Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 28.05.2026. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(50) Půjčeno:50x 
BK
Beletrie
Vyd. 1.
Praha : Odeon, 1988
321 s. ; 22 cm

Ars. Literárněvědná řada
němčina
Přeloženo z němčiny
Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky
000111949
Předmluva 7 // Úvod 9 // 1. Zprostředkovanost jako druhový znak vyprávění 12 // 1.1. Zprostředkovanost a „point of view“ 18 // 1.2. Zprostředkovanost a osoba vypravěče 21 // 2. Nulové stupně zprostředkovanost: synopse, nadpis kapitoly, náčrt 35 // 2.1. Synopse: příběh bez vypravěče 36 // 2.2. Synopse, převyprávění a didaktika literatury 41 // 2.3. Nulový stupeň zprostředkovanosti v ápisn{cích Henryho Jamese 44 // 2.4. Synoptické nadpisy kapitol 52 // 2.5. Dodatek a exkurs: změna gramatického času v obrázkových příbězích 60 // 3. Revidovaná verze typických vyprávěcích situací 63 // 3.1. Konstitutivní složky typických vyprávěcích situací: osoba, perspektiva, modus 64 // 3.1.1. Opozice I (osoba): Já — On 76 // 3.1.2. Opozice II ( perspektiva): vnitřní perspektiva — vnější perspektiva 77 // 3.1.3. Opozice III (modus): vypravěč — reflektor 78 // 3.1.4. Typologický kruh 79 // 3.2. Dynamizace vyprávěcí situace 83 // 3.2.1. Profil vyprávění 88 // 3.2.2. Rytmus vyprávění 90 // 3.3. Schematizace vyprávěcího aktu: vyprávěčské šablony 96 // 3.4. Dynamizace a schematizace: shrnutí 99 // 4. Opozice „osoba“: identičnost — neidentičnost existenciálních oblastí vypravěče (1. osoba — 3. osoba) 101 // 4.1. Diskuse o vyprávění v 1. a 3. osobě u Wolfganga Kaysera, W.C. Boothe aj 102 // 4.2. Praxe autorů 106 // 4.3. Zfilmování narativních textů v 1. a 3. osobě 108 // 4.4. Pokus o nové zdůvodnění opozice Já/On z hlediska teorie // vyprávění 111 // 4.5. časoprostorová deixe v narativních textech v 1. a 3. osobě 116 4.6. „Tělesnost“ vypravěče a motivace k vyprávění 118 // 4.7. Některé důsledky pro interpretaci 119 // 4.8. Střídavé použití 1. a 3. osoby 125 // 4.8.1. Střídání 1. a 3. osoby v románu Henry Esmond 126 //
4.8.2. Střídání 1. a 3. osoby v moderním románu : Herzog, Mé jméno budiž // Gantenbein, Montauk 131 // 5. Opozice „perspektiva“: vnitřní — vnější perspektiva 138 // 5.1. Vztah opozice „perspektiva“ k opozici „osoba“ 138 // 5.2. Perspektiva a zobrazení prostoru 143 // 5.2.1. Dva modely zobrazení prostoru ve vyprávění 147 // 5.3. Perspektivismus — aperspektivismus 152 // 5.4. Vnitřní perspektiva — vnější perspektiva 157 // 5.4.1. Zobrazení vnitřního světa 159 // 5.4.2. Problémy demarkace mezi vnitřní a vnější perspektivou 164 // 5.4.3. Podprahová perspektivizace u Dickense 170 // 6. Opozice „modus“ : postava vypravěče — postava reflektora 176 // 6.1. Postavy vypravěčů, reflektorů a přechody mezi nimi 181 // 6.1.1. Věrohodnost vypravěčských postav 185 // 6.2. Opozice „modus“ a „místa nedourčenosti“ (R. Ingarden) 188 // 6.3. Postava vypravěče a reflektora na začátku vyprávění 191 // 6.3.1. Opozice „modus“ a textově lingvistické rozlišení mezi „emickými“ a „etickými“ začátky textů 200 // 6.4. Personalizace postavy vypravěče u Katherine Mansfieldové, Jamese Joyce a Thomase Manna 205 // 6.4.1. Katherine Mansfieldová, ž ahradní slavnost 207 // 6.4.2. James Joyce, Odysseus 209 // 6.4.3. Thomas Mann, Kouzelný vrch 215 // 6.4.4. Vyprávěcí situace v novele Thomase Manna Tristan z hlediska // textové lingvistiky a teorie vyprávění 217 // 7. Typologický kruh: schéma a funkce 223 // 7.1. Od autorské k personální vyprávěcí situaci: autorsko-personální kontinuum 224 // 7.1.1. Ústup autorského vypravěče 225 // 7.1.2. Autorská režie dialogu 226 // 7.1.3. Od jména k zájmenu 227 // 7.1.4. Polopřímá řeč jako přechod od autorské k personální vyprávěcí situaci 229 // 7.1.5. „Nakažení“ vypravěčova jazyka jazykem postav 230 //
7.1.6. Diferenciaice jazyka vypravěče a jazyka postav 232 // 7.1.7. Kolokvializace jazyka vypravěče 233 // 7.1.8. Demarkační problémy mezi autorskou a personální zónou 235 // 7.1.9. Od polopřímé řeči k personální vyprávěcí situaci 237 7.1.10. Autorsko-personální kontinuum a personalizovaná postava vypravěče 238 // 7.2. Od autorské vyprávěcí situace k vyprávěcí situaci v 1. osobě 240 // 7.2.1. Autorský vypravěč v Pumpernickelu 241 // 7.2.2. Periferní vypravěč v 1. osobě 244 // 7.2.3. Od quasiautobiografického vyprávění v 1. osobě k vnitřnímu monologu 249 // 7.2.4. Schéma dvojího Já v quasiautobiografické vyprávěcí situaci 252 // 7.2.5. „Point of view“ a vzpomínání ve vyprávění v 1. osobě 254 // 7.2.6. Vyprávěcí situace v 1. osobě a polopřímá řeč 259 // 7.3. Od vyprávěcí situace v 1. osobě k personální vyprávěcí situaci 266 // 7.3.1. Umírání v ich-formě 271 // 7.3.2. „Oko kamery“ 274 // 7.4. Závěrem 279 // Literatura 283 // Ediční poznámka 295 // Miloš Pohorský: „Duch románu“ v teorii vyprávěcích situací 299 // Jmenný rejstřík 308 // Věcný rejstřík 317
(OCoLC)39439059
cnb000043736

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC