.

0 (hodnocen0 x )

(28) Půjčeno:112x 

BK

V Kalichu 5. vyd.

Praha : Kalich, 2006

565 s. ; 17 cm

ISBN 80-7017-027-1 (váz.) ISBN !80-8017-027-1 (chyb.)

latina

Obsahuje předmluvu, dodatky

Přetisk vydání Ladislava Kuncíře z roku 1926

Augustin, svatý, 354-430 - autogiografie

Víra křesťanská - úvahy

Život duchovní - křesťanství - úvahy

000121922

Předmluva překladatele 7 // Kniha první (Hlava I-XX) 10 // I. Velikost Boží // II. Bůh jest v člověku a člověk v Bohu // III. Bůh jest ve všem // IV. Nekonečné dokonalosti Boží // V. Prosba o lásku Boží a odpuštění vin // VI. Vylíčení dětství a dík za prozřetelnost Boží // VII. I dětství tone ve hříších // VIII. Jak se naučil mluviti // IX. Nechuť k učení a záliba ve hře // X. Zhoubný vliv radovánek a divadelních her // XI. V nemoci prosí o křest // XII. Jak se mu stalo prospěšným i učení z přinucení // XIII. Ve kterých naukách měl největší zálibu // XIV. Odpor proti jazyku řeckému // XV. Modlitba // XVI. Odsuzuje vyučovací methodu // XVII. Jak způsob vyučování sváděl k ješitnosti // XVIII. Lidská zaslepenost, zachovávajíc pravidla // vyučování, přestupuje přikázání Boží // XIX. Více se bál mluvnické chyby než hříchů // XX. Dík za dobrodiní přijatá v dětském věku // Kniha druhá (Hlava I-X) 45 // I. Vzpomínka na hříchy jinošského věku 45 // II. Šestnáctý rok svého věku prožil ve smilné náruživosti 46 // III. Nedostatky vychování Augustinova 48 // IV. Krádež 53 // V. Nikdo nehřeší bez příčiny 54 // VI. Zdánlivé dobro vede ke hříchu; pravé jest v Bohu 56 // VII. Projev díků 59 // Vili. V krádeži miloval účast druhů 60 // IX. Špatná společnost 61 // X. Klid v Bohu 62 // Kniha třetí (Hlava I-XII) 63 // I. Vliv lásky 63 // II. Vliv divadla 64 // III. Zpustlost mladíků kartaginských 67 // IV. Ciceronův Hortensius roznítil v něm lásku k filosofii 69 // V. Znechutilo se mu Písmo svaté pro prostý sloh 71 // VI. Upadl do léčky Manichejských 72 // VII. Nerozumnost učení manichejského 76 // VIII. Co Bůh nařizuje, jest počestno 79 // IX. Bůh soudí jinak než lidé 82 // X. Podivné názory Manichejských 84 //

XI. Matčiny modlitby a slzy 85 // XII. Odpověď biskupova na prosby sv. Moniky 87 // Kniha čtvrtá (Hlava I-XVI) 89 // I. Sveden bludem sám svádí jiné 89 // II. Vyučuje řečnictví a žije v nedovoleném poméru; odmítá hadače 90 // III. Moudrý lékař odvrací ho od astrologie 92 // IV. Žal nad smrtí přítelovou 95 // V. Proč pláč jest úlevou nešťastným 98 // VI. Vyznává nezřízenost svého bolu 99 // VII. Z velikého zármutku opouští Tagaste 100 // VIII. Čas hojí bolest - 102 // IX. Pravé přátektví má svůj základ v Bohu 103 // X. Duše nemůže spočinouti ve tvorech 104 // XI. Veškeré stvoření jest pomíjející 105 // XII. Kdy jest láska dobrou 107 // XIII. Původ lásky 109 // XIV. Věnuje své spisy „O Krásném a Vhodném“ řečníku Hieriovi 110 // XV. Uchvácen smyslností nedovedl se povznésti k duchovnímu 113 // XVI. Porozuměl Aristotelovým kategoriím a knihám o svobodném umění 116 // Kniha pátá (Hlava I-XIV) 120 // I. Povzbuzuje mysl ke chvále Boží 120 // II. Bezbožný marně prchá před Bohem 121 // III. Příchod Faustův; zaslepenost filosofů 122 // IV. Jediné poznání Boha blaží člověka 126 // V. Nevědomost a nevěrohodnost Manesa 127 // VI. Výmluvný, ale neučený Faustus 129 // VII. Zklamán odvrací se od sekty manichejské 131 // VIII. Jde do Říma proti vůli své matky 134 // IX. Připisuje své uzdravení modlitbám matčiným 137 // X. Bludy Augustinovy před přijetím evangelia 140 // XI. Nedostatečné odpovědi Manichejských na námitky z Písma 144 // XII. Věrolomnost žáků v Římě 145 // XIII. Příchod Augustinův do Milána a otcovské přijetí sv. Ambrože 146 // XIV. Poučen kázáním sv. Ambrože počíná chápati svůj blud 148 // Kniha šestá (Hlava I-XV1) 151 // I. Svatá Monika v Miláně 151 //

II. Ambrož zakazuje hostiny pohřební; poslušnost Moniky 153 // III. Zaměstnání sv. Ambrože 155 // IV. Z kázání Ambrožových chápe katolickou pravdu 157 // V. O vážnosti a významu Písma svatého 160 // VI. Ubohost ctižádosti 162 // VII. Odvrací Alipia od her v cirku 165 // VIII. Alipiův opětný pád 168 // IX. Alipius obviněn z krádeže 170 // X. Bezúhonnost Alipiova; příchod Nebridiův 172 // XI. Veliký zmatek v Augustinově srdci 175 // XII. Různý názor Alipiův a Augustinův o manželství a celibátu 178 // XIII. Marná snaha matčina o manželství Augustinovo 180 // XIV. Rozhodl se věsti společný život s přáteli 181 // XV. Místo propuštěné souložnice bere si jinou 183 // XVI. Má strach před smrtí a posledním soudem 184 // Kniha sedmá (Hlava I-XXI) 186 // I. Představuje si Boha jako tělesnou bytost 186 // II. Nebridiovy námitky proti Manichejským 189 // III. Hledá příčinu hříchu 190 // IV. Bůh jest neporušitelný 192 // V. Hledá opětně příčinu zla 194 // VI. Zamítl hádání hvězdopravců 196 // VII. Snaží se usilovně vypátrati příčinu zla 201 // VIII. Boží milosrdenství mu spěje ku pomoci 203 // IX. Nalézá jen temný obraz Kristův v knihách Platoniků 204 // X. Počíná poněkud chápati božské věci 207 // XI. Jak existují stvořené bytosti 209 // XII. Vše, cožkoliv jest, jest dobré 210 // XIII. Veškeré stvoření hlásá slávu Boží 211 // XIV. Konečně mu zasvitlo pravé poznání Boha 212 // XV. Vše má podíl na pravdě a dobrotě Boží 213 // XVI. Co jest hřích 214 // XVII. Jak dospěl k poznání Boha 215 // XVIII. Kristus jest cesta k spasení 217 // XIX. Považoval Krista za velmi moudrého člověka 218 // XX. Četba knih Platonikův učinila jej učenějším, ale také pyšnějším 220 // XXI. Nalézá v Písmě svátém cestu spásy 221 //

Kniha osmá (Hlava I-XII) 225 // I. Augustinova návštěva u Simpliciana 225 // II. Zpráva o obrácení Viktorinově 228 // III. Proč působí radost obrácení hříšníku 232 // IV. Proě obrácení proslavených lidí působí větší radost 234 // V. Co ho zdržovalo od obrácení 236 // VI. Zpráva o životě sv. Antonína opata 239 // VII. Vypravování Pontitianovo uvádí Augustina v nesmírný neklid 244 // VIII. Vnitřní boj 247 // IX. Proč duše sama sebe neposlouchá 249 // X. Dvě vůle a jen jedna duše 250 // XI. Před rozhodným bojem 254 // XII. Tajemný hlas 257 // Kniha devátá (Hlava I-XIII) 261 // I. Dík 261 // II. Rozhodl se opustili školu 262 // III. Smrt Verekunda a Nebridia 265 // IV. Četba žalmů 268 // V. Oznamuje své rozhodnutí 274 // VI. Křest 275 // VII. Nalezení těl sv. Gervasia a Protasia 277 // VIII. Smrt svaté Moniky 279 // IX. Chvalořeč o svaté Monice 282 // X. Rozmluva s matkou o nebi 28? // XI. Poslední slova a smrt svaté Moniky 289 // XII. Augustinův bol 292 // XIII. Modlí se za matku 296 // Kniha desátá (Hlava I-XLIII) 300 // I. V Bohu jest naše jediná naděje a radost 300 // II. Vyznání srdce 301 // III, Proč vyznává účinky milosti 302 // IV. Veliký užitek tohoto vyznání 304 // V. Člověk sám sebe dobře nezná // VI. Ví zcela určité, že miluje Boha // VII. Boha nepoznáváme smysly // VIII. Síla paměti // IX. Paměť s ohledem na vědy // X. Vědy nevnikají smysly do paměti // XI. Co znamená „učiti se“? // XII. Paměť s ohledem na čísla a prostor // XIII. Paměť s ohledem na duševní činnost // XIV. Paměť s ohledem na hnutí mysli // XV. Paměť s ohledem na nepřítomné // XVI. Paměť s ohledem na věci zapomenuté // XVII. Bůh převyšuje sílu paměti // XVIII. Paměťjest nutná i k nalezení ztracených věcí //

XIX. Co znamená „vzpomínati si“ // XX. Hledajíce Boha, hledáme věčnou blaženost // XXI. Jak idea blaženosti tkví v paměti // XXII. Bůh jest radostí srdce lidského // XXIII. Věčná blaženost jest radost z Boha, věčné Pravdy // XXIV. Bůh jest v paměti // XXV. Ve které části paměti nalézáme Boha // XXVI. Bůh jest pravda, jež odpovídá všem, kteří se ho táží // XXVII. Co mu překáželo najiti Boha // XXVIII. Ubohost tohoto života // XXIX. V Bohu jest jistá naděje // XXX. Pokušení tělesné žádostivosti // XXXI. Pokušení hrdla // XXXII. Pokušení doléhající na čich // XXXIII. Pokušení doléhající na sluch // XXXIV. Pokušení očí // XXXV. O zvědavosti // XXXVI. O pýše života // XXXVII. Jak působí na něho lidská chvála // XXXVIII. O ješitnosti // XXXIX. O samolásce // XL. Opakuje, jak nalezl Boha v sobě a ostatních věcech // XLI. Trojí žádostivost 369 // XLII. Ďábel jest klamný prostředník 370 // XLIII. Jediným prostředníkem jest Ježíš Kristus 371 // Kniha jedenáctá (Hlava I-XXXI) 374 // 1. Vyznání vlastní ubohosti rozmnožuje lásku 374 // II. Prosba o porozumění Písmu svatému 375 // III. Vzývání Pravdy, aby mluvila skrze Mojžíše 378 // IV. Stvoření hlásá Stvořitele 379 // V. Svět byl stvořen z ničeho 380 // VI. Bůh stvořil vše věčným Slovem 382 // VII. Slovo jest Syn Boží souvěčný s Otcem 383 // VIII. Věčné Slovo jest naším jediným Pánem 384 // IX. Jak Slovo Boží mluví k srdci 385 // X. Vůle Boží nemá začátku 386 // XI. Čas není měřítkem věčnosti 387 // XII. Co dělal Bůh před stvořením světa 388 // XIII. Před stvořením nebylo času 389 // XIV. Co jest čas 391 // XV. Co jest měřítkem času 392 // XVI. Jak se měří čas 395 // XVII. Kde jest minulý a budoucí čas 396 //

XVIII. Jak minulý a budoucí čas jest přítomný 396 // XIX. Jak lze poznati budoucnost 399 // XX. Jak nazvati různost času 399 // XXI. Jak možno měřiti čas 400 // XXII. Prosí Boha o rozluštění této záhady 401 // XXIII. Podstata času 403 // XXIV. Čas jest měřítkem pohybu 405 // XXV. Prosba o světlo s hůry 406 // XXVI. Čas není měřítkem času 407 // XXVII. Jak měříme čas 409 // XXVIII. Čas měříme duchem 412 // XXIX. Spojení sBohem 414 // XXX. Před stvořením nebyl čas 415 // XXXI. Bůh poznává jinak než člověk 416 // Kniha dvanáctá (Hlava I-XXXII) 418 // I. Jak obtížno jest hledati pravdu 418 // II. O dvojím nebi a dvojí zemi 41? // III. Co jest tma nad hlubinou 419 // IV. Pralátka 420 // V. Podstata prahmoty 421 // VI. Jak možno si představiti prahmotu 421 // VII. Nebe vyniká nad zemi 423 // VIII. Prahmota povstala z ničeho 424 // IX. Co jest nebe nebes 426 // X. Věří Písmu 427 // XI. Čemu se naučil od Boha 427 // XII. Dva druhy tvorů 430 // XIII. Duchové bytosti 431 // XIV. Hloubka Písma svátého 432 // XV. Rozdíl mezi Stvořitelem a stvořením - 433 // XVI. Potírá odpůrce pravdy - 438 // XVII. Různý význam slov „nebe i země“ 439 // XVIII. Písmo připouští více smyslů 441 // XIX. Zřejmá a jasná pravda 443 // XX. Různý výklad slov: Na počátku stvořil 444 // XXI. Různý výklad slov: Zemé byla neviditelná a beztvárná 443 // XXII. Bůh stvořil více věcí, o nichž Genese mlčí 446 // XXIII. Různá mínění ve výkladu Písma 449 // XXIV. Písmo jest pravdivé, i když obtížné 450 // XXV. Obtížný výklad Genese 451 // XXVI. Jest možno vykládati tatáž slova různým způsobem 454 // XXVII. Nejlépe jest čerpati ze zdroje 455 // XXVIII. Různé názory učenců na Písmo 457 // XXIX. Jak může něco býti dříve 459 //

XXX. Výklad Písma musí se diti s láskou 462 // XXXI. Přijímejme pravdu, ať ji hlásá kdokoliv 463 // XXXII. Zjevená pravda 464 // Kniha třináctá (Hlava I-XXXVIII) 522 // I. Vzývá Boha nesmírné dobroty 466 // II. Dobrota Boží jest původkyní tvorstva 467 // III. Vše má svůj původ v milosti Boží 469 // IV. Nezávislost Boha na tvorech 470 // V. Nejsvětější Trojice 471 // VI. Proč se Duch Boží vznášel nad vodami 472 // VII. Působení Ducha svatého 473 // VIII. Spojení s Bohem tvoří jedinou blaženost // rozumných bytostí 474 // IX. Proč se Duch Boží sám vznášel nad vodami 475 // X. Vše jest darem Božím 477 // XI. Obraz Trojice ve člověku 478 // XII. Účinnost křestní vody jest od Ducha sva. tého 479 // XIII. Odpuštění hříchů jest od Ducha svátého 480 // XIV. Víra s nadějí nám dodává síly 482 // XV. Co rozumí oblohou a hořeními vodami 483 // XVI. Bůh jest nezměnitelný 480 // XVII. Co jest pevnina, co moře 487 // XVIII. Spravedliví jsou přirovnáni ke hvězdám 488 // XIX. Cesta dokonalosti 491 // XX. Výklad slov: „Vyvoďte vody živá zvířata, která se pohybují; létavci pak nad zemí // poa neoeskou oblonou lítejtez 493 // XXI. Výklad slov: „Vydejž země živočistvo“ 495 // XXII. Znovuzrození ducha 499 // XXIII. O čem může souditi duchovní člověk 500 // XXIV. Proč Bůh požehnal lidem, ptákům a rybám 503 // XXV. Plody země označují skutky milosrdenství 507 // XXVI. Radost a užitek ze skutků milosrdenství 508 // XXVII. Co značí ryby a mořské obludy 511 // XXVIII. Proč přidáno, že vše, co Bůh stvořil, bylo // velmi dobré 512 // XXIX. Díla Boží jsou ustavičně dobrá 513 // XXX. Sny Manichejských 514 // XXXI. Co se líbí Bohu, líbí se i zbožným 515 // // XXXII. Přehled činnosti Boží 516 //

XXXIII. Veškerý tvor ať chválí Boha 518 // XXXIV. Mystický výklad celého stvoření 519 // XXXV. Prosba o pokoj 521 // XXXVI. Proč nemá sedmý den večera 521 // XXXVII. Jak Bůh odpočívá v nás 521 // XXXIII. Jinak vidí stvoření Bůh, jinak člověk 522 // Podrobný obsah 541 // DODATKY: // Hlavní Augustinova životopisná data 551 // Chronologický přehled Augustinových spisů 553 // Dostupné česky vydané Augustinovy spisy 561

(OCoLC)768555569

cnb001640929