|
|
.
|
|
|
0 (hodnocen0 x )
|
|
|
(5) Půjčeno:15x
|
|
|
BK
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vyd. 1.
|
|
|
Praha : Grada, 2001
|
|
|
315 s. : il.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ISBN 80-247-0061-1 (brož.)
|
|
|
Psyché
|
|
|
|
|
|
Obsahuje ilustrace, tabulky, bibliografické citace, úvod, rejstřík
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
000119393
|
|
|
ÚVOD 9 // 1 NEURONY (Zdeněk Fišar) 12 // 1.1 Hlavní složky nervového systému 12 // 1.2 Struktura nervové buňky 14 // 1.3 Cytoskelet 16 // 1.4 Glie 18 // 1.5 Bunečné membrány 20 // 1.5.1 Složení biomembrán 22 // 1.5.2 Membránový transport 24 // 1.5.3 Membránové přenašeče t 26 // 1.5.4 Dynamické vlastnosti membrán 28 // 1.5.5 Fluidita membrán 30 // 1.5.6 Membránové lipidy a přenos signálu K 32 // 1.5.7 Membránový potenciál 34 // 1.6 Akční potenciál 36 // 1.6.1 Síření nervového impulzu 38 // 1.6.2 Iontové kanály a šíření akčních potenciálu 40 // 1.6.3 Napěťově řízené iontové kanály 42 // 1.6.4 Struktura a funkce napěťově řízených iontových kanálů 44 // Použitá a doporučená literatura 46 // 2 SYNAPSE (Zdeněk Fišar) 48 // 2.1 Morfologie chemické synapse 48 // 2.2 Typy synapsí 50 // 2.3 Synaptické váčky 52 // 2.4 Funkce chemické synapse 54 // 2.5 Průběh synaptické transmise 56 // 2.6 Sčítání excitace a inhibice 58 // 2.7 Synaptická facilitace a deprese 60 // 2.8 Synaptická potenciace 62 // Použitá a doporučená literatura 64 // 3 NEUROMEDIÁTORY A RŮSTOVÉ FAKTORY (Zdeněk Fišar) 66 // 3-1 Klasifikace neuromediátorů 66 // 6 / VYBRANÉ KAPITOLY Z BIOLOGICKÉ PSYCHIATRIE // 3.2 Neuroanatomie 68 // 3.3 Acetylcholin 70 // 3.4 Monoaminy 72 // 3.4.1 Katecholaminy 72 // 3.4.2 Indolaminy 74 // 3.4.3 Jiné monoaminy 76 // 3.5 Aminokyseliny 78 // 3.5.1 Kyselina glutamová a asparagová 78 // 3.5.2 GABAagiycin 80 // 3.6 Puriny 82 // 3.7 Neuropeptidy 82 // 3.8 Oxid dusnatý 86 // 3 9 Růstové faktory 90 // Použitá a doporučená literatura 92 // 4 RECEPTOROVÉ SYSTÉMY (Zdeněk Fišar) 94 // 4.1 Regulace receptom 94 // 4.2 Adaptace receptoru 96 // 4.3 G proteiny 98 // 4.31 Heterotrimerní G proteiny 98 // 4.3.2 Aktivace a deaktivace heterotrimerních G proteinů 100 // 4.3.3 Malé G proteiny 102 //
|
|
|
4.3.4 Modulace funkce G proteinů 104 // 4.4. Aktivace receptora 106 // 4.4.1 Receptory s interními iontovými kanály 106 // 4.4.2 Receptory přímo propojené s iontovými kanály přes G proteiny 108 // 4.4.3 Receptory spojené se systémy drahých poslů 108 // 4.5 Klasifikace receptora 118 // 4.5.1 Monoaminové receptory 118 // 4.5.2 Aminokyselinové receptory pro excitační aminokyseliny 124 // 4.5.3 Aminokyselinové receptory pro inhibiční aminokyseliny 124 // 4.5.4 Receptory pro acetylcholin 126 // 4.6 Struktura receptora 128 // 4.7 Membránové přenašeče pro serotonin a noradrenalin a dopamin 130 // 4.8 Molekulární evoluce receptora 134 // 4.9 Presynaptické receptory 134 // 4.10 Receptorem zprostředkovaný přenos signálu 136 // 4.10.1 Křížové propojení na postsynaptické úrovni 136 // 4.10.2 Fosforylace mozkových proteinů 138 // 4.10.3 Zpětné vazby v přenosu signálu 142 // Použitá a doporučená literatura 144 // ÚVOD / 7 // 5 PSYCHOFARMAKA (Zdeněk Fišar) 146 // 5.1 Klasifikace psychofarmak 146 // 5.2 Interakce s membránou 148 // 5.3 Interakce s receptory 150 // 5.4 Možné působení psychofarmak 152 // 5.5 Mechanismy účinků antipsychotik 154 // 5.5.1 Konvenční antipsychotika 154 // 5.5.2 Atypická antipsychotika 156 // 5.6 Mechanismy účinků antidepresiv 158 // 5.6.1 Interakce antidepresiv s membránovými složkami 158 // 5.6.2 Rozdělení antidepresiv 160 // 5.6.3 Účinky blokátorů a2-adrenoceptorů 162 // 5.6.4 Účinky inhibitorů monoaminoxidázy 162 // 5.6.5 Účinky inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu 164 // 5.6.6 Účinky agonistů 5-HTu receptorů 164 // 5.6.7 Postreceptorové účinky antidepresiv 166 // Použitá a doporučená literatura 168 // 6 SCHIZOFRENIE (Zdeněk Fišar) 170 // 6.1 Úvod 170 // 6.2 Pozitivní a negativní příznaky schizofrenie 172 // 6.3 Neuroanatomické změny při schizofrenii 174 //
|
|
|
6.4 Biologické markéry schizofrenie 174 // 6.5 Modely schizofrenie 176 // 6.5.1 Modely vyvolávajícího vlivu vnějšího prostředí // (environmentální modely) 178 // 6.5.2 Genetické modely 180 // 6.5.3 Neurovývojová hypotéza 184 // 6.5.4 Biochemické hypotézy 190 // 6.5.5 Jiné hypotézy 206 // Použitá a doporučená literatura 208 // AFEKTTVTVÍ PORUCHY (Zdeněk Fišar) 210 // 7.1 Úvod 210 // 7.2 Afektivní poruchy z hlediska biologické psychiatrie 212 // 7.2.1 Biologické modely 214 // 7.2.2 Neuroendokrinologie 216 // 7.2.3 Imunitní odezva při depresi 218 // 7.2.4 Neurochemické změny 220 // 7.3 Biochemické hypotézy afektivních poruch 222 // 7.3.1 Vývoj neurochemických hypotéz 222 // 7.32 Neuromediátorové hypotézy 224 // 7.3 3 Receptorové hypotézy - katecholaminové 226 // 7.3.4 Receptorové hypotézy - serotoninové 228 // 8 / ÚVOD DO BIOLOGICKÉ PSYCHIATRIE // 7.3-5 Receptorové hypotézy - interakce noradrenergních // a serotonergních systémů 228 // 7.3-6 Další receptorové hypotézy 230 // 7-3-7 Postreceptorové hypotézy 232 // 7.3-8 Membránové hypotézy ľ 234 // 7.3-9 Transportní a jiné hypotézy 236 // Použitá a doporučená literatura 238 // 8 DEMENCE (RomanJirák) 240 // 8.1 Úvod 240 // 8.2 Atroficko-degenerativní demence 242 // 8.2.1 Alzheimerova choroba 244 // 8.2.2 Možnosti biologického ovlivnění Alzheimerovy choroby 230 // 8.2.3 Demenece při Parkinsonovč chorobě 258 // 8.2.4 Difuzní choroba s Lewyho tčlísky 260 // 8.2.5 Progresivní supranukleámí obrna (syndrom Steele-Richardson-Olszewski) 262 // 8.2.6 Pickova choroba a jiné frontální a frontotemporální demence 264 // 8.2.7 Huntingtonova chorea 264 // 8.3 Symptomatické (sekundární) demence 266 // 8.3.1 Vaskulární demence 266 // 8.3.2 Ostatní symptomatické demence 272 // Použitá a doporučená literatura 298 // REJSTŘÍK 302
|