1. Předmluva // Literatura // 2. Metody pro analýzu prvků v materiálech // 2.1. Aktivační analýza // 2.1.1. Základní princip metody // 2.1.2. Příprava vzorků a standardů // 2.1.3. Volba zdroje záření pro aktivaci // 2.1.4. Interferující procesy při aktivační analýze // 2.1.5. Vliv příkonu fluence bombardujících částic při aktivační analýze // 2.1.6. Chemické zpracování vzorků // 2.1.7. Detekce emitovaného záření a analýza směsi zářičů r // 2.1.8. Ověření přesnosti metody // 2.1.9. Možnosti využití aktivační analýzy // 2.2. Rentgenfluorescenční analýza // 2.2.1. Princip metody // 2.2.2. Přístrojové vybavení pro radionuklidovou rentgenfluores-cenění analýzu // 2.2.3. Emise záření X indukovaná těžkými nabitými částicemi // 2.2.4. Příklady aplikací analýzy pomocí charakteristického záření X // 2.3. Mossbauerův jev a jeho využití // 2.3.1. Fyzikální podstata Mossbauerova jevu // 2.3.2. Mossbauerovské zdroje a spektrometry // 2.3.3. Možnosti využití Mossbauerova jevu // Využití Mossbauerova jevu ve fyzikálním výzkumu // Použití Mossbauerova jevu pro studium materiálů obsahujících železo // Průmyslová analýza rud obsahujících cín Příklady dalších aplikací MSssbauerova jevu // Literatura // ... // 3.1. Základní charakteristiky metody // 3.1.1. Princip metody // 3.1.2. Požadavky na radioaktivní indikátory // 3.1.3. Přednosti a nevýhody radioaktivních indikátorů // 3.2. Využití radioaktivních indikátorů pro studium laminárního proudění // 3.2.1. Formulace problému // 3.2.2. Obecný model procesu // ’3.2.3. Experimentální studie související s modelem // 3.3. Příklady aplikací radioaktivních indikátorů v různých oborech // 3.3.1. Aplikace v biochemii // 3.3.2. Indikátorové metody v hutnictví //
3.3.3. Radioaktivní indikátory při studiu průchodu kapalin a plynů // 3.3.4. Studium opotřebení strojních souéástí // 3.3.5. Radioaktivní indikátory v kriminalistice // 3.4. Využití aktivovatelných stopovacü // 3.5. Přehled nejdůležitějších radionuklidů a aplikací radioaktivních indikátorů // Literatura // 4. Radionuklidové metody určování stáří // 4.1. Radiouhlíková metoda // 4.1.1. Základní princip metody // 4.1.2. Přístrojové vybavení pro měření nízkých aktivit 14C // 4.1.3. Problémy spojené s radiouhlíkovou datovací metodou // 4.1.4. Datování pomocí urychlovačů // 4.2. Určování stáří metodami integrující dozimetrie // 4.2.1. Základní myšlenka termoluminiscenční datovací metody // 4.2.2. Varianty termoluminiscenční metody určování stáří keramiky // 4.2.3. Využití nízkoteplotního maxima (110 °C) u křemene // 4.2.4. Využití termoluminiscence v geochronologických studiích usazenin // 4.2.5. Elektronová spinová rezonance jako prostředek pro určování stáří // 4.3. Další radionuklidové metody určování stáří // 4.3.1. Metoda radiogenního olova // 4.3.2. Rubidium-stronciová metoda // 4.3.3. Draslík-argonová metoda // 4.3.4. Heliová metoda // 4.3.5. Metoda obyčejného olova // 4.3.6. Jiné metody Literatura // 5. Radiační technologie // 5.1. Změny vyvolané ionizujícím zářením v ozařovaném materiálu // 95.2. Využití chemických účinků ionizujícího záření // 5.2.1. Radiační polymerace a modifikace polymerů // 5.2.2. Radiační syntéza látek // 5.2.3. Radiační katalýza // 5.3. Využití biologických účinků ionizujícího záření // 5.3.1. Obecné aspekty radiačního ošetřování potravin // 5.3.2. Vybrané aplikace radiačního ošetřování potravin // 5.3.3. Aplikace radiačních technologií v zemědělství //
5.3.4. Sterilizace farmaceutických přípravků a medicinského náčiní // 5.3.5. Radiační ošetření památkových předmětů // 5.4. Využití fyzikálních účinků ionizujícího záření // 5.4.1. Aplikace v elektronice a technologii polovodičových materiálů // 5.4.2. Radioaktivní zdroje světla a elektřiny // 5.4.3. Využití radiačně indukovaných změn vodivosti vzduchu // 5.5. Zdroje ionizujícího záření pro radiační technologie 154 // 5.5.1. Konstrukce a možnosti použití radionuklidových zdrojů 155 // f 5.5.2. Urychlovače elektronů jako zdroje pro radiační technologie 159 // Literatura 165 // 6. Autoradiografie 168 // 6.1. Vývoj a základní princip metody 168 // ’ 6.2. Nejdůležitější vlastnosti autoradiogramů 169 // 6.2.1. Rozlišovací schopnost autoradiogramů 169 // 6.2.2. Citlivost (účinnost) autoradiografické metody 173 // 6.2.3. Pozadí při autoradiografii 177 // 6.3. Realizace autoradiografických experimentů 180 // 6.3.1. Autoradiogramy pro makroskopické studie 180 // 6.3.2. Autoradiogramy pro pozorování mikroskopem 181 // 6.3.3. Návrh a kontrola autoradiografického experimentu 181 // 6.4. Příklady použití autoradiografie 182 // 6.4.1. Použití autoradiografie v technice 182 // 6.4.2. Autoradiografie v biologických experimentech 184 // 6.4.3. Další aplikace 185 // Literatura 87 // 7. Jaderné metody v karotáži 188 // 7.1. Gama károtáž 190 // 7.1.1. Radioaktivní vlastnosti hornin 190 // 7.1.2. Postup měření a interpretace výsledků 190 // 7.1.3. Spektrální gama karotáž 192 // 7.1.4. Aplikace gama karotáže 193 // 7.2. Metody využívající zdrojů záření gama 193 //
7.2.1. Gama-gama karotáž 194 // 7.2.2. Gama-neutron karotáž 197 // 7.2.3. Rentgenfluorescenční karotáž a další metody 198 // 7.3. Metody využívající neutronových zdrojů 199 // 7.3.1. Neutron-neutron karotáž 200 // 7.3.2. Neutron-gama karotáž 201 // 7.3.3. Neutronová aktivační karotáž 203 // 7.4. Místo jaderných metod v průzkumu ve vrtech 205 // Literatura 206 // 8. Možnosti mírového využití jaderných výbuchů 207 // 8.1. Základní možnosti aplikací jaderných výbuchů pro mírové účely 207 // 8.1.1. Využití vnějších výbuchů 207 // 8.1.2. Využití zdušených výbuchů 209 // 8.1.3. Využití jaderných výbuchů pro výzkumné účely 210 // 8.2. Vývoj podzemního jaderného výbuchu 210 // 8.2.1. Vývoj dutiny a teplotní režim při zdušeném jaderném výbuchu 211 // 8.2.2. Rozvoj vnějšího jaderného výbuchu 212 // 8.3. Radioaktivní produkty podzemního jaderného výbuchu a jejich chování 21? // 8.3.1. Vlastnosti radionuklidů vzniklých při podzemním jaderném výbuchu 215 // 8.3.2. Rozložení radionuklidů při zdušených explozích 217 // 8.3.3. Uvolňování radioaktivních produktů do ovzduší při podzemních jaderných explozích 218 // 8.3.4. Šíření produktů jaderných výbuchů v atmosféře a jejich // spad v krajině 220 // Literatura 226 // Obsah 227