O KNIZE 10 // ÚVOD 11 // 1. VZTAHY 15 // 2. DEMENCE: DEFINICE A DŮSLEDKY 19 // 2.1 Jak rozumíme definici? 19 // 2.2 Důsledky kognitivní poruchy 22 // 2.2.1 Ztráta paměti 23 // 2.2.2 Poruchy jazyka 27 // 2.2.3 Deficity pozornosti 28 // 2.2.4 Poruchy vhledu, úsudku a abstrakce 30 // 2.2.5 Poruchy ve vnímání a prostorové orientaci 37 // 2.2.6 Poruchy v oblasti motoriky 40 // 3. ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACI O ČLOVĚKU: // MINULOST A OSOBNI DATA 43 // 3.1 Jak vás poznáváme: Zvyšování vědomostí personálu o klientech . 44 // 3.1.1 Část první: Co můžeme udělat? 45 // 3.1.2 Část druhá: Vzájemné poznávání personálu 45 // 3.1.3 Část třetí: Nácvik shromažďování informací 48 // 3.1.4 Část čtvrtá: Shromažďování informací 48 // 3.1.5 Část pátá: Zpětná vazba 49 // 3.2 Informace získávejte ze skutečně seriózních zdrojů 50 // 4. SOUSTAVNÉ HODNOCENI KOGNITIVNÍCH SCHOPNOSTÍ // POSTIŽENÉ OSOBY 51 // 4.1 Paměť 53 // 4.2 Expresívní jazyk 53 // 4.3 Receptivní jazyk 54 // 4.4 Psaný jazyk 54 // 4.5 Pozornost 54 // 4.6 Abstrakce 54 // 4.7 Úsudek 55 // 4.8 Vhled 55 // 4.9 Vizuálně-prostorové vnímání a vizuálně-motorická koordinace 55 // 4.10 Výkonové funkce 56 // 5. FUNKČNÍ HODNOCENI 57 // 5.1 Měřítko funkčního výkonu 58 // 5.1.1 Konceptuální model 58 // 5.1.2 Kvalita výkonu 59 // 5.1.3 Prostředí 60 // 5.1.4 Chování 60 // 5.1.5 Proces hodnocení 61 // 5.2 Kanadský test pracovního výkonu 61 // 5.3 Hodnocení osob s vážnou poruchou 64 // 5.4 Je to realistické? 65 // 6. PREVENCE PROBLEMATICKÉHO CHOVÁNÍ 66 // 6.1 Proč prevence 67 // 6.2 Fakta 68 // 6.3 Několik zásadních otázek 69 // 6.3.1 Jak vnímáme chování? 69 // 6.3.2 V čem vidíme svou roli při práci s osobou s narušenou poznávací schopností? 69 // 6.3.3 Jak chápeme manifestaci demence v chování a funkcích? 69 //
6.3.4 Jak reagujeme na potřeby jedince? 69 // 6.4 Identifikace základních potřeb a zaměření péče 70 // 6.4.1 Bezpečí 70 // 6.4.2 Náklonnost a intimita 70 // 6.4.3 Sociální začlenění 71 // 6.4.4 Kontrola a moc 71 // 6.5 Vyrovnávání ztrát poznávacích schopností nejčastěji spojených // s Alzheimerovou nemocí 72 // 6.5.1 Jak se člověk vyrovnává s problémem paměti? 72 // 6.5.2 Podpůrný jazyk 74 // 6.5.3 Podporování pozornosti 75 // 6.5.4 Jak nakládat s nesprávným úsudkem a náhledem 77 // 6.5.5 Pomocné techniky podporující vnímání 79 // 6.5.6 Techniky pomoci při organizaci pohybu 81 // 6.6 Oblasti intervence 83 // 6.6.1 Mezilidské kontakty 83 // 6.6.2 Prostředí 85 // 6.6.3 Rutina 89 // 6.6.4 Specializovaný program a aktivity 90 // 6.7 Je to realistické? 91 // 7. UŽÍVAT DOBŘE TOHO, CO ZŮSTALO UCHOVÁNO: „ALE JÁ // MYSLELA, ŽE JSTE ŘÍKALI, ŽE SI NIC NEPAMATUJE?“ 92 // 7.1 Zachované schopnosti 92 // 7.1.1 Staré vzpomínky 93 // 7.1.2 Vyjadřování názoru a poskytování rady 94 // 7.1.3 Navyklé dovednosti 94 // 7.1.4 Nové učení 95 // 7.1.5 Smyslové vnímání jako zdroj slasti 101 // 7.1.6 Prožívání a vyjadřování emocí 101 // 7.1.7 Sledování logického chodu myšlenek 102 // 7.2 Jiné důležité osobní vlastnosti 105 // 8. JAK REAGOVAT NA PROBLEMATICKÉ CHOVÁNI: POSTUP .. 109 // 8.1 Neexistují žádná rychlá řešení 113 // 8.2 Postup 113 // 8.2.1 Shromažďování informací vede k dosažení správné perspektivy 113 // 8.2.2 Stanovení cíle 118 // 8.2.3 Vytvoření plánu 119 // 8.2.4 Stanovení plánu 119 // 8.2.5 Realizace plánu 120 // 8.2.6 Hodnocení výsledků je neustálý proces 121 // 8.3 Individuální reakce na problematická chování 122 // 9. KOMUNIKACE: JÁDRO VZTAHU 123 // 9.1 Principy efektivní komunikace 124 //
9.1.1 Zvláštnosti v komunikačních potřebách osob postižených Alzheimerovou chorobou 124 // 9.1.2 Cílem je vytvořit a udržet partnerství 129 // 9.1.3 Komunikační deficity a jejich uvědomění 132 // 9.2 Technické aspekty vyrovnávání se s poruchou jazyka 133 // 9.2.1 Řeč a jazyk 133 // 9.2.2 Expresívní jazyk - jazyk, kterým se vyjadřujeme 133 // 9.2.3 Receptivní jazyk-jazyk, který vnímáme 136 // 9.2.4 Psaný jazyk 137 // 9.3 Několik obecných a praktických podnětů ke komunikaci 138 // 10. ALZHEIMEROVA CHOROBA A PROSTŘEDÍ DOMOVA 140 // 10.1 Uchování funkčních schopností 140 // 10.2 Bezpečí 141 // 10.3 Emocionální zdraví 144 // 10.4 Potřeby pečovatele 146 // 10.5 Závěr 146 // 11. PROGRAMY AKTIVIT 148 // 11.1 Proč je aktivita důležitá? 148 // 11.2 Zvláštní odpovědnost 150 // 11.3 Charakteristika programování 151 // 11.4 Podstata smysluplné činnosti 153 // 11.4.1 Každá činnost musí mít jasný účel 153 // 11.4.2 Každá činnost musí být dobrovolná 153 // 11.4.3 Každá činnost musí být příjemná 154 // 11.4.4 Každá činnosti musí být společensky přijatelná 154 // 11.4.5 Činnost nesmí vést k neúspěchu 155 // 11.5 Rozsah smysluplné činnosti 155 // 11.5.1 Sféry činnosti 156 // 11.5.2 Činnosti stimulované prostředím 159 // 11.5.3 Aktivity šité na míru pro jednotlivce a skupiny 162 // 11.5.4 Programy aktivit 163 // 11.6 Aktivity musí být plánovány na individuální bázi 163 // 11.6.1 Záměr aktivity 163 // 11.6.2 Přizpůsobme program silným stránkám, omezením a potřebám každého účastníka 164 // 11.7 Pravidla pro výběr a nabízení aktivit 165 // 11.8 Čeho je zapotřebí 166 // 12. PROČ SKUPINY? 168 // 12.1 Účel skupiny 168 // 12.2 Členství ve skupině 169 // 12.3 Kdo vede skupinu 169 // 12.4 Založení skupiny 169 // 12.5 Péče o skupinu 170 //
12.6 Výsledek 170 // 12.7 Čajový dýchánek: Zvláštní program pro „problematické“ obyvatele 171 // 12.7.1 Odůvodnění programu 172 // 12.7.2 Identifikace potřeb 173 // 12.7.3 Návrh programu 173 // 12.7.4 Protokol 174 // 12.7.5 Role 176 // 12.7.6 Výsledky 177 // 12.7.7 Diskuse 178 // 13. KDY BUDE SNÍDANĚ? - AŽ BUDETE CHTÍT. 181 // Deborah A. Macdonald Connolly, R. N.. B. N. a Jitka M. Zgola, O.T. (C) // 13.1 Nebylo by to hezké? 181 // 13.2 Jak to bývalo? 181 // 13.3 Plánování změny 182 // 13.4 Podporujte zavedení zkušebního programu 183 // 13.5 Okamžité změny 184 // 13.6 Hodnocení programu: Některé námitky 185 // 13.7 Výsledky 185 // 13.8 Náklady 187 // 13.9 Co přispěje k úspěchu 187 // 13.10 Závěr 188 // 14. JE OBLEČEN, CO DÁL? NĚKOLIK NÁPADŮ, JAK ORGANIZOVAT DEN PRO LIDI S DEMENCÍ 189 // 14.1 Proč je plánování důležité? 189 // 14.2 Hodnota činnosti a důsledky nečinnosti 190 // 14.3 Rozbití spirály nadbytečné neschopnosti 190 // 14.4 Některé z důvodů, proč lidé přestanou být aktivními, a jak pomoci 191 // 14.5 Proces přemýšlení 193 // 14.5.1 Plánujte s ohledem na své vlastní potřeby 193 // 14.5.2 Co může člověk činností získat? 194 // 14.5.3 Važte si malých věcí 194 // 14.5.4 Různé úrovně zapojení do činnosti 195 // 14.5.5 Cíl činnosti je jediný - eliminovat neúspěch 196 //
14.6 Riskování 198 // 14.7 Kdy ho prostě nechat být? 199 // 14.8 Odhadněte schopnost osoby plánovat a rozhodovat se 199 // 14.9 Pravidelná rutina a rytmus 200 // 14.10 Činnost musí být smysluplná 200 // 14.11 Využívejte zvyklostí z minulosti 202 // 14.12 Překonání rezistence a netečnosti 203 // 14.13 Co tedy dělat? 203 // 14.14 Podělte se o své břemeno 205 // 15. DOBRÝ PRŮBĚH NÁVŠTĚVY 206 // 15.1 Plánujte návštěvu 206 // 15.2 Zaveďte rutinní průběh návštěvy 207 // 15.3 Rozhovor 208 // 15.4 Naplánujte nějakou činnost 212 // 15.5 Ukončení návštěvy 213 // 15.6 Návštěva osoby s vážnou poruchou 214 // 15.7 Udržte kontakt s dalšími návštěvníky 215 // 15.8 Učiňte prostředí navštívené osoby příjemným pro návštěvníky 216 // 15.9 Návštěvy s dětmi 217 // 15.10 Zůstávejte v kontaktu s personálem 218 // 15.11 Rozhodnutí nenavštívit nemocného 219 // 15.12 Péče o vlastní pocity 220 // 16. ČEMU VÁS PEČOVÁNI MŮŽE NAUČIT 221 // LITERATURA 224