Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 15.06.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(8) Půjčeno:40x 
BK
Ve Svobodě vyd. 1.
Praha : Svoboda, 1972
450 s. ; 21 cm

objednat
Antická knihovna ; sv. 15
antická starověká řečtina
Přeloženo z řečtiny
Hostina -- Sókratova obhajoba -- O hospodaření -- Hierón neboli Kniha o tyranidě -- Agésiláos
000121127
442 // XENOFÓN // OBSAH // XENOFÓN, ŽIVOT A DÍLO (L. SVOBODA) // (7) // VZPOMÍNKY NA SÓKRATA // (19) // KNIHA PRVNÍ // 1/ Xenofón dokazuje neoprávněnost obvinění, že Sókratés neuznává bohy // uznávané v Athénách. // (21) // 2/ Xenofón vyvrací obvinění, že Sókratés kazil mládež. // (25) // 3/ Sókratovy názory o bozích, jídle, pití a lásce. // (39) // 4/ Sókratés dokazuje, že bozi existují a starají se o lidi. // (43) // 5/ Sókratés doporučuje sebeovládání jako základ všech ctností. // (48) // 6/ Sókratés hájí své životní zásady a odmítá Antifónta, který mu vytýká, jak jí, jak se obléká a že uěí zdarma. // (49) // 7/ Sókratés varuje své přátele před vychloubáním // neexistujícími znalostmi. // (53) // KNIHA DRUHÁ // 1/ Sókratův rozhovor s Aristippem o ctnosti a o sebeovládání. // Héraklés na rozcestí. // (55) // 2/ Sókratés napomíná syna, aby byl vděčný své matce // a měl ji v úctě. // (66) // OBSAH // 443 // 3/ Sókratés domlouvá Chairekratovi, aby žil se svým bratrem ve svornosti. // (70) ‘ // 4/ O ceně přátelství. // (74) // 5/ Rozhovor s Antisthenem o různé hodnotě přátel. // (76) // 6/ Rozhovor s Kritobúlem o vybírání přátel a jednání s nimi. // (77) // 7/ Sókratés doporučuje Aristarchovi, aby se věnoval užitečné činnosti, // která zabezpečí jeho rodině blahobyt, vzájemné uznání a spokojenost. // (86) // 8/ Sókratés rozmlouvá s Euthérem
o zodpovědnosti. // (90) // 9/ Sókratés radí Kritónovi, jak se zajistit proti obvinění křivých žalobců. // (91) // 10/ Sókratés přemluví Diodóra, aby pomohl Hermogenovi a získal v něm dobrého přítele. // (93) // KNIHA TŘETÍ // 1/ Kdo touží po úřadě, musí si získat vzdělání. // (95) // 2/ O povinnostech vojevůdce. // (98) // 3/ Co musí znát velitel jízdy. // (99) // 4/ Sókratés dokazuje Níkomachidovi, že dobrý hospodář má v podstatě všechny vlastnosti, // které má mít vojevůdce. // (102) // 5/ Sókratův rozhovor s mladším Periklem o možnostech, // jak obnovit starou athénskou statečnost a pomoci athénským zbraním ? novým úspěchům. // (105) // 6/ Sókratés přesvědčí Glaukóna, který by přes své velké mládí chtěl zastávat veřejné funkce, že účast na správě státu vyžaduje důkladnou přípravu. // au) // 444 // XENOFÓN // 7/ Sókratés povzbuzuje Charmida, aby se věnoval veřejné činnosti, // protože má pro ni všechny předpoklady. // (116) // 8/ Sókratův rozhovor s Aristippem o tom, co je dobré a krásné. Neexistuje krásno a dobro samo o sobě, ale ve vztahu ? účelu. // (118) // 9/ Sókratův výklad některých pojmů, jako je statečnost, moudrost, rozumnost, spravedlivost, šílenství, // závist, zahálka, vláda, štěstí. // (121) // 10/ Sókratovy rozhovory s výtvarnými umělci o podstatě umění. // (124) // 11/ Sókratův rozhovor s hetérou Theodotou o získávání
oddaných přátel // (128) // 12/ Sókratés dokazuje Epigenovi důležitost tělesného cvičení // jak pro tělo, tak pro duši. // (133) // 13/ Několik Sokratových vtipných výroků. // (135) // 14/ Příklady dosvědčující, jak Sókratés vedl své přátele // ke střídmosti v jídle. // (137) // KNIHA ČTVRTÁ // 1/ Nedostane-li se mladému člověku řádné výchovy, je mu nadání a bohatství spíš ke škodě. // (139) // 2/ Sókratova rozmluva s Euthydémem vrcholí požadavkem, aby se každý snažil především poznat sám sebe. // (141) // 3/ Sókratés dokazuje Euthydémovi, že se bohové o lidi starají // a že je za to lidé mají ctít a důvěřovat jim. // (154) // 4/ Sókratův rozhovor se sofistou Hippiou o spravedlivosti // a o přirozených zákonech. // (158) // OBSAH // 445 // 5/ Rozhovor s Euthydémem ukazuje, jak Sókratés přispíval k výchove platných členů společnosti poučovaním o zdrženlivosti. Jeho vlastní život mohl // v tomto ohledu sloužit jako príklad. . // (167) // 6/ V rozhovoru s Euthydémem je podáno několik příkladů sokratovské dialektiky, jejímž cílem je přesným rozlišováním pojmů dokázat // zvláštní ráz každé veci. // 7/ Sókratés poučuje své přátele, do jaké míry je potřebné teoretické vzdělání v geometrii, // astronomii, matematice apod. // (177) // Odsouzení Sokrata ? smrti nepřineslo hanbu jemu, ale jeho soudcům. // Zemřel v něm nejlepší a nejšťastnější ze všech
lidí. // (179) // HOSTINA // 1/ Kalliás oslavuje Autolykovo vítězství v pankratiu hostinou, na kterou je pozván také Sókratés a několik jeho přátel. Autolykova krása na všechny silně zapůsobí. // Bez pozvání přijde také šprýmař Filippos. // (185) // 2/ Po skončení jídla chvíli poslouchají hudbu a potom debatují o voňavkách, výchově žen, výcviku ve statečnosti, tanci a pití vína. // (188) // 3/ Ze Sókratova podnětu uvádí každý člen společnosti, v čem podle svého názoru vyniká nad ostatními // a na čem si nejvíce zakládá. // (194) // 4/ Jeden host za druhým zdůvodňuje své předcházející údaje, // na čem si zakládá. Kalliás mluví o tom, jak vede své přátele ke spravedlivosti tím, že jim dává peníze, Níkératos mluví o užitečnosti Homéra, Kritobúlos o své kráse, Charmidés o své chudobě, Antisthenés, ačkoliv je z nich nejchudší, o svém bohatství, Hermogenés o svých přátelích — bozích, Filippos o svém umění rozesmávat lidi, Syrákúsan vidí své štěstí // v hlouposti lidí, kteří mu platí za jeho kousky, // Sókratés vychvaluje výbor nos t umění kuplířského. // 446 // XENOFÓN // jímž rozumí schopnost získat sobě a jiným náklonnost druhých. // Výklady jsou proloženy vtipnými poznámkami // Sokratovými a Antisthenovými. // (198) // 5/ Rozmarný spor Sokrata s Kritobúlem, kdo z nich je krásnější, rozhodnou Syrákúsanovi hudebníci ve prospěch Kritobúla.
// (212) // 6/ Sókratés si dobírá Hermogena pro jeho zamlklost. Syrákúsan se cítí přehlížen, žárlí na Sokrata a snaží se ho zesměšnit. Jeho pokusy ztroskotávají na Sokratově vtipnosti a mírnosti. // (214) // 7/ Sókratés žádá na Syrákúsanovi zábavy méně nebezpečné a méně neobvyklé, než jsou ty, které jim předvádí. // (216) // 8/ Sókratés oslavuje lásku a dokazuje, že duševní láska je významnější než láska tělesná. Své tvrzení dokládá příklady z mýthologie // a rozebírá Kalliův vztah ? Autolykovi. // (218) // 9/ Autolykos s Lykónem odejdou. Syrákúsanův chlapec s dívkou předvádějí mimicky setkání Ariadny a Dionýsa a mají velký úspěch. // Pak se hosté rozejdou. // (226) // SÓKRATOVA OBHAJOBA // (229) // O HOSPODAŘENÍ // 1/ Hospodaření je umění, jak spravovat domácnost. Majetkem jsou jen užitečné věci. Zlé vášně hospodaření neprospívají. // (243) // 2/ Bohatý Kritobúlos je ve skutečnosti chudší než Sókratés, protože má mnoho výdajů, kdežto Sókratés je bez potřeb. // Rád by se od Sokrata naučil hospodařit, a Sókratés mu slibuje, // že ho seznámí se schopným učitelem. // (248) // 3/ Kritobúlos by měl začít pozorováním, jak si někteří lidé počínají dobře a jiní za týchž podmínek špatně. // (252) // OBSAH // 447 // 4/ Pro Kritobúla je podle Sókratova názoru vedle vojenství nejlepším zaměstnáním zemědělství. Není to ledajaká
ěinnosty zabývá se jí i perský král. Epizoda s Kýrem a Lýsandrem. // (255) // 5/ Oslava zemědělství, které je zdrojem potěšení i bohatství. // Cviěí a otužuje tělo, uěí být štědrým a spravedlivým, je matkou a živitelkou všech ostatních povolání. Uěí také porouěet. // (260) // 6/ Shrnutí probraných bodů. Na příkladu všestranně dokonalého ělověka // Sókratés ukazuje, jak dovedou být někteří úspěšní tam, // kde jiní ztroskotávají. // (264) // 7/ Ischomachův rozhovor s manželkou o rozdělení povinností mezi mužem a ženou — muži přísluší práce mimo dům, ženě v domácnosti, kde má stejné postavení jako královna v úlu. // Co je úěelem manželství. // (267) // 8/ Ischomachos ukazuje manželce na výhody pořádku v domácnosti, // ve vojsku i na lodi. Příklad foiníckého korábu. // Krása dobře uspořádaných předmětů. // (274) // 9/ Ischomachos projde s manželkou celý dům, spoleěně roztřídí movitý majetek, urěí vhodné místo pro uložení každé věci // a najdou si svědomitou hospodyni. // Manželka převezme dozor nad domácností a nad otroky. // (279) // 10/ Ischomachos přesvěděí manželku, že se nemá líěit. // (283) // 11/ Ischomachův denní program: ěasně vstává, dohlíží na práci v polích // a zajišťuje si růst majetku, pravidelně cviěí své tělo a tím peěuje o své zdraví a o svou přípravu pro vojenskou službu. // (286) // 12/ Při výběru
správce hledí Ischomachos na jeho znalosti, oddanost ? pánovi a na dobré povahové vlastnosti, // stále ho také kontroluje. // (291) // 13/ Ischomachos vštěpuje svým správcům odborné znalosti i umění, // jak porouěet druhým. // (294) // 14/ Trestáním špatných a odměňováním dobrých uěí Ischomachos // své správce spravedlivosti. // (297) // 448 // XENOFÓN // 15/ Je lehké osvojit si správnou techniku zemědělské práce, neboť je snadná ? naučení a dobří rolníci se ochotně dělí // o své zkušenosti, // (298) // 16/ O způsobu, jak poznat kvalitu pozemku, a o obdělávání půdy, // (301) // 17/ O setí obilí. // (303) // 18/0 žních, o mlácení a čištění obilí. // (306) // 19/ O vysazování ovocných stromů a vinné révy. Chvála zemědělství. // (309) // s // 20/ Zemědělci se od sebe liší svou pracovitostí a péčí, níž se starají o hnojení, zlepšování polí, pracovní využití dělníků, nákup pozemků zanedbaných a jejich prodej, když je zkvalitnili. // (313) // Výnosnost hospodářství závisí na schopnosti majitele nebo správce // ? vydávání rozkazů. // ’ (318) // HIERÓN // neboli KNIHA O TYRANIDĚ // 1/ V rozhovoru s básníkem Simónidem ukazuje Hierón, že samovládce má v každém ohledu mnohem méně ze života než prostý // občan. // (323) // 2/ Hierón odmítá jako nesprávný Simónidův názor, že vladaři přináší výhody jeho moc a bohatství. // Jeho vladaření je jen
lesklá bída. // (329) • // 3/ Zcela je vladaři odepřeno přátelství, považované za nejcennější statek. Historie poskytuje mnoho příkladů, // že nejvíc nebezpečí mu hrozí právě od těch, kteří by mu měli být nejbližší. // (332) // 4/ Vladař nemůže důvěřovat nikomu. Velké výdaje, hlavně na bezpečnost, // ho nutí hledat stále nové zdroje bohatství. // (333) // OBSAH // 449 // 5/ Tyran se musí bát nejlepších občanů a spojovat se s těmi nejhoršími. // (335) // 6/ Pro vladaře je nemyslitelné, že by se mohl oddat nenucené zábavě. Musí se obklopovat otrockými povahami a mít strach i ze svých strážců. // Je obklopen samými nepřáteli. // (336) // 7/ Úcta, která je vládci prokazována, je vynucená, nemůže proto těšit. Vzdát se vlády je nemožné. // (338) // 8/ Simónidés se pokouší dokázat, že vládce má všechny možnosti, jak si zpříjemnit život. Hierón poukazuje na to, že je nucen // ? mnoha nenáviděným opatřením. // (341) // 9/ Simónidés Hierónovi radí, aby přenechal nepříjemné povinnosti // jiným a dělal jen to, co mu může přinést oblibu. // (343) // 10/ I náklad na žoldnéřskou armádu ponesou občané rádi, // bude-li jim zajišťovat bezpečnost. // (345) // 11/ Stará-li se vladař svědomitě o veřejný zájem, // pomáhá tím nejlépe sám sobě. // (346) // AGÉSILÁOS // 1/ Pro vznešený původ a vynikající duševní vlastnosti byl Agésiláos Sparťany považován
za hodného vládnout. Osvědčil se jako velmi zkušený a rozvážný vojevůdce, získal si také velkou úctu dodržováním přísahy, spravedlivostí, mírností a laskavostí a dokázal usmířit nesvorné řecké obce v Malé Asii. // (351) // 2/ Vyzván ? návratu do vlasti, přeplavil se Agésiláos přes Helléspont. Cestou odrazil útok Thessalů. U Koróneje porazil Thébany, // stejně úspěšně bojoval proti jiným obcím. // Spartu uhájil proti útokům nepřátel. Když mu pokročilý věk nedovoloval účastnit se vojenských akcí, působil úspěšně jako diplomat. // (359) // 3/ Všechno, co bylo až dosud řečeno, je stále ještě v paměti lidí. Svědectví o tom, jak Agésiláos dodržoval přísahu a závazky. // (367) // 450 // XENOFÓN // 4/ Doklady o Agésiláově nezištnosti. // (368) // 5/ Agésiláos byl střídmý v jídle a pití, otužilý ve snášení horka, zimy i námah. Ve věcech lásky byl cudný a zdrženlivý. // (370) // 6/ Agésiláos byl statečný a moudrý. // (372) // 7/ O Agésiláově vlastenectví, lásce ke spoluobčanům a ke všem Řekům a o jeho nenávisti ? nepřátelům. // (373) // 8/ Chvála Agésiláovy vznešenosti ducha, laskavosti, // poctivosti a pohrdání bohatstvím. // (375) // 9/ Proti Agésiláovým ctnostem jsou stavěny nectnosti perského krále. // (377) // 10/ Agésiláos je vzorem pro každého, kdo se chce vyznamenat. Nezaslouží si oplakávání, ale oslavování za vzácné štěstí, že
nebyl nikým až do nejvyššího stáří překonán. // (379) // 11/ Shrnutí Agésiláových předností, aby si je lidé lip zapamatovali. // (380) // POZNÁMKY // (385) // SEZNAM VLASTNÍCH JMEN // (422) // EDIČNÍ POZNÁMKA // (439)
(OCoLC)42180815
cnb000158729

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC