.

0 (hodnocen0 x )

BK

Vyd. 1.

Ústí nad Labem : Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1999

121 s.

ISBN 80-7044-221-2 (brož.)

Skripta

Bibliografie: s. 109-112

Čeština - učebnice vysokošk.

000111982

ÚVOD 3 // I. OBECNÉ POUČENÍ O ŘEČI A JAZYCE // Komunikace u lidského druhu a jei 1.1.1 Sdělování jako životní princíp l. 1.2 Evoluce intelektu // 1.2 ŘEČOVÉ FUNKCE // 1.2.1 Sdělování u člověka // 1.2.2 Vývoj sdělovacího kódu u člověka // 1.2.2.1 Reflexní činnost // 1.2.2.1.1 Ontogeneze řeči z reflexologického pohledu // 1.2.2.1.2 Fatické funkce // 1.3 ŘEČ, JAZYK A KOMUNIKACE // 1.4 Funkce řeči // 1.5 Znakové procesy a jazyk // 1.5.1 Fylogenetické hledisko // 1.5.2 Ontologicko-gnozeologické hledisko // 1.5.3 Lingvistické pojetí znaku a znakové struktury // 1.5.4 Funkce znaku // 1.5.5 VÝZNAM ZNAKU // 1.5.5.1 Úroveň sémiotické analýzy // 1.5.5.2 SÉMIOTICKÉ SYSTÉMY S LINGVISTICKOU STRUKTUROU // 1.6 Znakové systémy a řeč // 1.6.1 Znakovosť // 1.6.2 Formy kognitivních funkcí // 1.6.3 Kognitivní pochody // 1.7 Symbologeneze lidského jedince i lidské species // 1.7.1 Symbolismus // 1.7.1.1 Důsledky symbolismu // 1.7.2 Symbolická aktivita // 1.7.2.1 Emocionální symbolismus // 1.7.2.1.1 Emocionální typ komunikangta // 1.7.2.2 Diskurzivní symbolismus // 1.7.2.2.1 Diskurzivní typ komunikanta // 1.7.2.2.1.1 Typ Verbálně abstraktní // 1.7.2.2.1.1.1 Nadprůměr // 1.7.2.2.1.2 Typ komunikativní // 1.7.2.2.1.2.1 Vyšší průměr // 1.7.2.2.1.3 Typ vizuální, haptický a pohybový // 1.7.2.2.1.3.1 Nižší průměr // 1.7.2.2.1.3.2 Zřetelný podprůměr (IQ 67 AŽ 90) // 1.7.2.2.1.3.3 Slabomyslnost (IQ 0 až 67) // 1.7.2.2.1.3.3.1 Debilita // 1.7.2.2.1.3.3.2 Imbecilita // 1.7.2.2.1.3.3.3 Idiotie 14 // 1.8 Systémový charakter přirozeného jazyka 14 // II. ČESKÝ NÁRODNÍ JAZYK 15 // 2.1 PŮVOD ČEŠTINY 15 // 2.1.1 Jazyková příbuznost Slovanů 15 // 2.1.2 INDOEVROPSKÝ ZÁKLAD SLOVANŠTINY 15 // 2.1.3 Skupiny slovanských jazyků 16 // 2.1.3.1 BALTOSLOVANSKÁ JAZYKOVÁ JEDNOTA 16 //

2.1.4 Období praslovanské 16 // 2.1.5 Staroslověnština 18 // 2.1.6 Typ češtiny 18 // 2.2 Počátky vývoje češtiny 19 // 2.2.1 Periodizace vývoje spisovného českého jazyka 19 // 2.2.2 Poznámky k jmenné deklinaci češtiny 19 // 2.2.2.1 Kmenotvorná přípona 20 // 2.2.2.2 Deklinace jmenné podle kmenů 20 // 2.2.2.2.1 Kmeny samohláskové 21 // I. O-KMENY 21 // A. O-KMENY MUŽSKÉ 21 // 1. Vzory chlap, dub-, had 21 // 2. Vzory oráč, meč, kóň 22 // 3. Vzory Juří, řebří 22 // B. O-KMENY STŘEDNÍ 22 // 1. Vzor město 22 // 2. Vzor moře 22 // 3. Vzor znamenie 22 // II. A-KMENY 22 // III. U-KMENY 23 // IV. I-KMENY 23 // 2.2.2.22 Kmeny souhláskové 23 // I. N-KMENY 23 // II. S-KMENY 23 // III. NT-KMENY 23 // IV. R-KMENY 23 // V. V-KMENY 23 // 2.2.2.3 Skloňování zájmenné 23 // 2.2.2.4 Skloňování složené (adjektivní) 24 // 2.3 Český národní jazyk 24 // 2.4 Rozvrstvení českého národního jazyka 25 // 2.4.1 Nespisovný jazyk 25 // 2.4.1.2 Tradiční územní dialekt 25 // 2.4.1.3 Interdlalekty 25 // 2.4.1.4 Obecná čeština 25 // 2.4.1.5 Profesionální mluva, slang, argot 26 // 2.4.2 Spisovný jazyk 26 // 2.4.2.1 Norma a kodifikace spisovného jazyka 26 // 2.4.2.2 Funkční styly spisovného jazyka 27 // 2.4.2.3 Vývojové tendence současné spisovné češtiny 27 // 114 // III. JAZYKOVĚDA A ZÁKLADNÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY 28 // 3.1 Výrazové prostředky přirozeného jazyka 28 // 3.1.1 Výrazové prostředky jazykové 28 // 3.1.1.1 Klasifikace výrazových prostředků jazykových 28 // 3.1.1.1.1 Lexikální výrazové prostředky 29 // 3.1.1.1.2 Gramatické výrazové prostředky 29 // 3.1.2 Výrazové prostředky mimojazykové 29 // 3.2 Výrazový plán fonický (zvukový) 29 // 3.2.1 FONETIKA 29 // 3.2.1.1 Fonetika jako součást mluvnice 30 // 3.2.2 FONOLOGIE 30 // 3.2.2.1 Inventář českých fonémů 30 //

3.2.3 FONETICKÉ VĚDY 31 // 3.2.4 FYZIOLOGICKÁ FONETIKA 31 // 3.2.4.1 Funkce CNS v procesu řízení řečové činnosti 31 // 3.2.4.1.2 Anatomické a neurofyziologické hledisko řeči 31 // 3.2.5 AKUSTICKÁ FONETIKA 32 // 3.2.5.1 Akustické podmínky řeči 32 // 3.2.5.1.1 Zvuková vlna 33 // 3.2.5.1.2 Akustické podmínky řeči 33 // 3.2.5.1.2.1 Sluchový práh 34 // 3.2.5.1.2.2 Ticho a hluk 34 // 3.2.5.1.2.3 Hladina hlasitosti 34 // 3.2.5.1.2.4 Slyšitelný zvuk 34 // 3.2.5.1.2.5 Řečový zvukový signál 35 // 3.2.5.1.2.6 Fonace 35 // 3.2.5.1.2.7 Formanty 35 // 3.2.5.1.2.8 Samohlásky 36 // 3.2.5.1.2.9 Hlásky se zvláštní formantovou strukturou (likvidy) 36 // 3.2.5.1.2.10 Hlásky šumové 37 // 3.2.6 PERCEPČNÍ FONETIKA 37 // 3.2.6.1 Smyslové funkce 37 // 3.2.6.2 Percepce 37 // 3.2.6.3 Orgány přijímající řečový signál 37 // 3.2.6.3.1 Sluchový analyzátor 38 // 3.2.6.3.2 Opticko-vizuální prostředky řeči 3 8 // 3.2.6.3.2.1 Zrakový analyzátor 38 // 3.2.7 ARTIKULAČNÍ FONETIKA 38 // 3.2.7.1 Dýchací ústrojí 39 // 3.2.7.2 Hlasový (fonační) orgán 39 // 3.2.7.2.1 Průběh fonace 39 // 3.2.7.2.2 VÝŠKA, SÍLA A BARVA HLASU 39 // 3.2.7.2.3 Hlasové začátky 40 // 3.2.7.3 Artikulační ústrojí 40 // 3.2.7.3.1 Dutiny 40 // 3.2.7.3.1.1 Artikulační orgány ústní dutiny 40 // 3.2.7.4. Klasifikace českých vokálů 41 // 3.2.7.5 Dvojhlásky 41 // 3.2.7.6 Klasifikace českých konzonantů 42 // 3.2.7.6.1 TŘÍDĚNÍ PODLE MÍSTA TVOŘENÍ 42 // 3.2.7.6.2 TŘÍDĚNÍ PODLE ZPŮSOBU TVOŘENÍ 42 // 3.2.7.6.3 TŘÍDĚNÍ PODLE ZNĚLOSTI 42 // 3.2.7.6.4 TŘÍDĚNÍ PODLE NOSOVOSTI 43 // 3.2.8 PEDOFONETIKA 43 // 115 // 3.2.9 PATOFONETIKA 44 // 3.2.9.1 Poruchy výslovnosti 44 // 3.2.9.2 Motorické poruchy mluvy a výslovnosti 45 // 3.2.9.3 Extrapyramidové PORUCHY MLUVY 45 // 3.2.9.4 Poruchy mluvy funkčního rázu 45 //

3.2.9.5 Syndromy postižení laloků 45 // 3.2.9.5.1 Syndrom prefrontální 45 // 3.2.9.5.2 Syndrom parietální 45 // 3.2.9.5.3 Syndrom okcipitální 46 // 3.2.9.5.4 SyndromCAPSULLAE interna 46 // 3.2.9.5.5 Syndrom corporis callosi 46 // 3.2.9.6 Syndromy komor, likvorových cest a plen mozkových 46 // 3.2.9.7 Poruchy symbolických funkcí vyšší nervové činnosti 46 // 3.2.9.7.1 Poruchy řeči a přidruženýchjfunkcí 46 // 3.2.9.7.2 Apraxie 47 // 3.2.9.7.3 Agnosie 47 // IV. MLUVENÁ KOMUNIKAČNÍ FORMA ŘEČI A JAZYKA 48 // 4.1 ŘEČ MLUVENÁ A JEJÍ ZVUKOVÁ STRÁNKA 48 // 4.1.1 Zvuková stránka řeči a jazyka 48 // 4.1.2 ZÁKLADNÍ JEDNOTKY MLUVENÉ ŘEČI 49 // 4.1.2.1 Soustava českých hlásek 49 // 4.1.2.2 Vztah zvukové a psané podoby řeči 49 // 4.1.2.3 Slabika 51 // 4.1.3 Spisovná výslovnost // 4.1.3.1 Některé odchylky od správného tvoření hlásek // 4.1.3.2 Výslovnost s rázem // 4.1.3.3 Hláskové kombinace // 4.1.3.3.1 Spojení souhlásek se samohláskou a naopak // 4.1.3.3.2 Spojení samohlásky se samohláskou // 4.1.3.3.3 ČLÁNKOVACÍ SPODOBA // 4.1.3.3.4 Znélostní spodoba // 4.1.3.3.5 Styk stejných samohlásek // 4.1.3.4 Slovní přízvuk // 4.1.3.5 Poznámka ke zvukové stránce věty // 4.1.3.5.1 Větný přízvuk // 4.1.3.5.2 Pauzy // 4.1.3.5.3 Intonace // 4.1.3.6 Modulace řeči // 4.1.3.6.1 Výpovědní intonace // 4.1.3.6.2 KADENCE // 4.1.3.6.2.1 KONKLUZÍVNÍ KADENCE KLESAVÁ // 4.1.3.6.2.2 KADENCE STOUPAVĚ KLESAVÁ // 4.1.3.6.3 ANTIKADENCE // V. PSANA KOMUNIKAČNÍ FORMA JAZYKA 56 // 5.1 JAZYK PSANÝ A JEHO GRAFIČKA STRANKA 56 // 5.1.1 Písmo // 5.1.1.1 ŘECKÉ PÍSMO // 5.1.1.1.1 VÝCHODNÍ VĚTEV // 5.1.1.1.2 ZÁPADNÍ VĚTEV 56 // 5.1.2 Pravopis a jeho podstata 57 // 5.1.2.1 Vývoj českého pravopisu 57 // 5.1.2.1.1 Pravopis jednoduchý (primitivní) 57 // 5.1.2.1.2 Pravopis spřežkový 57 //

5.1.2.1.3 Pravopis diakritický (rozlišovací) 57 // 5.1.2.1.4 Pravopis českobratrský 58 // 5.1.3 Pravidla českého pravopisu 58 // 5.1.4 Podstata pravopisu 58 // 5.1.4.1 Jedna hláska se označuje v písmu dvěma písmeny 58 // 5.1.4.1.1 Písmena i, í a y, Ý 58 // 5.1.4.1.2 Písmenaú aů 59 // 5.1.4.1.3 Písmeno Ě 59 // 5.1.5 Úkoly českého pravopisu 59 // VI. LEXIKOLOGIE 60 // 6.1 Slovo 60 // 6.1.1 Slovo a jeho významy 61 // 6.2 Slovní zásoba 61 // 6.2.1 ČLENĚNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY 61 // 6.3 Stylistické hodnocení slov 62 // VII. TVOŘENI SLOV // 64 // 7.1 Obohacování slovní zásoby // 7.1.1 PŘEJÍMÁNÍ HOTOVÝCH POJMENOVÁNÍ // 7.1.2 Slovotvorné postupy // 7.1.3 Tvoření substantiv // 7.1.4 Tvoření adjektiv // 7.1.5 Tvoření sloves // 7.1.6 Tvoření adverbií // 7.1.7 PŘEDLOŽKY // 7.1.8 Stojky // 7.1.9 ČÁSTICE // 7.1.10 Citoslovce // VIII. TVAROSLOVÍ (MORFOLOGIE) 71 // 8.1 Funkční tvarosloví (sémantická morfologie) 71 // 8.1.1 Slovní druhy 71 // 8.1.1.1 Hledisko logické (funkční) 71 // 8.1.1.2 Hledisko věcně obsahové 71 // 8.1.1.3 Hledisko tvaroslovné 71 // 117 // 8.1.1.4 Hledisko skladební 71 // 8.1.2 Klasifikace slovních druhů 72 // 8.1.2.1 Substantiva (podstatná jména) 72 // 8.1.2.2 Adjektiva (přídavná jména) 72 // 8.1.2.3 Pronomina (zájmena) 72 // 8.1.2.4 Numeralia (číslovky) 72 // 8.1.2.5 Verba (slovesa) 72 // 8.1.2.6 Adverbia (příslovce) 73 // 8.1.2.6.1 Predikativa 73 // 8.1.2.7 Prepozice (předložky) 7 3 // 8.1.2.8 Konjunkce (stojky) 73 // 8.1.2.9 Partikule (částice) 73 // 8.1.2.10 Interjekce (citoslovce) 73 // 8.1.3 PŘECHODY MEZI SLOVNÍMI DRUHY 73 // 8.1.3.1 Zpodstatnělá přídavná jména 73 // 8.1.3.2 Zpodstatnělá zájmena 74 // 8.1.3.3 PŘECHODY SLOV OHEBNÝCH DO DRUHŮ NEOHEBNÝCH 74 // 8.1.4 Mluvnické kategorie 74 // 8.1.4.1 Jmenné mluvnické kategorie 74 //

8.1.4.1.1 Jmenný rod (genus) 75 // 8.1.4.1.1.1 Rodový systém 75 // 8.1.4.1.1.2 Mluvnický rod 75 // 8.1.4.1.1.3 Životnost a neživotnosť 75 // 8.1.4.1.2 Číslo podstatných jmen (numerus) 76 // 8.1.4.1.2.1 ČÍSLO JEDNOTNÉ (SINGULÁR) 76 // 8.1.4.1.2.1.1 Jména toliko jednotná (singularia tantum) 76 // 8.1.4.2.2 ČÍSLO množné (plurál) 77 // 8.1.4.1.2.2.1 Jména pomnožná (pluralia tantum) 77 // 8.1.4.1.2.3 Číslo dvojné (duál) 77 // 8.1.4.1.3 PÁD PODSTATNÝCH JMEN (casus) 77 // 1. PÁD (nominativ) 77 // 2. pád (genitiv). 78 // 3. PÁD (dativ) 78 // 4. pád (akuzativ) 78 // 5. PÁD (vokativ) 78 // 6. PÁD (lokál) 78 // 7. PÁD (instrumentál) 79 // 8.1.4.1.4 PÁDY PŘÍMÉ, NEPŘÍMÉ, PŘEDLOŽKOVÉ, PROSTÉ 79 // 8.1.4.2 Mluvnické kategorie přídavných jmen 79 // 8.1.4.3 Mluvnické kategorie zájmen 79 // 8.1.4.4 Mluvnické kategorie číslovek 80 // 8.1.4.5 Mluvnické kategorie sloves 80 // 8.1.4.5.1 Osoba 80 // 8.1.4.5.2 ČÍSLO 80 // 8.1.4.5.3 ČAS 80 // 8.1.4.5.4 Způsob 80 // 8.1.4.5.5 Slovesný rod 80 // 8.1.4.5.6 Vid 80 // 8.2 Formální tvarosloví (paradigmatická morfologie) 81 // 8.2.1 Variantnost tvarových prostředků 81 // 8.2.2 Kolísání v rodu a mezi životnými a neživotnými maskuliny 82 // 8.2.3 Deklinační typy 82 // 8.2.4 KONJUGAČNÍ TYPY 83 // 8.2.5 Vývojové tendence v tvarosloví 83 // 8.2.6 Skloňování podstatných jmen 83 // 118 // 8.2.6.1 Kritéria pro třídění podstatných jmen do vzorů 83 // 8.2.6.1.1 PŘEHLED SKLOŇOVACÍCH VZORŮ 83 // 8.2.6.1.1.1 Skloňování podstatných jmen rodu mužského (maskulina) 84 // 8.2.6.1.1.1.1 Podstatná jména životná (maskulina animat a) 84 // 8.2.6.1.1.1.2 Podstatná jména neživotná (maskulina inanimata) 84 // 8.2.6.1.1.1.3 Podstatná jména s koncovkou -a, -e 85 // 8.2.6.1.1.2 Skloňování zpodstatnělých přídavných jmen 85 //

8.2.6.1.1.3 Skloňování podstatných jmen rodu ženského (feminin) 85 // 8.2.6.1.1.3.1 Jména zakončená na samohlásku 85 // 8.2.6.1.1.3.2 Jména zakončená na souhlásku 85 // 8.2.6.1.1.4 Zpodstatnělá přídavná jména 86 // 8.2.6.1.1.5 Skloňování podstatných jmen rodu středního (neuter) 86 // 8.2.6.1.1.6 Skloňování zpodstatnělých přídavných jmen 86 // 8.2.7 Skloňování přídavných jmen (adjektiv) 86 // 8.2.7.1 Stupňování adjektiv 87 // 8.2.7.2 Adjektiva nesklonná 87 // 8.2.8 Skloňování zájmen 87 // 8.2.9 Skloňování číslovek 87 // 8.2.10 Časování sloves 88 // 8.2.10.1 Časovací vzory 88 // I. SLOVESNÁ TŘÍDA 88 // II. SLOVESNÁ TŘÍDA 89 // III. SLOVESNÁ TŘÍDA 89 // IV. SLOVESNÁ TŘÍDA 90 // V. SLOVESNÁ TŘÍDA 90 // 8.2.10.2 Slovesa nepravidelná 90 // 1. Sloveso být(i) 90 // 2. Slovesa jíst(i) a vědět(i) 91 // 3. Sloveso chtít(i) 91 // 8.2.11 Příslovce (adverbia) 91 // 8.2.12 PŘEDLOŽKY (PREPOZICE) 92 // 8.2.13 Stojky (konjunkce) 92 // 8.2.13.1 Spojky souřadicí (parat aktické) 92 // 8.2.13.2 Spojky podřadicí (hypotaktické) 92 // 8.2.14 Částice (partikule) 92 // 8.2.15 Citoslovce (interjekce) 93 // IX. SKLADBA (SYNTAX) 94 // 9.1 VĚTA A VÝPOVĚĎ 94 // 9.1.1 VĚTA 94 // 9.1.1.1 Obsahová stránka věty 94 // 9.1.1.2 Formálně mluvnická stránka věty 94 // 9.1.1.2.1 Větný vzorec 95 // 9.1.1.3 Věta dvojčlenná 95 // 9.1.1.4 Věta jednočlenná 95 // 9.1.2 Výpověď 95 // 9.2 Komunikativní funkce výpovědi 96 // 9.2.1 Vyjadřování komunikačních funkcí výpovědi 96 // 9.2.1.1 Klasifikace komunikačních funkcí výpovědi 96 // 9.2.1.1.1 Přímé vyjádření 96 // 9.2.1.1.2 Opisné vyjádření 96 // 9.2.1.1.3 Situační vyjádření 97 // 9.2.1.1.4 Výpovědi s dalšími druhy KF funkcí 97 // 9.2.1.1.5 Klad a zápor 97 // 9.3 Skladební (syntaktické) vztahy //

9.3.1 Syntaktické dvojice // 9.3.1.1 Člen řídící // 9.3.1.2 Člen závislý // 9.3.1.3 Dvojice predikační (přisuzovací) // 9.3.1.4 Dvojice determinační (určovací) // 9.3.2 Syntaktické skupiny // 9.3.2.1 Přiřazování (kooridnace) // 9.3.2.2 Přístavování (apozice) // 9.4 Formální vyjadřovaní syntaktických vztahů // 9.4.1 Syntaktické dvojice // 9.4.1.1 Shoda (kongruence) // 9.4.1.1.1 Shoda v přísudku // 9.4.1.1.2 Shoda v přívlastku // 9.4.1.1.3 Shoda v doplňku // 9.4.1.2 Řízenost (rekce) // 9.4.1.3 Přimykání (adjunkce) // 9.4.2 Syntaktické skupiny // 9.4.2.1 Skupina přiřaďovací (koordinační) // 9.4.2.1.1 Parat aktické (souřadicí) vyjádření // 9.4.2.1.2 Hypotaktické (podřadicí) vyjádření // 9.4.2.2 Skupina přístavková (apoziční) // 9.5 VĚTNÉ ČLENY // 9.5.1 Základní větné členy // 9.5.1.1 Podmět (subjekt, S) // 9.5.1.2 Přísudek (predikát, P) // 9.5.1.2.1 Přisuzovací kategorie přísudku // 9.5.1.2.2 Shodové kategorie přísudku // 9.5.1.2.3 Formální vyjádření přísudku // 9.5.1.2.3.1 Přísudek slovesný // 9.5.1.2.3.2 Přísudek slovesně jmenný // 9.5.1.2.3.2.1 Spona // 9.5.1.2.3.2.2 Jmenná část přísudku // 9.5.1.2.3.3 Přísudek čistě jmenný (neslovesný) // 9.5.2 Základní a základové větné členy (valence) // 9.5.2.1 Základová větná struktura (zvs) // 9.5.2.1.1 Typy ZVS v češtině // 9.5.2.2 Základní člen jednočlenné věty // 9.5.3 Rozvíjející větné členy // 9.5.3.1 Přívlastek (atribut, at) // 9.5.3.2 Přístavek (apozice, ap) // 9.5.3.3 Předmět (objekt, o) // 9.5.3.4 Příslovečné určení (adverbiale, ad) // 9.5.3.5 Doplněk (atribut verbální, atv) // 9.6 Věta jednoduchá // 9.6.1 Věta jednoduchá // 9.6.1.1 Věty dvojčlenné (n1 - vf pers) // 9.6.1.2 Věty jednočlenné (vf non pers) //9.6.1.2.1 Jednočlenné věty slovesné //

9.6.1.2.2 Jednočlenné věty neslovesné // 9.6.2 Odchylky od pravidelnosti větné stavby // 9.6.2.1 Nemotivované odchylky od pravidelnosti větné stavby 106 // 106 // 9.6.2.1.1 Atrakce // 9.6.2.1.2 Zeugma // 9.6.2.1.3 Kontaminace // 9.6.2.1.4 Anakolut // 9.6.2.2 Další změny v mluvnické stavbě věty // 9.6.2.2.1 Osamostatňování částí výpovědi // 9.6.2.2.2 Elipsa // 9.6.2.2.3 Vsouvání // f // 9.7 Souvětí // 9.7.1 Souvětí souřadné // 9.7.1.1 Souvětí slučovací // 9.7.1.2 Souvětí odporovací // 9.7.1.3 Souvětí stupňovací // 9.7.1.4 Souvětí vylučovací // 9.7.1.5 Souvětí důsledkové // 9.7.1.6 Důvodové a vysvětlovací souvětí // 9.7.2 Souvětí podřadné // 9.7.2.1 Větapodmětná // 9.7.2.2 Věta předmětná // 9.7.2.3 Věta přívlastková // 9.7.2.4 Věta doplňková // 9.7.2.5 Věta přísudková // 9.12.6 Vedlejší věty příslovečné // 9.7.3 Složité souvětí // X. ODBORNÁ LITERATURA // OBSAH