.

0 (hodnocen0 x )

(0.8) Půjčeno:3x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Academia, 1981

471 s. ; 21 cm

Filosofická knihovna

němčina

Obsahuje bibliografii

První český překlad a výbor z nejdůležitějších partií Bolzanova Vědosloví, které je věnováno logice, metodologii a filozofii vědy, obsahuje 139 paragrafů z celkových 718. Výbor přihlíží k Bolzanovu hodnocení jejich významnostii kezpůsobu výběru v novějších výtazích z Vědosloví. Předmluva osvětluje záměry, které Bolzano ve Vědosloví sledoval a hodnotí myšlenkový odkaz tohoto monumentálního díla.

000116461

OBSAH // PŘEDMLUVA ... 5 // VĚDOSLOVl // ÚVOD...55 // § 1 * Co autor rozumí vědoslovím... 55 // §15* Plán výkladu logiky podle autorova názoru... 58 // PRVNÍ DÍL // FUNDAMENTÁLNÍ NAUKA...61 // §19* Co autor rozumí větou o sobě...61 // § 25 * Co autor rozumí pravdami o sobě...63 // §26* Odlišení tohoto pojmu od některých příbuzných pojmů...66 // § 30 * Smysl tvrzení, že existují pravdy o sobě...68 // § 31 * Důkaz, že existuje aspoň jedna pravda o sobě ...68 // § 32 * Důkaz, že existuje více pravd, dokonce nekonečně mnoho pravd ... 69 // §34* Co autor rozumí soudem...70 // §36* Co autor rozumí poznatkem...72 // §40* Jak je možno dokázat, že poznáváme alespoň jednu pravdu...72 // § 41* Jak můžeme dokázat, že jsme s to poznat neomezeně mnoho pravd . 75 // DRUHÝ DÍL // ELEMENTÁRNÍ NAUKA... 77 // §48* Co rozumí autor představami o sobě a myšlenými představami ... 77 // § 49* Odlišení pojmu představy o sobě a některých pojmů, které jsou s ním // příbuzné... 79 // § 50 Ospravedlnění tohoto pojmu...82 // § 54 * Představy o sobě nemají bytí...84 // §55* Představy o sobě nejsou ani pravdivé ani nepravdivé...85 // §56* Části a obsah představy o sobě...86 // §58* Bližší zkoumání nej význačnějších způsobů složení představ.87 // §59* Výklad několika gramatických forem, obzvlášť formy „toto A“ ... 91 // § 60 * Konkrétní a abstraktní představy ...93 // 467 §61*

Musí existovat také jednoduché představy ... 95 // § 63* Zda části představy jsou totožné s představami částí jejího předmětu 96 // § 64* Zda části představy jsou stejné jako představy vlastností jejího předmětu ... 99 // § 66* Pojem rozsahu představy ... 105 // § 67* Jsou také bezpředmětné představy...108 // § 68* Jsou také představy, které mají jenom konečnou množinu předmětů, // a také jedinečné představy... 109 // § 69* Přeplněné představy... 111 // §70* Představy reálné a imaginární... 113 // §72* Co rozumí autor názory... 116 // §73* Co nazývá autor pojmy a smíšenými představami...118 // §75* Několik poznámek o rozdílném označování názorů a pojmů . 119 // § 78 Rozdíly v pojmech s ohledem na obsah a rozsah ... 124 // § 79 Zda představy času v prostoru patří к názorům nebo к pojmům 125 // §80* Představy vlastností a vztahů ... 130 // § 84 Pojmy množin a sum... . . 134 // § 85 Pojem řady ... 135 // § 86 Pojmy jednosti, mnohosti a veškerosti... . 137 // § 87 Pojem konečné veličiny a nekonečné veličiny... . 139 // § 94* Vztahy mezi představami s ohledem na jejich předměty . . l4o // § 95 * Zvláštní druhy slučitelnosti, a to a) zahrnutí... 142 // §96* b) Vztah vzájemného zahrnutí neboli rovnomocnosti ... 143 // § 97* c) Vztah podřazenosti... 148 // §98* d) Vztah protínání neboli zřetězení... 149 // § 102 К měření šíře všech představ nestačí

konečná množina měr . .151 // § 103* Zvláštní druhy neslučitelnosti představ ... 154 // § 104* Souřadné představy... 157 // § 108 Jak lze rozšířit vztahy zkoumané v § 93 a dalších i ná bezpředmětné // představy... 162 // § 109* Správné a nesprávné představy předmětu... 164 // § 120 O pravidlu, že obsah a rozsah jsou v obráceném poměru . . 165 // § 122* Věta o sobě není nic jsoucího... 167 // § 123* Každá věta obsahuje nutně více představ. Obsah těchto vět . . 168 // § 124* Na každou větu se lze dívat také ještě jako na složku nějaké jiné věty, // ba i pouhé představy... . 169 // § 125* Každá věta je buď pravdivá, nebo nepravdivá, a to provždy a všude 169 // §126* Tři složky, které se nesporně nacházejí ve velkém počtu vět . 170 // § 127* Které složky autor předpokládá u všech vět... 171 // § 130* Rozsah věty je vždy totožný s rozsahem jejího podmětu . . 178 // § 133* Pojmové a názorové věty... . 179 // § 137* Různé věty, které jednají o představách, a to a) výroky o predmetnosti // představy... 179 // 468 § I3H* b) Popření predmetnosti představy ... 181 // §139* c) Ještě jiné věty, které blíže určují rozsah představy ■ ...182 // §144 Mravní věty a některé příbuzné věty...184 // § 145 Tázací věty ...186 // § 146* Bezpředmětné a předmětné, jedinečné a obecné věty ...188 // § 147* Pojem platnosti věty...188 // § 148* Analytické

a syntetické věty...193 // § 154* Slučitelné a neslučitelné věty...195 // § 155* Zvláštní druhy slučitelnosti, a to a) vztah odvoditelnosti...202 // § 156* b) Vztahy ekvivalentnosti...214 // § 157 c) Vztah podřazenosti...219 // § 158 d) Vztah zřetězení...221 // § 159 Zvláštní druhy neslučitelnosti...224 // § 160* Vztahy mezi větami vzešlé ze zkoumání, kolik pravdivých a kolik nepravdivých vět se vyskytuje v nějakém souboru...235 // § 161 * Vztah poměrné platnosti neboli pravděpodobnosti věty se zřetelem // к jiným větám... 211 // § 162 Důsledkový vztah 253 // § 167 Věty, které vypovídají vztah pravděpodobnosti...255 // § 168 Věty, které vypovídají důsledkový vztah...256 // § 179* Věty s „jestliže, pak“...258 // § 182* Věty, které obsahují pojem nutnosti, možnosti nebo nahodilosti . . . 260 // § 183 Věty, které obsahují časová určení...264 // §197* Existují jak analytické, tak syntetické pravdy...267 // § 198* Pojem důsledkového vztahu mezi pravdami...272 // § 199 Zda lze к dílčím důvodům pravdy v závěru počítat i závěrové // pravidlo...275 // § 200 Zda je důsledkový vztah podřízen vztahu odvoditelnosti...276 // § 201 Zda pojmy důvodu a důsledku v sobě obsahují pojmy příčiny a účinku 278 // § 204 Zda něco může být důvodem a důsledkem sebe sama...280 // § 205 Zda je důvodem a důsledkem vždy jen jedna jediná pravda, nebo také // soubor více pravd...280

// § 206 Zda může mít jeden důvod více různých důsledků nebo jeden důsledek // více různých důvodů... 282 // § 207 Zda je možno pohlížet na důsledek části jako na důsledek celku . . . 283 // § 209 Zda může být nějaká pravda nebo celý soubor více pravd v jednom // a témž vztahu důvodem i důsledkem...283 // § 210 Zdaje možno považovat soubor více důvodů za důvod souboru většího // počtu jejich důsledků...285 // § 211 Zda se části důvodu nebo důsledku nacházejí v nějakém pořadí . . . 287 // § 214* Zda může být každá pravda považována nejen za důvod, nýbrž také // za důsledek jiných pravd...288 // § 215* Zda existuje větší počet základních pravd...289 // 469 § 216* Zda musí postup od důsledku к jeho důvodu u každé dané pravdy dospět к nějakému konci...289 // § 217* Co rozumí autor pomocnými pravdami...290 // § 218 Žádná pravda nemůže být pomocnou pravdou sebe samé...291 // § 223* Obsah a účel této hlavní části...292 // § 224 Několik obecných pravidel, podle nichž lze vyhledávat závěry к daným // premisám...295 // TŘETÍ DÍL // TEORIE POZNÁNÍ...298 // § 270* Pojem představy v subjektivním významu...298 // § 271* Ke každé subjektivní představě existuje příslušná představa o sobě . 299 // § 272* Každá subjektivní představa je něco skutečného, ale jen jako zvláštní // vlastnost na nějaké bytosti...300 // § 277* Máme jak jednoduché,

tak také složené subjektivní představy . . . 301 // § 278* Máme jak názory, tak také pojmy ...303 // § 280* Jasné a temné představy...304 // § 281 * Zřetelné a nezřetelné představy...308 // § 283* Zda každá představa, když zmizela, nezanechává jistou stopu ... 312 // § 284 Účinky, které vznikají z těchto stop po představách...315 // § 285* Označení našich představ ...321 // § 290* Pojem soudu...327 // § 291* Některé vlastnosti příslušející všem soudům...327 // § 293* Síla nebo živost soudu, jakož i důvěra v něj...328 // § 294* Dělení soudů vznikajících se stejnojmenných dělení vět...329 // § 300 * Zprostředkování soudu jinými soudy ... 330 // § 306* Přehled nejpozoruhodnějších činností a stavů mysli týkajících se souzení ...338 // § 307* Přesnější určení pojmů znalost, nevědomost a omyl...342 // § 309 Na čem spočívá možnost mýlit se a jaké okolnosti podporují vznik // omylů...344 // § 317 Určení pojmů jistoty a pravděpodobnosti s ohledem na myslící bytosti 350 // § 320 Jak by bylo možné znázornit různé stupně důvěry výpočtem ... 355 // ČTVRTÝ DlL // HEURISTIKA...359 // § 322* Účel, obsah a úseky tohoto dílu ... . 359 // § 324 Pojem návodu к myšlení...361 // § 327* Zabývání se účelnými předběžnými otázkami...362 // § 328 * Důsledky z již známých pravd neboli přímý postup...366 // § 329 * Zkusmý předpoklad neboli nepřímý postup...369

// 470 § 379 Odhalení příčin daných účinku...377 // § 380 Nejobvyklejší chyby, k nimž dochází při této činnosti...392 // PÁTÝ DÍL // VLASTNÍ VĚDOSLOVÍ...394 // § 401 * Účelná učebnice musí pokud možno prokázat také objektivní souvislost // mezi pravdami...394 // § 409* Důsledky různého způsobu vymezení oblasti věd...396 // § 525* Definice objektivního důvodu pravdy...397 // § 530* Důkazy pomocí dedukce ad absurdum...398 // § 555* Které definice vyžadují ještě zvláštní důkaz své správnosti.406 // 556* Jak mají být takové důkazy vedeny, a to a) když prohlásíme nějakou // představu za jednoduchou...407 // § 557* b) Jak je třeba vést důkaz definice, která udává složení nějaké představy ... ... 409 // § 558 c) Jak musí být veden důkaz správnosti definice, která se týká nějaké // dané věty...411 // § 561* Různé druhy dělení a jejich výhody...412 // § 638* Přehled nejdůležitějších výhod, které je možno ve vědách získat pouze // pomocí účelného označení...414 // § 666* Jak postupovat při tvoření nového znaku...415 // § 668* Jak pečovat o to, aby se čtenáři seznámili s významem našich znaků 418 // § 711 Nejčastější chyby vyskytující se při zpracování učebnic...426 // PŘÍLOHA...429 // POZNÁMKY...430 // TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK...450 // BIBLIOGRAFIE...451 // REJSTŘÍK ...456 // 471

(OCoLC)9684752

cnb000119190