.

0 (hodnocen0 x )

(7.3) Půjčeno:29x 

BK

1. vyd.

České Budějovice : Kopp, 2000

349 s.

ISBN 80-7232-115-3 (brož.)

Obsahuje úvod, rejstřík, údaje o autorovi

Dotisk 1. vyd., 2004

Bibliografie: s. 343

Java (jazyk) - učebnice

000113924

Úvod 15 // Typografické a syntaktické konvence 19 // 2 Základní pojmy 20 // 2.1 Trocha historie nikoho nezabije 20 // 2.2 Způsob zpracování programu v Javě 20 // 2.3 Dva různé typy programů 21 // 2.4 Vývojové nástroje a jejich verze 21 // 2.4.1 Vývoj a verze JDK 22 // 2.5 Používané pojmy 23 // 2.5.1 Java Core API 23 // 2.5.2 Java Platforma 24 // 2.5.3 JIT kompilátor 24 // 2.6 Co byste měli vědět, než skutečně začnete programovat . . 25 // 2.6.1 Jak přeložit a spustit program 25 // 2.6.2 Běžné problémy 26 // 3 Základní dovednosti v Javě 31 // 3.1 Komentáře 31 // 3.2 Způsob zápisu identifikátorů 32 // 3.3 Hlavní program 34 // 3.4 Základní datové typy 35 // 3.4.1 Celočíselné typy a jejich konstanty 36 // 3.4.2 Znakový typ a jeho konstanty 37 // 3.4.3 Řetězcové konstanty (literály) 39 // 3.4.4 Logický tvp a ieho konstanty 40 // 3.4.5 Reálné datové typy a jejich konstanty 40 // 3.5 Deklarace proměnných 42 // 3.5.1 Deklarace proměnných s konstantní hodnotou 43 // 3.6 Operátor přiřazení 45 // 3.7 Operátor přetypování 46 // 3.7.1 Rozšiřující konverze 47 // 3.7.2 Zužující konverze 49 // 3.7.3 Rozšiřující konverze se ztrátou přesnosti 49 // 3.8 Aritmetické výrazy 50 // 3.8.1 Unární operátory 51 // 3.8.2 Binární operátory 52 // 3.8.3 Přiřazovací operátory 53 // 3.9 Relační operátory 55 // 3.9.1 Zkrácené vyhodnocování logických součtů a součinů 55 // 3.9.2 Úplné vyhodnocování logických součtů a součinů 57 // 3.10 Bitové operace 58 // 3.10.1 Bitový součin 59 // 3.10.2 Bitový součet 60 // 3.10.3 Negace bit po bitu 61 // 3.10.4 Bitový exkluzivní součet 62 // 3.10.5 Operace bitového posunu doleva 62 // 3.10.6 Operace bitového posunu doprava znaménkově 62 // 3.10.7 Operace bitového posunu doprava neznaménkově 63 // 3.11 Priority vyhodnocování operátorů 64 //

4 Terminálový vstup a výstup 67 // 4.1 Balík java.io 67 // 4.2 Formátovaný výstup pomocí System, out. print O 67 // 4.3 Formátovaný vstup 70 // 4.4 Neformátovaný vstup jednoho znaku 72 // Obsah 7 // 5 Řídicí struktury 75 // 5.1 Příkaz if a příkaz if-eise 75 // 5.1.1 Neúplná podmínka 75 // 5.1.2 Úplná podmínka 76 // 5.2 Podmíněný výraz - temámí operátor 77 // 5.3 Návěští 79 // 5.4 Příkazy break a continue 80 // 5.5 Iterační příkazy - cykly 80 // 5.5.1 Příkaz while 80 // 5.5.2 Příkaz do-while 82 // 5.5.3 Příkaz for 83 // 5.6 Příkaz switch 89 // 5.7 Příkaz return 94 // 6 Metody 97 // 6.1 Deklarace metody 98 // 6.2 Metoda bez parametrů 99 // 6.3 Metoda bez návratového typu - procedura 100 // 6.3.1 Procedura bez parametrů 100 // 6.4 Metoda s více parametry různých typů 101 // 6.5 Rekurzivní metody 102 // 6.6 Konverze skutečných parametrů a návratové hodnoty metodyl03 // 6.7 Způsoby předávání skutečných parametrů metod 104 // 6.8 Přetížené metody 104 // 6.9 Místa deklarací metod 106 // 6.10 Proměnné z pohledu přístupnosti z metod 107 // 6.10.1 Nelokální proměnné-“globální” proměnné 107 // 6.10.2 Proměnné metod - lokální proměnné 108 // 6.10.3 Zastínění nelokálních proměnných lokálními 109 // 7 Pole 111 // 7.1 Pojem referenční datový typ 111 // 7.2 Deklarace pole 112 // 8 // Obsah // 7.3 Délka pole 113 // 7.4 Inicializované pole 114 // 7.5 Dvourozměrná pole 114 // 7.5.1 Inicializace dvourozměrného pole 116 // 7.6 Trojrozměrná pole 116 // 7.7 Více rozměrů v jednorozměrném poli 116 // 8 Třídy a objekty - základní dovednosti 119 // 8.1 Deklarace třídy 120 // 8.2 Vytvoření objektu 121 // 8.3 Přímý přístup k datům objektu 122 // 8.4 Práce s metodami 122 // 8.5 Konstruktory 124 // 8.5.1 Implicitní konstruktor 127 //

8.6 Využití this pro přístup k proměnným 127 // 8.7 Přetížení metod a konstruktorů 128 // 8.8 Využití this pro přístup ke konstruktoru 130 // 8.9 Volání metod jinými metodami téže třídy nebo konstruktorem 131 // 8.10 Použití proměnné třídy v objektech 131 // 8.11 Použití statických metod v objektech 134 // 8.11.1 Použití statické metody ze třídy z Java Core API 134 // 8.11.2 Použití statické metody z téže třídy 136 // 8.12 Inicializace proměnných třídy 138 // 8.13 Rušení objektů 140 // 8.14 Ukončení práce s objekty 141 // 9 Řetězce a znaky 145 // 9.1 Vytvoření řetězce 146 // 9.1.1 Inicializované pole řetězců 147 // 9.2 Práce s celými řetězci 147 // 9.2.1 Porovnávání 147 // 9.2.2 Převody na malá či velká písmena 148 // 9.2.3 Spojení řetězců 149 // 9.2.4 Náhrada všech znaků v řetězci 149 // 9.3 Práce s částí řetězce 149 // 9.3.1 Získání části řetězce 149 // 9.3.2 Práce se začátkem a koncem řetězce 150 // 9.3.3 Oříznutí bílých znaků na okrajích 150 // 9.4 Práce s jednotlivými znaky řetězce 151 // 9.4.1 Získání znaku 151 // 9.4.2 Hledání znaku 151 // 9.5 Konverze základních datových typů na řetězec 152 // 9.6 Konverze řetězce na základní datové typy 153 // 9.7 Vyvolání více metod jedním příkazem 154 // 9.8 Metoda toString () 155 // 9.9 Třída stringBuffer 156 // 9.9.1 Vytvoření instance 156 // 9.9.2 Délka řetězce 157 // 9.9.3 Změny celého řetězce 157 // 9.9.4 Změny části řetězce 158 // 9.9.5 Konverze na string 159 // 9.10 Třída Character - práce s jednotlivými znaky 159 // 9.10.1 Rozpoznávání druhu znaků 160 // 9.10.2 Změna velikosti písmene 160 // 9.10.3 Převod jednotlivých znaků na čísla 161 //

10 Třídy a objekty - pokračování 162 // 10.1 Modifikátory deklarace třídy 162 // 10.1.1 Třídy s modifikátorem public 163 // 10.2 Kompozice objektů 164 // 10.3 Autorizovaný přístup k datům 166 // 10.4 Pole objektů 169 // 10.5 Předávání skutečných parametrů metodám 171 // 10.5.1 Předávání primitivních datových typů 171 // 10.5.2 Předávání objektů 173 // 10.5.3 Předávání polí jako skutečných parametrů metodám 175 // 10.5.4 Předávání vícerozměrných polí metodám 177 // 10 // Obsah // 11 Dědičnost 179 // 11.1 Úvodní poznámky 179 // 11.2 Realizace dědičnosti 180 // 11.3 Problémy s neimplicitními konstruktory rodičovské třídy . 183 // 11.4 Nechceme, aby bylo možné metodu překrýt - finální metody 184 // 11.5 Chceme, aby bylo nutné metodu překrýt - abstraktní metody a třídy 185 // 11.6 Nechceme, aby bylo možné třídu zdědit - finální třídy 187 // 11.7 Překrytí proměnné 188 // 11.8 Základem je object 189 // 11.8.1 Metoda clone () 190 // 11.8.2 Metoda equals () 196 // 11.8.3 Metoda hashcode () 197 // 11.8.4 Metoda getciass O 198 // 12 Balíky 201 // 12.1 Import balíků 202 // 12.2 Vytváření balíků 203 // 12.2.1 Celosvětově platná konvence pro pojmenování 205 // 12.3 Přístupová práva 206 // 12.3.1 Specifikátor private 206 // 12.3.2 Specifikátor protected 208 // 12.3.3 Specifikátor public 210 // 12.3.4 Specifikátor neuveden 210 // 12.4 Při dědění nelze zeslabit přístupová práva 210 // 13 Rozhraní (interface) 212 // 13.1 Konstrukce rozhraní 213 // 13.2 Použití jednoho rozhraní 214 // 13.3 Použití rozhraní jako typu referenční proměnné 215 // 13.4 Implementace více rozhraní jednou třídou 216 // 13.5 Instance rozhraní může využívat jen metody rozhraní 217 // 13.6 Implementované rozhraní se dědí beze změny 218 //

13.7 Dědění třídy a současná implementace rozhraní 219 // 13.8 Dědění rozhraní a konstanty rozhraní 221 // 13.9 Využití operátoru instanceof 222 // 14 Polymorfizmus 224 // 14.1 Využití abstraktní třídy 225 // 14.2 Použití neabstraktních tříd 228 // 14.3 Použití rozhraní 230 // 15 Vnořené třídy 232 // 15.1 Vnitřní třídy 233 // 15.1.1 Implementace rozhraní pomocí metody využívající vnitřní třídu 234 // 15.1.2 Implementace rozhraní pomocí metody využívající anonymní vnitřní třídu 1235 // 15.1.3 Proměnná typu rozhraní využívající anonymní vnitřní třídu 237 // 15.1.4 Vnitřní třída je vytvořená děděním 238 // 15.1.5 Vnitřní anonymní třída vznikne děděním 239 // 16 Výjimky 241 // 16.1 Možné druhy výjimek 242 // 16.1.1 Třída Error 243 // 16.1.2 Třída RuntimeException 243 // 16.1.3 Třída Exception 244 // 16.2 Způsoby ošetření výjimky 245 // 16.2.1 Předání výjimky výše - deklarace výjimky 246 // 16.2.2 Kompletní ošetření výjimky 247 // 16.2.3 Ošetření výjimky a následné předání výše 249 // 16.2.4 Naprosto nejhorší reakce na výjimku 250 // 16.2.5 Rozumná reakce na výjimku 251 // 16.3 Seskupování výjimek 252 // 16.3.1 Postupná selekce výjimek 253 // 16.4 Vyvolání výjimky 253 // 12 // Obsah // 16.5 Vytvoření a použití vlastní výjimky 255 // 16.6 Konstrukce try-catch-finally 257 // 16.6.1 Konstrukce try—finally 259 // 17 Adresáře a soubory 261 // 17.1 Zajištění nezávislosti na operačním systému 261 // 17.2 Vytvoření instance třídy File 262 // 17.3 Vytvoření souboru nebo adresáře 263 // 17.4 Práce se souborem nebo adresářem 264 // 17.5 Výpis adresáře 265 // 17.5.1 Selektivní výpis adresáře 266 // 18 Čtení ze vstupů a zápis na výstupy 269 // 18.1 Proudy znaků a proudy bajtů 270 //

18.2 Dva různé typy tříd zděděných od základních tříd 271 // 18.2.1 Třídy pro práci se zařízeními 272 // 18.2.2 Třídy vlastností (filtrů) 272 // 18.3 Čtení ze souboru a zápis do souboru 273 // 18.3.1 Vstupy a výstupy znaků 273 // 18.3.2 Vstupy a výstupy bajtů 275 // 18.3.3 Další dovednosti se soubory 276 // 18.4 Třídy vlastností 277 // 18.4.1 Vlastnost: bufferování 278 // 18.4.2 Vlastnost: čtení po řádcích 278 // 18.4.3 Vlastnost: výběrové čtení po řádcích 279 // 18.4.4 Vlastnost: vrácení přečteného znaku 279 // 18.4.5 Vlastnost: formátovaní výstupu 280 // 18.4.6 Vlastnost: formátování výstupu s řádkovým buffe-rováním 281 // 18.4.7 Formátovaný vstup 281 // 18.4.8 Vlastnost: neformátovaný vstup a výstup základních datových typů 283 // 18.4.9 Vlastnost: serializace objektů 285 // 18.4.lOSeskupování vlastností 287 // Obsah // 13 // 18.5 Vstup a výstup do paměti 288 // 18.6 Vstup a výstup do roury 289 // 18.7 Soubory s náhodným přístupem 291 // 19 Systémové akce 297 // 19.1 Parametry příkazové řádky 297 // 19.2 Systémové atributy a zdroje 299 // 19.2.1 Standardní vstupní a výstupní proudy 300 // 19.2.2 Systémové vlastnosti 302 // 19.3 Užitečné metody ze třídy System 305 // 19.3.1 Informace o čase 305 // 19.3.2 Spuštění garbage collectoru 306 // 19.3.3 Zjištění velikosti dostupné paměti 307 // 19.3.4 Spuštění finalizeru 308 // 19.3.5 Násilné ukončení programu 308 // 20 Vlákna 310 // 20.1 Třída Thread 311 // 20.2 Spolupráce dvou vláken 313 // 20.2.1 Vlákna se pravidelně střídají 316 // 20.2.2 Vlákna se střídají nepravidelně 317 // 20.3 Stavy vlákna a plánovací algoritmus 318 // 20.3.1 Stavy vlákna 318 // 20.3.2 Priorita vlákna 319 // 20.3.3 Sdílení času 320 // 20.3.4 Praktické ověření plánování a priorit 320 //

20.4 Rozhraní Runnable 321 // 20.5 Čekání na vstup či výstup 323 // 20.6 Synchronizace vláken 325 // 20.6.1 Vlákno čeká trpělivě na konec jiného vlákna 325 // 20.6.2 Vlákno čeká netrpělivě na konec jiného vlákna 326 // 20.6.3 Vlákno ukončí předčasně jiné vlákno 327 // 20.6.4 Vlákno je násilně probuzeno 329 // 14 // Obsah // 20.6.5 Kritické sekce - synchronizované metody 330 // 20.6.6 Kritické sekce - synchronizované bloky 332 // 20.6.7 Synchronizace časové posloupnosti vláken 333 // 20.7 Další informace o vláknech 339 // 20.7.1 Problematika hladovění a uváznutí 339 // 20.7.2 Skupiny vláken 340 // 20.7.3 Vlákna typu démon 340 // Literatura 343 // Rejstřík 344

cnb000886189