.

0 (hodnocen0 x )

(36) Půjčeno:36x 

BK

Praha : Gryf, 1994

149 s. : il. ; 21 cm

ISBN 80-85829-06-1 (brož.)

italština

Přeloženo z italštiny?

Podle vyd. Vladimíra Žikeše z r. 1941

Ilustrace přejaty z milánského vyd. z roku 1804

Obsahuje rejstřík

000112098

Rekat.

Leonardo čtenářům // 1 Čemu se má naučiti nastávající malíř napřed // 2 Jak mají mladíci studovati // 3 Jaké pravidlo dáti ledajakým malířům // 4 připomenutí mladíku, jenž se chce učiti malování // 5. Rada pro malíře // 6. Jakým způsobem má mladík postupovati při studiu // 7. O způsobu učení // 8. Upozornění malíři // 9. Rada, jak se státi všestranným malířem // 10. Kterak má býti malíř všestranným // 11. Rada malíři // 12. Rada podobná // 13. Rada, jak načrtávati výjevy a postavy // 14. O tom, že se mají opravovati chyby, jež se objeví // 15. O úsudku // 16. Jak dáti podnět obrazotvornosti // 17. O rozjímání, dřív než ráno vstáváš a než usínáš po tmě // 18. Že se má dříve naučiti a navyknouti pečlivost a píle než hbitá zručnost // 19. Jak malíř má rád vyslechnouti úsudek každého // 20. Že nikdo nemůže mnoho spoléhati v sebe, nehledí-li na přírodu // 21.0 rozmanitosti maleb // 22. O všestrannosti // 23. O těch výkonných malířích, kteří pracují hbitě bez pečlivosti a bez vědomostí // 24. Nenapodobujte jiné malíře // 25. O malování podle přírody (skutečnosti) // 26. Pokyn malíři // 27. Jak vysoko má býti světelný zdroj při malování podle modelu // 28. Jaké světlo voliti pro kreslení postav // 29. O volbě světla, když se mají kresliti plastické předměty skutečné neb Pomyslné // 30. O zpodobování nahoty // 31. O kreslení prostorového útvaru skutečného nebo pomyslného // 32. Způsob, jak nakresliti správně pohled na krajinu // 33. Jak se mají zobrazovati krajiny // 34. Jak pracovati při svíčce // 35. Jak zobraziti obličej a dáti mu půvabné stíny a světla // 139 // 36. O světle, při němž se dobře maluje tělová barva obličejů a nahých postav // 37. Jak tvořiti postavy pro výjevy // 38. Jak malovati nahotu a jiné // 39. Míry a oddíly sochy //

40. Jak má uspořádati malíř osvětlení svého modelu // 41. O druhu světla // 42. O klamu, který se loudí do úsudku o údech // 43. Co se má věděti o vnitřních útvarech člověka // 44. O vadách u malíře // 45. Pokyn, aby se malíř nemýlil ve volbě postavy, které používá // 46. Vada malířů, kteří kreslí obraz plastických předmětů v domě při jistém osvětlení a pak jdou s ním do širého a jiného osvětlení // 47. O malbě a jak se dělí // 48. Obrazec a jeho náležitosti // 49. Poměmost údů // 50. O pohybech a různých úkonech // 51. Že se máme varovati obrysů siláckých // 52. Že na malinkých věcech se nevidí chyby jako na velikých // 53. Proč malovaná věc se nemůže nikdy jeviti jako v prostoru vyloupnutá, tak jako věci přirozené // 54. Proč se vystříháme rozestavení hlav nad sebou // 55. Jaký druh malby voliti, aby se věci zdály lépe plastické // 56. Co je výmluvnější a užitečnější, zda světla a stíny nebo obrys // 57. Upamatování autora // 58. Pokyny pro malování // 59. Jak má dělati malba dojem ýhledu z jediného okna // 60. O stínech // 61. Jak se mají znázorňovati andílkové // 62. Jak se mají znázorňovati starci // 63. Jak znázorňovati stařeny // 64. Jak znázorňovati ženy // 65. Jak se má znázorňovati noc // 66. Jak se má znázorňovati mořská bouře // 67. Jak se má znázorňovati bitva // 68. Jak se v malbě vyvedou věci vzdálené // 69. Jak se má dělati vzduch tím jasnější, čím hlouběji s ním končíš // 70. Jak to udělati, aby předmět se vylupoval ze svého pozadí // 71. O znázorňování velikosti věcí malovaných // 72. O věcech zřetelných a nezřetelných // 140 // 73 O postavách, které jsou opodál sebe, aby se nezdály spojené // 74 Má-li světlo dopadati průčelně nebo se strany a které dodává více půvabů // 75 O odrazech světel //

76. Kde nemůže býti světelný odraz // 77. O odsvitech // 78. O odsvitech, které obklopují stíny // 79. Kde odsvity jsou nejjasnější a kde nejméně jasné // 80. Která část odsvitu bude nejjasnější // 81. O barevném odsitu pleti // 82. Kde odsvity jsou nejznatelnější // 83. O podvojných a potrojných odsvitech // 84. Jak nižádná bara odražená není jednoduchá, ale smíšená s odstíny jiných barev // 85. Kterak převelmi zřídka odsvity bývají stejné barvy s tělesem, na němž se střetnou // 86. Kde se nejvíce uvidí odraz // 87. O barvách odražených // 88. O okrajích odsvitů v jejich pozadí // 89. O umístění postav // 90. Jak se naučím dobře komponovati soubor postav výjevu // 91. Napřed se umístí jedna postava ve výjevu // 92. Způsob, jak sestavovati výjev // 93. O sestavování výjevů // 94. Rozmanitost lidí ve výjevech // 95. Jak se naučiti pohyby člověka // 96. O komponování výjevů // 97. O rozmanitosti ve výjevech // 98. O rozlišování výrazů ve výpravných obrazech // 99. O tom, kterak doprovázeti jednu barvu druhou a jak jedna druhé půvabu dodá // 100. Jak udělati živé a pěkné barvy na površích // 101. O barvách stínů jakékoli barvy // 102. O proměnách, kterým jsou podrobeny barvy věcí vzdálených a blízkých // 103. Ve které vzdálenosti se úplně vytrácejí barvy věcí // 104. Barva stínů na bílém // 105. Která barva bude dělat stín černější // 106. O barvě, jež nejeví měnlivost v různých hutnotách vzduchu // 107. o perspektivě barev // 108. O barvě, která se nemění v různých hutnotách vzduchu // 109. Mohou-li rozličné barvy býti nebo se zdáti jednotné stmělosti působením jednoho a téhož stínu // 110. O příčině ubývání barev a pdob těles vlivem temna zdánlivého // 111. Jak žádná věc se nejeví svou pravou barvou, nemá-li světlo od jiné podobné barvy //

112. O barvách, jež se zdají odchylné, když se srovnávají se svou základovou půdou // 113. O změnách barev průhledných, kladených na rozličné barvy, s jejich rozmanitými vztahy // 114. Která část jedné a téže barvy se bude jeviti pěknější na malbě // 115. Kterak každá barva, jež nemá lesk, je krásnější ve svých částech světlých nežli v ostíněných // 116. O nápadnosti barev // 117. Která část barvy z důvodů rozumových by měla býti nejkrásnější // 118. Jak barev krása nutně je ve světlech // 119. O zeleni, vyrobené z rezi mědě // 120. Zvýšení krásy měděnkové zeleně // 121.0 míchání barev jedné s druhou // 122. O povrchu každého tělesa ostíněného // 123. Jaký povrch přijímá nejvíce barev // 124. Které těleso se zbarví barvou zářivého předmětu // 125. Které těleso se bude jeviti krásněji barevným // 126. O pleťové barvě obličejů // 127. Kterak zobrazovati plastické předměty a jak připravovati papír // 128. O měnách jedné a téže barvy v různých vzdálenostech od oka // 129. O zeleni, viděné v otevřené krajině // 130. Která zeleň se bude jeviti modřejší // 131. Který je to povrch, jenž méně nežli jiné povrchy projevuje svou pravou barvu // 132. Které těleso projeví nejvíce svoji pravou barvu // 133. O jasnosti krajin // 134. Obecná perspektiva ubývání barev do dálky // 135. O věcech zrcadlených ve vodě v širé krajině a předně o vzduchu // 136. Ubývání barev vlivem prostředí // 137. O základní půdě, vhodné pro stíny a světla // 138. Jak se to má zaříditi, když běl se končí v běli nebo tmavé ve tmavém // 139. O povaze barev těch pozadí, před nimiž jsou bílé předměty // 140. O pozaďové ploše postav // 141. O pozadí malovaných věcí // 142. O těch, kteří ve krajině věc nejvzdálenější dělají tak, jako by byla nejtmavší //

143. O barvě věcí od oka vzdálených 144. Stupně maleb // 145. O barvě a zrcadlení vody moře, viděného z různých stanovisek // 146. O povaze porovnávání (o kontrastech) // 147. O barvě stínu těles // 148. O perspektivě barev v místnostech temných // 149. Perspektiva barev // 150. O barvách // 151. Z čeho vzniká modrost vzduchu // 152. O barvách // 153. O barvách // 154. O pozadí podob malovaných // 155. Proč není běl barvou // 156. O barvách // 157. O barvách světla dopadajícího a odraženého // 158. O barvách odstínů // 159. O věcech, umístěných do jasného pole, a proč takové uspořádání je užitečné malbě // 160. O pozadích // 161. O barvách, jež povstávají míšením barev a jež se jmenují odrůdy barev // 162. O barvách // 163. O barvách hor // 164. Kterak má malíř prakticky použiti perspektivy barev // 165. O vzdušné perspektivě // 166. O různých nahodilostech a o pohybech člověka a o poměrech ůdů // 167. O proměnách měr člověka od jeho narození až do konce vzrůstu // 168. Kterak batolátka mají klouby opačné v srovnání s dospělými lidmi // 169. O rozdílnosti měr, jež se vyskytují mezi batolátky a muži // 170. O kloubech prstů // 171. O kloubech ramenních a jejich vzrůstu // 172. O plecích (kloubech ramenních) // 173. O všeobecných hlavních měrách těla // 174. O měrách těla lidského a o ohybech údů // 175. O úměrnosti údů // 176. O kloubech zápěstních // 177. Klouby nožní, jejich nabývání a ubývání // 178. O kloubech, které se zmenšují, když se ohýbají a přibývají, když se napřimují // 179. O údech, jež nabývají na tloušťce ve kloubech, když se ohýbají // 180. O údech nahých mužů // 181. O pádných pohybech údů lidských // 182. O pohybu člověka // 183. O postojích, pohybech a o údech // 184. O kloubech údů // 185. O členění těla lidského //

186. O pohybech údů člověka // 187. O pohybech částí obličeje // 188. O údech a o popisu výrazu // 189. Způsob, jak si zapamatovati a vytvořiti výraz člověka profilu na první pohledění // 190. O způsobu, jak si zapamatoati podobu obličeje // 191. O kráse obličejů // 192. O postoji // 193. O vhodných pohybech údů, když se znázorňuje člověk // 194. O členění údů nahých postav // 195. O pohybu a běhu člověka a ostatních živých tvorů // 196. Kdy se vyskytuje největší rozdíl v úrovni plecí člověka // 197. Námitky proti tomu // 198. Jak se mění rozdělení váhy člověka, když založená paže se napřímí // 199. O člověku a jiných tvorech, kteří, když se zvolna pohybují, mají těžiště nemnoho vzdálené od středu opěrných bodů na zemi // 200. O člověku, který nese břemeno na rameně // 201. O vyvážení těla lidského nad nohama // 202. O člověku pohybujícím se // 203. O vyvážení každého tvora nad jeho nohama // 204. O tom, jak člověk se ohýbá a obrací // 205. O ohýbání // 206. O rovnovážnosti // 207. O pohybu člověka // 208. O pohybu, vyvolaném porušením rovnováhy // 209. O rovnováze postav // 210. O půvabu údů // 211.0 pohodlnosti údů // 212. Osamělá postava mimo výjev // 213. Které jsou hlavní a první náležitosti postav // 214. O tom, jak vyvážiti tíhu kolem těžiště předmětů // 215. O postavách, jež mají nésti tíhu nebo zacházeti s ní // 144 // 216. O postojích lidí // 217. Rozmanitost postojů // 218. O postojích postav a příslušných duševních stavech osob // 219. O tom, jak zaznamenávati výraz osob přítomných nějakému výjevu // 220. O rozličnosti nahoty // 221. Kterak svalnatci jsou krátcí a hřmotní // 222. Kterak tlusťoši nebývají svalnatí // 223. Které svaly mizí v rozličných pohybech člověka // 224. O svalstvu //

225. Nahá postava, na které svalstvo má být vyznačeno nápadně, musí býti v klidu, bez pohybu // 226. Postavy nahé nemají míti svaly hledaně upřílišené // 227. O zešiřování a zkracování svalů // 228. Kde je v lidském těle šlacha beze svalů // 229. O 8 kostěných částech, jež vznikají uprostřed šlach v rozličných kloubech člověka // 230. O svalu, který je mezi pupkem a hrmou (Venušiným pahorkem) // 231. Nejkrajnější pootočení, jež může udělati člověk ohlížeje se // 232. Jak dalece se může sblížiti vzadu paže k paži // 233. O přípravě síly, když člověk chce vyvoditi veliký náraz // 234. O síle člověka a napřed o síle paží // 235. Která ze dvou mohutností člověka je větší: tahání nebo vzpírání // 236. O údech, jež se ohýbají a o úkolu svalstva obalujícího klouby při tomto ohýbání // 237. O unožení beze stehna // 238. O svrašťování masitých částí // 239. Prostý pohyb // 240. Pohyb složený // 241. O pohybech příslušejících výkonu lidí // 242. O pohybech postav // 243. O ukazování do dálky // 244. O rozmanitosti výrazu v obličeji // 245. O pohybech, příslušejících ke hnutí mysli // 246. Kterak hnutí mysli způsobují napřed pohyby snado a pohodlně uskutečnitelné // 247. O pohybu, vzniklém vlivem vnějším // 248. O pohybech obecných // 249. O pohybech zvířat // 250. O tom, jak každý úd má býti úměrný k celku tělesnému // 251. O tom, jak zachovati slušnost a náležitou uctivost // 252. O věku postav // 253. O druzích osob při komponování výjevů // 254. O tom, jak znázorňovati někoho, kdo mluví k více osobám // 255. Kterak se má vypodobniti vzteklivec // 256. Kterak se znázorní zoufalec // 257. O plakání a o smíchu a o rozdílu mezi oběma //

258. O tom, jaký postoj mají míti andílkové // 259. O tom, jaký postoj dáti ženám a mladíkům // 260. O skákajích // 261. O muži, jenž chce něčím prudce mršti ti před sebe // 262. Proč ten, kdo chce vytáhnout železo ze země nebo zatlouci je do země, zdvíhá ohnutou nohu na opačné straně // 263. O rovnováze nehybných těles // 264. O člověku stojícím na obou nohou a přešlapujícím // 265. O postojích postav // 266. O tom, kterak se vyrovnává člověk v klidu stojící na svých nohou // 267. O rychlejším nebo pomalejším pohybu na místě // 268. O zvířatech čtyřnohých a kterak se pohybují // 269. O vztahu mezi poloviční šířkou pravou a levou u člověka // 270. O 3 pohybech, jež se vyskytují při skákání // 271. Není možno, aby jediná paměť zachovala všecky jevy a měny ůdů // 272. O methodě velmi žádoucí u malíře // 273. O tom, jak malíř posuzuje svoje vlastní práce a práce druhých // 274. O tom, kterak posuzovati vlastní dílo // 275. Kterak zrcadlo je mistrem malířů // 276. Která malba zasluhuje chvály // 277. Co je první snahou a hlavním předmětem péče řádného malíře // 278. Co je v malbě obtížnější: dopracoati se stínů či obrysů // 279. Jaké se má dáti světlo postavám // 280. Kam se má postaviti ten, kdo pozoruje obraz // 281. Jak vysoko na obraze voliti stanovisko pozorovatele // 282. O tom, že se nemají malé postavy dopodrobna vypracovávat // 283. Jakého pozadí má malíř užívati pro svoje obrazy // 284. Předpis pro malování // 285. O tom, jak vytvořiti lesní porost // 286. Kterak vytvořiti fantastické zvíře z prvků přírodních // 287. Jak se mají malovati obličeje s vlídnou plastikou // 288. Jak odděliti a vyloupnouti postavy od jejich pozadí // 146 // 289. O rozdílnosti světel v různých poměrech //

290. Kterak se máme vystříhati vzájemné neúměmosti jednotlivostí // 291. O okrajích předmětů, neboli o jejich obrysech // 292. O nahodilých znacích vnějších, které se ztrácejí nejdříve, když ostíněná tělesa se od nás vzdalují // 293. O nahodilých znacích vnějších, jež se nejdříve ztrácejí v dálce // 294. O tom, jak vypadají okraje těles na styku s jinými tělesy // 295. O postavě, která jde proti větru // 296. O okně místnosti, ve které se maluje postava // 297. Proč obličej namalovaný co do velikosti podle míry se zdá pak větší // 298. Zda povrch každého tělesa neprůhledného jest ovlivněn protějškem // 299. O pohybu zvířat // 300. Jak udělati postavu, který by se zdála 40 loket vysoká v prostoře 201oketní a tak, aby měla údy vzájemně správné a stála vzpřímena // 301. Jak udělati postavu zdánlivě 24 loket vysokou na zdi 121oketní // 302. Upozornění stran stínů a světel // 303. Malba a světlo prostoru (rozptýlené) // 304. O pozadích stejných s tělesy před ně umístěnými a hlavně o rovných plochách jednostejné barvy // 305. Malba postavy nebo tělesa // 306. Na obraze zmizí nejprve jeho drobnější části // 307. Proč některá krajina se jeívá někdy větší, někdy menší nežli je // 308.Různá pozorování // 309. O městech a o jiných věcech, viděných hustým vzduchem // 310. O slunečních paprscích, které pronikají potrhanými mraky // 311. O tom, co oko vidí vzájemně smíšené mezi těžkým vzduchem a mlhou // 312. O budovách viděných ve vzduchu hutném // 313. O věci, která se jeví na dálku // 314. O pohledu na město v hutném vzduchu // 315. O dolních okrajích dalekých věcí // 316. O věcech viděných na dálku // 317. O modři, která se zdá na dálavách krajin // 318. Které jsou to části těles, jež se ztrácejí na dálku //

319. Proč věci se tím méně rozeznávají, čím vvíce se vzdalují od oka // 320. Proč obličeje na dálku se zdají temné // 321. Které části se dřivě ztrácejí z patrnosti na tělesech od oka se vzdalujících a které se zachovávají // 322. O perspektivě lineárně // 323. O tělesech viděných v mlze // 147 // 324. O výšce budov, viděných v mlze // 325. O městech a jiných budovách viděných večer nebo ráno v mlze // 326. Proč věci vyšší, stojící na vzdálenost od nás, jsou tmavší nežli nízké, i když míhaje stejnoměrně hustá // 327. O skvrnách stínových, které na dálku se jevívají na tělesech // 328. Proč na sklonku dne stíny těles, povstalé na bílé stěně, jsou modré // 329. Kde je kouř jasnější // 330. O prachu // 331. O kouři // 332. Různé postřehy o přírodě // 333. Proč vymalovaná věc, i když se jeví oku pod stejným zorným úhlem jako jiná věc, od něj vzdálenější, nikd nečiní ten dojem vzdálenosti jako ta skutečná věc vzdálená // 334. O pozadích (o půdě základní") // 335. Kterak se má posuzovati malířské dílo // 336. O plasticitě předmětů vzdálených // 337. O okrajích ozářených částí těla // 338. O okrajích // 339. O barvě pleťoé a o věcech oku vzdálených // 340. Různé předpisy malířské // 341. Proč předměty kreslené dokonale podle přírody se nezdají přes to tak prostorové, jako je předmět přirozený // 342. Jak to udělati, aby předměty byl jakoby vyloupnuté ze svých pozadí, t. j. z roviny, na níž jsou vymalovány // 343. Předpis // 344. O zpodobování různých pásem podnebních // 345. O tom, jak zpodobovati čtvero ročních počasí a co s nimi souvisí // 346. Jak malovati vítr // 347. Počínající dešť // 348. O stínech, které vrhají mosty na hladinu vody pod nimi // 349. Předpisy o malbě // 350. Předpisy // 351. O soše //

352. Jak udělati na obraze věčný lak fermežový // 353. Způsob, jak malovati na plátně // 354. Recept na perspektivu pro malby // 355. O předmětech // 356. O umenšování rozměrů těles a jejich barev // 357. O účinku průhledných vložek mezi okem a předmětem // 358. O šatech, kterými jsou oděny postavy a o jejich záhybech // 359. O povaze šatových záhybů // 360. Jak se mají dělati rasování rouch // 361. Kterak se mají dělati šatům záhyby // 362. Jak se jeví záhyby šatů ve zkratce // 363. Jak oko vidí záhyby roucha, jež halí postavu // 364. O záhybech rouch // 365. O zrcadlení ploché krajiny ve vlnách // O vědě pravé, výňatky z Paragone // Sestavení vět a pouček // O vzrůstu rostlin // O mracích // O spisech da Vinciho // Vysvětlivky a poznámky věcné // Seznam věcný

(OCoLC)39598239

cnb000084556