Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.04.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

pozvani do psychologie osobnosti (@@20120927-09:49:35@@) -- 
0 (hodnocen0 x )
(29.3) Půjčeno:787x 
BK
Vyd. 1.
Praha : Academia, 2004
472 s. : il. ; 24 cm

objednat
ISBN 80-200-1086-6 (váz.)
ISBN 80-200-1387-3 (brož.)
ISBN 978-80-200-1499-3 (dotisk ; brož.)
Brožované vyd. r. 2005, dotisk r. 2007, 2010, 2011, 2013, 2015, 2017
Obsahuje bibliografii na s. [443]-458, bibliografické odkazy a rejstříky
000114572
Předmluva 11 // Poděkování 13 // 1 PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR 15 // 1.1 Cíle psychologie 16 // 1.2 Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů 18 // 1.2.1 Biologický přístup 19 // 1.2.2 Behavioristický přístup 20 // 1.2.3 Psychodynamický přístup 21 // 1.2.4 Fenomenologický přístup 22 // 1.2.5 Gestalt (tvarová) psychologie 23 // 1.2.6 Kognitivní přístup 24 // 1.2.7 Kulturní přístup 25 // 1.2.8 Závěr 26 // 1.3 Dělení psychologických oborů 26 // 1.3.1 Teoretické obory 27 // 1.3.2 Praktické obory 29 // 1.4 Etické problémy soudobé psychologie 33 // 1.4.1 Etika psychologických výzkumů s lidskými účastníky 37 // 1.4.2 Etika psychologických výzkumů se zvířaty 40 // 2 ZÁKLADNÍ POJMY OBECNÉ PSYCHOLOGIE 42 // 2.1 Popis základních psychických jevů 43’ // 2.1.1 Základní psychologické kategorie 43 // 2.1.2 Základní psychické fenomény 44 // 2.2 Konstrukty a mentální reprezentace 47 // 2.3 Modely lidské psychiky 49 // 2.3.1 Psychodynamické modely 49 // 2.3.2 Modely zahrnující spirituální dimenzi 51 // 2.3.3 Kognitivní modely 52 // 2.3.4 Jiné současné modely 53 // 3 VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ 55 // 3.1 Vědomí 55 // 3.1.1 Obtížnost dané problematiky 55 // 6 // Obsah // 3.1.2 Filosofické vymezení problematiky vědomí 57 // 3.1.3 Vývoj psychologického zkoumání vědomí 60 // 3.1.4 Definice základních pojmů 61 // 3.1.5 Funkce vědomí 62 // 3.1.6 Změněné stavy vědomí 64 // 3.1.7 Neurologické výzkumy a teorie vědomí 65 // 3.1.8 Kognitivní teorie vědomí 70 // 3.2 Nevědomí 71 // 3.2.1 Freudovo pojetí vědomých a nevědomých procesů 72 // 3.2.2 Různá pojetí nevědomí 73 // 3.2.3 Podvědomí, předvědomí, nevědomí 74 // 3.3 Svobodná vůle 75 // 3.4 Pozornost 77 // 3.4.1 Typy pozornosti 78 // 3.4.2 Vlastnosti pozornosti 81 // 3.4.3 Selektivní pozornost 82 //
3.4.4 Řízené a automatické zpracování informací 85 // 3.4.5 Poruchy pozornosti 86 // 3.5 Spánek a snění 87 // 3.5.1 Cyklus bdění a spánku 88 // 3.5.2 Průběh spánku 89 // 3.5.3 Snění 94 // 3.5.4 Poruchy spánku 98 // 4 SENZORICKÉ PROCESY 100 // 4.1 Obecná charakteristika smyslových orgánů 101 // 4.1.1 Rozdílový práh 102 // 4.1.2 Teorie nestability podnětových prahů 105 // 4.1.3 Transdukce 106 // 4.2 Smyslové orgány 107 // 4.2.1 Zrak (vizuální smysl) 108 // 4.2.2 Sluch (auditívni smysl) 115 // 4.2.3 Cich (olfakce) 118 // 4.2.4 Chuť (gustace) 121 // 4.2.5 Kožní smysly 122 // 4.2.6 Proprioreceptory 126 // 5 VNÍMÁNÍ 129 // 5.1 Teorie percepce 129 // 5.1.1 Konstruktivní percepce 129 // 5.1.2 Přímé vnímání 130 // 5.1.3 Empirické ověřování teorií vnímání 130 // 5.2 Organizace percepčního pole 132 // 5.2.1 Zákony organizace percepčního pole 133 // 5.2.2 Detektory rysů v mozkové kůře 136 // 5.3 Rozpoznávání 137 // 5.3.1 Transpozice 137 // 5.3.2 Analýza rysů 138 // 5.3.3 Analyticko-syntetické teorie 138 // 5.3.4 Procesy postupující shora-dolů 139 // Obsah // 1 // 5.4 Prostorové vidění 142 // 5.4.1 Monokulárni vodítka 142 // 5.4.2 Binokulární vodítka 143 // 5.5 Vnímání pohybu 144 // 5.5.1 Vnímání skutečného pohybu 144 // 5.5.2 Vnímání zdánlivého pohybu 145 // 5.6 Stálost (konstantnost) vnímání 146 // 5.6.1 Stálost tvaru 147 // 5.6.2 Stálost barvy 147 // 5.6.3 Stálost jasu 147 // 5.6.4 Stálost velikosti 148 // 5.7 Percepční iluze 149 // 5.8 Individuální rozdíly ve vnímání 152 // 5.8.1 Percepční očekávání 152 // 5.8.2 Kognitivní styl 153 // 5.8.3 Motivace 154 // 5.8.4 Osobnost jako celek 155 // 5.8.5 Percepční obrana 156 // 5.9 Vliv předběžných podnětů na vnímání („priming“) 157 // 5.9.1 Nevědomý sémantický „priming“ 157 //
5.9.2 Nevědomé afektivní preference 158 // 6 UČENÍ 159 // 6.1 Geneticky naprogramované typy učení 160 // 6.1.1 Habituace (přivykání) 161 // 6.1.2 Senzibilizace (zcitlivění) 161 // 6.1.3 Imprintace (vtiskování) 162 // 6.1.4 Explorační chování 164 // 6.2 Klasické podmiňování 165 // 6.2.1 Načasování podmiňování 166 // 6.2.2 Procesy provázející klasické podmiňování 167 // 6.2.3 Klasické podmiňování u lidí 169 // 6.2.4 Klasické podmiňování z evolučního hlediska 170 // 6.2.5 Klasické podmiňování z kognitivního hlediska 172 // 6.2.6 Možnosti a meze klasického podmiňování 174 // 6.3 Operantní (instrumentální) podmiňování 174 // 6.3.1 Thorndikeův zákon efektu 175 // 6.3.2 Skinnerovy výzkumy operantního podmiňování 176 // 6.3.3 Procesy provázející operantní podmiňování 177 // 6.3.4 Pozitivní posílení (zpevnění) 178 // 6.3.5 Negativní posílení (zpevnění) 181 // 6.3.6 Trest 183 // 6.3.7 Rozdíly mezi klasickým a operantním podmiňováním 185 // 6.3.8 Operantní podmiňování z evolučního hlediska 185 // 6.3.9 Operantní podmiňování z kognitivního hlediska 186 // 6.4 Učení vhledem 188 // 6.5 Teorie sociálního učení 189 // 6.6 Intemalizační procesy 190 // 7 PAMĚŤ 193 // 7.1 Modely paměti 196 // 7.1.1 Senzorická neboli ultrakrátká paměť 196 // 7.1.2 Krátkodobá paměť 198 // 7.1.3 Pracovní paměť 202 // 7.1.4 Úrovně zpracování informací 202 // 7.2 Dlouhodobá paměť 203 // 7.2.1 Organizace údajů v dlouhodobé paměti 205 // 7.2.1.1 Explicitní paměť 205 // 7.2.1.2 Implicitní paměť 211 // 7.2.2 Dětská amnézie 215 // 7.2.3 Zkreslování vzpomínek 217 // 7.3 Zapomínání a jeho příčiny 223 // 7.3.1 Teorie rozpadu pamětních stop 224 // 7.3.2 Účelné zapomínání 225 // 7.3.3 Teorie interference 225 // 7.3.4 Represe 227 // 7.3.5 Teorie ztráty vodítek 229 //
8 IMAGINACE 230 // 8.1 Historický úvod 230 // 8.2 Definice základních pojmů 232 // 8.3 Kognitivní přístup k imaginaci 234 // 8.3.1 Představivost a paměť 234 // 8.3.2 Paiviova teorie dvojího kódování 237 // 8.3.3 Analogová škola 239 // 8.3.4 Eidetické představy 245 // 8.3.5 Imaginace ve vztahu k jazyku 246 // 8.3.6 Imaginace jako kognitivní proces 248 // 8.4 Psychodynamické teorie imaginace 249 // 8.4.1 Psychoanalytické pojetí imaginace 249 // 8.4.2 Ontogenetické kořeny lidské tvořivosti 251 // 8.4.3 Fantazie z hlediska Jungovy analytické psychologie 252 // 8.4.4 Denní snění 253 // 8.4.5 Některé produkty lidské fantazie 256 // 8.4.6 Možnosti psychoterapeutického využití lidské imaginace 259 // 9 MYŠLENÍ 262 // 9.1 Aristotelovy formy myšlení 264 // 9.2 Pojmy 265 // 9.2.1 Druhy pojmů z hlediska různých teorií 265 // 9.2.2 Neurčité pojmy v psychologii 268 // 9.3 Myšlenkové operace 268 // 9.3.1 Heuristické operace 270 // 9.4 Usuzování 273 // 9.4.1 Induktivní usuzování 273 // 9.4.2 Deduktivní usuzování 276 // 9.4.3 Úsudek na základě analogie 279 // 9.5 Rozhodování 280 // 9.5.1 Heuristika reprezentativnosti 281 // 9.5.2 Heuristika založená na dostupných informacích 283 // 9.5.3 Heuristika „ukotvení“ a přizpůsobení 283 // 9.5.4 Efekt kognitivního rámce 284 // 9.6 Faktory ovlivňující řešení problémů 285 // 9.6.1 Porozumění problému 286 // 9.6.2 Dřívější učení 287 // 9.6.3 Odbornost 290 // 9.6.4 Tvořivost 294 // 9.7 Konekcionismus 300 // 9.8 Magické myšlení 302 // 9.8.1 Smysluplné koincidence 303 // 10 JAZYK A MYŠLENÍ 305 // 10.1 Jazyk 305 // 10.1.1 Sdílené vlastnosti přirozených jazyků 306 // 10.1.2 Základní lingvistické pojmy 307 // 10.1.3 Znaky a symboly 311 // 10.2 Myšlení a řeč 312 // 10.2.1 Teorie Jeana Piageta 313 // 10.2.2 Teorie Lva Vygotského 314 //
10.2.3 Teorie Jeroma Brunera 315 // 10.2.4 Hypotéza jazykové relativity 316 // 11 MOTIVACE 319 // 11.1 Sebezáchovné motivy 320 // 11.1.1 Motivy zajišťující přežití jednotlivce 321 // 11.1.1.1 Hlad 322 // 11.1.1.2 Žízeň 327 // 11.1.2 Teorie drivů a homeostatické regulace 329 // 11.1.3 Motivy zajišťující přežití druhu 331 // 11.1.3.1 Sexuální motivy 331 // 11.1.3.2 Poskytování a přijímání rodičovské péče 343 // 11.1.4 Teorie motivů zajišťujících přežití druhu 348 // 11.1.4.1 Teorie instinktů 348 // 11.1.4.2 Motivace z hlediska sociobiologie 351 // 11.1.4.3 Motivace z hlediska evoluční psychologie 354 // 11.2 Stimulační motivy 357 // 11.2.1 Teorie optimální úrovně aktivace 357 // 11.2.2 Potřeba proměnlivých senzorických podnětů 358 // 11.2.3 Teorie protikladných procesů 360 // 11.3 Komplexní teorie motivace 361 // 11.3.1 Teorie pudů 361 // 11.3.2 Murrayho teorie potřeb 365 // 11.3.3 Maslowova hierarchie potřeb 368 // 11.4 Sociální motivy 371 // 11.4.1 Výkonová motivace 372 // 11.4.2 Potřeba afiliace - sdružování 376 // 11.4.3 Potřeba moci 380 // 11.5 Některé individuální psychické motivy 382 // 11.5.1 Potřeba sebeurčení 382 // 10 // Obsah // 11.5.2 Svobodná vůle a vzdor 385 // 12 EMOCE 386 // 12.1 Tělesná složka emocí 387 // 12.1.1 Fyziologický doprovod citových prožitků 387 // 12.1.2 Mozkové koreláty lidských citů 390 // 12.2 Výrazová složka emocí 395 // 12.2.1 Výzkumy primárních emocí 396 // 12.2.2 Sociální modifikace expresívni složky emocí 397 // 12.3 Cítění 399 // 12.3.1 Obecné dimenze citového prožívání 400 // 12.3.2 Obecné charakteristiky citových projevů 401 // 12.3.3 Fenomenologický popis lidských citů 405 // 12.3.4 Citové vztahy 412 // 12.4 Teorie emocí 417 // 12.4.1 Fyziologické teorie emocí 417 //
12.4.2 Kognitivní teorie emocí 425 // 12.4.3 Evoluční teorie emocí .429 // 12.4.4 Jiné současné teorie emocí 431 // 12.5 Funkce emocí v psychickém dění 431 // 12.6 Úvod do psychoanalytických teorií afektu 433 // 12.6.1 Pojetí afektů a citových vztahů v díle Sigmunda Freuda 434 // 12.6.2 Afekty a obranné mechanismy 437 // Literatura 443 // Jmenný rejstřík 459 // Věcný rejstřík 463
cnb001306454

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC