.

0 (hodnocen0 x )

(5) Půjčeno:20x 

BK

1. vyd.

Praha : Academia, 1997

373 s. : obr.

ISBN 80-200-0504-8 (váz.)

Angl.-český slovníček a rejstř.

Bibliogr. na konci kapitol.

Inteligence umělá - učebnice vysokošk.

000113958

Předmluva 11 // 1 Expertní systémy 15 - V. Mařík, Z. Zdráhal // 1.1 Úvod 15 // 1.1.1 Charakteristické vlastnosti expertních systémů 15 // 1.1.2 Typy úloh a základní architektury expertních systémů 17 // 1.1.3 Pohled do historie rozvoje expertních systémů 21 // 1.1.4 Úlohy vhodné pro expertní systémy 24 // 1.2 Teoretické zdroje expertních systémů 25 // 1.2.1 Reprezentace znalostí, konceptualizace a ontologie 25 // 1.2.2 Řídicí mechanismy 28 // 1.2.3 Zpracování neurčité informace 29 // 1.3 Diagnostické expertní systémy 32 // 1.3.1 Diagnostické expertní systémy využívající heuristických // znalostí bez neurčitostí 32 // 1.3.2 Diagnostické expertní systémy využívající heuristických // znalostí s neurčitostí 48 // 1.3.3 Diagnostické expertní systémy využívající model 63 // 1.4 Expertní systémy plánovacího charakteru 68 // 1.5 Expertní systémy jako uživatelský software 72 // 1.5.1 Úloha komunikačního modulu v průběhu konzultace 72 // 1.6 Perspektivy expertních systémů 73 // 1.6.1 Soudobé expertní systémy a jejich nedostatky 73 // 1.6.2 Aktuální teoretické problémy 74 // 2 Neurčitost v expertních systémech 78 - R. Jiroušek, J. Vejnarová // 2.1 Různé typy neurčitosti 78 // 2.2 Fuzzy míry 79 // 2.3 Dempsterova - Shaferova teorie 80 // 2.4 Teorie možnosti (Possibility Theory) 87 // 2.5 Teorie pravděpodobnosti 91 // 2.6 Integrace znalostí v pravděpodobnostních modelech 93 // 2.7 Bayesovské sítě 98 // 3 Znalostní inženýrství 102 - P. Berka, V. Mařík, V Svátek // 3.1 Úvod 102 // 3.2 "Tradiční" metodologie znalostního inženýrství 103 // 3.3 Data a znalosti 105 // 3.4 Proces získávání znalostí 107 // 3.4.1 Úvodní kroky 108 // 3.4.2 Ruční získávání znalostí 112 // 3.4.3 Interaktivní získávání znalostí 114 //

3.4.4 Automatizované získávání znalostí 116 // 3.4.5 Některé systémy automatizovaného získávání znalostí 121 // 3.5 Verifikace a validace báze znalostí 124 // 3.6 Současné trendy ve znalostním inženýrství 126 // 3.6.1 Modelování znalostí v metodologii KADS 126 // 3.6.2 Sdílení doménových znalostí prostřednictvím onlologií 130 // 3.7 Softwarové a znalostní inženýrství 133 // 3.8 Závěr 137 // 4 Distribuovaná umělá inteligence 142 - O. Štěpánková, V. Mařík, L. Lhotská // 4.1 Úvod 142 // 4.1.1 Co je to distribuovaná umčlá inteligence? 143 // 4.1.2 Významné charakteristiky agenta 144 // 4.1.3 Charakteristiky společenství agentů 146 // 4.2 Metody komunikace 147 // 4.2.1 Architektura tabule 148 // 4.2.2 Tabule v multiagentových systémech 151 // 4.3 Základní principy koordinace a kooperace 151 // 4.3.1 Prostředky koordinace 151 // 4.3.2 Prostředky kooperace 157 // 4.4 Využití multiagentového přístupu 165 // 4.4.1 Dekompozice systémů 165 // 4.4.2 Systémová integrace 165 // 4.4.3 Konstrukční systémy 171 // 4.5 Několik poznámek k organizaci komunity agentů 172 // 4.6 Závěr 174 // 5 Počítačové vidění 178 - V. Hlaváč // 5.1 Co je počítačové vidění 178 // 5.1.1 Cíl počítačového vidění 178 // 5.1.2 Vztah počítačového vidění, zpracování obrazu a počítačové grafiky 179 // 5.1.3 Úloha získání informace o 3D tvarech a strategie jejího řešení . 180 // 5.2 Zpracování 2D obrazů 182 // 5.3 Radiometrie v analýze obrazu 192 // 5.3.1 Radiometrické a fotometrické pojmy 192 // 5.3.2 Tvar ze stínování 198 // 5.4 Strategie zdola-nahoru pro porozumční 3D scéně 199 // 5.4.1 Marrova teorie 99 // 5.4.2 Tvar z X 2OI // 5.5 Strategie shora-dolů pro porozumční 3D objektům 206 // 5.5.1 Modely 206 // 5.5.2 Rozpoznávání na základě 3D modelu 207 //

5.5.3 Vizuální reprezentace scény 209 // 6 Analýza, syntéza a rozpoznávání mluvené řeči 215 - Psutka // 6.1 Úvodní poznámky 215 // 6.2 Analýza akustického řečového signálu 215 // 6.2.1 Model vytváření řeči 215 // 6.2.2 Akustická analýza řeči 217 // 6.2.3 Fonetická analýza a další zpracování řečového signálu 220 // 6.3 Syntéza řečového signálu 224 // 6.3.1 Syntéza v časové oblasti 224 // 6.3.2 Syntéza ve frekvenční oblasti 225 // 6.3.3 Konverze textu na řeč 226 // 6.4 Metody automatického rozpoznávání řeči 228 // 6.4.1 Základní přístupy 228 // 6.4.2 Metody rozpoznávání založené na porovnávání vzorů 228 // 6.4.3 Statistický přístup k rozpoznávání řeči 230 // 6.4.4 Uplatnění znalostního přístupu 236 // 6.5 Závěrečné poznámky 242 // 7 Zpracování přirozeného jazyka 244 - E. Hajičová // 7.1 Některé obtížné problémy 244 // 7.1.1 Univerzálnost přirozeného jazyka 244 // 7.1.2 Nejednoznačnost a řešení odkazování (reference) 244 // 7.1.3 Strategie analýzy a "garden path" věty 245 // 7.1.4 Vágnost přirozeného jazyka a textové korpusy 247 // 7.2 Co může nabídnout lingvistická teorie? 248 // 7.2.1 Užitečnost hloubkové struktury 248 // 7.2.2 Sdělovací funkce jazyka 248 // 7.3 Aplikované systémy 249 // 7.3.1 Přístup k databázím v přirozeném jazyce 249 // 7.3.2 Strojový překlad 250 // 7.3.3 Porozumční přirozenému jazyku a jeho generování 251 // 7.3.4 Zpracování mluvené řeči 252 // 7.4 Pohled vpřed 253 // 8 Programovací prostředky pro UI 257 - O. Štěpánková, J. Csontó // 8.1 UI a požadovaná programová podpora 257 // 8.2 Řešení úloh v Prologu 259 // 8.2.1 Základní pojmy 259 // 8.2.2 Vztah rezoluce a Prologu 262 // 8.2.3 Strategie Prologu při zpracování dotazu 266 // 8.2.4 Návrh logického programu 268 //

8.2.5 Vestavěné predikáty a operátory 275 // 8.2.6 Příklady použití jazyka Prolog v UI 285 // 8.3 Logické programování a omezující podmínky 286 // 8.3.1 Metoda "generuj a testuj" 286 // 8.3.2 Zmrazování cílů 289 // 8.3.3 Logické programování omezení - techniky CLP 290 // 8.3.4 Použití CLP při rozvrhování 298 // 8.3.5 Další aplikace CLP 302 // 8.3.6 Nové trendy ve vývoji CLP 303 // 8.4 Současnost a budoucnost Prologu 303 // 8.4.1 Praktické využití 303 // 8.4.2 Induktivní logické programování 304 // 8.5 Závěr 306 // 9 Aplikace metod umělé inteligence 310 - J. Lažanský, L. Přeučil, V Mařík, T. Vlček, P. Berka, O. Štěpánková // 9.1 Úvod 310 // 9.2 Obecně použitelné expertní systémy 310 // 9.2.1 Stav vývoje expertních systémů ve světě 310 // 9.2.2 Tuzemské expertní systémy 312 // 9.3 Aplikačně orientované znalostní systémy 319 // 9.3.1 Aplikace v medicíně a lékařské diagnostice 320 // 9.3.2 Aplikace v molekulární biologii 324 // 9.3.3 Průmyslové aplikace umělé inteligence 328 // 9.3.4 Aplikace metod umělé inteligence v ekonomii 335 // 9.4 Robotika 339 // 9.4.1 Úvod do problematiky 339 // 9.4.2 Historická poznámka 340 // 9.4.3 Základní struktura inteligentního robota 340 // 9.4.4 Senzorický systém a interpretace dat 341 // 9.4.5 Formulace a řešení úloh 344 // 9.4.6 Inteligentní roboti v praxi 347 // 9.4.7 Lze vytvořit univerzálního inteligentního robota? 350 // Česko-anglický slovník 357 // Anglicko-český slovník 361 // Summary 365 // Rejstřík 367