2.1 Původ a zdroje 19 // 1.2.2 Vymezení 20 // 1.2.3 Procesuálni stránka 24 // 1.2.4 Definovania klasifikace 24 // 1.2.5 Úvodní charakteristika jednotlivých základních terapií 25 // 1.3 Model „vnímání - představy - myšlení“ jako základ terapií ve speciálněpedagogické intervenci 35 - Marie Vilková // 2. Arteterapia 42 - Jaroslava Šicková // 2.1 Rôzne pohľady na umenie 42 // 2.1.1 Umenie pre umenie - L’art pour Part 42 // 2.1.2 Umenie pre človeka - L’art pour l’home 42 // 2.1.3 Umenie pre zdravie - L’art pour la santé 42 // 2.2 Môže umenie naozaj liečiť? 44 // 2.2.1 Výtvarné umenie ako metafora 45 // 2.2.2 Umenie ako neverbálna komunikácia 45 // 2.2.3 Umenie a katarzia 46 // 2.2.4 Umenie a intergrácia 46 // 2.3 Výtvarné materiály a médiá 4? // 2.4 Arteterapia 42 // 2.4.1 Vymedzenie pojmu arteterapia 47 // 2.4.2 Arteterapia v širšom zmysle slova 47 // 2.4.3 Arteterapia v užšom zmysle slova 47 // 2.4.4 Vymedzenia pojmu pod’la jednotlivých autorov 47 // 2.4.5 Z histórie arteterapie 48 // 2.5 Teoretická výchdiska arteterapie 50 // 2.5.1 Psychdynamické východiská arteterapie 50 // 2.5.2 Arteterapia a individuálna psychológia 51 // 2.5.3 Chápanie a indivuduálna psychlógia 51 // 2.5.4 Arteterapia a psychoanalýza S. Freuda 52 // 2.5.5 Behaviorismus 52 // 2.5.6 Tvarová psychológia a fenomenologia a arteterapii 53 // 2.5.7 Humanistický prístup v arteterapii 55 // 2.5.8 Arteterapia a logoterapia V. Frankla 56 // 2.5.9 Postmoderna a arteterapia 57 // 2.5.10 Spiriluálné-ekologické východisko arteterapie (Sicková) 59 // 2.6 Formy arteterapie 60 // 2.6.1 Individuálna aetetrapie 60 // 2.6.2 Skupinová arteterapie 60 // 2.6.2.1 Rodinná arteterapie 61 //

2.6.2.2 Arteterapie v partnerskom vzťahu 63 // 2.7 Osobnosťarteterapeuta a arteterapeutický vzťah 63 // 2.7.1 Profesia arteteraupeta 63 // 2.7.2 Znalosti a osobnostné predpoklady arteterapeuta // 2.7.3 Arteterapeutický vzťah // 2.8 Štruktúra arteterapeutického stretnutia // 2.8.1 Výber výtvárného materiálu alebo, média // 2.8.2 Dllžka terapeutického procesu // 2.9 Ciele a cieľové skupiny arteterapie // 2.9.1 Deti // 2.9.2 Dospievajúci // 2.9.3 Seniori // 2.10 Výtvarné materiály a médiá v arteterapii // 2.10.1 Delenie materiálov // 2.11 Kresba // 2.11.1 Kresby v arteterapii // 2.11.2 Vývojové štádiá detskej kresby // 2.11.3 Kresebné testy // 2.11.3.1 Goodenoughovej test kresby ľudeskej postavy (1926) // 2.11.3.2 Machoverovej test (1949) kresby ľudeskej postavy // 2.11.3.3 Kresba ľudeskej postavy // 2.11.3.4 Test stromu - Baum Test podľa Kocha (1952) // 2.11.3.5 Test domu // 2.11.3.6 Dynamický test kresby ľudeskej postavy (István Hárdi 1992) // 2.11.3.7 Wartegov test // 2.11.3.8 Test Lindy Gantt // 2.11.3.9 Test imaniginácie a zmyslu pre súvislosti // 2.12 Maľba // 2.12.1 Farba v arteterapii // 2.12.2 Farba v arteterapii reprezentuje aj intezitu a stav emočného života // 2.12.3 Používanie farieb v starých kultúrách // 2.12.4 Delenie fareb // 2.12.5 Symbolika farieb // 2.12.6 Farebné kombinácie // 2.12.7 Farebné testy // 2.12.7.1 KTC (kvinterncolor), farebný test // 2.12.7.2 Farebné testy (Luscher, Rorschach) // 2.12.7.3 Metoda tzv. Sebaodhalenia cez farebnú techniku // 2.12.8 Preferencia farieb // 2.12.9 Maľba v arteterapii // 2.12.9.1 Temperové farby // 2.12.9.2 Akvarelové farby // 2.12.9.3 Prstové farby // 2.12.9.4 Voskové pastely (Giocondi) // 2.12.9.5 Olejové farby // 2.12.9.6 Farebné ceruzky // 2.13 Koláž v arteterapii // 2.14 Trojdimenzionálne materiály sa delia na mäkké a tvrdé //

2.14.1 Mäkké materiály // 2.14.1.1 Hlina // 2.14.1.1.1 Práce s hlinou // 2.14.1.1.2 Chvála hmatu // 2.14.1.1.3 Haptický a vizuálny typ // 2.14.1.2 Piesok // 2.14.1.3 Terapeutický význam priestorových médií // 2.14.2 Trojdimenzionálne tvrdé materály sú drevo, kameň // 2.14.2.1 Drevo v arteterapii 95 // 2.14.2.2 Kameň 96 // 2.14.3 Iné materiály a médiá využiteľné v arteterpii 96 // 2.14.3.1 Sadra 96 // 2.14.3.2 Sklo 96 // 2.14.3.3 Oheň 97 // 2.14.3.4 Sklenené črepy 97 // 2.14.3.5 Maľba na sklo 97 // 2.14.3.6 Fotografia ako arteterpeutické médium 98 // 3. Dramaterapie a hledáni jejího místa v systému 101 - Milan Valenta // 3.1 Strukturované dramaterapeutické 104 // 3.1.1 Přehled konvencí využitelných v dramatických projektech 105 // 3.1.2 Náměty dramaterapeutických projektů 115 // 3.1.2.1 Estetická distance 116 // 3.1.2.2 Poruchy paměti 120 // 3.2 Náměty dramaterapeutických lekcí 127 // Oldřich Müller // 4. Teatroterapie 135 - Martin Dominik Polínek // 4.1 Historie 138 // 4.2 Cíle teatroterapie 139 // 4.2.1 Teatroterapeutické cíle z léčebného hlediska 139 // 4.2.2 Teatroterapeutické cíle z uměleckého hlediska 140 // 4.3 Metody a struktura 140 // 4.4 Osobnost teatroterapeuta 143 // 4.5 Příklady z praxe 145 // 4.5.1 Centrum služeb postiženým „Horizont“ 145 // 4.5.2 SPI SPOLU 147 // 4.5.3 SVP DOMEK 147 // 4.6 Popis konkrétního teatroterapeutického projektu 148 //

5. Poetoterapie 131 - Pavel Svoboda // 5.1 Výklad obecných pojmů 151 // 5.1.1 Co je poetoterapie 151 // 5.1.2 Co je cílem a obsahem poetoterapie 151 // 5.1.3 Odlišnosti mezi poetoterapií a biblioterapií 151 // 5.2 Něco málo o historii poetoterapie 153 // 5.3 Příčiny novodobého zájmu o poetoterapii 153 // 5.4 Účinky poezie na člověka 154 // 5.5 Spojení poetoterapeutických a muzikoterapeutických aktivit 156 // 5.6 Inventář poetoterapie 157 // 5.7 Některé poetoterapeutické techniky 157 // 5.7.1 Zahřívací část - poetické hry se jmény 157 // 5.7.2 Využití formy limeriku 158 // 5.7.3 Nonsensy a neologismy jako vyjádření pocitů 159 // 5.7.4 Využití formy tanka 160 // 5.7.5 Některé další skupinové techniky 160 // 5.7.6 Ještě jednou nonsensy 163 // 5.7.7 Poetický příběh 165 // 5.7.8 Práce s hotovými básněmi 166 // 5.7.9 Scénická tvoba 167 // 6. Muzikoterapie 169 - Jiří Kantor // 6.1 Pojem a definice muzikoterapie 169 // 6.2 Cílové skupiny muzikoterapeutické intervence 172 // 6.3 Aktivní a receptivní muzikoterapie, její prostředky a metody 173 // 6.3.1 Aktivní muzikoterapie 173 // 6.3.1.1 Hudební improvizace jako diagnostický a terapeutický fenomén 175 // 6.3.1.2 Další postupy aktivní muzikoterapie 177 // 6.3.2 Receptivní muzikoterapie 179 // 6.3.2.1 Hudební materiál v receptivní muzikoterapii z hlediska žánrů 179 // 6.3.2.2 Metody receptivní muzikoterapie 179 // 6.4 Formy muzikoterapie 183 // 6.5 Muzikoterapeutické cíle 185 // 6.6 Muzikoterapie (nejen) ve speciální pedagogice - možnosti aplikace 186 // 6.6.1 Využití hudby při práci učitele 190 // 6.7 Hudba jako relaxační a anxioalgolytický prostředek 192 // 6.7.1 Relaxační a anxioalgolytický prostředek 194 // 6.7.2 Nácvik relaxace, její význam a použití 195 //

7. Taneční terapie 200 - Jaroslava Dosedlová // 7.1 Vznik a vývoj 200 // 7.2 Taneční terapie jako primitivní exprese 203 // 7.3 Symbolická taneční terapie Laury Sheleen 211 // 7.4 Taneční terapie v USA a Velké Británii 213 // 7.5 Psychobalet 217 // 7.6 Závěr 219 // 8. Metoda bazálni stimulace a její využití při edukaci žáků s těžším postižením // a s více vadami 223 - Marie Vítková // 8.1 Bazálni stimulace - vysvětlení pojmu 223 // 8.2 K vývoji bazálni stimulace 223 // 8.3 Systém bazálni stimulace 224 // 8.4 Jednotlivé oblasti podpory 225 // 8.4.1 Somatické podněty 227 // 8.4.2 Vibrační podněty 227 // 8.4.3 Vestibulární podněty 227 // 8.4.4 Čichové a chuťové podněty 227 // 8.4.5 Sluchové a zrakové podněty 229 // 8.4.6 Komunikativní a sociálně-emocionální podněty 230 // 8.5 Didaktická koncepce podpory žáků s těžším postižením a s více vadami 230 // 8.6 Bazalní stimulace podle Fröhlicha 231 // 8.6.1 Okruh osob 231 // 8.7 Teoretické základy bazálni stimulace 232 // 8.7.1 Neurofyziologický vývojový model podle Pechsteina 232 // 8.7.2 Vývojově genetický přístup podle Piageta 233 // 8.7.3 Fyzioterapeutický model vývoje podle Bobatha 234 // 8.8 Cíle a metody praktické podpory 235 // 8.9 Soubor námětů pro edukaci jedinců s těžším postižením a s více vadami 235 // 8.9.1 Okruh osob 239 // 8.9.2 Soubor námětů , 241 // 8.9.2.1 Senzomotorika, vnitřní vnímání 242 // 8.9.2.2 Psychomotorika, vnímání okolního prostředí 235 // 8.9.2.3 Sociomotorika, vnější vnímání 240 // 9. Ergoterapie 252 - Viktor Dočkal // 9.1 Filozofie ergoterapie 252 // 9.2 Historie a současnost ergoterapie 252 // 9.3 Definice ergoterapie 253 // 9.4 Prostředky ergoterapie 253 // 9.5 Cíle ergoterapie 253 // 9.6 Kde se ergoterapie provádí 254 //

9.7 Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů (ICIDH-2) 254 // 9.7.1 Porucha (impairment) 254 // 9.7.2 Disabilita 255 // 9.7.3 Handicap 255 // 9.8 Analýza aktivit 255 // 9.8.1 Celková anylýza aktivity 256 // 9.8.2 Specifická analýza aktivity 256 // 9.9 Formy aktivity 256 // 9.10 Vyšetřování v ergoterapii 256 // 9.11 Plánování léčebného procesu 257 // 9.12 Metody a přístupy aplikované v ergoterapii 257 // 9.13 Rozdělení ergoterpie 258 // 9.13.1 Ergoterapie cílená na postiženou oblast 258 // 9.13.1.1 Vyšetření úchopu 259 // 9.13.1.2 Příklady činností prováděných při ergoterapii zaměřené na postiženou oblast 260 // 9.13.2 Ergoterapie zaměřená na nácvik soběstačnosti 260 // 9.13.2.1 Nácvik soběstačnosti v ADL (activities of daily living) 260 // 9.13.2.2 Nácvik samostatnosti v bydlení 263 // 9.13.3 Oblast předpracovní rehabilitace 263 // 9.13.4 Ergoterapie k naplnění volného času a zlepšení celkové fyzické kondice 266 // 9.14 Působení ergoterapeuta v jednotlivých oblastech 266 // 9.14.1 Zdravotnická zařízení, nemocnice 266 // 9.14.2 Rehabilitační ústavy a stacionáře 266 // 9.14.3 Léčebny pro dlohodobě nemocné 267 // 9.14.4 Ústavy sociální péče pro děti a dospělé 267 // 9.14.5 Denní stacionáře pro dospělé a seniory, domovy seniorů 267 // 9.14.6 Speciální školy 268 // 9.14.7 Home care služby 268 // 9.14.8 Chráněné dílny, tréninková místa, přechodné či podporované zaměstnávání 268 // 9.14.9 Chráněné a podporované bydlení 269 // 9.14.10 Vazební věznice a výkony trestu 269 // 9.15 Praktické využití ergoterapie v konkrétních příkladech 270 // 9.15.1 Ergoterapie u osob s centrální hemiparézou 270 // 9.15.1.1 Nácvik ADL 270 // 9.15.2 Ergoterapie u dětí s Dětskou Mozkovou Obrnou 271 // 9.15.2.1 Rozlišujeme čtyři formy DMO 271 //

9.15.2.2 Možnosti intervence 272 // 9.15.2.3 Nácvik soběstačnosti u dětí s DMO 272 // 9.15.3 Ergoterapie v geriatrii 273 // 9.15.3.1 Príklady intervence 274 // 9.15.3.2 Příklady některých testů a hodnocení v geriatrii 274 // 9.15.4 Ergoterapie v psychiatrii 275 // 9.15.4.1 Ergoterapie u lidí v akutní fázi nemoci 275 // 9.15.4.2 Ergoterapie u lidí v neakútni fázi 276 // 9.15.5 Ergoterapie u lidí s mentálním postižením 276 // 9.15.5.1 Ergoterapie u lidí s lehkou mentální retardací 277 // 9.15.5.2 Ergoterapie u lidí se střední mentální retardací 277 // 9.15.5.3 Ergoterapie u lidí s těžkou mentální retardací 277 // 9.15.5.4 Ergoterapie u lidí s hlubokou mentální retardcí 277 // 10. Postavení hipoterapie v animoterii a působení zvířat na člověka 279 - Irena Dudková // 10.1 Charakteristika hipoterapie a její okruhy 280 // 10.1.1 Hiporehabilitace 280 // 10.1.2 Léčebně pedagogicko psychlogické ježdění(LPPJ) 281 // 10.1.3 Sport handicapovaných a rekreační ježdění 281 // 10.2 Principy hipoterapie a její přínos 281 // 10.3 Aplikovatelnost hipoterapie na jednotlivé diagnózy 284 // 10.4 Vhodný kůň pro hipoterapii 285 // 11. Canisterapie 286 - Jana Vrbová // 11.1 Obecné pojetí 286 // 11.2 Historie 286 // 11.3 Metody a formy 288 // 11.3.1 Metody 288 // 11.3.1.1 AAA (Animal Assisted Activities) 288 // 11.3.1.2 AAT (Animal Assisted Therapy) 288 // 11.3.2 Formy 288 // 11.4 Subsystémy v canisterapii 289 // 11.4.1 Psovod 289 // 11.4.2 Canisterapeutický pes 289 // 11.4.3 Poskytovatel péče a terapeut 289 // 11.4.4 Klient 289 // 11.5 Speciálněpedagogické pojetí canisterapie 290 // 11.5.1 Tělesně a zdravotně postižení 290 // 11.5.2 Mentální postižení 290 // 11.5.3 Smyslová postižení 290 // 11.5.4 Poruchy komunikace 291 // 11.5.5 Poruchy chování 291 // 11.5.6 Psychické poruchy 291 //

11.6 Části a obsah canisterapie 291 // 11.6.1 Úvodní část , 291 // 11.6.2 Relaxační část 291 // 11.6.3 Aktivní část 292 // 11.6.3.1 Činnosti pro rozvoj hrubé motoriky 292 // 11.6.3.2 Činnosti pro rozvoj jemné motoriky 292 // 11.6.3.3 Činnosti pro rozvoj orientace 292 // 11.6.3.4 Činnosti pro rozvoj komunikace verbální i neverbální 292 // 11.6.4 Závěrečná část 293 // 11.7 Zásady canisterapie 293