.

0 (hodnocen0 x )

(16) Půjčeno:16x 

BK

2. vyd.

Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1981

327 s. : il. ; 8°

Obsahuje bibliografii a rejstříky

Vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogických fakult

000112753

OBSAH // ČÁST ÚVODNÍ // 1. ZÁKLADNI POJMY // 1.1 Řeč // 1.1.1 Definice řeči jako individuálního výkonu // 1.1.2 Sociální zřetele v definici řeči // 1.1.3 Definice řeči vzhledem ke komunikační funkci // 1.1.4 Popisné definice // 1.1.5 Základní charakteristiky řeči // 1.1.6 Řeč jako sdělovací proces // 1.1.7 Definice lidské řeči jako sdělovacího procesu // 1.1.7.1 Řeč jako specificky lidská činnost // 1.1.7.2 Schopnost řeči // 1.1.7.3 Sdělovací (výrazové) prostředky // 1.1.7.4 Uzivam reci // 1.1.7.5 Sociální charakter sdělování // 1.1.8 Mluva, mluvení, jazyk // 1.1.8.1 Mluva // 1.1.8.2 Mluvení // 1.1.8.3 Jazyk // 1.2 К pojmu výchova řeči // 1.2.1 Výchova řeči jako prevence vad a poruch // 1.2.2 Odstraňování vad a poruch výchovou řeči // 1.3 Logopedie jako vědní obor // 1.3.1 Jiná pojetí logopedie // 1.3.2 Jiné názvy pro logopedii // 1.3.3 Specifičnost české logopedie // 72. VÝZNAM LOGOPEDIE 29 // 2.1 Společenská potřeba logopedické // péče 29 // 2.2 Výsledky statistických šetření // 2.3 Hlediska pro hodnocení významu logopedie 30 // 2.3.1 Společenské hledisko // 2.3.1.1 Za okolností obvyklých se zřetelem na prevenci // 2.3.1.2 Za okolností patologických se zřetelem na postižené jedince // 2.3.2 Kulturní hledisko // 2.3.2.1 Úloha řeči mluvené a psané // 2.3.2.2 Kultura mluveného slova // 2.3.2.3 Význam mluveného slova // 2.3.2.4 Hlasová kultura // 2.3.2.5 Význam receptivní složky sluchové // 2.3.2.6 Mluvené slovo v národní kultuře // 2.3.3 Pedagogické hledisko // 2.3.3.1 Dítě sluchově a řečově postižené // 2.3.3.2 Nepoznané vady // 2.3.3.3 Logopedická péče // 2.3.4 Zdravotnické hledisko // 2.3.4.1 Vliv poruchy řeči na psychiku // 2.3.4.2 Logopedická péče a zdravotnictví // 2.4 Úkoly logopedie v teorii a praxi 33 //

2.4.1 V teorii: // 2.4.1.1 revidovat nevědecké přístupy // 2.4.1.2 zpřesňovat, ověřovat a zobecňovat vědecké poznatky a vytvářet vě deckou základnu : // 2.4.1.2.1 v oblasti poznání // 2.4.1.2.2 v oblasti metodologické // 2.4.1.2.3 v oblasti historie péče a oboru // 2.4.2 V praxi // 2.4.2.1 Prevence, včasnost a komplexnost péče // 2.4.2.2 Jednotlivé úkoly logopedické péče // 2.4.2.3 Význam věku postižené osoby // 2.5 Prostředky logopedie 36 // 2.5.1 Výchova // 2.5.2 Speciální výchova // 2.5.3 Dílčí metody speciálně výchovné // 2.5.3.1 Reedukace // 2.5.3.2 Kompenzace // 8 2.5.3.3 Přístup monosenzoriální nebo multisenzoriální // 2.5.3.4 Rehabilitace // 2.5.4 Výchova a léčení // 2.5.5 Lékařská a logopedická prevence // 2.5.5.1 Lékařská prevence // 2.5.5.2 Logopedická prevence // 2.6 Cíl logopedie 40 // 2.6.1 Obecně // 2.6.2 Socializace // 2.6.3 Stupně socializace // 3. LOGOPEDIE V SYSTÉMU VĚD // 3.1 Názory na vědní systémy dříve a nyní 40 // 3.2 Logopedie jako disciplína speciálně pedagogická

// 3.2.1 Vztahy logopedie k ostatním disciplínám speciální pedagogiky // 3.3 Vztah logopedie k společenským vědám 42 // 3.3.1 К obecné pedagogice // 3.3.2 Poznatky psychologie // 3.3.3 Sociologie // 3.3.4 Fonetika // 3.4 Vztah logopedie k vědám o člověku 43 // 4. NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE PÉČE O NEDOSTATKY VE SDĚLOVÁNÍ,/ VÝVOJ VĚDNÍ ZÁKLADNY OBORU // 4.1 Magická síla slova 44 // 4.2 Hledání původu řeči 45 // 4.2.1 Náboženskomytologické hledisko // 4.2.2 Filozofické hledisko // 4.3 Kultura mluveného slova — filozofie řečnictví 46 // 4.4 Začátky poznání o orgánech řeči // a sluchu 47 // 4.4.1 Ucho v pojetí prastarých kultur středoasijských a egyptských // 4.4.2 Názory spekulativní starořecké filozofie // 4.5 Některá sdělení o poruchách řeči a sluchu ze starověké literatury 48 // 9 4.5.1 Hérodot // 4.5.2 Démosthenes // 4.6 Poznatky lékařské školy 50 // 4.7 První výklad o přirozeném vzniku // řeči 50 // 4.8 Začátky výchovy řeči a léčení poruch řeči 50 // 4.8.1 Výchova budoucích řečníků // 4.8.2 Poruchy řeči jako předmět lékařských zájmů // 4.9 Vývoj nauky o řeči za feudalismu 51 // 4.9.1 Ěečnictví jako nástroj církevní moci // 4.9.2 Začátky výchovy hluchoněmých // 4.9.3 Lékaři o léčení poruch řeči a sluchu // 4.9.4 Základy pro logopedické metody // 4.9.5 Reakce proti pokroku // 4.10 Rozmach vědy za kapitalismu a jeho význam pro logopedii 55 // 4.10.1 V lékařství // 4.10.2 Podíl společenských věd na budování logopedie // 4.11 Vývoj logopedie za socialismu 59 // 4.11.1 Vývoj logopedie v SSSR // 4.11.2 Vývoj logopedie v ostatních socialistických zemích (Maďarsko, Polsko, Rumunsko, NDR) // 4.12 Vývoj logopedie jako pedagogické disciplíny 63 // 4.12.1 První období // 4.12.2 Druhé období //

4.12.3 Třetí období // 4.13 Vývoj logopedie u nás 64 // 4.13.1 v oblasti lékařských věd // 4.13.2 v oblasti společenských věd // 4.13.3 Přínos fonetiky pro logopedii // 4.13.4 Logopedie jako pedagogický obor // 4.14 Začátky logopedie jako vědního // oboru 69 // 4.14.1 Zřízení školního ambulatoria // 4.14.2 Založení Logopedického ústavu // 4.14.3 Rozvoj logopedie po stránce organizační a vědecké za budování socialismu // 10 4.14.4 Pracovní náplň Logopedického // ústavu // 4.14.5 Význam Logopedického ústavu // 4.14.6 Další vývoj logopedie v teorii // a v praxi // 5. ORGANIZOVÁNI PÉČE O VADY A PORUCHY SDĚLOVÁNÍ V RŮZNÝCH ZEMÍCH // 5.1 Směr čistě logopedický 75 // 5.2 Anglosaský směr 76 // 5.3 Smíšený směr 76 // 5.4 Převaha foniatrie 77 // 5.5 Budování logopedie v socialismu 77 // 5.5.1 V SSSR // 5.5.2 V Československu // 6. PROFIL LOGOPEDA 79 // 6.1 Osobní vlastnosti 79 // 6.2 Variabilita lidí — variabilita metod 80 // 6.3 Potřeba teorie pro praxi 80 // 6.4 Profesionální uplatnění 80 // 6.5 Vzdělání logopéda 81 // ČÁST OBECNÁ // 1. HLEDÁNÍ VĚDECKÉ ZÁKLADNY // 1.1 Hodnocení dosavadního stavu // 1.2 Uplatnění dialektického materialismu // 1.3 Reflexní teorie // 1.4 Námitky proti aplikaci reflexní // teorie do pedagogických věd // 1.4.1 Reflexní teorie prý nestačí vyhovět vytčenému úkolu // 1.4.2 Reflexní teorie je prý cizorodá vědní // oblast // 1.4.3 Námitka tzv. „biologizace“ pedagogických věd // 1.4.4 Námitka tzv. mechanistického pojetí // 1.5 Zásady pro aplikaci reflexní teorie 84/ // 2. REFLEXOLOGICKÝ ZÁKLAD SDĚLOVÁNÍ 87 // 2.1 Vznik a vývoj reflexní teorie 87 // 2.1.1 Filozofické předpoklady // Základy reflexní teorie // Zakladatel nauky o reflexu // Vědecký přínos Procháskova díla // Osudy Procháskova díla //

Spor o prioritu v budování moderní nauky o reflexu // Další vývoj nauky o reflexu // Ruská fyziologická škola // I. M. Sečenov Zakladatel klasické reflexní teorie // Reflexologická škola Bechtěrevova // Rozdíly v učení Bechtěrevově a Pavlovově // Osudy díla I. P. Pavlova Hodnocení díla I. P. Pavlova // Revize klasické reflexní teorie // Učení I. P. Pavlova v Československu // 2.1.8 Vztah reflexní teorie k pedagogickým vědám // Pedagogika // Psychologie // Speciální pedagogika // Reflexní teorie a behaviorismus // Základní pojmy reflexologie 98 // Organismus // Dráždivost // Ústřední nervová soustava // Reflex // Nižší nervová činnost (n. n. č.) // Vyšší nervová činnost (v. n. č.) // Vzájemný poměr nižší a vyšší nervové činnosti // 2.2.8 Podmíněný reflex a podmíněný spoj // 2.2.9Elementární zákonitosti nervové činnosti // Dráždění a útlum // Iradiace a koncentrace // Generalizace // Indukce // Druhy útlumu // 2.3 Organismus a prostředí // 2.3.1 Prostředí vnitřní // 2.3.2 Prostředí zevní — přírodní // 2.3.3 Úloha CNS // 2.3.4 Základní zákonitosti stavby a činnosti CNS v pojetí Hrbkově // 2.3.4.1 Analyzátor // 2.3.4.2 Neuroefektor // 2.3.4.3 Řízení a regulace vnitřního prostředí // 2.3.5 Registrace a regulace vztahů organismu k zevnímu prostředí // 2.3.6 Integrační funkce // 2.4 Člověk a prostředí // 2.4.1 Člověk — tvor společenský // 2.4.2 Problém vrozeného a získaného // 2.4.3 Základ společenských vztahů — komunikace řečí // 2.4.4 Biologická potřeba informací // 2.4.5 Význam výměny informací // 2.4.6 Řeč jako biologický výkon člověka // 2.5 Analyzátor sluchový // 2.5.1 Sluchový receptor // 2.5.1.1 Zevní ucho // 2.5.1.2 Střední ucho // 2.5.1.3 Vnitřní ucho // 2.5.2 Nervová dráha sluchová //

2.5.3 Korová část sluchového analyzátoru // 2.5.3.1 Lokalizace a rozloha // 2.5.3.2 Výsledky experimentálního zkoumání // 2.5.3.3 Reflexologický výklad // 2.5.4 Slyšení // 2.5.4.1 Teorie slyšení // 2.5.4.2 Činnostní proudy hlemýždě a sluchového nervu // 2.5.4.3 Poznatky ze srovnávací anatomie a fyziologie sluchového orgánu // 2.5.4.4 Slyšení kostní (převod zvuku kostí) // 2.5.4.5 Hranice sluchového vnímání // 2.5.4.6 Směrové slyšení // 2.5.4.7 Zvukové pozadí // 2.6 Zrakový analyzátor // 2.6.1 Zrakový receptor // 2.6.2 Zraková dráha // 2.6.3 Korové pole proprioceptivního // analyzátoru // 2.7 Proprioceptivní analyzátor 131 // 2.7.1 Receptor // 2.7.2 Dráhy a nižší převodní ústrojí // 2.7.3 Korové pole proprioceptivního // analyzátoru // 2.8 Exteromotorický neuroefektor 131 // 2.8.1 Korová pole // 2.8.2 Nervové dráhy a nižší centra // 2.8.3 Vlastní efektor mluvní // 2.8.3.1 Dýchací ústrojí // 2.8.3.2 Fonační neboli hlasotvorné ústrojí // 2.8.3.3 Artikulační neboli hláskotvorné ústrojí // 2.9 Integrátor 157 // 2.10 City ,161 // 2.10.1 Význam citu ve výchově // 2.10.2 Význam citu v logopedii // 2.10.3 Cit jako doprovodní složka vnímání // 2.10.4 Reč a cit // 2.10.5 Pokus o fyziologický výklad // 3. Řeč v pojetí reflexní teorie 165 // 3.1 Signální soustavy 165 // 3.1.1 Podnět jako signál // 3.1.2 Základní charakter signálu // 3.1.3 První signální soustava // 3.1.4 Druhá signální soustava // 3.1.5 Předchůdci a následovníci učení o 2. s. s. // 3.1.6 Signální soustavy v logopedii // 3.1.6.1 První signální soustava a komunikace // 3.1.6.2 Druhá signální soustava a komunikace // 3.1.7 Filozofické hodnocení symbolizační funkce // 3.1.8 Vzájemný poměr signálních soustav // 3.1.8.1 Nadřazenost 2. s. s. // 3.1.8.2 Pokusy Krasnogorského //

3.2 Troj členění lidské psychiky 172 // 3.2.1 Úvodní úvaha // Členění nervové činnosti člověka // Nervová činnost a lidská psychika // Zákonitosti a obsah nervové činnosti // Psychika je obsahová stránka nernové činnosti // Význam troj členění psychiky // Řídící úloha 2. s. s. // Troj členění psychiky a sdělovací proces // Podíl n. n. č. na výstavbě řeči // Podíl přechodných forem na výstavbě řeči // Podíl v. n. č. na výstavbě řeči // Součinnost nervových systémů v komunikaci // Poměr biologických a společenských faktorů // Účast obojích faktorů na komunikaci řečí // Extrémní postoje // Řešení // Od reflexního oblouku k reflexnímu okruhu // Původní pojetí reflexního oblouku // Revize reflexního oblouku jako ohraničeného systému // Reflexní oblouk není uzavřen akcí // Zpětná vazba // Reflexní oblouk není ohraničen ani na začátku // Reflexní oblouk je systém otevřený na začátku i na konci // Zapojení organismu do prostředí reflexním okruhem // Reflexní okruh // Pojetí // Reflexní okruh jako výraz celistvosti organismu // Charakteristiky reflexního okruhu // Vertikální průmět // Horizontální průmět // Reflexní okruh jako pohyb ve spirále // 3.6 Etapy reflexního okruhu // 3.6.1 Zákonitosti při sledování jednotlivých etap // 3.6.2 Kontrola výkonu // 3.7 Průběh akustického signálu // 3.7.1 Analýza // 3.7.1.1 Receptor // 3.7.1.2 Úloha sluchové dráhy a přepojovacích ústředí // 3.7.1.3 Korové pole // 3.7.2 Analýza a syntéza // 3.7.2.1 Převod na výkonnou dráhu // 3.7.2.2 Akustická gnose // 3.7.2.3 Akustická gnose verbálni // 3.7.3 Syntéza // 3.7.4 Programovaná odpověď // 3.8 Fatické funkce // 3.8.1 Vstupní část // 3.8.2 Integrační (centrální) část // 3.8.3 Výstupní část //

3.8.4 Vzájemné souvislosti // 3.8.5 Čtení a psaní // 3.9 Strukturální základ fatických funkcí // 3.9.1 Hledání sídla duše v těle // 3.9.2 Hledání sídla duše v mozku // 3.9.3 Hledání sídla duševně nervových výkonů — idea lokalizační // 3.9.4 Vědecký boj proti lokalizační ideji // 3.9.5 Idea lokalizace nervových výkonů // 3.9.6 Učení o centrech řeči // 3.9.7 Námitky proti lokalizaci vůbec // a funkcí řeči zvlášť // 3.9.8 Syntéza protikladných názorů // 3.9.8.1 Učení I. P. Pavlova o mozaičnosti // mozkové kůry // 3.9.8.2 Přínos neurologie a neurofyziologie // 3.9.9 Vyvrcholení lokalizačních snah v pojetí integračním // 4. MOŽNOSTI APLIKACE HEFLEXOLOGICKÝCH ZÁKONITOSTÍ V PEDAGOGICE VŮBEC A V LOGOPEDII ZVLÁŠŤ // 4.1 Pavlov o pedagogice // 4.2 Jak přenášet fyziologické poznatky do pedagogické praxe // 4.2.1 Nebezpečí bezduché mechanistické aplikace // 4.2.2 Základní teze metodického postupu // 4.3 Odraz zákonitostí v. n. č. ve výchově a v logopedii 212 // 4.3.1 Navozování podmíněných reflexů a spojů // 4.3.2 Dráždění a útlum // 4.3.3 Indukce a koncentrace útlumu // 4.3.4 Druhy útlumu // 4.3.5 Zevní útlum — orientační reflex // 4.3.6 Orientační reflex — základ pozornosti // 4.3.7 Vnitřní útlum — vyhasínání // 4.3.8 Diferenciační útlum // 4.3.9 Stopové podmíněné reflexy // 4.3.10 Reflex na čas // 4.3.11 Dynamický stereotyp // 4.3.12 Fázové stavy // 4.3.13 Regrese // 4.3.14 Terapeutická zásada postupu odspodu // 5. TYPOLOGIE ŘEČI 225 // 5.1 Typy vyšší nervové činnosti 225 // 5.1.1 První centrální typ, zvaný sangvinický // 5.1.2 Druhý centrální typ, zvaný flegmatický // 5.1.3 Krajní typ, zvaný cholerický // 5.1.4 Druhý krajní typ, zvaný melancholický // 5.2 Psychologická typologie řeči 227 //

5.2.1 Senzoaktoriální (smyslově motorický, aktivní) typ // 5.2.2 Lingvispekulativní (mluvně bádavý) typ // 6. FYLOGENEZE ŘEČI 228 // 6.1 Teorie 228 // 6.2 Vliv práce na polidštění opice 229 // 6.3 Vývojová stadia podle Wundta 229 // 6.4 Prajazyk nebo více jazyků? 230 // 17 7. ONTOGENEZE ŘEČI // 230 // 7.1 Výklad psychologicko-lingvistický // 7.1.1 Předběžná stadia vývoje řeči // 7.1.2 Začátky vlastního vývoje dětské řeči // 7.1.3 Rozvoj samostatné řeči // 7.1.4 Slovní zásoba // 7.1.5 Zevní, zvuková stránka řeči // 7.1.6 Neologismy // 7.1.7 Gramatické formy // 7.1.8 Hygiena řeči // 7.1.9 Význam dědičnosti // 1.1.10 Počet slov // 7.2 Ontogeneze řeči — pokus o reflexologický výklad // 7.2.1 Základní literatura // 7.2.2 Fyziologické základy tzv. předstupňů řeči // 7.2.3 Začátek vlastní řeči // 7.2.4 Rozvíjení vlastní řeči // 7.2.5 Vývoj gramatiky // 7.2.6 Tvoření nových slov // 7.2.7 Mluvní stereotypy // 7.2.8 Období vývojových potíží v řeči // 7.2.9 Sociální tolerance mluvy // 7.3 Bilingvismus // 7.3.1 Nevýhody z předčasného učení se cizímu jazyku // 7.3.2 Oprávněnost dvojjazyčné výchovy // 7.3.3 Dřívější postoj k bilingvismu // Nové poznatky neurofyziologie // Reflexologické zdůvodnění bilingvismu 259 // 8. ŘEČ PSANÁ 265 // 8.1 Ve vývoji lidstva 265 // 8.1.1 Forma // 8.1.2 Funkce // 8.1.3 Účel // 8.1.4 Vývoj // 8.1.5 Odraz fyziologických zákonitostí // 8.1.6 Směr písma // 8.2 Ontogenetický vývoj čtení a psaní .266 // 18 . 269 // 8.3 Rozdíly řeči mluvené a psané // 8.3.1 Citová složka // 7.3.2 Situace // 8.3.3 Význam signálních soustav // 8.3.4 Náročnost na nervovou činnost // 8.4 Üloha zraku při čtení a psaní 268 // 8.4.1 Pohyby očí // 8.4.2 Vliv tvaru písma // 8.4.3 Očekávaný smysl textu // 8.4.4 Zrak a psaní //

9. VZÁJEMNÉ SOUVISLOSTI // 9.1 Reč a motorika // 9.1.1 Ve vývoji lidstva // 9.1.2 Ve vývoji jedince // 9.1.3 Ve výchově // 9.1.4 Pohybová výchova // 9.1.5 Poruchy hybnosti // 9.1.6 Reč a motorika z hlediska reflexní // 9.2 Řeč a lateralita // 9.2.1 Zakladní pojmy // Lateralita a psaní // Lateralita a patologické syndromy // Řeč a smysl pro ... // Řeč a smysl pru hudbu // Pokus o vymezení pojmu // Složky hudebnosti // Vývoj a fyziologická základna muzikálnosti // Psychologické souvislosti hudebního nadání // 9.3.4.1 Polarita matematicko-muzikální // 9.3.4.2 Poměr nadání pro řeč a nadání pro hudbu // 9.3.4.3 Hudba a řeč // 9.4 Sluch, zrak a řeč // 9.4.1 Orientace v prostředí // 9.4.1.1 Zrak // 9.4.1.2 Sluch // 9.4.1.3 Porovnání zraku — sluchu // 9.4.2 Význam zraku a sluchu v životě člověka // 9.4.2.1 Rozpory v subjektivním hodnocení // 9.4.2.2 Synteze protikladných názorů // 9.4.3 Zrak a sluch v komunikaci řečí a uměním // 9.4.3.1 Komunikace řečí // 9.4.3.2 Komunikace uměním // 9.4.4 Převaha zrakové orientace v nynějších formách komunikace // 9.4.5 Důsledky převahy zrakové orientace // 9.4.6 Zrak a sluch ve výchově řeči // 10. ŘEČ - MYŠLENÍ - DOROZUMÍVANÍ 287 // 10.1 Reč 287 // 10.2 Myšlení 288 // 10.2.1 Psychologické pojetí // 10.2.2 Psychologicko-fyziologické pojetí // 10.2.3 Vyhraněné neurofyziologické hledisko // 10.2.4 Vývojové fáze myšlení // 10.3 Reč a myšlení 291 // 10.3.1 Teorie: // 10.3.1.1 Teorie identity // 10.3.1.2 Teorie paralelismu // 10.3.1.3 Třetí skupina teorií // 10.3.2 Kritika teorií // 10.3.2.1 К teorii identity // 10.3.2.2 К teoriím paralelismu // 10.3.2.3 К teorii lingvisticky indiferentní až skeptické // 10.3.3 Vlastní výklad // 10.4 Dorozumívání 295 // 10.4.1 Informace // 10.4.2 Kritika dorozumívání //

10.4.3 Faktory věrohodnosti // 10.4.4 Význam řeči a myšlení v dorozumívání // Seznam použité literatury 310 // Jmenný rejstřík 317 // Věcný rejstřík 322

(OCoLC)40080505

cnb000160518