Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 25.05.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(25.8) Půjčeno:103x 
BK
Vyd. 2., přeprac., V Portále 1.
Praha : Portál, 2004
377 s. : il. ; 21 cm

objednat
ISBN 80-7178-804-X (váz.)
němčina
Obsahuje bibliografii na s. 357-366, rejstřík
Filozofie - příručky
000112081
Předmluva 13 // KAPITOLA 1 // CO JE FILOSOFIE 15 // 1.1 Úvodní úvaha 15 // 1.2 Původ jména 16 // 1.3 Problém počátku 17 // 1.3.1 Zkušenost 17 // 1.3.2 Údiv 18 // 1.3.3 Pochybování 19 // 1.3.4 Bez předpokladů 20 // 1.4 Rozlišení 21 // 1.4.1 Filosofie a speciální věda 21 // 1.4.1.1 Klasifikace speciálních věd 22 // 1.4.1.2 Reálné vědy 22 // 1.4.1.3 Filosofie a reálné vědy 23 // 1.4.1.4 Filosofie a formální vědy 27 // 1.4.2 Filosofie a náboženství 27 // 1.4.3 Filosofie a umění 30 // 1.5 Pokus o definici 32 // 1.5.1 Věda 32 // 1.5.2 Základní věda 33 // 1.5.3 Univerzální věda 33 // 1.5.4 Rozumová věda 33 // 1.5.5 Kritická věda 34 // 1.6 Příklady z dějin pojmu filosofie 35 // 1.6.1 Platón 35 // 1.6.2 Aristotelés 35 // 1.6.3 Tomáš Akvinský 35 // 1.6.4 René Descartes 36 // 1.6.5 Thomas Hobbes 36 // 1.6.6 Immanuel Kant 36 // 1.6.7 Johann Gottlieb Fichte 37 // 1.6.8 Georg Wilhelm Friedrich Hegel 37 // 1.6.9 Karl Marx 37 // 5 // 1.6.10 Ludwig Wittgenstein 38 // 1.6.11 Martin Heidegger 38 // 1.6.12 Karl Jaspers 38 // 1.6.13 Karl Popper 38 // 1.6.14 Jürgen Habermas 39 // 1.7 Jednota filosofie - mnohost systémů 39 // 1.8 Základní otázky filosofie - platónský trojúhelník 41 // 1.8.1 Podobenství o jeskyni 41 // 1.8.2 Kritika zkušenosti 42 // 1.8.3 Platónský trojúhelník 43 // 1.8.4 Praxe 45 // 1.8.5 Hlavní směry filosofického tázání 46 // 1.9 Rozdělení filosofie 47 // KAPITOLA 2 // FILOSOFIE BYTÍ 49 // 2.1 Vlastní a nevlastní jsoucno 50 // 2.1.1 Předsókratovská expozice 51 // 2.1.2 Descartův mechanismus 52 // 2.1.3 Labyrint kontinua (Leibniz) 54 // 2.1.4 Atomismus 55 // 2.1.5 Substance (Aristotelés) 56 // 2.1.6 Nevlastní jsoucno 57 // 2.2 Akt a potence 59 // 2.2.1 Původ a význam rozlišení 60 // 2.2.1.1 Dialektika 61 // 2.2.2 Substance a akcident 63 // 2.2.2.1 Kategorie 64 //
2.2.3 Látka a forma (hylémorfismus) 67 // 2.2.3.1 Ontologický pojem látky 68 // 2.2.4 Esence a bytí 70 // 2.2.5 Systém diferencí 71 // 2.2.6 Ontologická kauzalita 72 // 2.2.6.1 Aristotelova nauka o příčinách 73 // 2.2.6.2 Kauzalita a nauka o aktu a potenci 73 // 2.3 Transcendentálie 75 // 2.3.1 Jedno 76 // 2.3.2 Pravdivé 77 // 2.3.3 Dobro 78 // 2.3.4 Krásno 79 // 2.4 Příroda 80 // 2.4.1 Přírodní věda a přírodní filosofie 81 // 2.4.2 Strom Porfyriův 82 // 2.4.3 Těleso 83 // 2.4.3.1 Prostor 84 // 2.4.3.2 Čas 86 // 2.4.3.3 Anorganické jsoucno 89 // 2.4.4 Živé jsoucno 90 // 2.4.4.1 Těleso jako organismus 91 // 2.4.4.2 Teleologie 93 // 2.4.5 Animalita, živočišnost 94 // 2.4.5.1 Živočišný organismus 96 // 2.4.5.2 Evoluce 97 // KAPITOLA 3 // FILOSOFIE JÁ 101 // 3.1 Filosofie Já: transcendentálni reflexe 101 // 3.1.1 Filosofický problém poznání 101 // 3.1.2 Teorie odrazu 103 // 3.1.3 Kantův kopemikánský obrat 103 // 3.1.4 Transcendentálni diference 106 // 3.1.5 Hraniční pojem: věc o sobě (Ding an sich) 108 // 3.1.6 Spor o existenci světa 111 // 3.2 Poznání smyslové a duchovní 113 // 3.2.1 Smyslovost vnější a vnitřní 113 // 3.2.2 Smyslovost a duch 115 // 3.2.2.1 Vztaženost k subjektu 115 // 3.2.2.2 Všeobecnost 116 // 3.2.2.3 Totalita 116 // 3.2.2.4 Jazykový charakter 117 // 3.2.2.5 Sebeurčování na základě svobody 119 // 3.2.3 Empirismus a racionalismus 120 // 3.2.3.1 Empirismus 121 // 3.2.3.2 Racionalismus 122 // 3.2.3.3 Osvícenství 122 // 3.2.3.4 Překonání empirismu a racionalismu Kantem 123 // 7 // 3.3 Struktura poznání 124 // 3.3.1 Struktura poznání podle Tomáše Akvinského 124 // 3.3.1.1 První diference 125 // 3.3.1.2 Druhá diference 126 // 3.3.2 Struktura poznání podle Kanta 128 // 3.3.2.1 Transcendentálni estetika 128 // 3.3.2.2 Transcendentálni logika 129 //
3.3.2.3 Další výhledy 132 // 3.4 Obrat k subjektu a jeho formy 132 // 3.4.1 Fenomenologie Edmunda Husserla 133 // 3.4.2 Existencialismus 135 // 3.4.3 Hermeneutika 137 // 3.4.4 Filosofie vědomí 139 // KAPITOLA 4 // TŘETÍ SMĚR 145 // 4.1 Novoplatónismus 145 // 4.2 Systém G. W. F. Hegela 147 // 4.3 Historický materialismus u Marxe 151 // 4.4 Analytická filosofie 156 // 4.4.1 Pozitivismus 156 // 4.4.2 Wittgenstein I 157 // 4.4.3 Novopozitivismus Vídeňského kruhu 160 // 4.4.4 Kritický racionalismus 164 // 4.4.5 Wittgenstein II 165 // 4.4.6 Sémiotika 167 // 4.5 Div jazyka 169 // 4.5.1 Nadznakový charakter jazyka 170 // 4.5.2 Trojsměmost jazyka 172 // 4.5.3 Jazykový obraz světa 172 // 4.5.4 Dialektika jazyka 174 // 4.5.5 Univerzální gramatika (N. Chomsky) 176 // 4.6 Pragmatika: jednotlivé pozice 176 // 4.6.1 Dialogická rekonstrukce (erlangenská škola) 176 // 4.6.2 Univerzální pragmatika (J. Habermas) 177 // 4.6.3 Transcendentálni pragmatika jazyka (K. O. Apel) 180 // 4.7 Friedrich Nietzsche 181 // 4.7.1 Východisko 181 // 8 // 4.7.2 Člověk a lidstvo 183 // 4.7.3 Nadčlověk 184 // 4.8 Postmoderna 185 // 4.9 Pravda 187 // KAPITOLA 5 // LOGIKA A TEORIE VĚDY 193 // 5.1 Logika 193 // 5.1.1 Co je logika? 193 // 5.1.1.1 Dějiny formální logiky 195 // 5.1.1.2 Filosofie a formální logika 195 // 5.1.1.3 Logistika a metalogika 196 // 5.1.2 Slovo a význam 197 // 5.1.2.1 Vlastní jména a predikáty 198 // 5.1.2.2 Jednoznačnost a mnohoznačnost (stejnojmennost) 198 // 5.1.2.3 Definice 200 // 5.1.2.4 Problém univerzálií (obecnin) 200 // 5.1.3 Výroková logika 202 // 5.1.3.1 Konjunkce 203 // 5.1.3.2 Disjunkce 203 // 5.1.3.3 Implikace 203 // 5.1.3.4 Exkluze 204 // 5.1.3.5 Ekvivalence 204 // 5.1.3.6 Logické zákony 204 // 5.1.4 Predikátová logika 205 //
5.1.4.1 Predikáty jednomístné a vícemístné 206 // 5.1.4.2 Jednoduchý výrok a výroková forma 206 // 5.1.4.3 Kvantifikátory 206 // 5.1.4.4 Formalizace 207 // 5.1.4.5 Logické zákony 207 // 5.1.4.6 Věty A, E, 1,0 208 // 5.1.5 Logika tříd (množin) 208 // 5.1.5.1 Spojení tříd (množin) 208 // 5.1.5.2 Výroky o třídách (množinách) 209 // 5.1.6 Logický čtverec 210 // 5.1.7 Sylogistika 211 // 5.1.7.1 Trojice vět, které mohou tvořit platné sylogismy 211 // 5.1.7.2 Figury sylogismu 212 // 9 // 5.1.8 Výhledy 212 // 5.2 Teorie vědy 213 // 5.2.1 Systém - teorie - věda 213 // 5.2.2 Dedukce a axiomatický systém 214 // 5.2.3 Indukce 215 // 5.2.3.1 Pozorování - popis - klasifikace 216 // 5.2.3.2 Hypotéza 217 // 5.2.3.3 Teorie 219 // 5.2.4 Vysvětlení 220 // 5.2.5 Objasnění některých pojmů 221 // 5.2.6 Význam empirických teorií 223 // KAPITOLA 6 // ČLOVĚK 225 // 6.1 Člověk jako téma vědy 225 // 6.2 Animalita a duch 226 // 6.3 Člověk jako fenomén 227 // 6.4 Tělo a duše 230 // 6.4.1 Duše a duch 231 // 6.4.2 Pokusy o řešení 231 // 6.4.3 Duch jakožto duše 234 // 6.5 Problém nesmrtelnosti 236 // 6.6 Dějinnost 238 // 6.6.1 Bytí k smrti 239 // 6.6.2 Dějinnost a dějiny 240 // 6.6.3 Příroda a dějiny 244 // 6.6.4 Filosofie dějin 245 // 6.7 Socialita a společnost 249 // 6.7.1 Oblasti sociální interakce 250 // 6.7.2 Integralismus a diferenciace 251 // 6.7.3 Stát a právo 254 // 6.7.4 Společnost 257 // 6.7.4.1 Hospodářství 258 // 6.7.4.2 Vědění a dovednosti 260 // 6.7.4.3 Rodina 261 // 6.7.4.4 Nábožensko-kultumí oblast 262 // 6.7.4.5 Přehled 264 // 6.8 Exkurz: Feministická filosofie 265 // KAPITOLA 7 // ETIKA // 7.1 Svoboda vůle // 7.1.1 Teorie a praxe // 7.1.2 Vnější a vnitřní svoboda // 7.1.3 Vnitřní svoboda a praktický rozum // 7.1.4 Dobro a zlo // 7.1.5 Svoboda a determinismus //
7.2 Svědomí // 7.2.1 Mravní apriori // 7.2.2 Aplikace // 7.2.3 Autonomie svědomí // 7.2.4 Svědomí předjednáním a po něm // 7.3 Problém norem // 7.3.1 Svědomí a norma // 7.3.2 Nutnost norem // 7.3.3 Odůvodnění norem // 7.3.3.1 Utilitaristická argumentace // 7.3.3.2 Argumentace teorie spravedlnosti // 7.3.3.3 Argumentace klasického přirozeného práva // 7.4 Otázka smyslu // 7.4.1 Cíle, jež jsou zároveň povinnostmi // 7.4.2 Hodnoty a cíle lidské praxe // 7.4.2.1 Svoboda na základě přírody // 7.4.2.2 Svoboda na základě lidství // 7.4.3 Etika a víra // 7.4.3.1 Tranzitivita smyslu // 7.4.3.2 Nerealizovatelnost „dovršeného dobra“ // 7.4.3.3 Problém viny // 7.4.3.4 Kategorický nárok svědomí // 7.5 Sociální etika // 7.5.1 Liberalismus // 7.5.2 Socialismus // 7.5.3 Étos lidských práv // 7.6 Právo // 7.7 Přehled // KAPITOLA 8 // BŮH 323 // 8.1 Kritika náboženství 323 // 8.1.1 Feuerbach 324 // 8.1.2 Marx 324 // 8.1.3 Nietzsche 326 // 8.1.4 Freud 327 // 8.1.5 Camap 327 // 8.1.6 Sartre 328 // 8.1.7 Sölleovä 328 // 8.1.8 Přehled 329 // 8.2 Filosofická nauka o Bohu 330 // 8.2.1 Ontologická otázka po Bohu 330 // 8.2.1.1 Důkaz kosmologický a teleologický 330 // 8.2.1.2 Bůh v řeči analogie 333 // 8.2.1.3 Ontologický pojem Boha 336 // 8.2.2 Otázka Boha ve filosofii Já 338 // 8.2.2.1 Kantova kritika důkazů vycházejících z filosofie bytí 338 // 8.2.2.2 Bůh jako regulativní idea 339 // 8.2.2.3 Bůh jako praktický postulát 340 // 8.2.3 Otázka Boha ve filosofii ducha 341 // 8.2.3.1 Ontologický důkaz 342 // 8.2.3.2 Kritika ontologického důkazu 344 // 8.3 Výhledy 346 // 8.4 Náboženská víra 348 // 8.4.1 Víra a filosofie 348 // 8.4.2 Ten, kdo naslouchá slovu 350 // 8.4.3 Totální experiment 351 // Hlavní díla evropské filosofie 353 // Seznam použité a doporučené literatury 357 //
České překlady filosofických děl použité k tlumočení citátů 365 // Jmenný rejstřík 367 // Věcný rejstřík 371 // 12

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC