.

0 (hodnocen0 x )

(3) Půjčeno:3x 

BK

Vyd. 2.

Ústí nad Labem : Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2003

147 s.

ISBN 80-7044-482-7 (brož.)

Geografie - učebnice vysokošk.

000117457

ÚVOD DO TEORIE GEOGRAFIE // 1. Geografie - "tradiční" a současná...4 // 2. Úvod do historie geografického myšlení ... 12 // 3. Definice a objekt geografie. ...51 // 4. Krajinná sféra...55 // 5. Geografický systém - geosystém...57 // 6. Klasifikace geografických věd...63 // 7. Geografická poloha ... 72 // 8. Geografická regionalizace...76 // 9. Příroda a společnost v geografii ...83 // 10. Geopolitika...87 // 11. Politická geografie...98 // 12. Sociogeografie...101 // 13. Základy teorie rozmístění hospodářství ...103 // 14. Geografie a ekologie...117 // 15. Globální problémy lidstva a geoglobalistika...118 // 16. Mapa, kartografie a teoretická geografie ...121 // 17. Tendence rozvoje geografických věd...127 // 18. Metody geografického výzkumu ...128 // 19. Geografická prognóza ...142 // 20. Základní kategorie (slovníček к úvodu do teorie) . .148 // 21. Významní světoví a čeští geografové (abec. přehled).259 // 22. Instituce, programy, publikace (abecední přehled). .265 // 23. Jaromír Korčák: Geopolitické základy ČSR (ukázka). .271 // 24. Alfred Weber: Teorie rozmístění průmyslu (ukázka). .283 // 25. Vladimir S. Preobraženskij aj.: Geografie v měnícím // se světě. 20. století. Motivace к zamyšlení (ukázka)28Q // 26. IGU: Mezinárodní charta geografického vzdělávání . .295 // 27. Literatura...304 // Č V 0 D 8 M // ■Bez teorie stšží lze preteudovat na uzaáuí naší vlastní individuality.’

// (David Harvey: »Hzplanation in Ceogiaplý«) // Spoeta velkých yeografidýdi objevů dávno linula, řélr fyziJiy a čteme vystřídalo století biologie. Ézory, // ie geografie přestane týt včdou a udrží se nanejvýš jako šitolní předsšt, až bode popsán poslední kopec a prozkoumáno poslední neznámě údolí, se nepotvrdily. řzniJtají nové geografické instituce. Výctází bezmála tisíc // geografických vědeckých periodik. Tisíce jeografá se shroaaídují na mezinárodních geografických kongresech i // na národních sjezdech, aby posoudili storty odtaných vystoupení. Vznikají nově disciplíny - jeografie iraltury, Jronstmtóvní geografie, teoretická jeografie, kosmická zemáváda aj. // Popisná ’poSfácká’ geografie (nad níž se usmíval íitolaj Gogol) patří minulosti. Od tradičního ’ide co // leží!’ přešla к ujasáování si ’proč právě tam?’, ‘proč ne jinde?’. Sa významu nabývají otázky ’co se stane, // jestli?’, ’co bude, když!’. V dlouhé řadé progno’z nejrňznéjších zamčření nachází místo i prognóza geografická. Její jádro tvoří analýza možného vývoje prostorových (územních) vztahů mezi prvky dílčích geosystémů, // mezi dílčími geosystémy v rámci integrálních geosystémů i mezi integrálními geosystěmy. Geografická prognóza // je novou etapou vývoje geografie. Počítá s využitím nashromážděných poznatků; je však těsně spjata předévším // s obecnou

teorií geografie. // Formulování objektivních zákonu je důkazem zralosti základních véd, o které se opírají védy aplikované. // Geografické disciplíny využívají zákony a zákonitosti objevené během jejich mohovéké praktické aplikace, // torné nich existují zákony geografie jako celistvé základní vědy. Jejich odhalení je důležité, ale velice // obtížné. Zákony geografické védy jsou zákony časo-prostorové interakce »přírody - techniky - společnosti člověka«. Autor skript se pokusil o určité shrnutí a o systemizaci nejvýznaimiéjších z nich. Vycházel především z prací prof. Rffir. Jaromíra Demka, DrSc.; více pozornosti však věnoval sociogeografické problematice. // Zkvalitnění klíčových geografických kursů předpokládá vytvořeni moderních učebních pomůcek, zaměřených // zejména na teoretické základy vědní discipliny a na metody geografických výzkumů. Jejich vypracování potrvá // řadu let. Potřeba co nejrychleji zlepšit tíživou situaci vedla к přípravě předkládaného provizorního textu.Autor srdečné děkuje recenzentům - prof. Demkovi, prof, královi a doc. Xuncovi - za pomoc při jeho dotváření. // 3